Věda a TechnikaMise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí...

Mise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí ve středu

Po několika odkladech a technických obtížích plánuje americká vesmírná agentura NASA ve středu brzy ráno odstartovat raketu Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po 25 dnech vrátí zpět na Zemi. Zahájí tím dlouho očekávaný program Artemis, který má po půl století na zemskou družici vrátit člověka.

V Kennedyho vesmírném středisku na mysu Canaveral na Floridě, kde je ke středečnímu startu nachystaná i raketa s modulem, už v pondělí začalo odpočítávání. Pokud se neobjeví žádné komplikace, raketové motory zažehnou v 1:04 místního času (7:04 SEČ). Start může NASA odložit až o dvě hodiny, pak se ale okno, během kterého je start možný, uzavře.

Pokud vše půjde podle plánu, modul 11. prosince dopadne do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského města San Diego. Orion při misi dosáhne vzdálenosti 450.000 kilometrů od země a 40.000 kilometrů od odvrácené strany Měsíce. V případě úspěchu to bude nejdál, kam kdy vesmírné plavidlo navržené pro lidskou posádkou doletělo.

Týmy techniků v NASA se na start připravují už přes dva měsíce, během kterých se potýkaly s technickými obtížemi, dvěma hurikány a dvěma přesuny rakety z hangáru na startovací rampu. Dva předchozí pokusy o start, 29. srpna a 3. září, byly přerušeny kvůli netěsnícímu palivovému potrubí a dalším technickým problémům, které se podle NASA už podařilo vyřešit.

Raketu SLS, která už byla připravena na startovací rampě, minulý týden bičoval prudký déšť a vítr, když se přes Floridu přehnal hurikán Nicole. Počasí si vyžádalo dvoudenní odklad startu, původně plánovaného na pondělí. Inspekce po bouři ukázala, že hurikán uvolnil těsnění na modulu Orion. Technici komponent vyměnili, a ačkoliv se tím podle NASA problém zcela nevyřešil, představuje pro let pouze malé riziko

Cílem testovací mise Artemis I je plně ozkoušet vše od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliard korun). Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Pozornost se při startu upře zejména na novou raketu SLS, pro kterou NASA do budoucna zvažuje méně technické a zajímavější jméno. SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před 50 lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo.

Modul Orion je vysoký tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti. Při misi Artemis I ho budou obývat tři figuríny. Jedna, ve veřejné soutěži pojmenovaná velitel Moonikin Campos, představuje úplné lidské tělo a oblečená do oranžového overalu se usadí v kapitánském křesle. Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybaveny tisíci senzory a detektory, které budou mimo jiné sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele.

Mezi lety 1969 až 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.

Doporučujeme

Teherán se připravuje na pohřeb Chameneího, očekává se až 20 milionů lidí

Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf dnes vyzval k pomstě za zabití duchovního vůdce Alího Chameneího, který zemřel 28. února při izraelsko-amerických útocích na Teherán. "Pomsta" má ovšem podle něj mít formu hojné účasti na Chameneího pohřbu, který začíná v sobotu. Už v pátek mají do Teheránu přicestovat hosté ze zahraničí, včetně pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa či ruského exprezidenta Dmitrije Medveděva, napsala dnes agentura AFP.

Bobři v Anglii během pěti let snížili riziko povodní

Pět let stačilo k tomu, aby návrat bobrů do severní Anglie výrazně proměnil krajinu. Zvířata vybudovala soustavu hrází a mokřadů, které zpomalují odtok vody, snižují riziko povodní a zároveň vytvářejí vhodné podmínky pro řadu dalších druhů rostlin i živočichů.

Požár krovu v nemocnici na severu Německa si vyžádal dva mrtvé

Požár krovu nemocnice v Ludwigslustu na severu Německa si dnes vyžádal dva mrtvé. Agentuře DPA to sdělila mluvčí okresu Ludwigslust-Parchim. Oběťmi jsou pacienti. Počet raněných však úřad oproti původním údajům výrazně snížil. Zatímco se ráno hovořilo až o 34 nikoli těžce raněných, nyní je hlášen jeden raněný, který utrpěl otravu kouřem.

Zásnuby na vrcholu Empire State Building skončily ve vazbě

Muž a žena ve středu nezdolali žádnou horu, ale newyorský Empire State Building. Oblečeni v černém a s maskami vylezli na anténu ve výšce 443 metrů a rozvinuli tam transparent o míru a lásce. Následně se dvojice zasnoubila. Její dobrodružství však skončilo ve vazbě. Doteď není jasné, jak se páru podařilo obejít ochranku a dostat se až na anténu.

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur za zneužívání Androidu

Soudní dvůr Evropské unie dnes potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (100 miliard Kč) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb.

Nastražili jí bombu pod auto. Na Maltě začal soud s podnikatelem obviněným z vraždy novinářky

Na Maltě začal dlouho očekávaný soud s bohatým podnikatelem. Yorgen Fenech je obviněn z toho, že objednal vraždu investigativní novinářky Daphne Caruany Galizie. Její smrt v roce 2017 otřásla nejen Maltou, ale i celou Evropou, a vyústila v jednu z největších politických krizí v novodobých dějinách země.

Nejméně 13 mrtvých a 86 raněných po ruském útoku na Kyjev, uvedl starosta

Nejméně 13 mrtvých a 86 raněných si vyžádal ruský noční útok na Kyjev, oznámil dnes starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Předchozí bilance dosahovala 10 obětí a 56 raněných. Rusko proti Ukrajině zaútočilo 74 raketami a střelami s plochou dráhou letu a 496 drony. Obrana zneškodnila 48 raket a střel a 477 dronů, ale 25 raket a 12 dronů zasáhlo 12 míst, uvedlo ukrajinské letectvo s tím, že hlavním terčem útoku byl Kyjev. Moskva označila útok za odvetu za ukrajinské údery proti ruské civilní infrastruktuře.

Wawrinka se rozloučil s Wimbledonem po čtyřhodinové bitvě

Stan Wawrinka uzavřel svou wimbledonskou kapitolu mimořádně dramatickým zápasem. V prvním kole sice podlehl Matteu Berrettinimu, ale fanoušci i soupeř mu po posledním míči připravili důstojné rozloučení. Švýcarský tenista odcházel z kurtu za dlouhého potlesku vestoje a se slzami v očích.

Osm keňských školaček čelí obvinění z vraždy svých spolužaček po tragickém požáru internátu

Požár dívčího internátu v Keni, při němž zemřelo 16 studentek, míří před soud. Z vraždy úřady obvinily osm nezletilých školaček. Případ znovu otevřel debatu o bezpečnosti internátních škol i dlouhodobých problémech keňského vzdělávacího systému.

Zelenskyj v Dublinu uvedl, že věří v brzké otevření dalších kapitol jednání s EU

Ukrajina může velmi brzy otevřít zbývající kapitoly vyjednávání o přistoupení k Evropské unii. Během dnešní zahajovací ceremonie irského předsednictví v Radě EU to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve svém projevu v Dublinu zdůraznil další tlak na Rusko a zkritizoval, že stále existují evropské firmy, které jsou kontrolovány Moskvou a dodávají Rusku některé zboží, které využívá ve válce proti Ukrajině.

Během oslav mistrovství světa ve fotbale v Mexico City zemřeli tři lidé. Dav je ušlapal

Tři lidé zemřeli během úterních oslav postupu mexické fotbalové reprezentace do osmifinále mistrovství světa. Podle zdravotnických úřadů hlavního města se oběti udusily v obrovských davech, které po vítězství Mexika 2:0 nad Ekvádorem zaplnily centrum metropole.

Zisk Agrofertu spadl o téměř pět miliard

Holding Agrofert loni vydělal 2,2 miliardy korun. Meziročně jde o pokles o 4,9 miliardy, za kterým stojí hlavně mimořádně silný rok 2024. Tehdy koncern prodal mediální skupinu Mafra, rozhlasovou firmu Londa a pardubickou chemičku Synthesia.

Požár panelového domu v Antverpách si vyžádal nejméně šest obětí

Rozsáhlý požár desetipatrového bytového domu v belgických Antverpách si vyžádal nejméně šest lidských životů a další lidé utrpěli zranění. Hasiči zachraňovali obyvatele z balkonů a po tragédii pokračovali v prohledávání jednotlivých bytů. Příčina požáru zatím není známá.

Trump vykázal z krypta příjmy přes 1,4 miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump vykázal za loňský rok příjmy přes 1,4 miliardy dolarů z kryptoměnových projektů své rodiny. Digitální aktiva se tak stala hlavním zdrojem jeho příjmů a výrazně předčila tradiční byznys, na kterém si dříve vybudoval jméno.

KOMENTÁŘ: Historická zpráva pro dolar. Centrální banky se ho chtějí spíš zbavovat

Od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu ztrácí americký dolar lesk, pro řadu vlád i drobných investorů už není tak bezpečným přístavem, jakým býval. Trend potvrzuje i změna postoje centrálních bank, jak odkryl think tank Oficiální fórum měnových a finančních institucí (OMFIF).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama