Reklama
16.7 C
Czech
Středa 11. března 2026
Věda a TechnikaMise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí...

Mise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí ve středu

Po několika odkladech a technických obtížích plánuje americká vesmírná agentura NASA ve středu brzy ráno odstartovat raketu Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po 25 dnech vrátí zpět na Zemi. Zahájí tím dlouho očekávaný program Artemis, který má po půl století na zemskou družici vrátit člověka.

V Kennedyho vesmírném středisku na mysu Canaveral na Floridě, kde je ke středečnímu startu nachystaná i raketa s modulem, už v pondělí začalo odpočítávání. Pokud se neobjeví žádné komplikace, raketové motory zažehnou v 1:04 místního času (7:04 SEČ). Start může NASA odložit až o dvě hodiny, pak se ale okno, během kterého je start možný, uzavře.

Pokud vše půjde podle plánu, modul 11. prosince dopadne do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského města San Diego. Orion při misi dosáhne vzdálenosti 450.000 kilometrů od země a 40.000 kilometrů od odvrácené strany Měsíce. V případě úspěchu to bude nejdál, kam kdy vesmírné plavidlo navržené pro lidskou posádkou doletělo.

Týmy techniků v NASA se na start připravují už přes dva měsíce, během kterých se potýkaly s technickými obtížemi, dvěma hurikány a dvěma přesuny rakety z hangáru na startovací rampu. Dva předchozí pokusy o start, 29. srpna a 3. září, byly přerušeny kvůli netěsnícímu palivovému potrubí a dalším technickým problémům, které se podle NASA už podařilo vyřešit.

Raketu SLS, která už byla připravena na startovací rampě, minulý týden bičoval prudký déšť a vítr, když se přes Floridu přehnal hurikán Nicole. Počasí si vyžádalo dvoudenní odklad startu, původně plánovaného na pondělí. Inspekce po bouři ukázala, že hurikán uvolnil těsnění na modulu Orion. Technici komponent vyměnili, a ačkoliv se tím podle NASA problém zcela nevyřešil, představuje pro let pouze malé riziko

Cílem testovací mise Artemis I je plně ozkoušet vše od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliard korun). Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Pozornost se při startu upře zejména na novou raketu SLS, pro kterou NASA do budoucna zvažuje méně technické a zajímavější jméno. SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před 50 lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo.

Modul Orion je vysoký tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti. Při misi Artemis I ho budou obývat tři figuríny. Jedna, ve veřejné soutěži pojmenovaná velitel Moonikin Campos, představuje úplné lidské tělo a oblečená do oranžového overalu se usadí v kapitánském křesle. Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybaveny tisíci senzory a detektory, které budou mimo jiné sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele.

Mezi lety 1969 až 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.

Reklama

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Meta kupuje síť, kde AI pomlouvá lidi. Ale z jiného důvodu, než se zdá

Technologický gigant Meta se odhodlal k velmi netradiční akvizici. Převezme kontrolu nad platformou Moltbook, kde mezi sebou komunikují AI agenti. Mohlo by se zdát, že Meta si tím kupuje zábavnou značkou. Ve skutečnosti je ale motivace nákupu spíše spojená se zkoumáním nebezpečných chyb, kterými se Moltbook jenom hemží.

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou EU, uvedla šéfka EK

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla v dnešním projevu před europoslanci ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.

EU se připravuje na katastrofální oteplování. Rozpočty s ním musí počítat, varuje nová zpráva

Klimatické změny a s nimi související přírodní katastrofy ohrožují lidské životy. Mají však jeden plíživý negativní efekt –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zatěžují ekonomiku. Nejsou jen dlouhodobým environmentálním rizikem, ale i bezprostřední ekonomickou hrozbou. Klimatické škody už nejsou výjimečnými událostmi, ale strukturální zátěží evropské ekonomiky, vyplývá z nové zprávy European Scientific Advisory Board on Climate Change.

Ukrajina a Rusko se vzájemně napadly drony, úřady hlásí oběti a raněné

Dva lidé přišli o život při ruském útoku na Charkov na východě Ukrajiny, jeden člověk utrpěl zranění při ukrajinském úderu na Soči na jihu Ruska, uvádějí úřady obou zemí. Ukrajinské drony podle zpráv na sociálních sítích zasáhly chemičku KujbyševAzot ve městě Togliatti, které leží asi 800 kilometrů na východ od Moskvy.

U letiště v Dubaji dopadly dva drony, čtyři lidé utrpěli zranění

Ve středu ráno v blízkosti mezinárodního letiště v Dubaji (DXB) dopadly dva drony. Incident si vyžádal čtyři zraněné. Útoky na infrastrukturu v Perském zálivu tak pokračují i dvanáctý den od zahájení izraelsko-amerického úderu na Írán, konflikt přitom narušuje leteckou dopravu v regionu i mimo něj.

Kvůli bombě z války se muselo v Drážďanech evakuovat nejméně 18.000 lidí

Nejméně 18.000 lidí dnes muselo opustit centrum Drážďan kvůli nálezu bomby z druhé světové války. Policisté nyní kontrolují evakuační zónu, aby zajistili, že se v ní nikdo nenachází. Teprve poté budou moci pyrotechnici začít s likvidací pumy o váze 250 kilogramů. Kvůli vadné roznětce to bude trvat déle, než je zvykem, informoval web Säschische Zeitung. Podle policie je dnešní akce dosud největší evakuací v saské metropoli kvůli nálezu válečné bomby.

Írán exportuje do Číny přes Hormuzský průliv miliony barelů ropy denně

Írán stále exportuje přes Hormuzský průliv obrovské objemy ropy do Číny, přestože v něm zuří válka a sám ho zablokoval. Množství ropy dopravované do komunistické země je sice menší než před vypuknutím konfliktu, Peking je však na případné výpadky v dodávkách dobře připraven.

Íránský nejvyšší vůdce utrpěl zranění, jeho život ale údajně není ohrožen

Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí je navzdory zraněním v pořádku a v bezpečí, uvedl dnes podle agentury AFP syn íránského prezidenta Júsef Pezeškján. Deník The New York Times (NYT) dnes s odkazem na íránské a izraelské zdroje napsal, že Modžtaba Chameneí v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února utrpěl zranění nohou.

Írán už začal v Hormuzském průlivu pokládat miny, naznačují američtí zpravodajci

Zničili jsme íránské lodě určené k pokládání min v Hormuzském průlivu, informoval na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Írán skutečně začal v této klíčové dopravní trase pro export ropy klást miny.

U amerického konzulátu v Torontu se střílelo, incident se obešel bez zranění

Kanadská policie vyšetřuje střelbu u amerického konzulátu v Torontu. Na místě byly nalezeny důkazy o výstřelu, přičemž nebyla hlášena žádná zranění. K incidentu došlo v úterý v brzkých ranních hodinách, policie zatím neidentifikovala žádného podezřelého.

Ruské dronové útoky na Charkov a Dnipro zranily přes 20 lidí

Rusko v noci na dnešek podniklo další sérii dronových útoků na Ukrajinu. V Charkově a Dnipru při nich utrpělo zranění více než 20 lidí, uvedly místní úřady. Naopak Moskva tradičně bez podrobností informuje o likvidaci útočících ukrajinských dronů.

Sestra Kim Čong-una kritizovala USA a Jižní Koreu za společné vojenské cvičení

Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong v dnešním prohlášení kritizovala USA a Jižní Koreu za uspořádání společného vojenského cvičení a varovala, že jakékoli ohrožení bezpečnosti KLDR bude mít vážné následky. Informovaly o tom agentury AP a Reuters. Spojenci zahájili jedenáctidenní cvičení Freedom Shield (Štít svobody) v pondělí.

Írán je podle ministra zahraničí připraven pokračovat v raketových úderech

Írán je připraven pokračovat v raketových úderech, dokud to bude nutné. V rozhovoru s americkou veřejnoprávní stanicí PBS to prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Poznamenal rovněž, že po amerických a izraelských útocích na jeho zemi neočekává žádná další jednání o íránském jaderném programu.

Ukrajina téměř zcela vytlačila Rusy z Dněpropetrovské oblasti, tvrdí generál

Ukrajina během své nedávné protiofenzivy téměř zcela vytlačila ruská vojska z Dněpropetrovské oblasti. Zbývá osvobodit tři vesnice, uvedl v rozhovoru se serverem RBK-Ukrajina ukrajinský generál Oleksandr Komarenko. Tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama