-0.1 C
Czech
Čtvrtek 29. ledna 2026
Věda a TechnikaMise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí...

Mise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí ve středu

Po několika odkladech a technických obtížích plánuje americká vesmírná agentura NASA ve středu brzy ráno odstartovat raketu Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po 25 dnech vrátí zpět na Zemi. Zahájí tím dlouho očekávaný program Artemis, který má po půl století na zemskou družici vrátit člověka.

V Kennedyho vesmírném středisku na mysu Canaveral na Floridě, kde je ke středečnímu startu nachystaná i raketa s modulem, už v pondělí začalo odpočítávání. Pokud se neobjeví žádné komplikace, raketové motory zažehnou v 1:04 místního času (7:04 SEČ). Start může NASA odložit až o dvě hodiny, pak se ale okno, během kterého je start možný, uzavře.

Pokud vše půjde podle plánu, modul 11. prosince dopadne do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského města San Diego. Orion při misi dosáhne vzdálenosti 450.000 kilometrů od země a 40.000 kilometrů od odvrácené strany Měsíce. V případě úspěchu to bude nejdál, kam kdy vesmírné plavidlo navržené pro lidskou posádkou doletělo.

Týmy techniků v NASA se na start připravují už přes dva měsíce, během kterých se potýkaly s technickými obtížemi, dvěma hurikány a dvěma přesuny rakety z hangáru na startovací rampu. Dva předchozí pokusy o start, 29. srpna a 3. září, byly přerušeny kvůli netěsnícímu palivovému potrubí a dalším technickým problémům, které se podle NASA už podařilo vyřešit.

Raketu SLS, která už byla připravena na startovací rampě, minulý týden bičoval prudký déšť a vítr, když se přes Floridu přehnal hurikán Nicole. Počasí si vyžádalo dvoudenní odklad startu, původně plánovaného na pondělí. Inspekce po bouři ukázala, že hurikán uvolnil těsnění na modulu Orion. Technici komponent vyměnili, a ačkoliv se tím podle NASA problém zcela nevyřešil, představuje pro let pouze malé riziko

Cílem testovací mise Artemis I je plně ozkoušet vše od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliard korun). Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Pozornost se při startu upře zejména na novou raketu SLS, pro kterou NASA do budoucna zvažuje méně technické a zajímavější jméno. SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před 50 lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo.

Modul Orion je vysoký tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti. Při misi Artemis I ho budou obývat tři figuríny. Jedna, ve veřejné soutěži pojmenovaná velitel Moonikin Campos, představuje úplné lidské tělo a oblečená do oranžového overalu se usadí v kapitánském křesle. Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybaveny tisíci senzory a detektory, které budou mimo jiné sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele.

Mezi lety 1969 až 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.

Reklama

Doporučujeme

EU se chystá přidat Íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací

Evropská unie se blíží k rozhodnutí, které dlouho odkládala. Po obratu Francie a Španělska chce zařadit Íránské revoluční gardy mezi teroristické organizace. Krok má být politickým signálem vůči Teheránu po brutálním potlačení protestů.

Michigan žaluje ropné giganty kvůli brzdění obnovitelných zdrojů a elektromobilů

Michigan zahájil ostrý právní útok na největší jména ropného byznysu. Stát tvrdí, že firmy roky brzdily nástup čisté energie a elektromobilů. Podle žaloby nešlo o náhodu, ale o koordinovaný postup. Spor míří přímo do oblasti hospodářské soutěže a energetiky.

Paris Hilton ukazuje novou tvář v dokumentu Infinite Icon

Paris Hilton se znovu dostává do centra pozornosti. Tentokrát ale ne jako symbol éry reality show, ale jako žena, která chce vyprávět jiný příběh. Nový dokument Infinite Icon: A Visual Memoir sleduje její cestu hudbou i aktivismem.

Bouře Kristin ochromila Portugalsko, statisíce lidí jsou bez elektřiny

Kvůli bouři Kristin zahynuli v Portugalsku nejméně čtyři lidé. Úřady původně hovořily o třech mrtvých. Statisíce obyvatel v centrální a severní části země se ocitly bez elektřiny, informovaly dnes agentury Reuters a AFP. Nepříznivé počasí podle nich vyvrátilo mnoho stromů, poničilo domy a narušilo silniční i železniční dopravu. Bouře následně zamířila do vnitrozemí a nad Španělsko.

Lucie Výborná po dvaceti letech odchází z Českého rozhlasu

Lucie Výborná uzavírá jednu z nejvýraznějších kapitol českého rozhlasového vysílání. Po dvaceti letech na Radiožurnálu se rozhodla odejít a vydat se novým směrem. Moderátorka, kterou si posluchači spojují s hlubokými rozhovory, chystá vlastní podcastový projekt.

KOMENTÁŘ: Už ne jen Rheinmetall nebo Lockheed. Čeští zbrojaři prožili silný vstup na burzu

Zbrojařským akciovým společnostem se vzhledem k geopolitickému napětí na burzách výrazně daří, nově mezi sebou přivítaly i tuzemského dravce CSG (Czechoslovak Group). Ten zažil na burze silný debut, když oproti původní ceně posílil o více než 30 procent.

Útočník z Magdeburku je podle psychiatra příčetný a dál nebezpečný

Saúdskoarabský lékař, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku, je příčetný a nadále nebezpečný. Uvedl to dnes podle agentury DPA u soudu psychiatr Bern Lager, který se psychickým stavem 51letého obžalovaného zabýval.

Tři mrtvé a přes 20 zraněných si vyžádaly ruské útoky, tvrdí ukrajinské úřady

Dva lidé zahynuli a čtyři další utrpěli zranění při ruském úderu na předměstí Kyjeva, oznámil dnes brzy ráno šéf tamní vojenské správy. Rusko také znovu zaútočilo na Oděskou oblast na jihu země, kde drony poškodily přístavní infrastrukturu a zranily tři lidi. Pět lidí zranily ruské drony v Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Dva zdravotníci podle městských úřadů utrpěli zranění při ruském ostřelování nemocnice v Chersonu na jihu Ukrajiny. V sousední Dněpropetrovské oblasti byl podle úřadů zabit 46letý muž a sedm lidí zraněno.

Co na to Trump? Očekává se reakce Bílého domu na obchodní dohodu mezi Indií a EU

Rozhovory o očekávané indicko-evropské obchodní dohodě jsou ve velmi pokročilé fázi, řekl indický ministr pro ropu a zemní plyn Hardíp Singh Purí. Zpráva přišla v den oznámení uzavření „matky všech dohod" mezi Indií a Evropskou unií (EU). Se zatajeným dechem se nyní čeká na reakci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ministr financí Scott Bessent už stihl dohodu zkritizovat.

Putin bude se Šarou jednat o ruských vojácích v Sýrii, připustil Kreml

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho syrský protějšek Ahmad Šara budou dnes jednat o ruské vojenské přítomnosti v Sýrii, uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Jednat mají v soukromí i u pracovního oběda také o hospodářské spolupráci a situaci na Blízkém východě. Agentury mezitím oznámily, že Šara přicestoval do Moskvy.

Íránská diplomacie uvedla, že nepožádala o jednání se Spojenými státy

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí dnes uvedl, že v posledních dnech nebyl v kontaktu s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a že USA o jednání nepožádal. S odkazem na íránská státní média o tom napsala agentura Reuters.

Trump vítá oslabení dolaru, investoři řeší dopady

Americký prezident Donald Trump v úterý řekl, že oslabení dolaru nepovažuje za problém. Americká měna oslabila vůči hlavním světovým měnám zhruba na nejnižší úroveň za čtyři roky a trhy teď řeší, co to může znamenat pro inflaci, zahraniční obchod i další kroky americké centrální banky.

Zelenskyj: Ukrajina vstoupí do EU v roce 2027

Ukrajina chce vstoupit do Evropské unie (EU) v roce 2027, napsal na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po telefonickém rozhovoru s několika evropskými představiteli. Oznámil jim, že Ukrajina tvrdě pracuje na dosažení důstojného míru. Vstup do EU považuje za jednu z bezpečnostních záruk.

Kvůli požáru v hotelu ve francouzských Alpách evakuovali stovky lidí

Téměř tři stovky lidí musely být evakuovány kvůli nočnímu požáru v luxusním hotelu v zimním středisku Courchevel ve francouzských Alpách. Uvedla to dnes francouzská média, podle nichž s ohněm stále bojuje více než stovka hasičů. Čtyři z nich mají lehká zranění, hoteloví hosté vyvázli bez újmy.

Pád letadla zabil zástupce šéfa vlády Maháráštry Adžita Pavara

Zástupce šéfa vlády indického státu Maháráštra Adžit Pavar zemřel při pádu menšího letadla, které mířilo do jeho domovského regionu. Nehoda se stala ve středu ráno u města Baramati, které Pavar zastupoval a kde měl mít veřejný program před místními volbami.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama