Věda a TechnikaNASA oznamuje další zpoždění v plánech na návrat lidí na Měsíc

NASA oznamuje další zpoždění v plánech na návrat lidí na Měsíc

NASA oznámila nový odklad svého programu Artemis, jehož cílem je návrat astronautů na Měsíc. Plány na první misi s posádkou, která byla původně naplánována na rok 2025, byly odsunuty na rok 2026 kvůli nutnosti provést dodatečné testy modulu Orion, který utrpěl poškození tepelného štítu po návratu do atmosféry při nepilotované misi Artemis I v roce 2022. Zároveň NASA pokračuje v přípravách související mise Artemis III, která by měla přistát na Měsíci v roce 2027.

Podle administrátora NASA Billa Nelsona bude mise Artemis II, která má vyslat astronauty na cestu kolem Měsíce, odložena na duben 2026. „Předpokládáme, že mise Artemis III, která přistane na Měsíci, se uskuteční v polovině roku 2027,“ řekl Nelson. Dodal, že posun harmonogramu je stále v souladu s cílem dostat americké astronauty na Měsíc dříve než čínská mise, která je naplánována na rok 2030.

Další odklady jsou důsledkem testů modulu Orion, který při své první cestě kolem Měsíce vykázal problémy s tepelným štítem. Po návratu do atmosféry se na vnějším plášti štítu objevily praskliny, což vyvolalo obavy ohledně bezpečnosti budoucích misí. NASA se rozhodla ponechat původní konstrukci pro nadcházející misi Artemis II, ale upravit trajektorii návratu, aby se minimalizovalo riziko poškození.

Vzhledem k těmto problémům se náklady na program Artemis nadále zvyšují. Celkové náklady se v roce 2025 odhadují na 93 miliard dolarů. Tento rozpočet je značně zatížený výdaji na raketu Space Launch System (SLS), jejíž každé vynesení stojí přibližně 2 miliardy dolarů. NASA se zároveň potýká s výzvami, které přináší složité vyjednávání s dodavateli a souvisejícími politikami, informuje deník Guardian.

Program Artemis, jehož cílem je kromě přistání na Měsíci také vybudování trvalých základen na jeho povrchu, je považován za klíčový pro budoucí plány NASA, včetně výpravy na Mars. Tento ambiciózní projekt byl zahájen za vlády prezidenta Donalda Trumpa a podpořen Kongresem, který schválil rozpočet pro jeho financování, připomíná agentura Reuters.

Nelson vyjádřil přesvědčení, že nová administrativa, která nastoupí v lednu 2025, bude pokračovat v podpoře mise. Podle deníku The Guardian se novým ředitelem NASA má stát Jared Isaacman, miliardář a spojenec Elona Muska. Isaacman se podle Nelsona zúčastnil diskuzí a slíbil, že plán Artemis bude pokračovat v současném směru, bez zásadních změn.

Doporučujeme

USA se chystají obvinit kubánského vůdce Raúla Castra

Spojené státy se chystají vznést obvinění proti Raúlu Castrovi, který byl několik desetiletí předním lídrem na Kubě, kde má dodnes i ve svých 94 letech velký vliv. O kroku, který zvýší tlak USA na komunistický režim karibské země, dnes informovaly tiskové agentury a další média s odvoláním na zdroje z americké vlády. Podle agentury Reuters se Washington chystá obvinění oznámit ve středu. Mluvčí ministerstva spravedlnosti se k plánu podle stanice CBS odmítl vyjádřit.

Polsko řeší kryptoskandál i novou regulaci

Polský parlament schválil nový zákon o kryptoměnách. Země tím reaguje nejen na evropská pravidla MiCA, která musí členské státy Evropské unie zavést do července, ale také na kauzu kolem burzy Zondacrypto. Tisíce uživatelů se podle vyšetřovatelů stále nemohou dostat ke svým penězům.

Putin příští týden navštíví Čínu, bude jednat s čínským prezidentem

Ruský prezident Vladimir Putin bude příští úterý a středu na návštěvě Číny, oznámil dnes Kreml. Putin bude v Číně jednat se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem o dvoustranných vztazích a vymění si s ním názory na zásadní mezinárodní a regionální otázky, dodal Kreml v prohlášení, z něhož cituje agentura Reuters.

