Věda a TechnikaMise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí...

Mise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí ve středu

Po několika odkladech a technických obtížích plánuje americká vesmírná agentura NASA ve středu brzy ráno odstartovat raketu Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po 25 dnech vrátí zpět na Zemi. Zahájí tím dlouho očekávaný program Artemis, který má po půl století na zemskou družici vrátit člověka.

V Kennedyho vesmírném středisku na mysu Canaveral na Floridě, kde je ke středečnímu startu nachystaná i raketa s modulem, už v pondělí začalo odpočítávání. Pokud se neobjeví žádné komplikace, raketové motory zažehnou v 1:04 místního času (7:04 SEČ). Start může NASA odložit až o dvě hodiny, pak se ale okno, během kterého je start možný, uzavře.

Pokud vše půjde podle plánu, modul 11. prosince dopadne do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského města San Diego. Orion při misi dosáhne vzdálenosti 450.000 kilometrů od země a 40.000 kilometrů od odvrácené strany Měsíce. V případě úspěchu to bude nejdál, kam kdy vesmírné plavidlo navržené pro lidskou posádkou doletělo.

Týmy techniků v NASA se na start připravují už přes dva měsíce, během kterých se potýkaly s technickými obtížemi, dvěma hurikány a dvěma přesuny rakety z hangáru na startovací rampu. Dva předchozí pokusy o start, 29. srpna a 3. září, byly přerušeny kvůli netěsnícímu palivovému potrubí a dalším technickým problémům, které se podle NASA už podařilo vyřešit.

Raketu SLS, která už byla připravena na startovací rampě, minulý týden bičoval prudký déšť a vítr, když se přes Floridu přehnal hurikán Nicole. Počasí si vyžádalo dvoudenní odklad startu, původně plánovaného na pondělí. Inspekce po bouři ukázala, že hurikán uvolnil těsnění na modulu Orion. Technici komponent vyměnili, a ačkoliv se tím podle NASA problém zcela nevyřešil, představuje pro let pouze malé riziko

Cílem testovací mise Artemis I je plně ozkoušet vše od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliard korun). Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Pozornost se při startu upře zejména na novou raketu SLS, pro kterou NASA do budoucna zvažuje méně technické a zajímavější jméno. SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před 50 lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo.

Modul Orion je vysoký tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti. Při misi Artemis I ho budou obývat tři figuríny. Jedna, ve veřejné soutěži pojmenovaná velitel Moonikin Campos, představuje úplné lidské tělo a oblečená do oranžového overalu se usadí v kapitánském křesle. Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybaveny tisíci senzory a detektory, které budou mimo jiné sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele.

Mezi lety 1969 až 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.

Doporučujeme

Rostoucí ceny plynu nutí rodiny v Asii vařit na dřevě

Rostoucí ceny plynu na vaření začínají v části Asie ohrožovat zdraví lidí i snahy o čistší domácí energie. Kvůli krizi kolem Íránu se palivo pro mnoho rodin stává příliš drahé a domácnosti se vracejí k topení a vaření na dřevě.

KOMENTÁŘ: Trump letí do Číny hlavně dělat byznys. Akcionáře těchto firem to potěší

Otázky lidských práv? Válka na Ukrajině? Tchaj-wan? Ne. Americký prezident Donald Trump se při návštěvě Číny pravděpodobně vyhne většině citlivých témat. Žádná převratná politická dohoda se nečeká. Složení pasažérů Air Force One ukazuje, že půjde hlavně o byznys.

Britský premiér Starmer varuje před chaosem, pokud by byl sesazen

Britský premiér Keir Starmer, který čelí sílícímu tlaku členů vlády i poslanců své vládní Labouristické strany, dnes slíbil pokračovat s plánem reforem a varoval před chaosem, pokud by byl sesazen. Informovala o tom agentura Reuters. Starmer se dnes krátce sešel s ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za možného premiérova konkurenta. Britská média včetně veřejnoprávní BBC si povšimla, že schůzka byla mimořádně krátká, trvala méně než 20 minut.

Moskva hlásí noční sestřelení 286 ukrajinských dronů, Kyjev 111 ruských strojů

Ruská protivzdušná obrana v noci zlikvidovala 286 ukrajinských dronů, oznámilo dnes na platformě Telegram ministerstvo obrany v Moskvě. Ukrajinské letectvo informovalo o zneškodnění 111 ruských bezpilotních letounů ze 139 strojů, které Rusko na Ukrajinu podle něj vyslalo v úterý večer a v noci na dnešek. Ruské regionální úřady přitom hlásí škody v podnicích v Krasnodarském kraji, Jaroslavské oblasti a v závodě na zpracování plynu v Astrachaňské oblasti.

Válka s Íránem už USA vyšla na 29 miliard dolarů

Válka s Íránem vyjde Spojené státy draho. Zatím stála USA 29 miliard dolarů (zhruba 600 miliard korun). Její konec je přitom v nedohlednu kvůli sporným otázkám ohledně íránského jaderného programu a Hormuzského průlivu. Ceny ropy tak pravděpodobně v nadcházejících týdnech setrvají nad 100 dolary za barel, predikuje Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Novým šéfem amerického imigračního úřadu ICE se stane Venturella

Novým úřadujícím ředitelem amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) se stane jeho dlouholetý představitel David Venturella, který v minulosti pracoval pro soukromou vězeňskou společnost. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa to oznámila v úterý. Rozhodnutí přichází v době, kdy se ministerstvo vnitřní bezpečnosti snaží utlumit intenzivní pozornost médií vyvolanou mimo jiné protiimigračními zásahy v Minneapolisu, kde imigrační agenti v lednu zastřelili dva Američany. Píše o tom deník The New York Times (NYT).

Trump zahájí třídenní návštěvu Číny, jednat bude o Íránu a obchodním příměří

Americký prezident Donald Trump přijede dnes večer do Číny, návštěva Pekingu potrvá tři dny. Očekává se, že šéf Bílého domu bude tlačit na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ohledně ukončení čínské podpory Íránu. Dále se předpokládá, že se Trump bude snažit o zmírnění obchodního napětí mezi oběma zeměmi. K Trumpovi se podle stanice BBC připojí také 17 šéfů významných amerických podniků. Půjde o první cestu hlavy Spojených států do Číny od roku 2017.

Jsme svobodní. Venezuela odmítá stát se 51. státem USA

Nemáme v plánu stát se 51. státem USA, uvedla úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguez poté, co její americký protějšek Donald Trump znovu naznačil, že by se jeho administrativa mohla pokusit jihoamerickou zemi anektovat.

Rubio doprovází Trumpa do Číny, i když je na jejím sankčním seznamu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio doprovází prezidenta Donalda Trumpa na cestě do Pekingu navzdory tomu, že na něj Čína v minulosti uvalila sankce. Čínské úřady tento problém vyřešily změnou přepisu jeho jména, uvedla agentura AFP.

Saúdská Arábie tajně zaútočila na Írán

Saúdská Arábie podnikla během války na Blízkém východě několik neveřejných úderů na území Íránu. Šlo o odvetu za útoky, které zasáhly saúdské království. Rijád tím poprvé přímo vojensky zasáhl proti svému hlavnímu regionálnímu rivalovi na jeho vlastním území.

Nový Zéland změní klimatický zákon, který zastaví žaloby proti firmám

Novozélandská vláda chce upravit klimatický zákon tak, aby firmy nečelily občanským žalobám za škody spojené se změnou klimatu. Zásah se dotkne i přelomového sporu aktivisty Mike Smitha proti velkým producentům emisí. Kritici mluví o ochraně korporací, vláda naopak tvrdí, že brání ekonomickou jistotu.

Írán si upevňuje kontrolu nad Hormuzským průlivem

Irák a Pákistán si u Íránu zajistily průjezd tankerů s ropou a zkapalněným zemním plynem Perským zálivem. Dohody ukazují, jak silnou páku má Teherán nad jednou z nejdůležitějších energetických tras světa. Krize kolem Hormuzského průlivu už zvedá ceny ropy i LNG a tvrdě dopadá hlavně na asijské ekonomiky.

Král Karel oslavil 50 let od založení The King’s Trust

Charitativní organizace založená králem Karlem na podporu mladých lidí slaví 50 let od svého vzniku. Výroční večer v londýnské Royal Albert Hall spojil členy královské rodiny, známé osobnosti i lidi, kterým projekt během let pomohl změnit život.

České hokejistky převezme Američan Brian Idalski

Česká ženská hokejová reprezentace vstupuje do nové éry. Národní tým po čtyřech letech opouští kanadská trenérka Carla MacLeod a její místo zaujme Američan Brian Idalski. Vedení svazu oznámilo změnu v úterý po rozhodnutí výkonného výboru. Idalski naposledy vedl Vancouver v profesionální ženské soutěži PWHL.

Texas žaluje Netflix za to, že bez souhlasu sbírá data uživatelů včetně dětí

Společnost Netflix čelí v Texasu žalobě, kterou podal generální prokurátor Ken Paxton. Ten viní streamovací společnost z neoprávněného sběru dat o dětech i dospělých a používání „návykových“ prvků, které mají uživatele udržet co nejdéle na platformě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama