Dlouholetá teorie o tom, že naši evoluční bratranci neandrtálci vymřeli kvůli nižší inteligenci, dostává vážné trhliny. Nový výzkum naznačuje, že rozdíly v anatomii jejich mozků nebyly zdaleka tak zásadní, jak se vědci dosud domnívali. Schopnosti neandrtálců přizpůsobit se okolí nebo jejich kognitivní kapacita se pravděpodobně od raných moderních lidí příliš nelišily.
Lebky neandrtálců mají sice na první pohled jiný tvar, jsou nižší, delší a mají výrazné nadočnicové oblouky, ale vnitřní uspořádání mozku nevykazuje známky zaostalosti. Antropolog Tom Schoenemann z Indiany spolu s kolegy zjistil, že variabilita mezi mozky dnešních lidí je často větší než rozdíly, které nás dělí od neandrtálců. „Tyto tvarové rozdíly byly dlouho používány k naznačení, že se neandrtálci kognitivně lišili od moderních lidí,“ uvádí autoři studie v odborném časopise PNAS.
Srovnání s dnešní populací
Vědci k analýze využili rozsáhlé databáze magnetické rezonance žijících lidí a porovnávali mozky Američanů evropského původu s etnickými Číňany. Výsledky byly překvapivé. Téměř v sedmdesáti procentech zkoumaných oblastí byly objemové rozdíly mezi těmito moderními skupinami větší než rozdíly dříve naměřené mezi neandrtálci a člověkem moudrým. Pokud nepovažujeme rozdíly mezi dnešními populacemi za evolučně významné, neměli bychom tak podle vědců nahlížet ani na neandrtálce.
„Tento důkaz nepodporuje myšlenku, že by neandrtálci měli výrazně odlišné mozky a kognitivní schopnosti ve srovnání s anatomicky moderními lidmi, kteří existovali v té době,“ vysvětluje Schoenemann. I když určité odchylky v oblastech mozku zodpovědných za pozornost existovaly, byly podle něj příliš malé na to, aby samy o sobě způsobily nahrazení jednoho druhu druhým.
Příčina zániku v genech
Místo nedostatku inteligence se vědci nyní přiklánějí k demografickým příčinám. Neandrtálci pravděpodobně doplatili na svou nízkou početnost. Když do jejich teritorií v Eurasii dorazily větší skupiny moderních lidí, začalo docházet ke křížení. Menšinová populace neandrtálců byla postupem času geneticky pohlcena a jejich specifické znaky se v mnohem větším fondu nově příchozích genů jednoduše rozplynuly.
Tento proces genetického zaplavení mohl vést k vymizení neandrtálců během pouhých deseti tisíc let. Za jejich koncem tak pravděpodobně nestála neschopnost mluvit, plánovat nebo si pamatovat důležité informace, ale prostá čísla a kulturní dynamika tehdejšího světa. Rozdíly v mozcích dnešních lidí jsou natolik výrazné, že dřívější závěry o méněcennosti našich předchůdců vyžadují zásadní přehodnocení.
