Ministři financí Evropské unie budou ve čtvrtek na jednání v Bruselu debatovat o dvou hlavních způsobech, jak získat finanční podporu pro Ukrajinu. Jedním je půjčení peněz, druhou a pravděpodobnější variantou využití zmrazených ruských aktiv, uvedl nejmenovaný vysoce postavený úředník EU. Česko bude na zasedání zastupovat končící ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
🇪🇺 The European Union will on Thursday discuss two main ways to raise financial support for Ukraine – borrowing the money, or the more likely option of using frozen Russian assets, a senior EU official said.https://t.co/8anSyRUyoU#Europa #Russia
— Russia-Ukraine Daily News (@rvps2001) November 10, 2025
Unijní prezidenti a premiéři proto na konci října na summitu EU odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině použita. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
I když nenastala shoda na použití zmrazených ruských aktiv, Evropská rada se zavázala řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny na období 2026 až 2027, včetně jejího vojenského a obranného úsilí. V této souvislosti vyzvala Evropskou komisi, aby co nejdříve předložila možnosti finanční podpory na základě posouzení finančních potřeb Kyjeva.
Dokument představující tyto možnosti zatím podle zdrojů ČTK na stole není a není jasné, zda bude hotový do čtvrtka. Očekává se nicméně, že by ministři měli debatovat hned ráno zejména o dvou nejreálnějších možnostech, jak Ukrajině poskytnout potřebných až 140 miliard eur.
Jednou je právě použití zmrazených ruských aktiv, jak navrhla komise. Druhým způsobem by bylo, aby si vlády EU finanční prostředky společně půjčily na trhu, to by ale zahrnulo placení úroků. „Je zdravé vést diskuse o obou možnostech,“ uvedl nejmenovaný unijní úředník.
Návrh použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině neznamená jejich zabavení, uvedla již dříve předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Princip věci je přitom podle zástupců komise v zásadě jednoduchý. Na počátku ruské války na Ukrajině držel Euroclear dluhopisy Ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvázla v Euroclearu kvůli sankcím EU spuštěným vůči Moskvě po začátku její agrese vůči Ukrajině. Euroclear přitom nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky.
Záměr EK spočívá v tom, že by Euroclear namísto toho investoval do bezkupónových dluhopisů vydaných Evropskou komisí se zárukami od vlád EU či později z unijního rozpočtu. EU by pak tyto prostředky použila k poskytnutí reparační půjčky Ukrajině. Ukrajina by ji splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska zajištěných na základě budoucí mírové dohody. Ukrajině by to umožnilo prostředky utratit již nyní, aniž by musela čekat, až Moskva zaplatí.
Belgie se však domnívá, že by v případě úspěšné ruské žaloby proti společnosti Euroclear nesla odpovědnost. Chce proto, aby se vlády EU zavázaly, že pokud by soud někdy rozhodl o nutnosti vrácení aktiv, zajistí potřebné finanční prostředky na splátku Moskvě do tří dnů.
