EkonomikaMezinárodní měnový fond odsouhlasil půjčku Srí Lance za téměř tři miliardy dolarů

Mezinárodní měnový fond odsouhlasil půjčku Srí Lance za téměř tři miliardy dolarů

Obyvatelé Srí Lanky se dočkali zahájení záchranného balíčku od Mezinárodního měnového fondu. Čtyřletý program zahrnuje půjčku téměř tří miliard dolarů a přístup k dalšímu financování ve výši až sedm miliard dolarů. Pomoci má zemi vypořádat se s její dosud nejhorší finanční krizí v historii. Stát ale musí pokračovat v daňových a sociálních reformách. Informoval o tom server Al Jazeera a CNN.

Mezinárodní měnový fond (MMF) umožnil Srí Lance přístup k půjčce ve výši 2,9 miliardy dolarů, tedy 64 miliard korun. Mimo jiné tak zemi nabídne okamžité uvolnění asi 333 milionů dolarů, tedy 7,4 miliardy korun. Cílem záchranného balíčku je podle serveru Al Jazeera vytáhnout zemi z ekonomické krize, do které upadla loni na jaře. V dubnu totiž nebyla nadále schopná splácet své zahraniční dluhy.

Důvodem byl především akutní nedostatek rezerv zahraničních měn. Stát se tak ocitl v nejhorší krizi od získání své nezávislosti na Velké Británii roku 1948. „Chci vyjádřit svou vděčnost MMF a našim mezinárodním partnerům za jejich podporu, zatímco se snažíme obnovit svoji ekonomiku,“ oznámil v pondělí prezident Srí Lanky Ranil Wickremesinghe. Půjčka zároveň státu poskytne přístup k dalšímu financování ve výši až 7 miliard dolarů, tedy 156 miliard korun.

Generální ředitelka MMF Kristalina Georgieva ovšem varovala, že pro získání čtyřletého programu musí stát dodržet také své závazky. Nadále tak má podle ní pokračovat v daňových i sociálních reformách. Za úkol má potlačit také korupci, která je jedním z důvodů současné krize. Z toho důvodu také musel bývalý prezident Srí Lanky Gotabaja Radžapaksa loni v červenci kvůli eskalujícím protestům opustit zemi. Následně na svoji funkci rovněž rezignoval.

Ve snaze najít práci v zahraničí opustilo Srí Lanku na 300 tisíc obyvatel

Půjčku pak MMF schválilo už loni v září. Až do současnosti však podle serveru The Guardian čekal také na souhlas Číny. Země je totiž druhým největším bilaterálním poskytovatelem půjček Srí Lance. Nakonec ale restrukturalizaci dosavadních půjček přijmula a nabídla také dvouleté pozastavení jejich splácení. O podobné odložení splátek hodlá prezident Srí Lanky usilovat také u ostatních zahraničních půjček. Zástupci MMF pak mají chod programu zkontrolovat v červnu letošního roku.

„Půjčka má obnovit makroekonomickou a dluhovou stabilitu,“ vyjádřili se k programu zástupci MMF. Loňský rok se kvůli krizi ekonomika Srí Lanky propadla o 7,8 procenta. Kvůli nedostatku rezerv zahraničních měn si země nemohla dovolit dovážet základní potraviny a suroviny. Lidé tak hodiny čekali ve frontách na benzín, mnozí zase postrádali potřebné léky. Asi 300 tisíc lidí proto podle serveru CNN Business svůj stát opustilo, aby mohli vydělávat v zahraničí.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama