Věda a TechnikaMise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí...

Mise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí ve středu

Po několika odkladech a technických obtížích plánuje americká vesmírná agentura NASA ve středu brzy ráno odstartovat raketu Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po 25 dnech vrátí zpět na Zemi. Zahájí tím dlouho očekávaný program Artemis, který má po půl století na zemskou družici vrátit člověka.

V Kennedyho vesmírném středisku na mysu Canaveral na Floridě, kde je ke středečnímu startu nachystaná i raketa s modulem, už v pondělí začalo odpočítávání. Pokud se neobjeví žádné komplikace, raketové motory zažehnou v 1:04 místního času (7:04 SEČ). Start může NASA odložit až o dvě hodiny, pak se ale okno, během kterého je start možný, uzavře.

Pokud vše půjde podle plánu, modul 11. prosince dopadne do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského města San Diego. Orion při misi dosáhne vzdálenosti 450.000 kilometrů od země a 40.000 kilometrů od odvrácené strany Měsíce. V případě úspěchu to bude nejdál, kam kdy vesmírné plavidlo navržené pro lidskou posádkou doletělo.

Týmy techniků v NASA se na start připravují už přes dva měsíce, během kterých se potýkaly s technickými obtížemi, dvěma hurikány a dvěma přesuny rakety z hangáru na startovací rampu. Dva předchozí pokusy o start, 29. srpna a 3. září, byly přerušeny kvůli netěsnícímu palivovému potrubí a dalším technickým problémům, které se podle NASA už podařilo vyřešit.

Raketu SLS, která už byla připravena na startovací rampě, minulý týden bičoval prudký déšť a vítr, když se přes Floridu přehnal hurikán Nicole. Počasí si vyžádalo dvoudenní odklad startu, původně plánovaného na pondělí. Inspekce po bouři ukázala, že hurikán uvolnil těsnění na modulu Orion. Technici komponent vyměnili, a ačkoliv se tím podle NASA problém zcela nevyřešil, představuje pro let pouze malé riziko

Cílem testovací mise Artemis I je plně ozkoušet vše od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliard korun). Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Pozornost se při startu upře zejména na novou raketu SLS, pro kterou NASA do budoucna zvažuje méně technické a zajímavější jméno. SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před 50 lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo.

Modul Orion je vysoký tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti. Při misi Artemis I ho budou obývat tři figuríny. Jedna, ve veřejné soutěži pojmenovaná velitel Moonikin Campos, představuje úplné lidské tělo a oblečená do oranžového overalu se usadí v kapitánském křesle. Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybaveny tisíci senzory a detektory, které budou mimo jiné sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele.

Mezi lety 1969 až 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.

Doporučujeme

Belgie neevakuuje 13 studentů z Gazy. Vládu rozdělil spor o migraci

Belgická vláda se nedohodla na pomoci třinácti studentům z Pásma Gazy, kteří získali stipendia na belgických univerzitách. Tento neúspěch ostře odsoudily přední belgické univerzity. Podle nich vláda využívá studenty jako vyjednávací páky v politických hrách.

Návrat vlků na americký ostrov Isle Royale uspěl

Přesun vlků na odlehlý ostrov Isle Royale v americkém státě Michigan přinesl výsledky. Z původních 19 přemístěných zvířat vznikla populace, která se pravidelně rozmnožuje a vytváří vlastní smečky. Vědci odhadují, že má více než 80% šanci přežít dalších dvacet let. Do budoucna ji však může ohrozit nízká genetická rozmanitost.

Ceny ropy klesají v reakci na příznivé zprávy z USA a Saúdské Arábie

Ceny ropy po předchozím prudkém růstu začaly klesat. Spojené státy oznámily, že jejich energetické zásoby vzrostly. Navíc se objevily zprávy o tom, že přerušení provozu ropovodu East-West bude trvat krátce a Saúdská Arábie vyváží dodatečné dodávky ropy do Asie přes Omán.

USA plánují prodat Izraeli obávanou munici. Bombardování Gazy neustává

Spojené státy plánují Izraeli poslat desítky tisíc obávaných bomb za 2,8 miliardy dolarů (asi 58,9 miliardy korun), jejichž dodávky pozastavila administrativa exprezidenta Joe Bidena kvůli hrozbě vysokého počtu obětí v Gaze. Izrael dál pokračuje v bombardování Pásma Gazy. V úterý nálety zabily nejméně pět Palestinců, včetně dvou dětí. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk upozornil na možné válečné zločiny páchané v Gaze.

Bývalý kosovský prezident Thaçi čeká v Haagu na rozsudek ve věci válečných zločinů

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi se ve středu dozví verdikt v jednom z nejsledovanějších procesů v novodobé historii Kosova. Žalobci pro něj a další tři někdejší velitele Kosovské osvobozenecké armády žádají tresty až 45 let vězení za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

USA: Sněmovna hlasovala proti válce s Íránem. Připojilo se 7 republikánů

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů úspěšně prosadili rezoluci o ukončení války s Íránem. K opozici se připojili tři další republikáni. Celkem jich tedy proti konfliktu na Blízkém východě hlasovalo sedm. Jeden z republikánských zákonodárců navíc podal návrh na impeachment ministra obrany Petea Hegsetha.

Výnos desetiletých dluhopisů vlády USA vystoupal na nejvyšší úroveň od roku 2007

Výnos desetiletých amerických vládních dluhopisů dnes poprvé od 19. července 2007 vystoupal až na 5,041 procenta, uvedly agentury. Dělo se tak v návaznosti na to, že investoři již tento týden ve středu očekávají první z řady zvýšení úrokových sazeb americké centrální banky (Fed), píše Reuters.

Ruská fregata světlicemi těsně minula dánský vrtulník, premiérka to odsoudila

Ruská fregata v pondělí v mezinárodních vodách u pobřeží Dánska vystřelila dvě světlice směrem k dánskému vojenskému vrtulníku a stroj jen těsně minula. Podle agentury Reuters to v prohlášení uvedla dánská armáda. Zatímco ruský velvyslanec v Dánsku podle agentury AFP mluvil o provokativních manévrech vrtulníku, dánská premiérka Mette Frederiksen incident odsoudila a označila jej za nezodpovědné jednání Ruska.

Saúdská Arábie závodí s časem. Pokud rychle neopraví ropovod East–West, ceny ropy mohou dál růst

Světový trh s ropou přichází o poslední pojistky v podobě zásob, které pomáhaly tlumit růst cen. Saúdská Arábie po útocích uzavřela strategický ropovod East-West a obchodníci se obávají, že delší výpadek může citelně omezit dodávky. Cena ropy Brent už překročila 107 dolarů za barel.

Trump ruší limity pro elektrárny. EPA chystá zásadní obrat v klimatické politice

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) zrušila část limitů na emise oxidu uhličitého z uhelných a plynových elektráren. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa slibuje levnější energie a méně byrokracie, ekologické organizace však varují před zdravotními i klimatickými důsledky.

Dutiny ve stromech chrání zvířata před vedrem

Staré stromy mohou být pro ptáky, netopýry a další živočichy důležitou ochranou před stále častějšími výkyvy počasí. Jejich dutiny v létě zmírňují horko a za chladných nocí naopak udržují vyšší teplotu. Nový výzkum tak přináší další důvod, proč v lesích chránit především velké a staré stromy.

Nedostatek munice a poškozené základny. Pentagon vydal předběžnou zprávu o válce s Íránem

První souhrnná zpráva inspektora Pentagonu ukazuje nejpodrobnější obraz amerických ztrát ve válce s Íránem. Píše se v ní, že Teherán poškodil či zničil stovky objektů na základnách USA, narušil zásobování americké armády a vyčerpal část zásob vyspělých zbraní.

První na světě: Američané mají na oběžné dráze rozmístěné zbraně

Spojené státy mají na oběžné dráze zbraně pro kontrolu vesmíru, uvedl americký ministr letectva Troy Meink. Jde o první veřejné potvrzení USA, že rozmístily zbraně schopné působit na oběžné dráze. USA uvedly, že tím reagují na hrozby ze strany Číny a Ruska.

Ukrajinci během noci zaútočili v Samarské a Rostovské oblasti

Ukrajinské síly během noci opět zaútočily v hloubi Ruska: v Samarské oblasti podle médií opět napadly rafinérii v Syzrani a v Rostovské oblasti ve městě Taganrog poškodily sklad druhého největšího ruského internetového prodejce Ozon. V Kyjevě ruský dron zasáhl čerpací stanici, kde zranil jednoho člověka, uvedly místní úřady.

Trump ustoupil kvůli kryptozákonu. Přijal přísnější etická pravidla

Donald Trump přistoupil na zpřísnění etických pravidel, která mají pomoci odblokovat rozsáhlou regulaci amerického kryptoměnového trhu. Prezident a první dáma by podle návrhu nesměli vydávat nové digitální tokeny a za určitých podmínek by se omezení mohla dotknout také jejich současných kryptoměnových investic. Klíčové hlasování čeká Senát v úterý.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama