Reklama
2.5 C
Czech
Středa 8. dubna 2026
Věda a TechnikaMise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí...

Mise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí ve středu

Po několika odkladech a technických obtížích plánuje americká vesmírná agentura NASA ve středu brzy ráno odstartovat raketu Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po 25 dnech vrátí zpět na Zemi. Zahájí tím dlouho očekávaný program Artemis, který má po půl století na zemskou družici vrátit člověka.

V Kennedyho vesmírném středisku na mysu Canaveral na Floridě, kde je ke středečnímu startu nachystaná i raketa s modulem, už v pondělí začalo odpočítávání. Pokud se neobjeví žádné komplikace, raketové motory zažehnou v 1:04 místního času (7:04 SEČ). Start může NASA odložit až o dvě hodiny, pak se ale okno, během kterého je start možný, uzavře.

Pokud vše půjde podle plánu, modul 11. prosince dopadne do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského města San Diego. Orion při misi dosáhne vzdálenosti 450.000 kilometrů od země a 40.000 kilometrů od odvrácené strany Měsíce. V případě úspěchu to bude nejdál, kam kdy vesmírné plavidlo navržené pro lidskou posádkou doletělo.

Týmy techniků v NASA se na start připravují už přes dva měsíce, během kterých se potýkaly s technickými obtížemi, dvěma hurikány a dvěma přesuny rakety z hangáru na startovací rampu. Dva předchozí pokusy o start, 29. srpna a 3. září, byly přerušeny kvůli netěsnícímu palivovému potrubí a dalším technickým problémům, které se podle NASA už podařilo vyřešit.

Raketu SLS, která už byla připravena na startovací rampě, minulý týden bičoval prudký déšť a vítr, když se přes Floridu přehnal hurikán Nicole. Počasí si vyžádalo dvoudenní odklad startu, původně plánovaného na pondělí. Inspekce po bouři ukázala, že hurikán uvolnil těsnění na modulu Orion. Technici komponent vyměnili, a ačkoliv se tím podle NASA problém zcela nevyřešil, představuje pro let pouze malé riziko

Cílem testovací mise Artemis I je plně ozkoušet vše od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliard korun). Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Pozornost se při startu upře zejména na novou raketu SLS, pro kterou NASA do budoucna zvažuje méně technické a zajímavější jméno. SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před 50 lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo.

Modul Orion je vysoký tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti. Při misi Artemis I ho budou obývat tři figuríny. Jedna, ve veřejné soutěži pojmenovaná velitel Moonikin Campos, představuje úplné lidské tělo a oblečená do oranžového overalu se usadí v kapitánském křesle. Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybaveny tisíci senzory a detektory, které budou mimo jiné sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele.

Mezi lety 1969 až 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.

Reklama

Doporučujeme

Osm týmů, čtyři příběhy. Liga mistrů vstupuje do čtvrtfinále

Osm týmů zůstává ve hře o trofej. Čtvrtfinále Ligy mistrů nabízí tradiční giganty, ofenzivní přestřelky i nejisté formy. Každý duel má vlastní příběh a žádný favorit nemá nic jisté.

Útok na kryptoměnový projekt ukazuje novou taktiku hackerů

Kryptoměnový projekt Drift přišel o 270 milionů dolarů po útoku, který neproběhl klasickým způsobem přes chybu v kódu. Útočníci místo toho několik měsíců budovali důvěru a pronikli přímo do fungování projektu.

Írán po letech propustil Francouze Kohler a Parise

Francouzští občané Cécile Kohler a Jacques Paris, které íránský režim zadržoval tři a půl roku, byli propuštěni a jsou na cestě do Francie, uvedl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X. Podle zdrojů blízkých francouzskému ministru zahraničí oba opustili Írán dnes ráno a nyní se s diplomatickým doprovodem nacházejí na území Ázerbájdžánu, píše agentura AFP. Macron zároveň poděkoval Ománu za pomoc se zprostředkováním jejich propuštění.

Viceprezident USA J. D. Vance dorazil do Maďarska podpořit Orbána

Americký viceprezident J. D. Vance dorazil do Budapešti, aby podpořil maďarského premiéra Viktora Orbána před parlamentními volbami, které se konají v neděli 12. dubna.

Trump hrozí Íránu zničením jeho civilizace, pokud neuzavře dohodu

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti pohrozil zničením celé jedné civilizace, pokud Írán nepřistoupí na dohodu. S odkazem na své dřívější ultimátum napsal, že se dnes večer (v noci na středu SELČ) ukáže. Podle šéfa Bílého domu totiž nastal jeden z nejvýznamnějších okamžiků v dějinách světa. Na konci příspěvku hrozícím Íránu zničením Trump napsal: "Bůh žehnej skvělému íránskému lidu".

Šéfka tchajwanské opozice zahájila cestu do Číny

Šéfka tchajwanské opozice Čcheng Li-wen míří do Pekingu na jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Setkání přichází v době rostoucího napětí mezi oběma stranami a může zásadně ovlivnit domácí politiku na Tchaj-wanu i další směřování vztahů s Čínou.

Při srážce rychlovlaku TGV s kamionem zemřel strojvůdce, řidič je ve vazbě

Při srážce rychlovlaku TGV s kamionem na přejezdu na severu Francie zemřel dnes ráno strojvůdce a na dvě desítky lidí utrpěly zranění. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na místní prefekturu a železniční společnost SNCF. Podle prefektury jsou dva zranění v kritickém stavu, dalších 14 lidí má zranění neohrožující život. Policie vzala do vazby řidiče kamionu, kterého vyšetřuje pro podezření z neúmyslného zabití. Šéf železniční společnosti SNCF Jean Castex na tiskové konferenci řekl, že signalizace na přejezdu fungovala normálně.

Střelba u izraelského konzulátu v Istanbulu: Jeden útočník je po smrti, další dva zranění

Jeden z útočníků byl zabit a další dva utrpěli zranění při úterní přestřelce s policií před budovou izraelského konzulátu v Istanbulu. Incident si vyžádal také lehká zranění dvou policistů, přičemž v době útoku se na konzulátu nenacházel žádný diplomatický personál.

Íránský ostrov Charg podle médií zasáhly údery a výbuchy

Íránský strategický ostrov Charg zasáhly údery a výbuchy. Podle agentury Reuters to dnes uvedly íránská agentura Mehr a americký server Axios. Podle serveru ostrov, který je zásadní pro námořní přepravu íránské ropy, zasáhly americké údery a jejich cílem byla vojenská infrastruktura.

Připravte se na invazi jedovatých hadů, varuje studie

Globální oteplování mění chování zvířat. Jedovaté hady vyhání z přirozených stanovišť směrem k hustě osídleným oblastem. Zvýší se tak zdravotní riziko pro miliony lidí. Problém je to také v Austrálii, která je domovem těch nejnebezpečnějších hadů.

Povodně v Angole si podle nové bilance vyžádaly více než 30 obětí

Více než 30 obětí už si vyžádaly povodně, které po přívalových deštích v posledních dnech postihly Angolu. Vyplývá to z nové bilance, kterou dnes zveřejnila angolská státní televize TPA. V neděli média informovala o 15 mrtvých, píše agentura AFP.

Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé a zraněné po dronových útocích

Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé a raněné po vzájemných nočních a ranních dronových útocích. Ukrajinské drony zabily tři lidi včetně dítěte ve Vladimirské oblasti poblíž Moskvy, informovala dnes místní správa. Čtyři mrtvé hlásí úřady ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, z toho tři oběti při útoku ruského dronu na městský autobus v Nikopolu. Tři zranění jsou i v Záporožské oblasti.

Írán a Izrael pokračují ve vzájemných úderech, Teherán odmítl požadavky USA

Írán a Izrael dnes pokračovaly ve vzájemných útocích poté, co Teherán odmítl znovuotevřít Hormuzský průliv. Izraelská armáda přitom varovala obyvatele Íránu, že jejich přítomnost ve vlacích a v blízkosti železničních tratí ohrožuje jejich životy, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP mezitím někteří íránští činitelé vyzvali mladé lidi, aby vytvořili lidské řetězy kolem elektráren a chránili je tak svým tělem. Íránský prezident Masúd Pezeškján uvedl, že položit život za vlast je připraveno 14 milionů Íránců.

Firma z Wall Street poslala do Hormuzského průlivu analytika. Co zjistil?

Obchodníci monitorují situaci v Hormuzském průlivu analýzou satelitních snímků. Společnost Citrini Research však zvolila odlišný přístup. Na ománský ostrov Musandam poslala vlastního analytika, který sleduje aktivitu lodí v průlivu na vlastní oči. Jeho zjištění zpochybňují obecný narativ trhů o faktické blokádě trasy klíčové pro přepravu ropy. I přesto je doprava v průlivu hluboko pod hodnotami před válkou.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama