První souhrnná zpráva inspektora Pentagonu podle televize CNN a serveru Newsday ukazuje nejpodrobnější obraz amerických ztrát ve válce s Íránem. Píše se v ní, že Teherán poškodil či zničil stovky objektů na základnách USA, narušil zásobování americké armády a vyčerpal část zásob vyspělých zbraní.
Inspektor Pentagonu zveřejnil zvláštní zprávu, která mapuje první měsíce konfliktu od jeho vypuknutí 28. února do konce června. Dokument vznikl ve spolupráci kontrolních úřadů ministerstev obrany a zahraničí i Agentury USA pro mezinárodní rozvoj.
The United States is facing a shortfall in ammunition as a result of its war against Iran, the Defense Department’s inspector general confirmed https://t.co/kSaCk3rZiz
— Arab News (@arabnews) September 15, 2026
Americké velitelství CENTCOM uvedlo, že íránské útoky zasáhly základny v Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Spojených arabských emirátech, Saúdské Arábii, Iráku, Ománu a Jordánsku. Poškozeny nebo zničeny byly stovky budov a dalších staveb. Pentagon už dříve připustil také ztráty letadel, tankovacích strojů a bezpilotních prostředků. Zničeno mělo být až 30 dronů MQ-9 Reaper.
Údery donutily americkou armádu přesouvat vojáky, techniku i sklady. Z Iráku a Kuvajtu byly staženy armádní vrtulníky pro zdravotnickou evakuaci, takže se většina převozů zraněných nyní uskutečňuje po zemi do místních zdravotnických zařízení.
Zásobování přes Diego Garcia
Zvlášť citelná byla škoda na námořním logistickém uzlu v Bahrajnu. Úřadující ministr námořnictva Hung Cao nedávno prohlásil, že ho Íránci „rozbili na kusy“. Námořnictvo proto ve větší míře využívá vzdálený ostrov Diego Garcia v Indickém oceánu. Zásobovací cykly se tím protáhly na 14 až 18 dní.
Zpráva zároveň potvrzuje nedostatky ve strategických zásobách munice a nedostatečnou výrobu. Analytici dříve odhadovali, že doplnění vyspělých střel a interceptorů protivzdušné obrany na předválečnou úroveň může výrobcům trvat přibližně tři roky. Pentagon tvrzení o nedostatku zbraní opakovaně odmítá.
Válka tvrdě zasáhla také americkou diplomacii. Útoky poškodily zastupitelské úřady v Iráku, Kuvajtu, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech. Většina ambasád v regionu nadále funguje v omezeném režimu. Z regionu navíc mezi únorem a červnem odjelo až 3 500 členů diplomatického personálu.
Zveřejněný dokument naznačuje, že dopady války s Íránem mohou přetvořit dlouhodobou americkou vojenskou přítomnost na Blízkém východě i po skončení konfliktu v regionu.
