Studie vědců z University v Tel Aviv porovnávala mozek 120 savců včetně člověka. Ukázalo se, že bez ohledu na velikost mozku, dokáže mozek u všech savců přenášet informace stejně účinně.
Přenos informací v mozku zajišťují neurony (mozkové buňky) a spojení mezi nimi. Tato spojení se jmenují synapse. Mozek savců tvoří dvě poloviny hemisféry, které jsou mezi sebou spojeny výběžky nervových buněk.
Rychlost, jakou informace projde mezi nervovými buňkami, záleží mimo jiné na počtu spojení mezi nimi. Přitom platí, že čím více spojení, tím horší propojenost. Ideální, z hlediska propojenosti, by bylo, kdyby každá informace šla jedním nervovým vláknem bez nutnosti propojení mezi nimi. Tento model je však z hlediska vývoje neekonomický.
Jelikož člověk je schopen pokročilých mozkových funkcí (logického myšlení), kreativity, fantazie, rozvinuté řeči, intelektu složité abstraktní věci, mnozí přirozeně předpokládáme, že lidský mozek je lépe propojen a přenos informací je účinnější než u zvířat.
Vědci ve studii zveřejněné v magazínu Nature Neuroscience zkoumali mozky savců pomocí difúzní magnetické rezonance. Zjistili, že propojenost mozku není u lidí lepší a nezávisí ani na velikosti mozku. Ve studii zkoumali vědci například mozek delfína, hlodavců či opic.
Jeden z autorů studie, prof. Yaniv Assaf tvrdí, že mnoho vědců předpokládalo, že propojenost lidského mozku je lepší, čímž lze vysvětlit jeho pokročilé fungování. Proto se se svým týmem rozhodl tuto hypotézu potvrdit.
Škála velikostí mozku byla skutečně pestrá. Mozek některých druhů měl objem pouze 1 ml, zatímco jiné i více než 1000 ml. V pokusu vyšetřovali i mozek 32 lidí. Pomocí počítače udělali rekonstrukci nervových spojení u každého druhu živočichů.
Následně odhadli míru propojení v mozku každého druhu. Odhad byl založen na počtu spojení, přes které musí informace projít na své cestě. Měřili propojenost uvnitř každé mozkové hemisféry, propojenost mezi dvěma hemisférami a celkovou propojenost.
Na základě takového odhadu vědci zjistili, že propojenost mozku vůbec nezávisí na jeho velikosti a struktury. „Znamená to, že informace se stejně účinně přenáší u myší jako u delfínů či jiných savců,“ dodává prof. Assaf.
