Lídři NATO tento týden na summitu ve Vilniusu uvedli, že Ukrajina by měla mít možnost vstoupit do vojenské aliance někdy v budoucnu. Zmařili však naděje Kyjeva na okamžité pozvání. Informovala o tom agentura Reuters či BBC.
Ukrajinský prezident přijel do litevského Vilniusu s velkými očekáváními. Hledal ujištění, že se jeho země po skončení války s Ruskem připojí k NATO.
Zelenskyj chtěl, aby členství v nejmocnější vojenské alianci světa bylo pro jeho lid majákem naděje, definitivní mírovou dividendou. Ta by mohla zajistit, že ruští vojáci už nikdy nebudou drancovat ukrajinskou zemi.
Nato shows Ukraine it can’t get everything it wants, writes the BBC’s James Landale https://t.co/fKvEOkvfGf
— BBC News (World) (@BBCWorld) July 12, 2023
Místo toho bylo Zelenskému jednoduše řečeno, že Ukrajina bude pozvána, aby se stala členem, „až budou spojenci souhlasit a budou splněny podmínky“. Zatím tedy velmi nezávazně.
Prezident řekl, že je „absurdní“ pro lídry NATO nedat ani tolik, jako časový harmonogram. Podmínky jsou podle něj „nejasné“. Představa, že by členství Ukrajiny v NATO bylo součástí poválečného vyjednávání s Ruskem, byla pro něj nepřípustná, napsal diplomatický korespondent BBC James Landale.
Jakmile se ale prezident Zelenskyj setkal s vůdci NATO tváří v tvář, rozvířený diplomatický prach se usadil. Lídři ho ujistili, že se věci změnily, že Ukrajina do NATO vstoupí.
Vřelá slova od lídrů členských zemí
Britský premiér Rishi Sunak prohlásil, že země patří do aliance. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že se ve středu setkali jako rovnocenní, ale v budoucnu tak učiní jako spojenci. A prezident Joe Biden řekl Zelenskému, že se to stane. Ukrajina se podle něj ubírá správným směrem.
Britský ministr obrany Ben Wallace prohlásil, že summit ukázal, že nyní existuje kulturní uznání, že Ukrajina patří do NATO. Dodal, že už se žádné země neptají, zda by se Ukrajina měla připojit, pouze „kdy“. To je pro Zelenského hodně vřelých slov, která si může odvést domů do Kyjeva.
K tomu se přidalo několik dalších hmatatelných úspěchů. Mezi nimi příslib, že proces podávání žádostí o vstup do NATO bude zkrácen, vytvoření nové Rady NATO-Ukrajina, kterou může Kyjev využít ke svolávání schůzí aliance, a, což je možná nejdůležitější, příslib nových, dlouhodobých bezpečnostních záruk poskytnutých některými z největších světových mocností.
Lídři G7 uvedli, že se dohodnou na balíčku nových bilaterálních záruk vojenské a ekonomické podpory pro Ukrajinu, aby odradili ruskou agresi před jejím přistoupením k NATO. To bude zahrnovat více protivzdušné obrany, raket dlouhého doletu, a dokonce i válečných letadel, stejně jako více výcviku, sdílení zpravodajských informací a pomoci s kybernetickými technologiemi. Zelenskyj to nazval „významným bezpečnostním vítězstvím“.
Žádná pozvánka, ale odstranění překážky
NATO sice nenabídlo okamžité pozvání, ale upustilo od požadavku, aby Ukrajina splnila to, čemu se říká akční plán členství (MAP), čímž účinně odstranilo překážku na cestě Kyjeva do aliance.
Ve středu se také konalo první zasedání nové Rady NATO-Ukrajina, nového formátu určeného k posílení spolupráce mezi Kyjevem a aliancí 31 zemí. V prohlášení se země NATO také zavázaly podporovat Ukrajinu „jak dlouho to bude potřeba“, informovala agentura Reuters.
Další konkrétní benefity ze summitu
Francouzské rakety: Francie se připojí k Británii a dodá Ukrajině řízené střely dlouhého doletu, které mohou urazit 250 kilometrů. To je krok, který umožní ukrajinským silám zasáhnout ruské jednotky a zásoby hluboko za frontovými liniemi.
Britská vozidla a munice: Británie uvedla, že Ukrajině poskytne více než 70 bojových a logistických vozidel, tisíce nábojů pro tanky Challenger 2 a podpůrný balíček 50 milionů liber na opravy vybavení. Británie také zahájí prostřednictvím NATO projekt na zřízení léčebného rehabilitačního centra pro ukrajinské vojáky.
Výcvik pilotů F-16: Koalice 11 národů zahájí výcvik ukrajinských pilotů pro létání se stíhačkami F-16 v srpnu v Dánsku a v Rumunsku vznikne výcvikové středisko. I když ještě není rozhodnuto, výcvikový program by měl umožnit ukrajinským pilotům a servisnímu personálu používat F-16 v boji do začátku příštího roku, pokud budou dohodnuty dodávky stíhaček.
Britský ministr obrany vyvolal rozruch svými poznámkami o vděčnosti
Jedna nesouhlasná poznámka přišla od Bena Wallace. Na brífinku pro novináře upozornil Ukrajinu, že by měla projevit větší vděčnost za podporu, která jí již byla poskytnuta.
Nebyl to záchvat nediplomatické zloby, ale spíše upřímná rada od spojence. Řekl, že Ukrajina by měla udělat více, aby lépe pochopila politické tlaky, které omezují země, jež jí poskytují vojenskou pomoc, zejména Spojené státy. Objevit se ve Washingtonu s nákupním seznamem zbraní a zacházet se Spojenými státy jako s pobočkou Amazonu, řekl, nevyhnutelně způsobí nějaké „remcání“.
Tento komentář způsobil ve Vilniusu mírný rozruch. Takové poznámky byly jistě nediplomatické na summitu, který měl demonstrovat jednotu NATO. Rishi Sunak se jich musel veřejně zříct a trval na tom, že Ukrajina byla vždy vděčná.
Ne vždy můžete dostat to, co chcete
Ale možná Wallace nevědomky posvítil na zajímavý moment této války, píše BBC. Již téměř rok a půl byly ukrajinské požadavky vyslyšeny a z velké části realizovány. Kyjev byl vždy nespokojený, vždy žádal víc. Západ nakonec více dodal. Nyní ale NATO v čele se Spojenými státy neustoupilo požadavkům Ukrajiny. Zvolilo strategickou opatrnost před automatickým urychlením členství v alianci.
Pro prezidenta Zelenského je to možná diplomatická srážka s realitou, že na Západě existují určité politické tlaky. Lekce, že ne vždy můžete dostat to, co chcete, napsal Landale pro BBC.
