Ekologická vejce z volného chovu mohou mít podle nové studie, na níž upozornil list The Guardian, až dvojnásobný dopad na klima než vejce od slepic chovaných v klecích. Výzkumníci však zároveň upozorňují, že výsledky nezachycují všechny dopady na životní prostředí ani novější vývoj v produkci vajec.
Studie porovnávala různé systémy produkce vajec ve Spojeném království. Podle autorů by úplný přechod britské produkce na ekologický volný chov vedl k emisím odpovídajícím přibližně 2,316 milionu tun oxidu uhličitého. Při plně klecovém systému by emise činily zhruba 1,184 milionu tun.
Organic eggs have worse impact on climate than eggs from caged chickens.
— Earth Accounting (@EarthAccounting) July 31, 2026
Adopting organic free-range model in UK could lead to greenhouse emissions equivalent to 2,316,000 tonnes of CO2, study suggest.https://t.co/6asGLyiFok
Výzkumníci uvádějí, že ekologické volné chovy potřebují pro produkci stejného množství vajec více slepic než klecové systémy. Nosnice v klecích podle nich využívají krmivo efektivněji, což se promítá do nižších emisí na jednotku produkce.
Ekologický volný chov podle výzkumu zároveň vykázal nejhorší výsledky také z hlediska využití půdy, okyselování prostředí, eutrofizace vod a úmrtnosti slepic.
Nedostatky výzkumu
Autorka studie Harriet Bartlett uvedla, že výzkum odhalil důležitý kompromis. Systémy, které jsou běžně považovány za příznivější z pohledu dobrých životních podmínek zvířat, mohou být podle ní méně efektivní a vyžadovat více nosnic k produkci stejného množství vajec, což může zvyšovat jejich dopady na životní prostředí.
Samotní autoři zároveň zdůrazňují, že studie má několik omezení. Využívá data z let 2009 až 2010, a proto nezohledňuje novější změny v produkci vajec. Výzkum navíc nehodnotil některé další environmentální dopady, například používání pesticidů nebo vliv na biodiverzitu.
Na tato omezení upozornil také Lee Holdstock z certifikační organizace Soil Association Certification, který se na studii nepodílel. Podle něj výzkum poukazuje na důležité kompromisy, zároveň ale poskytuje pouze neúplný obraz dopadů jednotlivých systémů chovu. Upozornil, že skutečně udržitelný potravinový systém musí vedle emisí zohledňovat také stav přírody, zdraví půdy, kvalitu vody, využívání syntetických látek i životní podmínky zvířat.
