1.5 C
Czech
Pátek 19. prosince 2025
Věda a TechnikaMise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí...

Mise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí ve středu

Po několika odkladech a technických obtížích plánuje americká vesmírná agentura NASA ve středu brzy ráno odstartovat raketu Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po 25 dnech vrátí zpět na Zemi. Zahájí tím dlouho očekávaný program Artemis, který má po půl století na zemskou družici vrátit člověka.

V Kennedyho vesmírném středisku na mysu Canaveral na Floridě, kde je ke středečnímu startu nachystaná i raketa s modulem, už v pondělí začalo odpočítávání. Pokud se neobjeví žádné komplikace, raketové motory zažehnou v 1:04 místního času (7:04 SEČ). Start může NASA odložit až o dvě hodiny, pak se ale okno, během kterého je start možný, uzavře.

Pokud vše půjde podle plánu, modul 11. prosince dopadne do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského města San Diego. Orion při misi dosáhne vzdálenosti 450.000 kilometrů od země a 40.000 kilometrů od odvrácené strany Měsíce. V případě úspěchu to bude nejdál, kam kdy vesmírné plavidlo navržené pro lidskou posádkou doletělo.

Týmy techniků v NASA se na start připravují už přes dva měsíce, během kterých se potýkaly s technickými obtížemi, dvěma hurikány a dvěma přesuny rakety z hangáru na startovací rampu. Dva předchozí pokusy o start, 29. srpna a 3. září, byly přerušeny kvůli netěsnícímu palivovému potrubí a dalším technickým problémům, které se podle NASA už podařilo vyřešit.

Raketu SLS, která už byla připravena na startovací rampě, minulý týden bičoval prudký déšť a vítr, když se přes Floridu přehnal hurikán Nicole. Počasí si vyžádalo dvoudenní odklad startu, původně plánovaného na pondělí. Inspekce po bouři ukázala, že hurikán uvolnil těsnění na modulu Orion. Technici komponent vyměnili, a ačkoliv se tím podle NASA problém zcela nevyřešil, představuje pro let pouze malé riziko

Cílem testovací mise Artemis I je plně ozkoušet vše od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliard korun). Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Pozornost se při startu upře zejména na novou raketu SLS, pro kterou NASA do budoucna zvažuje méně technické a zajímavější jméno. SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před 50 lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo.

Modul Orion je vysoký tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti. Při misi Artemis I ho budou obývat tři figuríny. Jedna, ve veřejné soutěži pojmenovaná velitel Moonikin Campos, představuje úplné lidské tělo a oblečená do oranžového overalu se usadí v kapitánském křesle. Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybaveny tisíci senzory a detektory, které budou mimo jiné sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele.

Mezi lety 1969 až 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.

Reklama

Doporučujeme

Macinka ruší klimatickou sekci na ministerstvu životního prostředí

Na ministerstvu životního prostředí se rýsuje první velká změna pod dočasným vedením Petra Macinky. V připravované systemizaci na rok 2026 už nemá být samostatná sekce ochrany klimatu. Ve hře je také konec odboru, který řeší financování dekarbonizace.

Horko zasahuje do vývoje dětí, brzdí jejich schopnost učit se

Horko nemá vliv jen na fyzické zdraví. Podle nové studie amerických vědců může zbrzdit vývoj dětí a zhoršit jejich schopnost učit se. Oteplování na nás totiž má největší dopad během raného vývoje v růstové fázi.

Polské rakety Patriot dosáhly připravenosti, oznámil ministr obrany

Polská jednotka vyzbrojená protiraketovými systémy Patriot americké výroby dosáhla plné připravenosti, oznámil dnes polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Současně se tím podle ministra stal plně funkčním i systém polské protivzdušné obrany Wisla, který má být schopen sestřelovat vzdušné cíle vzdálené až 150 kilometrů, uvedla agentura PAP.

Trump Media se spojuje s TAE a sází na fúzní energii

Trump Media míří mimo sociální sítě a oznamuje spojení s firmou TAE Technologies, která vyvíjí technologii jaderné fúze. Dohoda v hodnotě přes 6 miliard dolarů počítá s tím, že vznikne holding s divizemi od Truth Social až po energetická a zdravotnická aktiva.

Obžalovaný z útoku v Magdeburku není podle lékařů teď schopný účastnit se líčení

Saúdskoarabský lékař obžalovaný z loňského útoku na vánoční trhy v Magdeburku není teď schopen účastnit se soudního procesu. Uvádí to zpráva vězeňského lékaře, informovala dnes agentura DPA. Podle ní drží 51letý Tálib Abdalmuhsin hladovku a nepřijímá ani tekutiny, hrozí mu akutní selhání ledvin. Soudce ale rozhodl, že líčení může pokračovat i bez obžalovaného.

Ukrajinská delegace má v pátek a v sobotu jednat v USA

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který má vést k ukončení války Ruska proti Ukrajině. Konečná verze plánu není dohodnutá, existují rozpory ohledně území Donbasu na východě země, provozování Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny či využití ruských aktiv, zmrazených na Západě, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům podle ukrajinských médií.

ANALÝZA: Referendum není potřeba. Ukrajinci mají v územních otázkách jasno

Ukrajina je nejblíže míru od začátku války. Většina sporných otázek ohledně ukončení skoro čtyři roky trvajícího konfliktu je vyřešena. S takovými slovy v pondělí po berlínských rozhovorech o míru vyrukoval nejmenovaný americký představitel. Také řekl, že s průběhem diskusí je spokojen i americký prezident Donald Trump. Dvoudenní jednání se nicméně týkala bezpečnostních záruk. Existují i jiné sporné body.

Belgický premiér žádá celou EU o záruky při použití ruských aktiv pro Ukrajinu

Belgický premiér Bart De Wever požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití ruských zmrazených aktiv v EU na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky. De Wever to řekl v belgickém parlamentu před začátkem summitu EU, který má rozhodnout o financování Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Tchaj-wan se připravuje na válku. Nakoupil od USA rekordní balíček zbraní

Americké ministerstvo obrany prodalo Tchaj-wanu dosud největší balíček vojenského vybavení v celkové hodnotě 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliardy korun). Nákup obsahuje dělostřelecké systémy, protitankové střely, náhradní díly pro vrtulníky a protilodní střely. Zahrnuje i salvové raketomety HIMARS a levnější drony. Celkem se jedná o osm položek.

Šéfka EK řekla, že ze summitu EU neodejde bez finančního řešení pro Ukrajinu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že z dnes začínajícího summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Podobně se vyjádřil předseda Evropské rady António Costa. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy nést riziko všechny státy bloku. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové se EU obavami Belgie ohledně reparační půjčky zabývá.

Putin vzkázal Ukrajině: Odevzdejte Donbas, jinak si ho vezmeme silou

Ruský prezident Vladimir Putin ve středečním „bojovém projevu“ jasně naznačil, že neustoupí od svých maximalistických požadavků. Trvá na tom, aby se Ukrajina vzdala území nárokovaných Ruskem. V opačném případě budou obsazena silou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj územní kompromis v pondělí navzdory ruskému a americkému tlaku odmítl.

Miliardář Jared Isaacman, spojenec Elona Muska, se stal šéfem NASA

Americký Senát schválil jmenování miliardáře a astronauta Jareda Isaacmana do funkce šéfa NASA. Nový administrátor přebírá agenturu v době rozpočtových škrtů, tlaku na rychlejší návrat na Měsíc a otevřené debaty o roli soukromých firem v americkém vesmírném programu. Pro NASA jde o výraznou změnu směru i stylu vedení.

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu do EU

Evropský parlament dnes ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu 2027.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama