Věda a TechnikaMise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí...

Mise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí ve středu

Po několika odkladech a technických obtížích plánuje americká vesmírná agentura NASA ve středu brzy ráno odstartovat raketu Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po 25 dnech vrátí zpět na Zemi. Zahájí tím dlouho očekávaný program Artemis, který má po půl století na zemskou družici vrátit člověka.

V Kennedyho vesmírném středisku na mysu Canaveral na Floridě, kde je ke středečnímu startu nachystaná i raketa s modulem, už v pondělí začalo odpočítávání. Pokud se neobjeví žádné komplikace, raketové motory zažehnou v 1:04 místního času (7:04 SEČ). Start může NASA odložit až o dvě hodiny, pak se ale okno, během kterého je start možný, uzavře.

Pokud vše půjde podle plánu, modul 11. prosince dopadne do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského města San Diego. Orion při misi dosáhne vzdálenosti 450.000 kilometrů od země a 40.000 kilometrů od odvrácené strany Měsíce. V případě úspěchu to bude nejdál, kam kdy vesmírné plavidlo navržené pro lidskou posádkou doletělo.

Týmy techniků v NASA se na start připravují už přes dva měsíce, během kterých se potýkaly s technickými obtížemi, dvěma hurikány a dvěma přesuny rakety z hangáru na startovací rampu. Dva předchozí pokusy o start, 29. srpna a 3. září, byly přerušeny kvůli netěsnícímu palivovému potrubí a dalším technickým problémům, které se podle NASA už podařilo vyřešit.

Raketu SLS, která už byla připravena na startovací rampě, minulý týden bičoval prudký déšť a vítr, když se přes Floridu přehnal hurikán Nicole. Počasí si vyžádalo dvoudenní odklad startu, původně plánovaného na pondělí. Inspekce po bouři ukázala, že hurikán uvolnil těsnění na modulu Orion. Technici komponent vyměnili, a ačkoliv se tím podle NASA problém zcela nevyřešil, představuje pro let pouze malé riziko

Cílem testovací mise Artemis I je plně ozkoušet vše od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliard korun). Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Pozornost se při startu upře zejména na novou raketu SLS, pro kterou NASA do budoucna zvažuje méně technické a zajímavější jméno. SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před 50 lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo.

Modul Orion je vysoký tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti. Při misi Artemis I ho budou obývat tři figuríny. Jedna, ve veřejné soutěži pojmenovaná velitel Moonikin Campos, představuje úplné lidské tělo a oblečená do oranžového overalu se usadí v kapitánském křesle. Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybaveny tisíci senzory a detektory, které budou mimo jiné sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele.

Mezi lety 1969 až 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.

Doporučujeme

Přítomnost vojáků USA v Německu je v zájmu Berlína i Washingtonu, řekl Pistorius

Přítomnost amerických vojáků v Evropě, a zejména v Německu, je v německém a americkém zájmu, prohlásil dnes německý ministr obrany Boris Pistorius. Reagoval tak na informaci, že Spojené státy plánují v příštích šesti až 12 měsících snížit počet svých vojáků na německém území o 5000 z nynějších 39.000. Podle Pistoriuse není americké rozhodnutí nečekané a dalo se předvídat.

Válečný zločinec Ratko Mladić žádá o propuštění. Umírá, tvrdí jeho právníci

Právníci bývalého bosenskosrbského velitele Ratko Mladiće požádali soud OSN o jeho propuštění z vězení v Haagu. Žádost odůvodňují vážným zdravotním stavem a tvrzením, že se blíží konec jeho života.

Spirit Airlines ukončily provoz

Americké nízkonákladové aerolinky Spirit Airlines končí. Dopravce oznámil okamžité ukončení provozu a zrušení všech letů poté, co se mu nepodařilo získat federální pomoc ve výši 500 milionů dolarů. Firma, která dlouhé roky lákala cestující hlavně na velmi levné letenky, se potýkala s finančními problémy už delší dobu.

Záchranný tým vypustil do Severního moře velrybu, vyproštěnou z mělčiny

Velrybu vyproštěnou z mělčiny na severu Německa dnes dopoledne záchranný tým vypustil z nákladního člunu do Severního moře, informuje agentura DPA. Konvoj lodí, jehož součástí je i tento člun, se nacházel asi 70 kilometrů od dánského města Skagen v průlivu Skagerrak.

Kalifornie dokončuje obří most pro divoká zvířata

Nad jednou z nejrušnějších dálnic v jižní Kalifornii vzniká stavba, která má pomoci zvířatům vrátit se na území, které jim lidé odřízli silnicí. Wallis Annenberg Wildlife Crossing má propojit části pohoří Santa Monica a umožnit bezpečný pohyb pumám, rysům, kojotům i menším druhům.

Trump se pravděpodobně zúčastní summitu zemí G7 ve Francii

Americký prezident Donald Trump se pravděpodobně zúčastní summitu zemí G7 ve Francii v polovině června. Řekl to dnes novinářům, informuje agentura Reuters. Trumpova účast byla dosud nejistá.

Trump zvýší cla na evropská auta na 25 procent

Donald Trump znovu vyostřuje obchodní spor s Evropskou unií. Americký prezident oznámil, že od příštího týdne zvýší cla na osobní a nákladní auta z EU na 25 procent. Tvrdí, že Brusel nedodržuje dříve dohodnutou obchodní úmluvu se Spojenými státy.

Muž v Jeruzalémě zaútočil na jeptišku

Izraelská policie zadržela šestatřicetiletého muže kvůli útoku na francouzskou katolickou jeptišku ve východním Jeruzalémě. Incident zachytila bezpečnostní kamera a video vyvolalo silné odsouzení ze strany izraelských úřadů i francouzských představitelů.

Turecká policie použila plyn proti prvomájové demonstraci, zadržela stovky lidí

Turecká policie dnes použila slzný plyn proti prvomájovým shromážděním v Istanbulu. Současně zadržela několik stovek lidí, píší turecká média a agentura AFP. Úřady již dříve zakázaly demonstrace na prvního máje na náměstí Taksim, kde se často shromáždění odborářů a levicových stran konají.

Írán zaslal USA další návrh na jednání, uvádí média

Írán zaslal Spojeným státům prostřednictvím Pákistánu další návrh na jednání o ukončení války, píší podle agentur AFP a Reuters íránská státní média. Podle nich se tak stalo ve čtvrtek. Ačkoliv mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem aktuálně panuje příměří, rozhovory o ukončení války, která začala 28. února, byly zatím neúspěšné.

Hrozí bitcoinu výrazný propad? Dubnový růst nemá pevné základy, varují analytici

Dubnový růst bitcoinu, během kterého se největší kryptoměna světa dostala z ceny 66 000 dolarů až na 79 000 dolarů, může podle analytiků stát na velmi křehkých základech. Data naznačují, že příznivý vývoj nebyl podpořen reálnou poptávkou investorů, ale především spekulativním obchodováním na futures trzích, přičemž makroekonomické podmínky se spíše zhoršují.

Na Krétě jsou desítky účastníků flotily, které dříve zadržel Izrael

Na Krétě se vylodily desítky propalestinských aktivistů, které Izrael ve čtvrtek zadržel při zásahu proti flotile směřující do Pásma Gazy. Napsala to dnes agentura AFP s odkazem na svého zpravodaje na místě. Při čtvrtečním zásahu Izrael zadržel nejméně 175 účastníků flotily a tvrdil, že je předá Řecku, jehož ministerstvo zahraničí potvrdilo ochotu přijmout je na svém území.

Rusko znovu zaútočilo na Oděskou oblast, Ukrajina na ruský přístav Tuapse

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na jihoukrajinskou Oděskou oblast, která cílem dronových náletů byla i během předchozích nocí. Podle záchranářů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Naopak ukrajinské drony počtvrté během dvou týdnů zaútočily na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.

Bývalá vůdkyně Myanmaru Su Ťij se podle armády vrací do domácího vězení

Bývalou vůdkyni Myanmaru Aun Schan Su Ťij přesunula armáda z vězení do domácího vězení. Tento krok přichází po letech izolace, bez přímého kontaktu s rodinou. Není ale jasné, zda jde o skutečné uvolnění, nebo jen symbolické gesto.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama