Nejen lidé jsou schopni se do druhého vcítit. Dřívější výzkum ukázal, že pokud je některá myš zraněna, jiné zdravé myši v její blízkosti se chovají jako kdyby též trpěly bolestmi. Nová studie ukázala, že nejen bolest může být přenesena, ale také úleva od ní. Vědcům se navíc podařilo identifikovat spojení v mozku, které je za to zodpovědné.
Vědci již dříve prokázali, že zvířata jsou schopna sdílet vzájemně emoce, a to zejména strach. Neurovědkyně Monique Smith ze Stanford University spolu s kolegy zveřejnila nyní v časopise Science nové poznatky o sdílení bolesti a následné úlevy. Zkoumání tohoto fenoménu může pomoci vědcům pochopit lidskou empatii a vést k léčbě poruch, které ovlivňují schopnost vnímání pocitů jiných lidí.
Během experimentu vědci píchli jedné myši z páru injekci, která způsobila v zadní tlapce zánět podobný artritidě, druhá myš zůstala nezraněná. Po hodině ale měla nezraněná myš horší příznaky než myš, jež byla injikována. Zraněná myš se chovala tak, jako by jí tlapka bolela a při dotyku vykazovala zvýšenou citlivost. Nezraněná myš, která byla v její blízkosti, však vykazovala stejnou míru bolesti a to na více místech.
V další části experimentu obě myši dostaly injekci, ale jedna dostala navíc dávku morfinu. Druhá myš se však v přítomnosti myši, která dávku dostala, začala chovat jako kdyby morfin také obdržela. „Ve skutečnosti jsme tomuto zvířeti ulevili od bolesti tím, že jsme ho nechali s jiným zvířetem, jemuž bylo od bolesti uleveno,“ říká pro ScienceNews neurolog Robert Malenka. V kontrolní skupině, kde obě myši dostaly pouze injekci způsobující zánět, se citlivost na bolest po době strávené dohromady nezměnila.
Aby vědci pochopili, jak k tomu dochází, sledovali, které oblasti mozku byly v tu dobu aktivní. Zaregistrovali tak nervové buňky v přední cingulární kůře, což je oblast důležitá v lidské empatii. Je to také část oblasti mozku zodpovědné za paměť a poznání.
Pokud je některá myš zraněna, jiné zdravé myši v její blízkosti se chovají jako kdyby též trpěly bolestmi.
Vědcům se podařilo najít neurony, které tuto oblast spojují s jinými částmi mozku, a to včetně oblasti zabývající se motivací a sociálním chováním – nucleus accumbens. Po narušení tohoto neurální spojení zvířata již nebyla schopna projevit empatii pro bolest nebo úlevu od bolesti, říká Malenka.
Ukázalo se také, že různé spoje jsou zapojené v různých typech empatie. Například při pokusu, kdy jedna myš viděla druhou dostávat elektrický šok, se vědcům podařilo zjistit, že přenos strachu závisí na spojení kůry s částí zvanou amygdala.
Rozdíly by však mohly souviset také s tím, jakým způsobem myši emoce svých kolegů vnímají, říká neurolog Jeffrey Mogil. V pokusech týkajících se bolesti se totiž myši navzájem očichaly a pachy by mohly obsahovat vodítka k pocitům zvířat. Ale v testech strachu se emoce týkaly pouze vizuálních podnětů.
Výzkum také ukázal, že u lidí najdeme některá pozoruhodně obdobná spojení. Ukazuje to tak na společný evoluční základ empatie.
