Věda a TechnikaNASA oznamuje další zpoždění v plánech na návrat lidí na Měsíc

NASA oznamuje další zpoždění v plánech na návrat lidí na Měsíc

Věda a Technika
2 min.
Zdroje:Reuters, The Guardian - za pomoci ChatGPT, X, Foto: Reuters
Autor: Denisa Šenkeříková

NASA oznámila nový odklad svého programu Artemis, jehož cílem je návrat astronautů na Měsíc. Plány na první misi s posádkou, která byla původně naplánována na rok 2025, byly odsunuty na rok 2026 kvůli nutnosti provést dodatečné testy modulu Orion, který utrpěl poškození tepelného štítu po návratu do atmosféry při nepilotované misi Artemis I v roce 2022. Zároveň NASA pokračuje v přípravách související mise Artemis III, která by měla přistát na Měsíci v roce 2027.

Podle administrátora NASA Billa Nelsona bude mise Artemis II, která má vyslat astronauty na cestu kolem Měsíce, odložena na duben 2026. „Předpokládáme, že mise Artemis III, která přistane na Měsíci, se uskuteční v polovině roku 2027,“ řekl Nelson. Dodal, že posun harmonogramu je stále v souladu s cílem dostat americké astronauty na Měsíc dříve než čínská mise, která je naplánována na rok 2030.

Další odklady jsou důsledkem testů modulu Orion, který při své první cestě kolem Měsíce vykázal problémy s tepelným štítem. Po návratu do atmosféry se na vnějším plášti štítu objevily praskliny, což vyvolalo obavy ohledně bezpečnosti budoucích misí. NASA se rozhodla ponechat původní konstrukci pro nadcházející misi Artemis II, ale upravit trajektorii návratu, aby se minimalizovalo riziko poškození.

Vzhledem k těmto problémům se náklady na program Artemis nadále zvyšují. Celkové náklady se v roce 2025 odhadují na 93 miliard dolarů. Tento rozpočet je značně zatížený výdaji na raketu Space Launch System (SLS), jejíž každé vynesení stojí přibližně 2 miliardy dolarů. NASA se zároveň potýká s výzvami, které přináší složité vyjednávání s dodavateli a souvisejícími politikami, informuje deník Guardian.

Program Artemis, jehož cílem je kromě přistání na Měsíci také vybudování trvalých základen na jeho povrchu, je považován za klíčový pro budoucí plány NASA, včetně výpravy na Mars. Tento ambiciózní projekt byl zahájen za vlády prezidenta Donalda Trumpa a podpořen Kongresem, který schválil rozpočet pro jeho financování, připomíná agentura Reuters.

Nelson vyjádřil přesvědčení, že nová administrativa, která nastoupí v lednu 2025, bude pokračovat v podpoře mise. Podle deníku The Guardian se novým ředitelem NASA má stát Jared Isaacman, miliardář a spojenec Elona Muska. Isaacman se podle Nelsona zúčastnil diskuzí a slíbil, že plán Artemis bude pokračovat v současném směru, bez zásadních změn.

Doporučujeme

Americká armáda zasáhla íránská vojenská zařízení

Hormuzský průliv zažil další vážnou eskalaci. Americká armáda tvrdí, že její lodě čelily íránským raketám, dronům a rychlým člunům. Teherán naopak obviňuje Washington z porušení příměří.

Vítěz bulharských voleb Radev byl pověřen sestavením nové vlády

Vítěz nedávných bulharských parlamentních voleb Rumen Radev dnes získal mandát k sestavení nové vlády, uvedla agentura Reuters. Ihned poté předložil bulharské prezidentce Ilianě Jotovové svůj seznam ministrů, o kterém bude v pátek hlasovat parlament.

Rusko letos nikoho ze zahraničí na oslavy Dne vítězství nezvalo, řekl Ušakov

Rusko letos do zahraničí zvláštní pozvánky na oslavy výročí konce druhé světové války neposílalo, někteří politici z cizích zemí ale sami vyjádřili přání přijet do Moskvy. Dnes to řekl zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov. V této souvislosti zmínil slovenského premiéra Roberta Fica nebo běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka.

Čína odsoudila dva bývalé ministry obrany k trestu smrti s odkladem

Čína v rámci pokračujících čistek v armádě potrestala dva bývalé ministry obrany za korupci. Wej Feng-che a Li Šang-fu dostali trest smrti s dvouletým odkladem, který se má po uplynutí této lhůty změnit na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění.

Pašinjan nepřijede na oslavy do Moskvy, ta ostře kritizovala Jerevan

Arménský premiér Nikol Pašinjan dnes oznámil, že se 9. května nezúčastní moskevských oslav vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Vysvětlil to začínající kampaní před červnovými volbami. Moskva na oplátku kritizovala sbližování Jerevanu se Západem.

Máme se bát pandemie hantaviru? Experti ujišťují, že ne

Vypuknutí hantavirové infekce na palubě expedice MV Hondius vyvolalo rozsáhlou mezinárodní reakci zdravotnických úřadů. Přesto přední odborníci ujišťují, že se lidé nové pandemie, podobné té covidové před šesti lety, obávat nemusí.

Bílý dům chystá novinky ke strategické bitcoinové rezervě

Spojené státy se chystají zveřejnit další informace ke strategické bitcoinové rezervě. Bílý dům řeší, jak sjednotit a zabezpečit kryptoměny držené federálními úřady. Nové oznámení má přijít v příštích týdnech.

Rusko hlásí 347 sestřelených ukrajinských dronů v průběhu noci

Rusko tvrdí, že od středečního večera nad svým územím sestřelilo 347 ukrajinských dronů. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Podle agentury AFP jde o obzvlášť vysoký počet hlášených ukrajinských dronů. Válčící strany přitom tento týden vyhlásily jednostranná příměří s odlišnými daty. Jednu ženu podle ruských úřadů zabil ukrajinský dron při útoku na mikrobus v Belgorodské oblasti na západě země, další člověk byl těžce zraněn. Čtyři raněné si v noci podle místních úřadů vyžádaly ruské útoky na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, dalších devět raněných oznámily dnes úřady z Charkova.

Odklon od dieselu v Číně zrychluje. Z drahé nafty těží elektrické trucky

Růst cen nafty po začátku války s Íránem může letos urychlit elektrifikaci čínské flotily těžkých nákladních vozů. Analytici i automobilky očekávají, že dražší provoz dieselových tahačů posílí zájem dopravců o elektrické modely a zároveň přispěje k rychlejšímu poklesu spotřeby pohonných hmot.

Americký ministr zahraničí Rubio jednal s papežem ve Vatikánu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes dopoledne jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV. Uvedl to Vatikán. Jednání provázela očekávání po nedávných rozepřích mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou katolické církve ohledně války v Íránu. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednání ukázalo silné vztahy mezi USA a Vatikánem.

Útok na předměstí Bejrútu: Izrael hlásí zabití velitele Hizballáhu

Izrael ve čtvrtek oznámil, že při středečním úderu na jižní předměstí Bejrútu zabil Ahmada Gháliba Balúta, velitele elitních jednotek Radván libanonského hnutí Hizballáh. Šlo o první izraelský útok na libanonskou metropoli od dohody o příměří z minulého měsíce.

Do Lotyšska pronikly dva drony z Ruska, jeden poškodil sklad ropy

Ve čtvrtek ráno do lotyšského vzdušného prostoru pronikly z ruského území dva drony, které se následně zřítily ve východním regionu Latgalsko. Jeden z nich dopadl v Rēzekne, zhruba 40 kilometrů od hranice s Ruskem, kde poškodil skladovací areál s nádržemi na ropu.

Norský chov lososů zatěžuje fjordy odpadem

Norské rybí farmy vypouštějí do fjordů a dalších pobřežních vod velké množství dusíku, fosforu a organického odpadu. Nová analýza upozorňuje, že znečištění z akvakultury odpovídá nečištěným splaškům od desítek milionů lidí ročně. Pro zemi, která je největším producentem chovaného lososa na světě, jde o nepříjemnou ekologickou vizitku.

Izrael bez varování zaútočil na Bejrút

Izraelská armáda dnes večer zasáhla jižní předměstí Bejrútu. Podle libanonské agentury NNA útok dopadl na hustě obydlenou oblast v libanonské metropoli. Izrael podle agentury AFP zaútočil bez předchozího varování poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna.

Macron hovořil s íránským prezidentem o Hormuzském průlivu

Írán by měl využít příležitosti, kterou nabízí mnohonárodní mise pro Hormuzský průliv vedená Francií a Británií. V telefonickém rozhovoru to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron řekl svému íránskému protějšku Masúdu Pezeškjánovi. Podle Macrona by Teherán i Washington měly koordinovaně přispět k obnovení volné plavby v průlivu a jeho okolí. Francie dnes oznámila, že v rámci příprav na misi zaměřenou na zajištění svobody plavby vysílá do Rudého moře letadlovou loď Charles de Gaulle.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama