-8.3 C
Czech
Pátek 9. ledna 2026
Věda a TechnikaMise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí...

Mise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí ve středu

Po několika odkladech a technických obtížích plánuje americká vesmírná agentura NASA ve středu brzy ráno odstartovat raketu Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po 25 dnech vrátí zpět na Zemi. Zahájí tím dlouho očekávaný program Artemis, který má po půl století na zemskou družici vrátit člověka.

V Kennedyho vesmírném středisku na mysu Canaveral na Floridě, kde je ke středečnímu startu nachystaná i raketa s modulem, už v pondělí začalo odpočítávání. Pokud se neobjeví žádné komplikace, raketové motory zažehnou v 1:04 místního času (7:04 SEČ). Start může NASA odložit až o dvě hodiny, pak se ale okno, během kterého je start možný, uzavře.

Pokud vše půjde podle plánu, modul 11. prosince dopadne do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského města San Diego. Orion při misi dosáhne vzdálenosti 450.000 kilometrů od země a 40.000 kilometrů od odvrácené strany Měsíce. V případě úspěchu to bude nejdál, kam kdy vesmírné plavidlo navržené pro lidskou posádkou doletělo.

Týmy techniků v NASA se na start připravují už přes dva měsíce, během kterých se potýkaly s technickými obtížemi, dvěma hurikány a dvěma přesuny rakety z hangáru na startovací rampu. Dva předchozí pokusy o start, 29. srpna a 3. září, byly přerušeny kvůli netěsnícímu palivovému potrubí a dalším technickým problémům, které se podle NASA už podařilo vyřešit.

Raketu SLS, která už byla připravena na startovací rampě, minulý týden bičoval prudký déšť a vítr, když se přes Floridu přehnal hurikán Nicole. Počasí si vyžádalo dvoudenní odklad startu, původně plánovaného na pondělí. Inspekce po bouři ukázala, že hurikán uvolnil těsnění na modulu Orion. Technici komponent vyměnili, a ačkoliv se tím podle NASA problém zcela nevyřešil, představuje pro let pouze malé riziko

Cílem testovací mise Artemis I je plně ozkoušet vše od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliard korun). Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Pozornost se při startu upře zejména na novou raketu SLS, pro kterou NASA do budoucna zvažuje méně technické a zajímavější jméno. SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před 50 lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo.

Modul Orion je vysoký tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti. Při misi Artemis I ho budou obývat tři figuríny. Jedna, ve veřejné soutěži pojmenovaná velitel Moonikin Campos, představuje úplné lidské tělo a oblečená do oranžového overalu se usadí v kapitánském křesle. Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybaveny tisíci senzory a detektory, které budou mimo jiné sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele.

Mezi lety 1969 až 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.

Reklama

Doporučujeme

Výpadek proudu na Ukrajině nechal v mrazech bez elektřiny přes milion domácností

Dva ukrajinské regiony se ve středu pozdě večer ocitly téměř úplně bez elektřiny po ruských útocích drony. Podle ukrajinských úřadů a provozovatele přenosové soustavy šlo o jeden z největších výpadků od začátku plnohodnotné invaze a bez proudu zůstalo přes milion domácností v Záporožské a Dněpropetrovská oblasti.

Trumpova administrativa plánuje odstoupení USA od klíčové klimatické dohody OSN

Bílý dům oznámil plán odejít z UNFCCC, dohody, která tvoří základ globální klimatické spolupráce. Součástí kroku má být i odchod z dalších institucí včetně IPCC. Kritici varují před izolací USA, právní experti zase řeší, kdo o takovém odchodu smí rozhodnout.

Johnny Knoxville ohlásil návrat Jackass, nový film už má datum premiéry

Legendární parta, která proměnila bolest v popkulturu, se vrací. Johnny Knoxville na Instagramu oznámil nový film společně s datem premiéry. Zatím ale neprozradil, co přesně fanoušky čeká a kdo se tentokrát objeví na place.

Izrael zaútočil v Gaze po neúspěšném odpalu rakety z Pásma Gazy

Izraelská armáda dnes oznámila, že provedla útok na raketové stanoviště poblíž města Gaza poté, co odhalila neúspěšný odpal rakety z Pásma Gazy, který nezasáhl izraelské území. Podle agentury Reuters vyvstávají otázky, kdy začne další fáze příměří v Gaze.

Trump pozval levicového kolumbijského prezidenta Petra do Bílého domu

Americký prezident Donald Trump pozval svého kolumbijského kolegu Gustava Petra na návštěvu do Bílého domu. Trump to oznámil na sociální síti Truth Social po telefonátu s tímto levicovým politikem. Rozhovor trval podle Petra asi hodinu a kolumbijský prezident pozvání přijal. Datum schůzky zatím není známo. Trump už od loňska viní Petra z podílu na pašování drog do USA a tento týden mu nepřímo pohrozil podobnou operací, při níž americké jednotky v sobotu unesly z Venezuely prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které rovněž viní z narkoterorismu.

Trump touží po „armádě snů“, chce zvýšit výdaje na obranu o 50 procent

Americký prezident Donald Trump vyzval ke zvýšení výdajů na obranu na 1,5 bilionu dolarů (asi 31 bilionů korun) v roce 2027. Tento rok označil za „velice problematický“ s tím, že „armáda snů“ udrží USA v bezpečí bez ohledu na nepřítele. Trump také pohrozil americkým zbrojařům.

Trump očekává, že USA budou Venezuelu spravovat po řadu let

Americký prezident Donald Trump očekává, že Spojené státy budou Venezuelu spravovat a získávat ropu z jejích rozsáhlých zásob po řadu let. Šéf Bílého domu to prohlásil v rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Prozatímní vláda Venezuely podle Trumpa poskytuje Spojeným státům vše, co považují za nutné.

Po ruském útoku se dva regiony ocitly téměř zcela bez elektřiny, uvedl Kyjev

Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, nejvíce utrpěly Dněpropetrovská a Záporožská oblast, uvedl ráno ukrajinský ministr energetiky Artem Nekrasov. Oba regiony se podle něj ocitly téměř zcela bez elektřiny, k ránu zůstávalo bez proudu asi 800.000 spotřebitelů v Dněpropetrovské oblasti. V Záporožské oblasti se podařilo zásobování elektřinou obnovit, píše agentura Ukrinform.

Trump stupňuje nátlak na Venezuelu. Zabavuje tankery a klade požadavky

USA zabavily ve středu dva ropné tanky napojené na Venezuelu, jeden plul pod ruskou vlajkou. Americký prezident Donald Trump vytváří nátlak na prozatímní venezuelskou prezidentku Delcy Rodríguez. Režim bude muset splnit dva požadavky, než mu Trump povolí těžit vlastní ropu.

Trump vydal příkaz, aby USA opustily desítky mezinárodních organizací

Americký prezident Donald Trump ve středu nařídil, aby Spojené státy opustily 66 mezinárodních organizací, které podle jeho administrativy neslouží americkým zájmům. Oznámil to Bílý dům na sociální síti X. Jde o 35 organizací nespadajících pod OSN a 31 agentur OSN. Agentura AFP napsala, že zásadní je chystané americké odstoupení od Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), která položila základ pro celosvětová jednání o klimatických změnách a opatřeních proti nim. Eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra označil tento krok za politováníhodný a nešťastný.

Střety mezi syrskou vládou a kurdskými bojovníky v Aleppu vyhnaly tisíce civilistů

Severosyrské Aleppo zažívá nejvážnější střety za poslední měsíce. Boje mezi vládními silami a kurdskými jednotkami vyhnaly z domovů desetitisíce civilistů a znovu odkryly křehkost poválečného uspořádání země.

Dvojčata ze Švýcarska se perou o olympijskou nominaci

Dvě stejné tváře, jeden sen. Švýcarská dvojčata Thomas a Robin Bussard čekají na verdikt, který jim může otevřít dveře na olympiádu v Itálii. O nominaci bojují v novém sportu, kde se nejdřív šplhá do kopce a pak se jede co nejrychleji dolů.

Warner Bros Discovery znovu odmítla nabídku Paramountu

Představenstvo Warner Bros. Discovery doporučilo akcionářům znovu odmítnout nepřátelskou nabídku Paramount Skydance. Firma se dál drží už podepsané dohody s Netflixem, která se týká studiového a streamovacího byznysu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama