2.1 C
Czech
Úterý 25. listopadu 2025
Věda a TechnikaNASA oznamuje další zpoždění v plánech na návrat lidí na Měsíc

NASA oznamuje další zpoždění v plánech na návrat lidí na Měsíc

NASA oznámila nový odklad svého programu Artemis, jehož cílem je návrat astronautů na Měsíc. Plány na první misi s posádkou, která byla původně naplánována na rok 2025, byly odsunuty na rok 2026 kvůli nutnosti provést dodatečné testy modulu Orion, který utrpěl poškození tepelného štítu po návratu do atmosféry při nepilotované misi Artemis I v roce 2022. Zároveň NASA pokračuje v přípravách související mise Artemis III, která by měla přistát na Měsíci v roce 2027.

Podle administrátora NASA Billa Nelsona bude mise Artemis II, která má vyslat astronauty na cestu kolem Měsíce, odložena na duben 2026. „Předpokládáme, že mise Artemis III, která přistane na Měsíci, se uskuteční v polovině roku 2027,“ řekl Nelson. Dodal, že posun harmonogramu je stále v souladu s cílem dostat americké astronauty na Měsíc dříve než čínská mise, která je naplánována na rok 2030.

Další odklady jsou důsledkem testů modulu Orion, který při své první cestě kolem Měsíce vykázal problémy s tepelným štítem. Po návratu do atmosféry se na vnějším plášti štítu objevily praskliny, což vyvolalo obavy ohledně bezpečnosti budoucích misí. NASA se rozhodla ponechat původní konstrukci pro nadcházející misi Artemis II, ale upravit trajektorii návratu, aby se minimalizovalo riziko poškození.

Vzhledem k těmto problémům se náklady na program Artemis nadále zvyšují. Celkové náklady se v roce 2025 odhadují na 93 miliard dolarů. Tento rozpočet je značně zatížený výdaji na raketu Space Launch System (SLS), jejíž každé vynesení stojí přibližně 2 miliardy dolarů. NASA se zároveň potýká s výzvami, které přináší složité vyjednávání s dodavateli a souvisejícími politikami, informuje deník Guardian.

Program Artemis, jehož cílem je kromě přistání na Měsíci také vybudování trvalých základen na jeho povrchu, je považován za klíčový pro budoucí plány NASA, včetně výpravy na Mars. Tento ambiciózní projekt byl zahájen za vlády prezidenta Donalda Trumpa a podpořen Kongresem, který schválil rozpočet pro jeho financování, připomíná agentura Reuters.

Nelson vyjádřil přesvědčení, že nová administrativa, která nastoupí v lednu 2025, bude pokračovat v podpoře mise. Podle deníku The Guardian se novým ředitelem NASA má stát Jared Isaacman, miliardář a spojenec Elona Muska. Isaacman se podle Nelsona zúčastnil diskuzí a slíbil, že plán Artemis bude pokračovat v současném směru, bez zásadních změn.

Reklama

Doporučujeme

Německý ministr varoval, že Rusko bude nebezpečím i po konci války

Rusko bude pro Evropu představovat nebezpečí i v případě, že se podaří dosáhnout dohody na ukončení války na Ukrajině. Na konferenci o zahraniční politice, kterou pořádá nadace Körber-Stiftung, to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Později uvedl, že to, kdy válka na Ukrajině skončí, záleží jen na ruském prezidentovi Vladimirovi Putinovi.

Devět dětí zahynulo při pákistánském útoku v Afghánistánu, Tálibán slíbil odvetu

Nejméně devět dětí a jedna žena zahynuly při nočním útoku pákistánských sil, které bombardovaly dům v afghánské provincii Chóst. Uvedl to dnes mluvčí afghánského vládnoucího hnutí Tálibán Zabíhulláh Mudžáhid. Další čtyři civilisté podle něj utrpěli zranění při pákistánských útocích v provinciích Kunar a Paktika, informovala agentura Reuters. Tálibán podle AFP uvedl, že nezbytným způsobem a v pravý čas na pákistánské údery odpoví, Pákistán se k nim ale nehlásí.

Klimatické změny, nebo boží trest? Íránci se modlí za déšť, jejich zemi pustoší zoufalé sucho

Imámové v mešitách se modlí za déšť, lidé „prosí Boha“ u svatyň a v přírodě, upírajíc zraky k nebesům bez mraků, meteorologové počítají hodiny do okamžiku, kdy by mohl přijít déšť, po němž ale není ani stopy. Titulky médií zmiňují absenci srážek jako událost roku, zatímco vláda mluví o evakuaci Teheránu. Írán sužuje sucho, které se objeví „jednou za století."

USA podmiňují snížení cel na ocel a hliník ústupky EU v digitálních pravidlech

Evropa by měla přehodnotit svůj postoj k americkým technologickým společnostem, pokud chce nižší cla na ocel a hliník. Řekl to americký ministr obchodu Howard Lutnick. Přísná pravidla pro technologické giganty jsou pro USA citlivým tématem stejně jako pro Evropu vysoká cla na ocel a hliník.

Zelenskyj by mohl tento týden jednat s Trumpem ve Washingtonu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by podle ukrajinských médií, odvolávajících se na ukrajinské a americké zdroje obeznámené se situací, už tento týden mohl odcestovat do Washingtonu, aby se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem jednal o upraveném mírovém návrhu. Tyto zprávy se objevily po klíčových rozhovorech v Ženevě.

USA jednají v Abú Zabí s ukrajinskou a ruskou delegací

Náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll v pondělí přijel do Abú Zabí, aby tam jednal se šéfem ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylem Budanovem a ruskou delegací v rámci snah USA ukončit válku Ruska proti Ukrajině. Rozhovory mezi Driscollem a ruskými zástupci začaly v pondělí večer a mají pokračovat dnes. S odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a dvě další osoby obeznámené s jednáním to dnes napsal list Financial Times (FT).

Francouzský průzkum ukazuje, že prezidentské volby vyhraje vůdce krajní pravice Bardella

Francouzská politická scéna se opět otřásá. Nejnovější průzkumy ukazují, že třicetiletý Jordan Bardella je dnes nejsilnějším kandidátem pro prezidentské volby v roce 2027. Podpora šéfa Národního sdružení roste a staví ho do role favorita, která ještě nedávno patřila Marine Le Pen.

Ukrajina a Rusko informují o obětech a raněných po náletech dronů

Nejméně dva lidé přišli o život a několik dalších utrpělo zranění při ruském útoku na Kyjev a okolí, informovaly ukrajinské úřady. Tři lidé byli zabiti apři náletu ukrajinských dronů na Taganrog u Azovského moře. Dalších šest lidí, z toho čtyři v Novorossijsku, zranily ukrajinské drony při útocích v Krasnodarském kraji na jihu evropského Ruska., oznámil gubernátor Veniamin Kondraťjev.

Na COP30 padla shoda na nové klimatické dohodě, ale bez závazků k omezení fosilních paliv

Klimatický summit COP30 skončil dohodou, která posouvá financování pro chudší státy, ale vyhýbá se přímému závazku k ústupu od fosilních paliv. Vyjednávání provázely spory, kritika i obavy, že svět ztrácí šanci na dosažení cíle 1,5 °C.

Brazilský nejvyšší soud odhlasoval, že Bolsonaro po manipulaci s monitorovacím náramkem zůstane ve vězení

Brazilská politická scéna znovu vibruje napětím. Nejvyšší soud v Brasílii potvrdil vazbu bývalého prezidenta Jaira Bolsonara poté, co přiznal, že se pokusil poškodit svůj elektronický náramek. Incident rozvířil emoce mezi jeho stoupenci i odpůrci a znovu otevřel otázku jeho odsouzení za pokus o převrat po prohraných volbách v roce 2022.

Si Ťin-pching v telefonátu s Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.

KOMENTÁŘ: Trh ve víru paradoxů. Výsledky Nvidie šokovaly, strach z bubliny stejně sílí

Je AI bublina reálná? Nebo jde jen o výmysl, který se šíří hlavami investorů a šéfů firem na Wall Street? Na více než rok nezodpovězenou otázku zareagovala společnost Nvidia, když představila rekordní kvartální výsledky. Jenže investorům to bylo málo a prožili si děsivý týden. Proč?

Erdogan řekl Putinovi, že Turecko přispěje k úsilí o dosažení míru

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl v telefonátu svému ruskému protějšku Vladimirovi Putinovi, že Ankara přispěje k jakémukoliv diplomatickému úsilí o zprostředkování přímého kontaktu mezi Moskvou a Kyjevem i ke snahám o dosažení spravedlivého a trvalého míru. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Erdoganova kancelář. Kreml oznámil, že prezidenti telefonicky projednali americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války.

Australská konzervativní senátorka přišla do Senátu na protest v burce. Vyvolala tím pozdvižení

Australská senátorka Pauline Hanson vyvolala v parlamentu pozdvižení, když se po zamítnutí svého návrhu zákona o zákazu zahalování obličeje na veřejnosti objevila v jednacím sále oblečená v burce. Hanson, která dlouhodobě tento zákaz propaguje, tak protestovala proti rozhodnutí senátu návrh zamítnout.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama