Praha 30. července 2026 (PROTEXT) – Mýtus, že s rakovinou už nemá smysl přestat kouřit, je stále rozšířený. Léčba závislosti musí být součástí onkologické péče.
Při příležitosti Světového dne rakoviny plic, který si každoročně připomínáme 1. srpna, odborníci na celém světě důrazně upozorňují na přetrvávající a nebezpečný problém: nezanedbatelná část pacientů s rakovinou nadále kouří i po stanovení diagnózy a během onkologické léčby. Ačkoli žijeme v době s jasnými vědeckými důkazy o škodlivosti kouření, stále existuje část lidí, kteří jsou sami živoucím důkazem těchto rizik, přesto ve svém návyku dál pokračují. Závislost na nikotinu je silná a je nemocí, proto pacienti potřebují odbornou podporu.
O polovinu vyšší riziko úmrtí
Studie z nedávné doby jasně ukazují závažnost celé situace. Podle výzkumu odborníků z Yale Cancer Center tvoří aktivní kuřáci v době stanovení diagnózy rakoviny zhruba 15 % pacientů. Navíc, jak prokázala studie Washington University School of Medicine, pouze 22,1 % z těchto pacientů se podaří během následujících šesti měsíců s kouřením skutečně přestat.
Pokračování v návyku má přitom na úspěšnost léčby rakoviny devastující dopad, což potvrzují ohromující data. Rozsáhlá analýza 83 studií, která sledovala téměř 130.000 onkologických pacientů, prokázala, že aktivní kouření prokazatelně zvyšuje celkové riziko úmrtí o 50 % ve srovnání s nekuřáky či bývalými kuřáky.
Účinek je navíc tím horší, čím déle pacient otálí: podle již zmíněné studie z Washington University je u nemocných, kteří s cigaretou neskoncují ani po samotném stanovení diagnózy, riziko úmrtí z jakékoli příčiny dokonce téměř dvojnásobné (o 97 % vyšší) ve srovnání s těmi, kteří se své závislosti ihned po diagnóze vzdají.
Mýtus, že když už člověk rakovinu má, přestat kouřit je pozdě, je tak zcela nepravdivý, ale stále rozšířený. Odvykání po diagnóze naopak prokazatelně prodlužuje dobu přežití, snižuje riziko komplikací, usnadňuje léčbu a zásadně zlepšuje celkovou kvalitu života pacienta.
Kouření sabotuje léčbu a zvyšuje její toxicitu
S rezignovaným postojem některých nemocných se ve své každodenní praxi setkává i přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice Brno, prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D. Upozorňuje na obrovskou sílu závislosti, která často vítězí i tváří v tvář moderní medicíně:
„Ačkoli léčba karcinomu plic prodělala za poslední dekádu bouřlivý vývoj a u řady pacientů se z ní stává chronické onemocnění, prevence, tedy nekouření, je stále nejúčinnější zbraní. Praxe nám bohužel ukazuje, že většina zapřísáhlých kuřáků se své závislosti na cigaretách nevzdá a nesnaží se přestat kouřit ani při vysokém riziku rozvoje rakoviny plic a dalších onemocnění.“
Neochota či neschopnost odložit cigaretu má přitom dalekosáhlé důsledky na samotný proces uzdravování a přímo sabotuje úsilí lékařů. Jak vysvětluje plicní onkoložka MUDr. Marie Drösslerová z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, látky z tabákového kouře brání tělu v boji s nemocí:
„Pokračování v kouření má na léčbu pacientů drastický dopad. Kouření nejen že snižuje samotnou účinnost chemoterapie a radioterapie, ale také prokazatelně zvyšuje jejich toxicitu. To vede k mnohem větším komplikacím, horší celkové prognóze a rapidnímu poklesu kvality života nemocných.“
Pouze doporučit „nekuřte“ nestačí
Z těchto důvodů by tíha odvykání neměla ležet pouze na vůli vyčerpaného pacienta. Prof. MUDr. Eva Králíková, CSc., přední odbornice na odvykání kouření, důrazně apeluje na aktivní zapojení lékařů: „Léčba závislosti na tabáku má být samozřejmou součástí onkologické péče, stejně jako léčba jiných nemocí. Závislost na tabáku je nemoc a doporučit pacientovi pouze ‚Nekuřte!‘ nestačí. Látky v cigaretovém kouři mohou snižovat účinnost chemoterapie až o 40 % (jak uvádí farmakologické studie zabývající se metabolismem léků, např. od F. Perlíka z roku 2020), a proto je nutné pacientům vždy alespoň formou krátké intervence nabídnout odbornou pomoc a léky k potlačení abstinenčních příznaků.“
Mnoho kuřáků dobře zná realitu odvykání, které rozhodně není snadné. Tabáková závislost je totiž silná, chronická a relabující nemoc – koneckonců úspěšnost odvykání bez pomoci se dlouhodobě pohybuje jen okolo 3 až 5 %. Nemusí jít ale zdaleka jen o otázku pevné vůle. Právě kvůli síle závislosti a častému výskytu nepříjemných abstinenčních příznaků, které bývají v kombinaci s celkovými dopady onkologického onemocnění těžko zvladatelné, je zcela zásadní dostupnost odborné psychobehaviorální a farmakologické léčby. Ta pacientům nabízí účinnou pomoc a šanci na úspěšné skoncování s kouřením zhruba desetkrát zvyšuje.
Pokud se nedaří přestat svépomocí, měl by kuřák vyhledat odbornou pomoc. Kontakty lze nalézt na webu Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku www.slzt.cz. K dispozici je zhruba 40 specializovaných center v nemocnicích, přes 200 ambulantních lékařů a téměř 200 lékáren poskytujících poradenství. Pacienti mohou využít také bezplatné mobilní aplikace, národní linku pro odvykání, online poradnu lékaře nebo si stáhnout informační letáky.
Seznam použitých odborných zdrojů:
- Backman, I. (2025). 15% of U.S. Cancer Patients Are Active Smokers at Time of Diagnosis. Yale School of Medicine / JAMA Oncology.
- Tohmasi, S. et al. (2025). Smoking Cessation and Mortality Risk in Cancer Survivorship: Real-World Data From a National Cancer Institute–Designated Cancer Center. Journal of the National Comprehensive Cancer Network (JNCCN).
- Warren, G. W. et al. (2014). The effect of current smoking on mortality in cancer patients. Journal of Clinical Oncology (ASCO Annual Meeting I).
- Králíková, E. (2021). Doporučit „Nekuřte!“ nestačí. Onkologie, 15(6): 287–288 (Solen).
- Zvolská K. et al. (2024). Léčba závislosti na tabáku u onkologických pacientů. Klinická onkologie, 37(1): 63–66.
Zdroj: ADDICTS PR
