Protext ČTKNáměstek: Spuštění zálohování PET lahví je možné nejdříve v roce 2025

Náměstek: Spuštění zálohování PET lahví je možné nejdříve v roce 2025

Praha – Nejbližší realistický termín zavedení zpětného odběru PET lahví a plechovek je rok 2025, může to ale být i později. Novinářům to dnes řekl náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). K praktickému zavedení je podle něj potřeba mnoho kroků. Podle prezidenta Svazu průmyslu a obchodu (SOCR) Tomáše Prouzy je na spuštění systému od přijetí legislativy rok a půl až dva roky. Návrh zákona by mohla podle Hladíka vláda projednat do konce roku. Pilotní projekt zpětného odběru PET lahví a plechovek dnes v Praze a dalších městech spustily společnosti Kaufland a Lidl.

V dubnu podle Hladíka ministerstvo plánuje návrh zákona začít konzultovat se Svazem měst a obcí, Svazem průmyslu a dopravy a dalšími organizacemi zapojenými do oběhového a odpadového hospodářství. Připravovaná úprava evropského nařízení o obalech zavádí pro členské státy povinnost zavést zálohový systém v případě, že do roku 2026 nedosáhnou devadesátiprocentní míry zpětného odběru. Hladík poznamenal, že od praktického spuštění systému je ještě poměrně daleko.

Prouza uvedl, že k úspěšnému zavedení systému bude potřeba i intenzivní vysvětlovací kampaň a spolupráce vlády, obchodu a výrobců nápojů. Zálohované lahve a plechovky budou lidé muset vracet nezmačkané. Podle Prouzy je to jedna z věcí, které při zavádění systému podcenila slovenská vláda a lidé například nosily PET lahve sešlápnuté. Svaz obchodu vyčíslil náklady na spuštění systému na zhruba 5,2 miliardy Kč a provoz na 1,3 miliardy Kč ročně.

Hladík uvedl, že v ČR je v oběhu ročně zhruba 1,8 miliardy PET lahví a 800 milionů plechovek. „Zhruba 80 procent skončí v kontejnerech,“ řekl. Ambice ministerstva směřují podle něj k tomu, aby se v mnohem víc používaly principy cirkulární ekonomiky a odpad se jako materiál.

Podle Hladíka je zálohování také příležitost ke snížení množství odpadu v přírodě, takzvaného litteringu, což potvrdila i zkušenost ze Slovenska, kde se zálohování zavedlo loni. Zavedení systému podporuje Iniciativa pro zálohování, která sdružuje výrobce nápojů, jako je Mattoni 1873, Plzeňský Prazdroj nebo například Kofola a Cocal Cola HBC ČR a SR. Mluvčí iniciativy Kristýna Havligerová uvedla, že nápojové firmy vítají zapojení Kaflandu a Lidlu do pilotního projektu. „Dobře nastavený systém umí efektivně vysbírat přes 90 procent použitých nápojových obalů, bez jakéhokoliv dopadu na výši spotřebitelských cen,“ řekla.

Iniciativa poukázala i na analýzu společnosti ENVI-PAK, která pravidelně zkoumá volně pohozený odpad ve 32 lokalitách po celém Slovensku. Uvedla, že v roce 2020 tvořily na Slovensku ve vysbíraném odpadu PET lahve 18 procent odpadu a plechovky 21 procent, na podzim 2022 bylo plechovek pět procent odpadu a PET lahví čtyři procenta.

Společnosti Kaufland a Lidl patří do skupiny Schwarz, každá společnost pilotní projekt sběru PET lahví a plechovek spustila ve třech prodejnách. Kaufland s ním začal v pražské Michli, Olomouci a Štenberku, Lidl v pražských Modřanech, Plzni a Brně. Ve druhé polovině roku chtějí projekt zahájit v Pardubicích a Karlových Varech. Lidé mohou plastové lahve a plechovky vracet v běžně používaných automatech, kde se vrací skleněné lahve. Vracet mohou lahve od 200 mililitrů do tří litrů. Za šest vrácených lahví dostanou slevové poukázky.

Doporučujeme

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama