Severoatlantická aliance umístí v jižním Turecku další systém protivzdušné obrany Patriot, oznámilo dnes turecké ministerstvo obrany. Agentura AFP v této souvislosti připomněla, že tento měsíc byly zachyceny tři rakety směřující k Turecku z Íránu. Ten se v regionu snaží o odvetné údery za útoky Izraele a Spojených států, které začaly 28. února.
„Rozmisťujeme nový systém Patriot, pod vedením velitelství spojeneckých vzdušných sil z Ramsteinu (Německo), …doplní španělský systém Patriot, který je již v provozu,“ uvedlo dnes turecké ministerstvo obrany.
NATO is deploying another US Patriot missile defense system to the southern Turkish province of Adana, where personnel from the United States and other countries are located in the Incirlik Air Base, #Turkey’s Defense Ministry says. https://t.co/Wrk2eMXNut
— Al Arabiya English (@AlArabiya_Eng) March 18, 2026
Podle AFP je nyní na vojenské základně Incirlik na jihu Turecka umístěn systém Patriot PAC-2, nový systém bude pokročilejší PAC-3, který je schopen sestřelovat i balistické rakety. Tureckou základnu Incirlik využívají další země NATO, mimo jiné Spojené státy, Španělsko, Polsko, a na základě bilaterálních dohod také například Katar.
„Dne 13. března vnikla do našeho vzdušného prostoru další balistická střela odpálená z Íránu, kterou zneškodnily složky protivzdušné a protiraketové obrany NATO rozmístěné ve východním Středomoří. Probíhají kontakty s příslušnou zemí za účelem úplného vyšetření incidentu,“ uvedlo dnes také turecké ministerstvo obrany. Teherán ale podle AFP odpovědnost za střely v tureckém vzdušném prostoru popřel.
USA a Izrael zahájily letecké útoky na Írán 28. února. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně a vyzval též Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Při americko-izraelském bombardování Íránu zemřel i jeho dlouholetý nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, jehož pak nahradil jeho syn Modžtaba Chameneí, a řada dalších významných představitelů režimu, včetně náčelníka generálního štábu Abdar Rahíma Musávího, ministra obrany Azíze Násirzádího či šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního.
Írán v odvetě bombarduje Izrael a země Perského zálivu, kde se nacházejí vojenské objekty Spojených států, cílí však také na zóny ropného průmyslu. Íránské rakety, drony či jejich části sestřelené protivzdušnou obranou dopadají i na civilní budovy v těchto státech.
Americko-izraelská válka s Íránem si podle úřadů jednotlivých zemí vyžádala nejméně 1300 obětí v Íránu, přes 900 v Libanonu a 14 v Izraeli, napsala dnes agentura AP. Americká armáda podle ní potvrdila smrt 13 svých vojáků a zraněních dalších dvou stovek amerických vojáků.