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se dnes podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.

Lékař, který přežil ebolu, varuje před rizikem pro zdravotníky

Na východě Konga se šíří nová epidemie eboly. Úřady evidují stovky podezřelých případů a desítky úmrtí, největší obavy se teď týkají zdravotníků, kteří přicházejí do blízkého kontaktu s nakaženými v nejrizikovější fázi nemoci.

Češi vstoupili do mistrovství světa výhrou nad Dánskem

Čeští hokejisté zvládli první zápas na mistrovství světa ve Švýcarsku. Ve Fribourgu porazili Dánsko 4:1 a do turnaje vstoupili bez větších komplikací. O góly se postarali Dominik Kubalík, Daniel Voženílek, Roman Červenka a Matěj Blümel, v brance si první start na velké mezinárodní akci připsal Josef Kořenář.

Trump váhá s prodejem zbraní Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump po jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem nevyloučil změnu postoje k prodeji zbraní Tchaj-wanu. Nejistý je kvůli tomu i zbrojní balík za 14 miliard dolarů, který Kongres schválil už v lednu.

Ebola se v Kongu může šířit dál. Úřady čekají na potvrzení kmene viru

Ve východní provincii Ituri v Demokratické republice Kongo vypukla nová epidemie eboly. Podle dosavadních údajů bylo zaznamenáno přibližně 246 případů nákazy a 65 úmrtí.

Bohatí investoři hledají jistotu ve staré ekonomice

Rodinné investiční kanceláře se stále víc zajímají o tradiční podniky s hmotným majetkem. Prodejci techniky, rybí farmy nebo zemědělské firmy sice nepůsobí tak lákavě jako technologické start-upy, investorům ale nabízejí stabilitu, hotovostní tok a menší riziko rychlého zastarání kvůli umělé inteligenci.

Eurovize slaví 70 let. Velké finále hostí Vídeň

Eurovize míří do velkého finále. Jubilejní 70. ročník soutěže se koná ve Vídni a nabídne vystoupení 25 zemí. Na jednu z nejsledovanějších hudebních událostí roku ale vrhá stín politické napětí kolem letošní účasti Izraele.

Na severovýchodě Konga propukla epidemie eboly, hlášeno je 65 úmrtí

Na severovýchodě Konga v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo dnes na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Oznámeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem.

Vedra v Indii a Pákistánu mění představu o normálním počasí

Jarní vlny veder v Indii a Pákistánu, během nichž teploty dosahují až 40 stupňů Celsia, brzy nebudeme považovat za extrémní výkyvy, ale za běžné podmínky před monzunovým obdobím. Tvrdí to odborníci z organizace World Weather Attribution, mezinárodní vědecké skupiny analyzující roli klimatické krize způsobené člověkem v extrémních projevech počasí.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 205 válečných zajatcích

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 205 válečných zajatcích, oznámilo dnes dopoledne ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výměnu potvrdil, když na platformě Telegram informoval o návratu 205 ukrajinských vojáků. Je to podle něj první fáze výměny 1000 zajatců na každé straně.

USA údajně nepošlou do Polska nové vojáky, podle Varšavy se to týká SRN

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska 4000 vojáků ze základen v USA, píše agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení 5000 vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Polský vládní mluvčí Adam Szlapka ale uvedl, že američtí vojáci působí v Polsku na rotační bázi a že Varšava nemá žádné potvrzení toho, že by se na tomto principu něco změnilo. Náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk na síti X napsal, že nevyslání nových vojáků nedolehne na Polsko, ale na Německo.

Trump odletěl z Pekingu po jednání se Siem, oba summit označili za úspěch

Prezidentský speciál Air Force One s americkým prezidentem Donaldem Trumpem dnes zamířil z Pekingu zpět do Washingtonu. Trump během první návštěvy americké hlavy státu v Číně za bezmála deset let jednal čínským prezidentem Si Ťin-pchingem o obchodu, Blízkém východu či Tchaj-wanu. Si podle Trumpa vyjádřil ochotu pomoci vyjednat konec války s Íránem a otevření Hormuzského průlivu. Čínský lídr označil Tchaj-wan za nejdůležitější bod čínsko-amerických vztahů. Oba státníci summit podle médií považují za úspěšný.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama