Scany mozku kosmonautů ukazují k jakým změnám v tomto řídícím centru u nich dochází. Analýza byla provedena na snímcích před a po misi trvající 6 měsíců na obežné dráze. Ukázalo se, jak se tento orgán přizpůsobuje výzvě být ve vesmíru.
Studie ukázala, že došlo k nárůstu bílé a šedé hmoty ve třech oblastech zapojených do fyzického pohybu.
Buňky se změní tak, aby zvládly nové životní požadavky na oběžné dráze.
Výzkum byl proveden na 11 kosmonautech, kteří strávili na misích průměrně 171 dní. Snímky byly pořízeny před misí, po misi a poté znovu po sedmi měsících. Některé ze změn byly patrné i sedm měsíců po návratu kosmonautů na Zemi.
Tyto změny odrážejí „neuroplasticitu“ mozku. To znamená, že nervová tkáň, v tomto případě buňky, které řídí pohyb nebo motorickou aktivitu, se změní tak, aby zvládly nové životní požadavky na oběžné dráze.
Potvrdilo se také, že mozkomíšní mok se ve vesmíru přeskupuje a tlačí mozek k horní části lebky. To může souviset se ztrátou ostrosti vidění kosmonautů, což je stav nazývaný Sans (spaceflight-associated neuro-ocular syndrome = neurookulární syndrom spojený s vesmírnými lety).
„To, co vidíme, dává tak velký smysl. Je to známka složité situace, ve které se kosmonauti nacházejí, a učí se, jak se přizpůsobit tomuto velmi extrémnímu prostředí,“ uvedl hlavní autor studie publikované v časopise Science Advances Floris Wuyts.
