„První pozitivní test byl čistá radost. Třetí spíš už jenom strach,“ přiznala nyní prostřednictvím instagramu. Dlouho jsem tomu zázraku ve mně nedokázala říct jinak než plod. Když jsme na konci května jeli v noci na pohotovost, krev na zemi, rozespalej doktor zakázal Dominikovi jít do ordinace a mně na křesle podrážděně poradil, ať se přestanu klepat, nebo mě nevyšetří, nevěřila jsem, že tam pořád bude to malý něco na ultrazvuku, s bušícím srdcem, jako by se kolem něj nic nedělo,“ popisovala emotivně chvíle té největší hrůzy.
„Když jsme se strachovali, co bude špatně tentokrát, hematom nás nenapadl, protože jsme nevěděli, že něco takovýho existuje. Běžný až u čtvrtiny všech těhotenství, podle doktora to bylo pade na pade,“ prozradila Lucie.
„‚Žije?‘ byla první otázka na každý kontrole, kam jsem chodila jako zombie, protože jsem z nervů nespala. Žil, rostl a sílil, z neurčitý fazole to najednou vypadalo jako malej člověk, kterej po měsíci ten nejistej boj vyhrál.“
