Praha 27. ledna 2022 (PROTEXT) – Organizace ARA ART, která se dlouhodobě věnuje podpoře členů romské LGBT+ menšiny v Česku, zveřejnila výsledky mezinárodního výzkumu. Ten mapoval situaci této menšiny ve třech vybraných zemích EU – České republice, Slovensku a Maďarsku. Studie potvrdila, že ve všech sledovaných zemích dochází k případům vícečetné diskriminace. A upozornila na přetrvávající stav právního vakua. Legislativa by podle autorů měla zohlednit tzv. intersekcionální přístup.
Třicetiletý Roman[1] žije a pracuje v Severních Čechách. Pochází ze smíšené romsko-neromské rodiny. Považuje se za Roma i Čecha. Z hlediska sexuální orientace se považuje za heterosexuálního muže. Změnu pohlaví prodělal v 21 letech. „S diskriminací se bohužel setkávám v mnoha případech. Častěji se vztahuje k mé genderové identitě a sexuální orientaci, než k tomu, že jsem napůl Rom. Zřejmě je to tím, že změna pohlaví je na první pohled více viditelná. Setkal jsem se například i s odborníky ve zdravotnictví, kteří zřejmě neměli dost informací o transsexualitě. Jedna doktorka se mě třeba jednou zeptala, zda bych nemohl opustit čekárnu, abych v ní neděsil čekající pacienty,“ popisuje Roman svou zkušenost.
Romanova rodina fakt, že se cítí být mužem, i jeho rozhodnutí podstoupit operaci pohlaví přijala lépe než jiné rodiny Romů s dětmi LGBTIQ. „Od spuštění poradny jsme poskytli přes 2500 individuálních konzultací členům romské LGBT+ menšiny, jejich partnerům a partnerkám i celým rodinám. Ročně se na nás v posledních letech obrací kolem čtyř stovek Romů a Romek,“ říká David Tišer, ředitel organizace ARA ART, která na problematiku vícečetné organizace upozorňuje kampaní Udělal jsem hroznou věc a provozuje poradnu Řeknu.to. Podle odborných odhadů zástupců organizace ARA ART žije dnes v celé Evropě až 1,5 milionů LGBT+ Romů a Romek, pro které v tuto chvíli neexistuje cílená odborná pomoc.
Na tento závažný stav spolek zareagoval studií, která je podle jejích autorů prvního svého druhu v rámci Evropské unie. Podle jejích zjištění dochází jak v Česku, tak i na Slovensku a v Maďarsku k případům vícečetné diskriminace členů romské LGBT+ menšiny. „Ti jsou oběťmi diskriminace jednak ze strany většinové společnosti i některých institucí a mnohdy zároveň i ze strany vlastních rodin,“ komentuje zprávu Monika Mihaličková, bývalá poslankyně a šéfka zmíněné kampaně na podporu LGBTIQ Romů a Romek.
Podle Mihaličkové je ale důležité to, že studie ukázala, že se problematika vícečetné diskriminace nachází v jistém právním a konceptuálním vakuu. Není dostatečně systémově řešená ani na úrovni stávající legislativy, ani v možnostech specializované odborné pomoci. „Byli bychom rádi, kdyby se mnohem více využíval intersekcionální přístup, který bude právně zohledněn,“ uzavírá bývalá romská politička s odkazem na nedávné doporučení Rady EU vyzývající členské státy k rovnosti, začlenění a účasti LGBTIQ Romů a Romek.
[1] Jméno bylo z důvodu ochrany klienta úmyslně změněno.
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
.
