Vědci z Nového Zélandu vypočítali množství „srážek“ mikroplastů. Zjistili, že na nás prší více plastových částeček, než jsme si mysleli. Není jasné, jaký vliv na nás mikroplasty, které vdechujeme, mají. Čím menších rozměrů ale jsou, tím snáze proniknou až do našich buněk. Informoval o tom server ScienceAlert.
Mikroplasty patří mezi vedlejší efekty lidské činnosti. Vyskytují se v půdě, mořích, oceánech, řekách, balené vodě, ve vodě z vodovodu, alkoholu, potravinách a v plicích. Mikroplasty totiž vdechujeme z ovzduší. A dokonce jsou i v mateřském mléku.
Mikroplasty nejsou lidským okem viditelné, nemají žádnou vůni ani chuť. Přesto na nás každý den prší. V tomto případě nás ale deštník či pláštěnka neochrání. A vědci se obávají, že tento neviditelný liják vážně podceňujeme, píše ScienceAlert.
Plastic Rain Is a Now a Thing, And We’ve Underestimated Just How Heavy It Is https://t.co/jGW9rdaNuJ
— ScienceAlert (@ScienceAlert) December 14, 2022
Tyto mikročástice vznikají rozpadem plastového odpadu. Některé dřívější studie varovaly před jejich toxickými účinky. Ty zatím nebyly prokázány, dopad mikroplastů na lidský organismus dosud není znám.
Čím menší ovšem daná částice je, tím snáze proniká do lidských buněk. O to znepokojivější je zjištění vědců z Aucklandské univerzity na Novém Zélandu, o němž napsal ScienceAlert. Ve své studii zjistili, že každý den se na čtverečním metru usadí 5000 částeček mikroplastů.
Mikroplasty v ovzduší cirkulují
Měření publikované v žurnálu Environmental Science & Technology trvalo dlouhých devět let. Odborníci mikroplasty zachytávali do nálevky a nádobky na dvou místech v Aucklandu, na střeše univerzity a na plotu na předměstí.
Hmotnost globálního plastového deště odhadli na 74 tun a identifikovali různé typy plastů s rozměry 10 až 50 mikrometrů. Jenom tři procenta zachycených částic měly přes 100 mikrometrů.
Největší zastoupení měl polyethylen (PE), který se používá v sáčcích na potraviny, na druhém místě se umístil polykarbonát (PL) používaný v ochranných pomůckách a lékařských zařízeních a polyethylen tereftalát (PET). Ten se používá v obalech potravin a nápojů.
Vědci také zaznamenali zvýšené koncentrace mikroplastů ve městech v období silného větru od pobřeží. To naznačuje atmosférickou cirkulaci mikroplastů, která je dokáže přenášet na obrovské vzdálenosti.
Výsledky této studie ukazují, že nám padá na hlavu více mikroplastů, než jsme si mysleli. Starší měření uváděla výrazně nižší hodnoty. Před třemi lety v Hamburgu například naměřili 771 částeček na čtvereční metr.
Vědci na Novém Zélandu ale použili přesnější přístroje a jejich měření bylo detailnější. V Hamburgu navíc počítali pouze mikroplasty větší než 63 mikrometrů.
