Reklama
9.1 C
Czech
Středa 25. března 2026
Věda a TechnikaMise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí...

Mise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí ve středu

Po několika odkladech a technických obtížích plánuje americká vesmírná agentura NASA ve středu brzy ráno odstartovat raketu Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po 25 dnech vrátí zpět na Zemi. Zahájí tím dlouho očekávaný program Artemis, který má po půl století na zemskou družici vrátit člověka.

V Kennedyho vesmírném středisku na mysu Canaveral na Floridě, kde je ke středečnímu startu nachystaná i raketa s modulem, už v pondělí začalo odpočítávání. Pokud se neobjeví žádné komplikace, raketové motory zažehnou v 1:04 místního času (7:04 SEČ). Start může NASA odložit až o dvě hodiny, pak se ale okno, během kterého je start možný, uzavře.

Pokud vše půjde podle plánu, modul 11. prosince dopadne do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského města San Diego. Orion při misi dosáhne vzdálenosti 450.000 kilometrů od země a 40.000 kilometrů od odvrácené strany Měsíce. V případě úspěchu to bude nejdál, kam kdy vesmírné plavidlo navržené pro lidskou posádkou doletělo.

Týmy techniků v NASA se na start připravují už přes dva měsíce, během kterých se potýkaly s technickými obtížemi, dvěma hurikány a dvěma přesuny rakety z hangáru na startovací rampu. Dva předchozí pokusy o start, 29. srpna a 3. září, byly přerušeny kvůli netěsnícímu palivovému potrubí a dalším technickým problémům, které se podle NASA už podařilo vyřešit.

Raketu SLS, která už byla připravena na startovací rampě, minulý týden bičoval prudký déšť a vítr, když se přes Floridu přehnal hurikán Nicole. Počasí si vyžádalo dvoudenní odklad startu, původně plánovaného na pondělí. Inspekce po bouři ukázala, že hurikán uvolnil těsnění na modulu Orion. Technici komponent vyměnili, a ačkoliv se tím podle NASA problém zcela nevyřešil, představuje pro let pouze malé riziko

Cílem testovací mise Artemis I je plně ozkoušet vše od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliard korun). Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Pozornost se při startu upře zejména na novou raketu SLS, pro kterou NASA do budoucna zvažuje méně technické a zajímavější jméno. SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před 50 lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo.

Modul Orion je vysoký tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti. Při misi Artemis I ho budou obývat tři figuríny. Jedna, ve veřejné soutěži pojmenovaná velitel Moonikin Campos, představuje úplné lidské tělo a oblečená do oranžového overalu se usadí v kapitánském křesle. Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybaveny tisíci senzory a detektory, které budou mimo jiné sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele.

Mezi lety 1969 až 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.

Reklama

Doporučujeme

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.

Orbán: Maďarsko zastaví dodávky plynu na Ukrajinu, dokud nepoteče ropa Družbou

Maďarsko zastaví dodávky plynu na Ukrajinu, dokud nebude obnoven tranzit ropy ropovodem Družba. Na facebooku to dnes napsal maďarský premiér Viktor Orbán. Ropa Družbou neteče od konce ledna, kdy byl ropovod podle tvrzení Kyjeva poškozen při ruském útoku. Přerušení tranzitu ropy z Ruska působí potíže Maďarsku i Slovensku.

Spojenci Ruska posilují spolupráci: Lukašenko jedná s Kimem v KLDR

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ve středu zahájil svou první návštěvu Severní Koreje, kde jedná s vůdcem Kim Čong-unem o posílení vzájemných vztahů. Obě strany dlouhodobě čelí mezinárodním sankcím, přičemž v posledních letech prohlubují spolupráci s Moskvou.

Drony letící z Ruska se zřítily v Estonsku a Lotyšsku

Dron, který přiletěl z Ruska, narazil dnes brzy ráno do komína estonské elektrárny Auvere, informovala estonská bezpečnostní služba (KaPo). Škody na elektrické síti incident nezpůsobil. Explozi dronu nad svým územím dnes nad ránem podle agentury DPA oznámilo také Lotyšsko.

Při útocích Izraele na jih Libanonu zemřelo dalších devět lidí

Nejméně devět lidí zahynulo v noci na dnešek při třech izraelských leteckých útocích na jihu Libanonu, informovala dnes podle AFP libanonská státní média. Izrael tam cílí na militantní proíránské hnutí Hizballáh, které rovněž vysílá rakety na sever Izraele. Při jednom z raketových útoků z Libanonu na sever Izraele zemřela v úterý večer 27letá Izraelka, napsal server The Times of Israel (ToI).

Matyáš Vojta po přestupu do Sparty mluví o splněném snu

Útočník Matyáš Vojta v rozhovoru pro Sport.cz popsal, jak prožívá přestup do Sparty, rekordní očekávání i první větší tlak od fanoušků. Dvaadvacetiletý reprezentant do 21 let bere angažmá na Letné jako splněný sen a chce důvěru splácet hlavně na hřišti.

Podezřelé sázky před Trumpovým oznámením. Na válce někdo vydělal miliony

Krátce před odložením útoků na íránskou energetickou infrastrukturu americkým prezidentem Donaldem Trumpem došlo na trhu s ropou k podezřelým sázkám na pokles cen za stovky milionů dolarů. Po oznámení skutečně klesly. Obchodníci, kteří očekávali pokles cen a prodali futures kontrakty těsně před oznámením, dosáhli obrovských zisků.

Po dronovém útoku hoří ruský přístav, v Belgorodu je 450.000 lidí bez proudu

Ukrajinské dronové útoky z noci na dnešek způsobily požár v ruském přístavu Usť-Luga v Baltském moři a připravily o dodávky elektřiny bezmála půl milionu lidí v příhraniční Belgorodské oblasti, uvedly ruské úřady. Protivzdušná obrana zničila 389 bezpilotních prostředků, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě. Podle ruské státní tiskové agentury TASS se jednalo o největší útok v posledním roce. Dronové údery podniklo také Rusko, v ukrajinské Černihivské oblasti je bez proudu 150.000 lidí. V Oděské oblasti zemřel člověk.

Meta dostala pokutu 375 milionů dolarů a chystá propouštění

Meta čelí v USA dalšímu tlaku. Porota v Novém Mexiku firmě uložila zaplatit 375 milionů dolarů za to, že podle žaloby nedokázala dostatečně chránit děti na svých platformách. Ve stejný den se uvnitř společnosti začaly šířit zprávy o práci z domova a očekávaném propouštění v některých týmech.

Trump mluví o mírových rozhovorech. Jednáte sami se sebou, vysmál se mu Írán

Americko-izraelská válka proti Íránu pokračuje, objevují se však zmatečné informace o jejím možném ukončení. Spojené státy podle zdrojů obeznámených se situací předaly Teheránu 15bodový mírový plán. Diskutuje se o tom, že mírové rozhovory by mohly proběhnout ve čtvrtek v Pákistánu. Americký prezident Donald Trump také řekl, že Írán souhlasil, že nikdy nebude mít jadernou zbraň. Íránská armáda se mu však vysmála s tím, že jedná sám se sebou.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama