-3.9 C
Czech
Čtvrtek 25. prosince 2025
Věda a TechnikaMise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí...

Mise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí ve středu

Po několika odkladech a technických obtížích plánuje americká vesmírná agentura NASA ve středu brzy ráno odstartovat raketu Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po 25 dnech vrátí zpět na Zemi. Zahájí tím dlouho očekávaný program Artemis, který má po půl století na zemskou družici vrátit člověka.

V Kennedyho vesmírném středisku na mysu Canaveral na Floridě, kde je ke středečnímu startu nachystaná i raketa s modulem, už v pondělí začalo odpočítávání. Pokud se neobjeví žádné komplikace, raketové motory zažehnou v 1:04 místního času (7:04 SEČ). Start může NASA odložit až o dvě hodiny, pak se ale okno, během kterého je start možný, uzavře.

Pokud vše půjde podle plánu, modul 11. prosince dopadne do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského města San Diego. Orion při misi dosáhne vzdálenosti 450.000 kilometrů od země a 40.000 kilometrů od odvrácené strany Měsíce. V případě úspěchu to bude nejdál, kam kdy vesmírné plavidlo navržené pro lidskou posádkou doletělo.

Týmy techniků v NASA se na start připravují už přes dva měsíce, během kterých se potýkaly s technickými obtížemi, dvěma hurikány a dvěma přesuny rakety z hangáru na startovací rampu. Dva předchozí pokusy o start, 29. srpna a 3. září, byly přerušeny kvůli netěsnícímu palivovému potrubí a dalším technickým problémům, které se podle NASA už podařilo vyřešit.

Raketu SLS, která už byla připravena na startovací rampě, minulý týden bičoval prudký déšť a vítr, když se přes Floridu přehnal hurikán Nicole. Počasí si vyžádalo dvoudenní odklad startu, původně plánovaného na pondělí. Inspekce po bouři ukázala, že hurikán uvolnil těsnění na modulu Orion. Technici komponent vyměnili, a ačkoliv se tím podle NASA problém zcela nevyřešil, představuje pro let pouze malé riziko

Cílem testovací mise Artemis I je plně ozkoušet vše od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliard korun). Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Pozornost se při startu upře zejména na novou raketu SLS, pro kterou NASA do budoucna zvažuje méně technické a zajímavější jméno. SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před 50 lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo.

Modul Orion je vysoký tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti. Při misi Artemis I ho budou obývat tři figuríny. Jedna, ve veřejné soutěži pojmenovaná velitel Moonikin Campos, představuje úplné lidské tělo a oblečená do oranžového overalu se usadí v kapitánském křesle. Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybaveny tisíci senzory a detektory, které budou mimo jiné sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele.

Mezi lety 1969 až 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.

Reklama

Doporučujeme

Tim Cook vsadil na Nike nákupem za téměř 3 miliony dolarů

Šéf Applu Tim Cook nakoupil 50 tisíc akcií Nike v době, kdy se titul držel poblíž několikaměsíčních minim. Po zveřejnění nákupu akcie Nike posílily a pozornost se stočila i k dalšímu insiderovi, který přikoupil.

Rusko hlásí sestřelení 141 ukrajinských dronů, v Oděse ruský útok zabil člověka

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že ruská protivzdušná obrana přes noc zneškodnila 141 ukrajinských dronů, zejména poblíž hranic. Několik dronů sestřelila ale i nad Moskvou, uvedl její starosta Sergej Sobjanin. Kvůli útokům ruských dronů byl v noci vyhlášen poplach na řadě míst Ukrajiny včetně metropole Kyjeva, jeden člověk zemřel podle místních úřadů při dalším ruském útoku na přístav Oděsa, informoval ruskojazyčný web stanice BBC.

Severní Korea ukázala nové snímky údajně první jaderné ponorky

Severní Korea zveřejnila nové fotografie plavidla, které označuje za svou první ponorku s jaderným pohonem. Kim Čong-un si ji prohlédl v hale, kde ponorka ještě stojí na výrobní lince. Současně ostře kritizoval plány Jižní Koreje získat stejnou technologii se souhlasem Spojených států.

Při výbuchu v mešitě na severu Nigérie zemřelo nejméně pět lidí

Při středečním výbuchu v mešitě na severovýchodě Nigérie zemřelo nejméně pět lidí a dalších 35 utrpělo zranění. Podle policie šlo o teroristický útok, k němuž se zatím nikdo nepřihlásil, úřady ale podezírají islamistické skupiny.

K útoku na francouzskou poštu se přihlásila proruská hackerská skupina

Ke kybernetickému útoku na francouzskou poštu La Poste a její bankovní dům La Banque Postale, který v pondělí zastavil či omezil některé jejich služby, se přihlásila proruská hackerská skupina NoName057(16). Podle agentury AP to dnes uvedla francouzská prokuratura s tím, že vyšetřování převzala francouzská rozvědka DGSI.

Izrael oznámil, že zabil v Gaze finančníka Hamásu Abdal Haje Zakúta

Izraelská armáda dnes oznámila, že při útoku 13. prosince zabila v Pásmu Gazy významného člena teroristického hnutí Hamás Abdal Haje Zakúta, zodpovědného za finanční operace. Napsala to agentura AFP s tím, že Zakút zahynul při stejném úderu, při kterém armáda zabila druhého nejvýše postaveného velitele Hamásu Ráida Saada.

Thajští a kambodžští zástupci se setkali na hranicích, aby projednali příměří

Thajští a kambodžští zástupci se dnes setkali v thajské provincii Čantaburi, aby projednali obnovení příměří na sporných hranicích. Informovala o tom agentura AFP, která se odvolává na kambodžské představitele. Rozhovory by měly trvat čtyři dny. Po obnovení přeshraničních bojů na začátku prosince už zahynulo přes 40 lidí.

Paříž, Madrid a Brusel odsoudily americké sankce proti pětici Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) dnes důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.

Rusko plánuje postavit na Měsíci jadernou elektrárnu do roku 2036

Rusko plánuje v následujících deseti letech postavit na Měsíci jadernou elektrárnu, která by dodávala energii jeho lunárnímu programu a společné rusko-čínské výzkumné stanici, píše agentura Reuters. Přestože se Sovětský svaz v minulosti pyšnil mnoha prvenstvími při dobývání a průzkumu vesmíru, dnešní Rusko v této oblasti dlouhodobě zaostává nejen za Spojenými státy, ale už i Čínou. Právě představitelé čínské lunární mise letos v dubnu oznámili, že Peking zvažuje postavit na Měsíci jadernou elektrárnu.

Nový plán počítá se zmrazením fronty, nezakazuje vstup do NATO, řekl Zelenskyj

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny. Ve vyjádření pro novináře to podle tiskových agentur uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.

Nový Jižní Wales zpřísnil zbraně i pravidla pro protesty po útoku na Bondi Beach

Nejlidnatější australský stát Nový Jižní Wales po střelbě na Bondi Beach schválil balík nových protiteroristických a zbraňových pravidel. Zákon omezuje držení zbraní, zakazuje veřejné vystavování symbolů vybraných zakázaných organizací a rozšiřuje pravomoci policie při protestech.

Castrol mění většinového vlastníka, BP si nechá 35 procent

BP prodává 65 procent své divize Castrol americké investiční firmě Stonepeak. Za podíl získá 6 miliard dolarů v hotovosti a ponechá si 35 procent. Prodej zapadá do širšího plánu odprodat aktiva a posílit rozvahu, zatímco firma znovu staví strategii víc na ropě a plynu.

Bitcoin v roce 2025 ztratil lesk, zlato přidalo 70 procent

Zlato letos znovu láme rekordy a investoři k němu utíkají ve chvíli, kdy roste nejistota. Bitcoin naopak zaostává a rok končí v minusu. Rozdíl mezi oběma aktivy se naplno otevřel hlavně na podzim.

Záporoží hlásí zraněné po zásahu třemi leteckými bombami

Nejméně dva zraněné si vyžádal ruský útok na Záporoží, oznámil dnes v noci náčelník Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Zveřejnil také snímky se škodami, způsobenými třemi leteckými bombami. Moskevský starosta Sergej Sobjanin mezitím informoval o sestřelení tří dronů letících napadnout ruskou metropoli.

Trpišovský prodloužil ve Slavii smlouvu do léta 2029

Slavia na Štědrý den potvrdila pokračování trenéra Jindřicha Trpišovského i jeho nejbližších spolupracovníků. Nový kontrakt platí do léta 2029 a obsahuje i opci na další tři roky. Klub tím dává jasně najevo, že úspěšná éra realizačního týmu má pokračovat.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama