-1.9 C
Czech
Středa 18. února 2026
Věda a TechnikaMise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí...

Mise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí ve středu

Po několika odkladech a technických obtížích plánuje americká vesmírná agentura NASA ve středu brzy ráno odstartovat raketu Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po 25 dnech vrátí zpět na Zemi. Zahájí tím dlouho očekávaný program Artemis, který má po půl století na zemskou družici vrátit člověka.

V Kennedyho vesmírném středisku na mysu Canaveral na Floridě, kde je ke středečnímu startu nachystaná i raketa s modulem, už v pondělí začalo odpočítávání. Pokud se neobjeví žádné komplikace, raketové motory zažehnou v 1:04 místního času (7:04 SEČ). Start může NASA odložit až o dvě hodiny, pak se ale okno, během kterého je start možný, uzavře.

Pokud vše půjde podle plánu, modul 11. prosince dopadne do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského města San Diego. Orion při misi dosáhne vzdálenosti 450.000 kilometrů od země a 40.000 kilometrů od odvrácené strany Měsíce. V případě úspěchu to bude nejdál, kam kdy vesmírné plavidlo navržené pro lidskou posádkou doletělo.

Týmy techniků v NASA se na start připravují už přes dva měsíce, během kterých se potýkaly s technickými obtížemi, dvěma hurikány a dvěma přesuny rakety z hangáru na startovací rampu. Dva předchozí pokusy o start, 29. srpna a 3. září, byly přerušeny kvůli netěsnícímu palivovému potrubí a dalším technickým problémům, které se podle NASA už podařilo vyřešit.

Raketu SLS, která už byla připravena na startovací rampě, minulý týden bičoval prudký déšť a vítr, když se přes Floridu přehnal hurikán Nicole. Počasí si vyžádalo dvoudenní odklad startu, původně plánovaného na pondělí. Inspekce po bouři ukázala, že hurikán uvolnil těsnění na modulu Orion. Technici komponent vyměnili, a ačkoliv se tím podle NASA problém zcela nevyřešil, představuje pro let pouze malé riziko

Cílem testovací mise Artemis I je plně ozkoušet vše od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliard korun). Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Pozornost se při startu upře zejména na novou raketu SLS, pro kterou NASA do budoucna zvažuje méně technické a zajímavější jméno. SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před 50 lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo.

Modul Orion je vysoký tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti. Při misi Artemis I ho budou obývat tři figuríny. Jedna, ve veřejné soutěži pojmenovaná velitel Moonikin Campos, představuje úplné lidské tělo a oblečená do oranžového overalu se usadí v kapitánském křesle. Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybaveny tisíci senzory a detektory, které budou mimo jiné sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele.

Mezi lety 1969 až 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.

Reklama

Doporučujeme

Warner Bros dala Paramountu týden na nejlepší a konečnou nabídku

Warner Bros Discovery odmítla upravenou nepřátelskou nabídku od Paramount Skydance na odkup akcií za 30 dolarů, přesto nechala otevřené dveře pro poslední pokus o dohodu. Paramount má dostat sedm dní na to, aby přišel s „nejlepší a konečnou“ verzí nabídky.

Koalice rozjela debatu o cenách potravin, konkrétní kroky zatím neukázala

Vládní koaliční rada přerušila projednávání návrhů, které mají mířit na nižší ceny potravin. Ve hře jsou změny kolem marží, sběr dat o cenách i debata o DPH, jenže mezi koaličními partnery zatím není shoda na tom, kudy se vydat.

Při požáru v domě v provincii Barcelona zahynulo pět mladistvých

Pět mladistvých zemřelo a čtyři další mladí lidé utrpěli zranění v pondělí večer při požáru v domě ve městě Manlleu v provincii Barcelona na severovýchodě Španělska, informovala dnes místní média. Příčina požáru, který vypukl v nejvyšším patře budovy, se vyšetřuje. Oběti byly podle deníku El Periódico ve věku 14 až 18 let.

V Ženevě začalo druhé kolo nepřímých rozhovorů USA a Íránu o jaderném programu

V Ženevě dnes začalo druhé kolo nepřímých jednání mezi Spojenými státy a Íránem o jaderném programu Teheránu. S odvoláním na íránská státní média o tom informují tiskové agentury. Úspěch jednání podle íránského zdroje agentury Reuters závisí i na tom, zda se USA vyvarují nerealistických požadavků.

Nezaspat za konkurencí. Apple se přiklání k videopodcastům

Americká společnost Apple přinese změny do své aplikace Apple Podcasts. Uživatelům umožní plynulejší přecházení mezi podcastem a videem. Následuje tak konkurenci, jako jsou YouTube a Spotify – tyto platformy umožňují sledování videopodcastů, které se stávají stále populárnějšími hlavně mezi mladými lidmi.

Ukrajina i Rusko informují o nočních nepřátelských útocích a škodách

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 396 drony a 29 střelami různého typu, protivzdušná obrana zneškodnila 367 bezpilotních letounů a 25 raket, uvedlo ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Naopak 18 dronů a čtyři balistické střely podle něj zasáhly 13 blíže neupřesněných míst. Ruské ministerstvo obrany hlásí noční sestřelení 151 ukrajinských dronů. Obě strany na sebe dál útočí navzdory tomu, že dnes v Ženevě začíná další kolo americko-rusko-ukrajinských jednání s cílem válku na Ukrajině ukončit.

Lední medvědi v Arktidě překvapili vědce skvělou kondicí

Globální oteplování zrychluje tání mořského ledu v oblastech, jako je Baffinův záliv, úsek oceánu mezi Grónskem a kanadským Baffinovým ostrovem, a Hudsonův záliv v severovýchodní Kanadě. Mořský led potřebují k přežití lední medvědi, jejichž vyhublá těla se stala symbolem klimatických změn. V norské části Arktidy však sledují vědci zcela jiný obraz.

Nejméně tři mrtvé, včetně podezřelého, si vyžádala střelba na hokeji v USA

Nejméně tři mrtvé, včetně podezřelého, si vyžádala střelba během pondělního hokejového utkání mládežnických týmů ve městě Pawtucket v americkém státě Rhode Island na severovýchodě Spojených států. Další tři lidé se střelnými zraněními byli hospitalizováni v kritickém stavu, informovaly agentury s odvoláním na policii.

Trump říká, že se do jednání s Íránem zapojí nepřímo

Donald Trump oznámil, že se bude „nepřímo“ podílet na klíčových jednáních mezi Spojenými státy a Íránem. Rozhovory o íránském jaderném programu začnou v úterý v Ženevě. Americký prezident zároveň naznačil, že Teherán tentokrát chce dohodu.

Americká armáda se připravuje na masivní úder na Írán

Americká armáda hromadí na Blízkém východě významné letecké a námořní síly. Jejich cílem je vytváření tlaku na Írán před úterními rozhovory o jaderné dohodě, zároveň však dávají administrativě Donalda Trumpa možnost úderu ve velkém rozsahu i hluboko uvnitř islámské republiky. Satelitní snímky potvrdily polohu letadlové lodě USS Abraham Lincoln.

Poušť je pro Joshua tree čím dál nehostinnější

Oteplování, sucho a rozsáhlé požáry ničí ikonické Joshua tree v Mohavské poušti. Vědci, úřady i indiánské kmeny hledají způsoby, jak strom ochránit. Ve hře jsou klimatická útočiště, genetický výzkum i přesun stromů mimo jejich přirozený areál.

Ve věku 95 let zemřel Robert Duvall, nezapomenutelný Tom Hagen z filmu Kmotr

Hollywood přišel o jednu z nejvýraznějších hereckých osobností druhé poloviny 20. století. Robert Duvall, držitel Oscara a tvář filmů jako Kmotr nebo Apokalypsa, zemřel ve věku 95 let. Za sebou zanechal desítky rolí, které definovaly americkou kinematografii.

Karibské korálové útesy nestíhají růst a mohou zmizet

Karibské korálové útesy se rychle blíží bodu zlomu. Nová vědecká data ukazují, že přestávají růst tempem, které by stačilo držet krok se stoupající hladinou moře. Pokud se oteplení planety nezastaví pod hranicí 2 °C, většina útesů do konce století přestane růst a začne se rozpadat. Důsledky pocítí miliony lidí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama