Věda a TechnikaMise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí...

Mise Artemis I má zelenou, o start se NASA po odkladech pokusí ve středu

Po několika odkladech a technických obtížích plánuje americká vesmírná agentura NASA ve středu brzy ráno odstartovat raketu Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po 25 dnech vrátí zpět na Zemi. Zahájí tím dlouho očekávaný program Artemis, který má po půl století na zemskou družici vrátit člověka.

V Kennedyho vesmírném středisku na mysu Canaveral na Floridě, kde je ke středečnímu startu nachystaná i raketa s modulem, už v pondělí začalo odpočítávání. Pokud se neobjeví žádné komplikace, raketové motory zažehnou v 1:04 místního času (7:04 SEČ). Start může NASA odložit až o dvě hodiny, pak se ale okno, během kterého je start možný, uzavře.

Pokud vše půjde podle plánu, modul 11. prosince dopadne do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského města San Diego. Orion při misi dosáhne vzdálenosti 450.000 kilometrů od země a 40.000 kilometrů od odvrácené strany Měsíce. V případě úspěchu to bude nejdál, kam kdy vesmírné plavidlo navržené pro lidskou posádkou doletělo.

Týmy techniků v NASA se na start připravují už přes dva měsíce, během kterých se potýkaly s technickými obtížemi, dvěma hurikány a dvěma přesuny rakety z hangáru na startovací rampu. Dva předchozí pokusy o start, 29. srpna a 3. září, byly přerušeny kvůli netěsnícímu palivovému potrubí a dalším technickým problémům, které se podle NASA už podařilo vyřešit.

Raketu SLS, která už byla připravena na startovací rampě, minulý týden bičoval prudký déšť a vítr, když se přes Floridu přehnal hurikán Nicole. Počasí si vyžádalo dvoudenní odklad startu, původně plánovaného na pondělí. Inspekce po bouři ukázala, že hurikán uvolnil těsnění na modulu Orion. Technici komponent vyměnili, a ačkoliv se tím podle NASA problém zcela nevyřešil, představuje pro let pouze malé riziko

Cílem testovací mise Artemis I je plně ozkoušet vše od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliard korun). Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Pozornost se při startu upře zejména na novou raketu SLS, pro kterou NASA do budoucna zvažuje méně technické a zajímavější jméno. SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před 50 lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo.

Modul Orion je vysoký tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti. Při misi Artemis I ho budou obývat tři figuríny. Jedna, ve veřejné soutěži pojmenovaná velitel Moonikin Campos, představuje úplné lidské tělo a oblečená do oranžového overalu se usadí v kapitánském křesle. Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybaveny tisíci senzory a detektory, které budou mimo jiné sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele.

Mezi lety 1969 až 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.

Doporučujeme

Sparta rozstřílela Slovácko 5:1. Brunes zazářil čtyřmi góly a ukončil střelecké trápení

Fotbalisté Sparty využili zaváhání vedoucí Slavie a ve 12. kole Chance Ligy porazili Slovácko vysoko 5:1. Hlavní hvězdou utkání se stal norský útočník Jonatan Brunes, který po dlouhém střeleckém půstu nasázel čtyři góly. Pražané se díky vítězství posunuli na druhé místo tabulky a na městského rivala ztrácejí šest bodů.

Francouzská policie při sobotních demonstracích zadržela 1314 lidí

Francouzská policie při sobotních demonstracích zadržela 1314 lidí, uvedlo dnes na základě předběžné bilance ministerstvo vnitra. Zranění utrpělo 53 členů bezpečnostních složek, vyrabováno bylo 24 obchodů a v 75 případech zasahovali hasiči či bezpečnostní složky u požárů. Informovala o tom agentura AFP. Noc po protestech, kterých se podle různých zdrojů zúčastnilo 410.000 až 800.000 lidí, byla podle ministerstva klidná.

Střelba u stadionu na Floridě. Na místě je nejméně dvanáct raněných včetně dětí

Nejméně jedenáct lidí utrpělo zranění při sobotní večerní střelbě poblíž univerzitního stadionu v americkém Tallahassee na Floridě. Mezi postřelenými je šest nezletilých, včetně jedenáctiletého chlapce. Jeden člověk je v kritickém stavu, další tři utrpěli vážná zranění.

Ukrajinské drony zabily v ruské příhraniční oblasti tři lidi, další zranily

Ukrajinské útoky na ruskou příhraniční Belgorodskou oblast v noci na dnešek zabily tři lidi a dalších 14 zranily, uvedly podle agentury Reuters zdejší úřady. Útok dronů na ruský Permský kraj zase poškodil průmyslový podnik a zranil pět jeho zaměstnanců. Agentura Ukrinform píše, že se ukrajinské protivzdušné obraně v noci na dnešek podařilo zničit 119 ze 153 ruských dronů.

V Srbsku začaly předčasné volby, jsou referendem o Vučićovi

V Srbsku se dnes konají předčasné parlamentní volby, které média označují za referendum o dlouholetém vůdci země Aleksandaru Vučićovi. Jeho kandidátku vyzvalo hnutí vysokoškolských studentů, které téměř dva roky pořádá protivládní protesty.

Všichni slovenští hejtmani obhájili funkce, Vallo zůstává primátorem Bratislavy

Všech osm slovenských hejtmanů obhájilo v sobotních spojených krajských a komunálních volbách své funkce. Primátorem Bratislavy zůstane Matúš Vallo, zatímco druhé největší město Košice povede nově Ladislav Lörinc.

V Bulharsku začalo první kolo prezidentských voleb

Bulhaři dnes rozhodují o nové hlavě státu. Favoritkou prvního kola je úřadující prezidentka Ilijana Jotovová, jejím hlavním soupeřem je prozápadně orientovaný ekonom Andrej Gjurov.

Střílel jsem na černochy a Araby, řekl podezřelý z teroristického útoku ve Francii. Doma měl Mein Kampf

Páteční střelba na předměstí Paříže, při níž zemřel jeden člověk a dalších pět utrpělo zranění, měla zřejmě rasistický motiv. Devětatřicetiletý podezřelý Kevin T. policistům po svém zadržení řekl, že chtěl útočit na černochy a Araby.

Merz označil Rusko za obrovskou hrozbu, varoval také před extremisty

Německo čelí tlaku extremistických stran i zahraničních nepřátel, prohlásil kancléř Friedrich Merz na sjezdu bavorské Křesťanskosociální unie. Rusko podle něj představuje obrovskou hrozbu a každý den se snaží zemi destabilizovat.

Tajfun Champi na Tchaj-wanu zabil jednoho člověka a stovky dalších zranil

Tajfun Champi si na Tchaj-wanu vyžádal jeden lidský život a zranil 527 lidí. Silný vítr vyvracel stromy, poškozoval budovy a připravil o elektřinu více než 288 000 domácností.

Ptáci pomáhají udržovat ekosystémy díky přenosu živin

Pro fungování přírodních ekosystémů mají ptáci zásadní význam. Přenášejí živiny mezi pevninou a vodou, podporují růst rostlin a pomáhají udržovat korálové útesy. Nový výzkum ukazuje, že úbytek ptačích populací může ovlivnit úrodnost půdy i schopnost přírody ukládat uhlík.

Rusko tvrdí, že zasáhlo přístav Čornomorsk a nákladní loď

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho drony zasáhly ukrajinskou přístavní infrastrukturu a nákladní loď plující do Oděsy. Moskva své tvrzení nedoložila a ukrajinská strana zásah plavidla ani případné škody zatím nepotvrdila.

Počet obětí střelby v jordánském kostele stoupl na osm

Počet obětí páteční střelby v řeckém pravoslavném kostele na jihu Jordánska vzrostl na osm. Více než tři desítky lidí utrpěly zranění a bezpečnostní složky po útočnících nadále pátrají.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama