Věda a TechnikaMise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí...

Mise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí ve středu

Po několika odkladech a technických obtížích plánuje americká vesmírná agentura NASA ve středu brzy ráno odstartovat raketu Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po 25 dnech vrátí zpět na Zemi. Zahájí tím dlouho očekávaný program Artemis, který má po půl století na zemskou družici vrátit člověka.

V Kennedyho vesmírném středisku na mysu Canaveral na Floridě, kde je ke středečnímu startu nachystaná i raketa s modulem, už v pondělí začalo odpočítávání. Pokud se neobjeví žádné komplikace, raketové motory zažehnou v 1:04 místního času (7:04 SEČ). Start může NASA odložit až o dvě hodiny, pak se ale okno, během kterého je start možný, uzavře.

Pokud vše půjde podle plánu, modul 11. prosince dopadne do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského města San Diego. Orion při misi dosáhne vzdálenosti 450.000 kilometrů od země a 40.000 kilometrů od odvrácené strany Měsíce. V případě úspěchu to bude nejdál, kam kdy vesmírné plavidlo navržené pro lidskou posádkou doletělo.

Týmy techniků v NASA se na start připravují už přes dva měsíce, během kterých se potýkaly s technickými obtížemi, dvěma hurikány a dvěma přesuny rakety z hangáru na startovací rampu. Dva předchozí pokusy o start, 29. srpna a 3. září, byly přerušeny kvůli netěsnícímu palivovému potrubí a dalším technickým problémům, které se podle NASA už podařilo vyřešit.

Raketu SLS, která už byla připravena na startovací rampě, minulý týden bičoval prudký déšť a vítr, když se přes Floridu přehnal hurikán Nicole. Počasí si vyžádalo dvoudenní odklad startu, původně plánovaného na pondělí. Inspekce po bouři ukázala, že hurikán uvolnil těsnění na modulu Orion. Technici komponent vyměnili, a ačkoliv se tím podle NASA problém zcela nevyřešil, představuje pro let pouze malé riziko

Cílem testovací mise Artemis I je plně ozkoušet vše od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliard korun). Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Pozornost se při startu upře zejména na novou raketu SLS, pro kterou NASA do budoucna zvažuje méně technické a zajímavější jméno. SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před 50 lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo.

Modul Orion je vysoký tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti. Při misi Artemis I ho budou obývat tři figuríny. Jedna, ve veřejné soutěži pojmenovaná velitel Moonikin Campos, představuje úplné lidské tělo a oblečená do oranžového overalu se usadí v kapitánském křesle. Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybaveny tisíci senzory a detektory, které budou mimo jiné sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele.

Mezi lety 1969 až 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.

Doporučujeme

Střelba v klubu ve švýcarském Aarau: Policie zadržela podezřelého

Švýcarská policie zadržela 43letého Švýcara podezřelého ze střelby na techno rave party ve městě Aarau, při níž zemřela 22letá Italka Maria Spinelli a a dalších pět lidí utrpělo zranění. Zadržení přišlo po téměř celém dni pátrání.

Kolaps ledovce v Nepálu ukázal rostoucí hrozbu oteplování

Mohutný sesuv ledu a hornin v nepálském Himálaji rozpoutal ničivou povodeň, která během několika okamžiků zasáhla celé údolí. Stovky lidí zemřely a mnoho dalších zůstává nezvěstných. Vědci upozorňují, že podobné katastrofy mohou s pokračujícím oteplováním přicházet častěji.

EU chystá nové sankce proti Rusku, mají cílit na 1600 osob a subjektů

Evropská unie připravuje nové sankce proti Rusku, omezení se mají týkat asi 1600 osob a subjektů a má jít o jeden z největších sankčních balíků od začátku ruské války proti Ukrajině. Informoval o tom bruselský server Politico. Podle informací ČTK seznamy během léta rozeslala unijní diplomacie jednotlivým členským státům, aby se k nim vyjádřily. Vše by mělo být schváleno nejpozději na jednání unijních ministrů zahraničí 12. října v Lucemburku.

Chelsea přestřílela Brighton, Fernandes zařídil obrat United

Chelsea zvládla sedmigólovou přestřelku s Brightonem a vyhrála také druhý ligový zápas pod vedením Xabiho Alonsa. Manchester United napravil předchozí zaváhání a díky hattricku Bruna Fernandese porazil Ipswich. První body získal Sunderland, zatímco Leeds remizoval s Brentfordem.

Izrael a Řecko podepsaly obrannou dohodu za tři miliardy eur

Izrael a Řecko dnes podepsaly obrannou dohodu v hodnotě tří miliard eur (přibližně 72 miliard Kč). Na jejím základě Izrael pro Řecko vybuduje vícestupňový obranný systém, jak podle agentury Reuters uvedl mluvčí izraelského ministerstva obrany.

ANALÝZA: Rusko se podle indicií připravuje na represivní mobilizaci

Zima se blíží a válka na Ukrajině nebere konce. Ruská armáda přitom čelí bezprecedentním ztrátám na bojišti a nedostatečnému zájmu mužů ve vojenském věku o vstup do armády. V posledních týdnech se objevují zprávy o možné mobilizaci. Desítky tisíc Rusů v odvodovém věku prchají ze země.

Sánchez: K vlně migrantů do Ceuty přispěly dezinformace šířené z Ruska a Izraele

K masovému přílivu migrantů do Ceuty před měsícem přispěly dezinformace na sociálních sítích z účtů s vazbami na Rusko, Izrael a mezinárodní krajně pravicové hnutí. V rozhovoru s rozhlasem Cadena SER to dnes řekl španělský premiér Pedro Sánchez. Vyloučil, že by za přílivem desítek tisíc migrantů do Ceuty stály marocké úřady a oznámil, že španělský král Felipe VI. navštíví Ceutu, až k tomu budou vhodné podmínky.

KOMENTÁŘ: Investoři tipují, jestli se zvýší sazby v USA. Útok v Hormuzu poskytuje další vodítko

Ještě před týdnem existovala podle investorů zhruba 60procentní šance, že americká centrální banka nechá v září sazby tak, jak jsou. Aktuálně už naopak vzniká 60procentní šance, že půjdou vzhůru. Obrat trendu způsobily dvě události, ke kterým došlo v posledních hodinách.

Francie se topí v dluhu. Budoucnost země je před volbami nejistá

Francie se potýká s rostoucím státním dluhem, vysokým schodkem a slabým ekonomickým růstem. Řešení této krize komplikuje roztříštěná politická scéna. Investoři začínají požadovat vyšší úrok za půjčování peněz státu. Navíc se blíží prezidentské volby. Obavy vzbuzuje možné vítězství krajně pravicové kandidátky Marine Le Pen, u níž investoři nevěří, že by učinila nepopulární kroky, aby stav státních financí zlepšila.

Trump zveřejnil AI video zobrazující zničení íránského ostrova Charg

Americký prezident Donald Trump dnes na sociální síti Truth Social zveřejnil video vygenerované umělou inteligencí (AI), které podle něj zobrazuje zničení íránského ostrova Charg. Národní íránská ropná společnost (NIOC) podle íránských médií popřela, že by se ostrov stal terčem útoku, a uvedla, že provoz tamních ropných zařízení nebyl narušen.

USA a Írán si vyměnily údery. Americká armáda se obává vleklého konfliktu

Spojené státy a Írán si poprvé za více než měsíc vyměnily útoky. Po týdnech relativního klidu tak hrozí opětovné rozhoření vojenských operací na Blízkém východě. Američtí vysocí představitelé varovali ministra obrany Pete Hegsetha před pokračováním války s Íránem. Upozornili, že konflikt celosvětově oslabuje americkou armádu.

Ukrajinské rakety v Belgorodu zabily dva lidi a 16 zranily

Nejméně dva mrtvé a 16 raněných si vyžádalo ukrajinské ostřelování Belgorodu na západě Ruska z nedělního večera, oznámil úřadující gubernátor regionu Alexandr Šuvajev. Ruský dron zasáhl výškovou budovu v Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny a zranil dva lidi, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho člověka zranily ruské řízené letecké bomby v Izjumu na východě Ukrajiny, uvedly místní úřady. V jihoukrajinském Chersonu pak ruský dron zasáhl zdravotnické zařízení, zranění utrpěli dva zaměstnanci.

Britka zemřela po útoku nožem na nádraží v Německu

Jednatřicetiletá britská občanka zemřela poté, co byla v neděli v noci pobodána na železniční stanici v bavorském městě Rosenheim. Policie v souvislosti s útokem zadržela sedmadvacetiletého muže německé národnosti.

Švýcarské vlaky jezdí po solárních panelech

Švýcarský projekt ukazuje, že železniční tratě nemusí sloužit pouze dopravě. Panely vložené mezi kolejnice vyrábějí elektřinu, aniž by zabíraly další půdu. Malý test už přitahuje pozornost železničních společností v několika zemích.

Jeden člověk zahynul a 15 se pohřešuje po bleskové povodni v Grand Canyonu v USA

Jeden člověk zahynul a zhruba po 15 dalších se pátrá poté, co národní park Grand Canyon (Velký kaňon) na západě Spojených států o víkendu zasáhla silná blesková povodeň. Ta si vyžádala evakuace šesti desítek osob, strhla balvany do řeky Colorado a poškodila jediné vodovodní potrubí, které zásobuje turisty i místní obyvatele. Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na správu parku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama