ZprávyMuž ve Španělsku zemřel na krymsko-konžskou horečku. Nemoc podobnou ebole přenášejí klíšťata

Muž ve Španělsku zemřel na krymsko-konžskou horečku. Nemoc podobnou ebole přenášejí klíšťata

Muž zemřel na nemoc podobnou ebole s názvem krymsko-konžská hemoragická horečka (CCHF) poté, co ho ve Španělsku kouslo klíště. Informuje o tom CNN, NDTV a další servery.

Čtyřiasedmdesátiletý muž zemřel v sobotu na selhání orgánů na izolačním oddělení nemocnice La Paz-Carlos III ve španělském hlavním městě Madridu, uvedl mluvčí nemocnice pro CNN.


Virus CCHF způsobuje propuknutí závažné virové krvácivé horečky, podobné ebole. K počátečním příznakům běžně patří náhlá horečka, zimnice, zvracení a průjem, po nichž následují výkyvy nálad a zmatenost.

Je také spojena s krvácením, včetně krvácení z nosu, porušených kapilár v očích, vyrážky způsobené krvácením do kůže a známek vnitřního krvácení, jako je krev v moči nebo stolici. Jak uvádí server NDTV, chorobě se často přezdívá „nemoc krvácejících očí“.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je obtížné jí předcházet a léčit ji, neexistuje proti ní žádná vakcína a úmrtnost dosahuje až čtyřiceti procent. Nejčastěji se přenáší klíšťaty a kontaktem s infikovanou krví nebo tkání hospodářských zvířat. Podle WHO však může dojít i k přenosu z člověka na člověka.

Muž navštívil nemocnici ve městě Móstoles 19. července a hlásil horečku a celkovou nevolnost. Řekl také, že ho několik dní předtím kouslo klíště v Buenasbodas v provincii Toledo ve středním Španělsku.

Dne 21. července zdravotnické orgány potvrdily, že muž trpí klíšťovou encefalitidou. Ještě téhož dne byl převezen na izolační oddělení nemocnice La Paz-Carlos III. Podle nemocnice byl muž ve stabilizovaném stavu, ale týden poté zemřel.

Jeden až tři případy ročně

K úmrtí obvykle dochází ve druhém týdnu nemoci, uvádí WHO. U těch, kteří se uzdraví, obvykle začnou příznaky zlepšovat devět až deset dní po prvním onemocnění. Podle WHO je nemoc endemická v Africe, na Balkáně, na Blízkém východě a v asijských zemích jižně od 50. rovnoběžky.

Jacob Lorenzo-Morales, ředitel Institutu tropických nemocí a veřejného zdraví na Kanárských ostrovech při univerzitě v La Laguně, sdělil CNN, že první případ CCHF ve Španělsku byl zjištěn v roce 2016 a od té doby se každoročně objevují jeden až tři potvrzené případy v centrální a západní části země.


Vzhledem k tomu, že virus přenášejí klíšťata, bývají případy ve Španělsku zjišťovány každoročně mezi dubnem a srpnem, uvedl Lorenzo-Morales. Dodal, že klimatické změny způsobily, že se klíšťata mohou množit rychleji a vícekrát za rok.

Španělsko vypracovalo národní plán boje proti nemocem přenášeným klíšťaty, včetně CCHF. Lidé by se však měli obecně kousnutí klíštětem raději vyhnout, uvedl Lorenzo-Morales. Doporučení zahrnují nošení kalhot a dlouhých rukávů světlých barev, nošení holínek nebo uzavřených bot s kalhotami zastrčenými do ponožek a používání repelentů proti klíšťatům. „CCHF je nově se objevující onemocnění, které se vyskytuje v celé západní Evropě,“ řekl.

Rozšíří se do Evropy, varují experti

Consuelo Giménez Pardo, přednášející lékařskou parazitologii na univerzitě Alcalá v Madridu, sdělila CNN, že případů CCHF ve Španělsku bude nepochybně přibývat. Země nabízí příznivé podmínky pro výskyt viru díky klimatu, které je pro klíšťata příznivé. Klíšťata přenášejí stěhovaví ptáci s sebou na svých cestách mezi Evropou a Afrikou, která se nachází v těsné blízkosti Španělska, uvedla. Řekla také, že v devadesáti procentech případů proběhne CCHF u lidí zcela asymptomaticky. Většina lidí, u nichž se nemoc projeví, trpí pouze lehkými příznaky. „Přesto se jeden případ považuje za ohnisko nákazy“, dodala.

Profesorka Emma Thomson z London School of Hygiene & Tropical Medicine označila tento případ za „znepokojující“. Zdůraznila, že CCHF byla zjištěna u klíšťat ve Španělsku i ve Francii.

„Očekávám, že v příštích letech budeme svědky dalších případů,“ uvedla expertka. „Existuje také riziko rozšíření do dalších evropských zemí včetně Velké Británie,“ dodala.

Doporučujeme

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Velryby u Austrálie mění místa, kde pečují o mláďata

Velryby jižní u australského pobřeží mění způsob, jakým si vybírají místa pro péči o mláďata. Nový výzkum ukázal, že samice se nevracejí vždy do stejných zátok, jak se dosud předpokládalo. Při výběru vhodného prostředí je stále více ovlivňuje přítomnost dalších velryb. Zjištění mohou pomoci při ochraně tohoto ohroženého druhu.

Trumpovi se hroutí půda pod nohama. Demokraté mají šanci ovládnout celý Kongres

Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících kongresových volbách utrpět citelnou politickou porážku. Republikáni podle průzkumů ztrácejí podporu a demokraté mají výraznou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Stále reálnější je také změna většiny v Senátu. Voliči dávají najevo nespokojenost s ekonomikou, rostoucími cenami i válkou s Íránem, která zasáhla peněženky milionů Američanů.

Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla převahy v dronové technologii

Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla absolutní převahy v oblasti technologie bezpilotních letounů. V době, kdy sílí napětí mezi Severní a Jižní Koreou, Kim také apeloval na větší vojenské využití umělé inteligence (AI), informovala dnes severokorejská tisková agentura KCNA, kterou citoval Reuters.

Ukrajina po tlaku USA pozastavila nejméně do voleb údery na ruské rafinerie

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama