6.2 C
Czech
Sobota 6. prosince 2025
Věda a TechnikaMise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí...

Mise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí ve středu

Po několika odkladech a technických obtížích plánuje americká vesmírná agentura NASA ve středu brzy ráno odstartovat raketu Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po 25 dnech vrátí zpět na Zemi. Zahájí tím dlouho očekávaný program Artemis, který má po půl století na zemskou družici vrátit člověka.

V Kennedyho vesmírném středisku na mysu Canaveral na Floridě, kde je ke středečnímu startu nachystaná i raketa s modulem, už v pondělí začalo odpočítávání. Pokud se neobjeví žádné komplikace, raketové motory zažehnou v 1:04 místního času (7:04 SEČ). Start může NASA odložit až o dvě hodiny, pak se ale okno, během kterého je start možný, uzavře.

Pokud vše půjde podle plánu, modul 11. prosince dopadne do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského města San Diego. Orion při misi dosáhne vzdálenosti 450.000 kilometrů od země a 40.000 kilometrů od odvrácené strany Měsíce. V případě úspěchu to bude nejdál, kam kdy vesmírné plavidlo navržené pro lidskou posádkou doletělo.

Týmy techniků v NASA se na start připravují už přes dva měsíce, během kterých se potýkaly s technickými obtížemi, dvěma hurikány a dvěma přesuny rakety z hangáru na startovací rampu. Dva předchozí pokusy o start, 29. srpna a 3. září, byly přerušeny kvůli netěsnícímu palivovému potrubí a dalším technickým problémům, které se podle NASA už podařilo vyřešit.

Raketu SLS, která už byla připravena na startovací rampě, minulý týden bičoval prudký déšť a vítr, když se přes Floridu přehnal hurikán Nicole. Počasí si vyžádalo dvoudenní odklad startu, původně plánovaného na pondělí. Inspekce po bouři ukázala, že hurikán uvolnil těsnění na modulu Orion. Technici komponent vyměnili, a ačkoliv se tím podle NASA problém zcela nevyřešil, představuje pro let pouze malé riziko

Cílem testovací mise Artemis I je plně ozkoušet vše od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliard korun). Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Pozornost se při startu upře zejména na novou raketu SLS, pro kterou NASA do budoucna zvažuje méně technické a zajímavější jméno. SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před 50 lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo.

Modul Orion je vysoký tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti. Při misi Artemis I ho budou obývat tři figuríny. Jedna, ve veřejné soutěži pojmenovaná velitel Moonikin Campos, představuje úplné lidské tělo a oblečená do oranžového overalu se usadí v kapitánském křesle. Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybaveny tisíci senzory a detektory, které budou mimo jiné sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele.

Mezi lety 1969 až 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.

Reklama

Doporučujeme

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby, má i prvek povinnosti

Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestovali žáci a studenti německých škol.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama