ZprávyNa 141 vzrostl počet obětí bojů u syrského města Halab

Na 141 vzrostl počet obětí bojů u syrského města Halab

Na 141 vzrostl počet obětí bojů, které ve středu propukly mezi syrskými vládními vojsky a bojovníky islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) v oblasti města Halab (Aleppo). S odvoláním na informace exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) to uvedla agentura AFP. Prvotní údaje ze středeční noci uváděly 57 mrtvých. V bojích podle íránských médií zahynul generál íránských revolučních gard.

Bojovníci HTS ve středu pronikli do přibližně desítky vesnic a měst v oblasti kontrolované režimem prezidenta Bašára Asada v provincii Halab na severozápadě Sýrie. Boje se podle AFP odehrávají asi deset kilometrů od předměstí města Halab. Aktualizované údaje SOHR uvádějí, že v bojích zahynulo 71 členů HTS, 18 bojovníků z přidružených uskupení a 52 vládních vojáků. Současné střety jsou největší od roku 2020.

Syrská armáda uvedla, že „teroristům“, kteří zaútočili, způsobila značné ztráty a že při řešení situace spolupracuje s Ruskem a „spřátelenými silami“, tedy různými proíránskými ozbrojenými skupinami, které jsou oporou syrského režimu.

Uskupení HTS naopak prohlásilo, že útok byl reakcí na syrské a ruské vzdušné údery na území pod jeho správou. V prohlášení podle agentury Reuters uvedlo, že tyto údery od počátku roku zabily více než 80 lidí, převážně civilistů. HTS tvrdí, že Asadův režim se snaží využít současného konfliktu na Blízkém východě a získat kontrolu nad částmi země, které spravují ozbrojená opoziční uskupení.

Jednotky HTS jsou podle agentury Reuters pouze několik kilometrů od měst Nubl a Zahrá, kde převažuje šíitské obyvatelstvo a kde je silná vojenská přítomnost libanonského hnutí Hizballáh. Zaútočily také na letiště u města Najrab na předměstí Halabu, kde jsou stanoviště proíránských milic.

V bojích u Halabu byl zabit brigádní generál íránských revolučních gard Kjúmars Púrhášemí, který v Sýrii a Iráku působil jako vojenský poradce. S odvoláním na íránskou agentura SNN o tom informoval Reuters.

Turecké bezpečnostní zdroje uvedly, že útok HTS byl reakcí na předešlé údery syrského režimu proti HTS uvnitř takzvané deeskalační zóny v Idlibu, kterou v roce 2019 ustanovily Rusko, Írán a Turecko. Útok se rozšířil poté, co jednotky syrské armády opustily své pozice.

SOHR rovněž uvedla, že společné vzdušné údery syrského a ruského letectva se tento útok islamistických jednotek snaží odrazit .

HTS je radikální islamistické uskupení, které vzešlo ze syrské pobočky teroristické sítě Al-Káida. Dlouhodobě ovládá území v syrské provincii Idlib a do určité míry je podporuje Turecko.

V Sýrii zuří od roku 2011 občanská válka, která si za tu dobu vyžádala více než 300.000 civilních obětí. Navzdory mezinárodní izolaci od západních zemí má prezident Asad aktuálně pod kontrolou přes dvě třetiny syrského území. Asadovi od roku 2015 pomáhá Rusko.

Reklama

Doporučujeme

Trump po krachu jednání přitvrdil vůči Íránu

Po krachu jednání mezi Spojenými státy a Íránem v Islámábádu rychle došlo k dalšímu vyhrocení rétoriky. Donald Trump krátce po jejich skončení znovu otevřel otázku kontroly nad Hormuzským průlivem a naznačil, že by USA mohly situaci řešit silou. Do popředí se tak dostává spíš vojenský než diplomatický scénář.

Ukrajina a Rusko se obviňují z porušování příměří

Ukrajina a Rusko se obviňují z porušování příměří vyhlášeného u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Rusové klid zbraní porušili ve 2299 případech, tvrdí Kyjev. Moskva naopak obvinila ukrajinské vojáky, že příměří porušili v 1971 případech. Příměří, které má platit do konce dne, zatím oficiálně ukončeno nebylo, poznamenala dříve agentura DPA.

Evropě hrozí nedostatek leteckého paliva

Evropa může během několika týdnů narazit na vážný problém v letecké dopravě. Pokud se neobnoví dodávky přes Hormuzský průliv, hrozí podle zástupců letišť systémový nedostatek leteckého paliva právě před začátkem hlavní letní sezony. To by mohlo znamenat rušení spojů napříč kontinentem, vyšší ceny letenek i komplikace pro miliony cestujících.

Rozhovory mezi Íránem a USA v Islámábádu skončily bez dohody, oznámil Vance

Rozhovory Spojených států s Íránem skončily dnes ráno v Islámábádu po 21 hodinách bez dohody. Oznámil to podle agentury AP americký viceprezident J. D. Vance, který stál v čele americké delegace při jednáních v pákistánské metropoli o urovnání vzájemného konfliktu. Podle AFP řekl, že se vrací do USA poté, co Íránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“. Podle něj se nepodařilo Írán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Vance už Islámábád opustil, podle webu BBC tak učinila i íránská delegace.

Izrael zasáhl raketomet v Libanonu, útok v Kaně zabil pět lidí

Izraelská armáda oznámila zásah raketometu na jihu Libanonu, který byl podle ní připravený k odpalu směrem na izraelské území. Úder přišel v době pokračujícího napětí mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které se do konfliktu zapojilo na začátku března.

Královská rodina připravuje oslavy 100. narozenin Alžběty II.

Britská královská rodina si připomene významné výročí. Sto let od narození královny Alžběty II. uctí sérií akcí, které nabídnou pohled na její život, styl i odkaz.

Rusko a Ukrajina oznámily, že si vyměnily válečné zajatce i civilisty

Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily po 175 zajatých vojácích a sedmi civilistech z každé strany, oznámilo ruské ministerstvo obrany. O výměně vzápětí informoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Prezidentské volby v Džibutsku vyhrála s 97,81 pct současná hlava státu Guilláh

Prezidentské volby ve východoafrickém Džibutsku podle oficiálních výsledků znovu vyhrál současný prezident Ismáíl Umar Guilláh, který získal 97,81 procenta hlasů. Zajistil si tak šesté funkční období v čele tohoto strategicky umístěného území v oblasti Afrického rohu, napsala agentura AFP. Guilláh zemi vládne od roku 1999.

Ukrajina dodrží příměří, ale odpoví na případné ruské útoky, uvedl Zelenskyj

Ukrajinská armáda bude dodržovat klid zbraní během příměří, dohodnutého na pravoslavné Velikonoce, ale je připravena zrcadlově odpovědět na každý ruský útok. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně navrhl Moskvě, aby příměří pokračovalo i po Velikonocích.

Tání Arktidy uvolňuje tisíce let starý uhlík

Tání arktického permafrostu začíná výrazně měnit krajinu i fungování globálního klimatického systému. Do řek se uvolňuje stále větší množství uhlíku, který byl po tisíce let uvězněn v zamrzlé půdě. Tento proces postupně zesiluje globální oteplování, protože část uhlíku se při svém putování do oceánu přeměňuje na oxid uhličitý.

S pákistánským premiérem se sešla íránská delegace i viceprezident USA Vance

Americká delegace v čele s viceprezidentem J.D. Vancem jedná v hotelu Serena v pákistánské metropoli Islámábádu s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem, napsala dnes po poledni agentura Reuters. S předsedou vlády před Vancem také podle agentury AFP jednala íránská delegace. V metropoli se mají konat mírové rozhovory mezi USA a Íránem s cílem ukončit válku, kterou USA a Izrael proti Íránu zahájily na konci února.

Posádka Artemis II se po desetidenní misi vrátila bezpečně na Zemi

Posádka mise Artemis II se po téměř desetidenním letu úspěšně vrátila na Zemi, když její kosmická loď Orion přistála do Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie. Návrat završil první pilotovaný let k Měsíci po více než půl století. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že dnešní den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.

Dům šéfa OpenAI se stal terčem útoku

Dům Sam Altmana, generálního ředitele společnosti OpenAI, v San Franciscu se stal terčem útoku zápalnou lahví. Policie zadržela dvacetiletého muže, který údajně brzy ráno hodil improvizované zápalné zařízení na vstupní bránu domu a později vyhrožoval také v sídle společnosti.

Zmizela na moři. Její manžel mezitím skončil v rukou policie

Američanka Lynette Hooker zmizela před několika dny během plavby na Bahamách a její případ rychle nabral nečekaný směr. Zatímco po ženě se stále pátrá, její manžel Brian Hooker skončil v policejní vazbě a čelí výslechu kvůli okolnostem jejího zmizení.

Orbán čelí největší zkoušce za poslední roky

Viktor Orbán vstupuje do nedělních voleb ve výjimečně oslabené pozici. Po šestnácti letech u moci čelí nejsilnějšímu tlaku za celou dobu svého působení a v Maďarsku sílí odpor i v kruzích, které mu dříve pevně stály po boku. Kromě únavy z jeho dlouhého vládnutí se do popředí dostaly korupční skandály, ekonomické problémy a rostoucí podpora opozice.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama