Unijní ministři zemědělství budou dnes při jednání v Bruselu diskutovat také o tom, zda hmyz, rostlinné potraviny nebo maso vypěstované v laboratoři mohou ohrozit evropské kulinářské tradice, informoval server Euractiv. Téma, která se má probírat při obědě, na jednání zařadilo maďarské předsednictví v Radě EU, které je vůči těmto takzvaným novým potravinám kritické.
Praha podle informací ČTK dnes v této souvislosti zdůrazní, že je nutné, aby spotřebitelé věděli, že daná potravina není maso, nebo je geneticky upravená. Česko přitom míní, že nové potraviny včetně rostlinných variant přispívají ke zvýšení pestrosti stravy. ČR na jednání zastupuje náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek.
Ministři zemědělství EU budou debatovat o hmyzu i masu vypěstovaném v laboratoři.#umelemaso #jedlyhmyz https://t.co/ajaNDaLc3x
— Epoch Times ČR (@EpochTimesCZ) July 15, 2024
V dokumentu, který zemím EU ještě před jednáním poslalo maďarské předsednictví, Budapešť zdůrazňuje, že maso a mléčné výrobky zůstávají základním kamenem evropské potravinářské kultury i přes prudký nárůst spotřeby alternativ. „Když mluvíme o evropských potravinových tradicích a tradičních jídlech, máme na mysli roquefort, paellu, pierogi, pizzu, köttbullar, gulyás, sauerbraten, moules frites, sarmale, schnitzel, souvlaki, bacalhau, stegt faesk, bryndzové halušky a mnoho dalších,“ vypočítali maďarští diplomaté v podkladu, který vyzývá k diskuzi o stravovacích zvyklostech Evropanů.
Podle Evropské komise vzrostla spotřeba rostlinných alternativ k masu, mléčným výrobkům a mořským plodům od roku 2011 pětinásobně a očekává se, že dále poroste. Maďarské předsednictví v této souvislosti poznamenalo, že v EU je povoleno přibližně 200 „nových potravin“ a dalších několik stovek žádostí je na cestě. Podle unijního práva se novou potravinou rozumí „jakákoli potravina, která se běžně v rámci EU nekonzumovala před květnem 1997“. Tato kategorie zahrnuje inovativní potraviny či inovativní metody jejich výroby, ale také potraviny, které jsou v jiných částech světa považovány za tradiční, například některé druhy hmyzu. Nové potraviny prochází přísnými kontrolami bezpečnosti a musí být vždy pro zákazníka řádně označeny.
Na českém trhu lze najít například chléb a proteinové tyčinky s obsahem cvrččí moučky, cvrčky v čokoládě, těstoviny s hmyzem a další produkty.
V lednu bylo Maďarsko jednou ze zemí podporujících dokument sepsaný Rakouskem, Francií a Itálií, v němž se uvádělo, že maso pěstované v laboratoři je hrozbou pro „pravé metody výroby potravin“. Maďarské předsednictví má nyní v plánu zeptat se jednotlivých ministrů na to, zda by rostlinné alternativy k živočišným produktům měly „hrát významnou roli v zemědělství EU“ i vzhledem k tomu, že spotřebitelé „alespoň v některých regionech EU nechtějí zásadně měnit své stravovací návyky“.
Nejmenovaný diplomat serveru Euractiv řekl, že neformální oběd by mohl být způsobem, jak otevřít diskuzi o omezení masa z laboratoří, přičemž se očekává, že Itálie a Polsko tento krok podpoří.
