-3.9 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZprávyNásilník Pelicot se u soudu přiznal ke všem obviněním

Násilník Pelicot se u soudu přiznal ke všem obviněním

Dominique Pelicot, 71letý Francouz obviněný z toho, že svou ženu po více než deset let uspával drogami a najímal desítky mužů, kteří ji zneužívali, se ve své první výpovědi od zahájení procesu 2. září přiznal ke všem obviněním. Píše o tom BBC, Sky News a další servery.

 „Jsem násilník jako ostatní v této místnosti,“ řekl v soudní síni Pelicot. Odkázal se tak na 50 spoluobžalovaných, kteří jsou obviněni ze znásilnění jeho exmanželky Gisèle.

Všichni to věděli, nemohou tvrdit opak,“ dodal. Pouze 15 z 50 obžalovaných se však ke znásilnění přiznalo. Většina uvedla, že se pouze účastnila sexuálních aktů.

Tohle si nezasloužila. Byl jsem s ní velmi šťastný,“ řekl podle BBC Pelicot na adresu své bývalé ženy.

Gisèle, které byla krátce poté dána možnost reagovat, řekla: „Je pro mě těžké to poslouchat. Padesát let jsem žila s mužem, o kterém bych si nikdy nepomyslela, že by něčeho takového mohl být schopen. Naprosto jsem mu důvěřovala.“

Přestože u soudu nejsou povoleny kamery, je proces na žádost Gisèle, která se na začátku řízení vzdala práva na anonymitu, přístupný veřejnosti. S tím přišli její advokáti.

Myslela, že je to nádor nebo Alzheimer

Pelicot, který je otcem a dědečkem, zahájil svou výpověď tím, že soudu vyprávěl o traumatických zážitcích z dětství. Například řekl, že když mu bylo devět let, sexuálně jej zneužil zdravotník. Řekl také, že uvažoval o sebevraždě, když zjistil, že jeho manželka má milence.

I tak Pelicot opakovaně ujišťoval soud, že svou ženu vždy měl rád a byl do ní blázen. „Nesmírně jsem ji miloval a stále ji miluji. Čtyřicet let jsem ji miloval dobře a deset let špatně,“ dodal. Tím zřejmě narážel na desetiletí, během něhož ji zdrogoval a zneužíval. „Udělal jsem, co jsem udělal. Žádám o odpuštění, i když vím, že je to těžko odpustitelné,“ cituje jej Sky News.

Poté jej vyslechl Stéphane Babonneau, jeden z Gisèliných právníků. Ptal se ho, proč v sobě nedokázal najít vůli přestat ji zneužívat, ani když začala vykazovat zdravotní problémy. „Moje závislost byla silnější, a potřeba rostla,“ odpověděl.

Na předchozích zasedáních soudu Gisèle uvedla, že se obávala, že se u ní rozvíjí Alzheimerova choroba nebo nádor na mozku. Hubla, vypadávaly jí vlasy a měla výpadky paměti. Ve skutečnosti se jednalo o vedlejší účinky léků, které jí manžel podával.

Pelicot je také obviněn z toho, že zdrogoval a zneužíval svou dceru Caroline, v jeho notebooku se totiž našly její polonahé fotografie. To již dříve popřel a v úterý také prohlásil, že se svých dětí nikdy nedotkl. „Mohu se podívat své rodině do očí a říct jim, že nic takového se nikdy nestalo,“ řekl.

Vše se podle něj zvrhlo, když se v roce 2010 na internetu seznámil s jistým mužem. Ten mu navrhl, aby svou ženu omámil sedativy, vysvětlil mu, jak je podat, a sdílel fotografie omámených žen. „Tehdy to všechno začalo,“ řekl Pelicot.

Všichni to věděli, shodil spolupachatele

V jedné části úterního slyšení byl pan Pelicot dotázán také na tisíce videí, která natočil a na nichž muži zneužívají jeho ženu v bezvědomí. Ta byla nalezena vyšetřovateli a pomohla jim vypátrat 50 mužů, kteří jsou nyní obviněni ze znásilnění. Přiznal, že muže natáčel částečně pro „potěšení“, ale také „jako pojistku“.

Někteří obvinění se hájili tím, že nevěděli, že ženu znásilňují a mysleli si, že s ní mají dobrovolný styk. Uvedli, že je Pelicot „zmanipuloval“ tak, že se domnívali, že se účastní erotické hry, při níž Gisèle pouze předstírala, že spí, protože se styděla. Několik z nich popřelo, že by věděli, že jsou natáčeni.

Pelicot však uvedl, že jediná osoba, kterou „manipuloval“, byla jeho manželka. Řekl také, že muži museli vědět, že jsou natáčeni: „Byl tam stativ a k němu připevněná obrazovka. Všichni to viděli, jakmile vešli do místnosti.“

Obviněný také řekl, že chce dokázat, že jeho žena byla obětí, a ne spolupachatelem. „Vše se odehrálo bez jejího vědomí,“ zdůraznil.

Pelicot, kterému byla diagnostikována infekce ledvin a ledvinové kameny, se kvůli nemoci téměř týden neúčastnil soudního jednání. Má vypovídat v průběhu celého dne, i když mu budou umožněny časté přestávky.

Reklama

Doporučujeme

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.

Jílek má olympijské zlato

Rychlobruslař Metoděj Jílek vyhrál na zimních olympijských hrách závod na 10 000 metrů a přidal pro Česko další cenný kov. Po stříbru z pětky tak během jednoho týdne získal druhou olympijskou medaili.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama