EkonomikaMezinárodní měnový fond odsouhlasil půjčku Srí Lance za téměř tři miliardy dolarů

Mezinárodní měnový fond odsouhlasil půjčku Srí Lance za téměř tři miliardy dolarů

Obyvatelé Srí Lanky se dočkali zahájení záchranného balíčku od Mezinárodního měnového fondu. Čtyřletý program zahrnuje půjčku téměř tří miliard dolarů a přístup k dalšímu financování ve výši až sedm miliard dolarů. Pomoci má zemi vypořádat se s její dosud nejhorší finanční krizí v historii. Stát ale musí pokračovat v daňových a sociálních reformách. Informoval o tom server Al Jazeera a CNN.

Mezinárodní měnový fond (MMF) umožnil Srí Lance přístup k půjčce ve výši 2,9 miliardy dolarů, tedy 64 miliard korun. Mimo jiné tak zemi nabídne okamžité uvolnění asi 333 milionů dolarů, tedy 7,4 miliardy korun. Cílem záchranného balíčku je podle serveru Al Jazeera vytáhnout zemi z ekonomické krize, do které upadla loni na jaře. V dubnu totiž nebyla nadále schopná splácet své zahraniční dluhy.

Důvodem byl především akutní nedostatek rezerv zahraničních měn. Stát se tak ocitl v nejhorší krizi od získání své nezávislosti na Velké Británii roku 1948. „Chci vyjádřit svou vděčnost MMF a našim mezinárodním partnerům za jejich podporu, zatímco se snažíme obnovit svoji ekonomiku,“ oznámil v pondělí prezident Srí Lanky Ranil Wickremesinghe. Půjčka zároveň státu poskytne přístup k dalšímu financování ve výši až 7 miliard dolarů, tedy 156 miliard korun.

Generální ředitelka MMF Kristalina Georgieva ovšem varovala, že pro získání čtyřletého programu musí stát dodržet také své závazky. Nadále tak má podle ní pokračovat v daňových i sociálních reformách. Za úkol má potlačit také korupci, která je jedním z důvodů současné krize. Z toho důvodu také musel bývalý prezident Srí Lanky Gotabaja Radžapaksa loni v červenci kvůli eskalujícím protestům opustit zemi. Následně na svoji funkci rovněž rezignoval.

Ve snaze najít práci v zahraničí opustilo Srí Lanku na 300 tisíc obyvatel

Půjčku pak MMF schválilo už loni v září. Až do současnosti však podle serveru The Guardian čekal také na souhlas Číny. Země je totiž druhým největším bilaterálním poskytovatelem půjček Srí Lance. Nakonec ale restrukturalizaci dosavadních půjček přijmula a nabídla také dvouleté pozastavení jejich splácení. O podobné odložení splátek hodlá prezident Srí Lanky usilovat také u ostatních zahraničních půjček. Zástupci MMF pak mají chod programu zkontrolovat v červnu letošního roku.

„Půjčka má obnovit makroekonomickou a dluhovou stabilitu,“ vyjádřili se k programu zástupci MMF. Loňský rok se kvůli krizi ekonomika Srí Lanky propadla o 7,8 procenta. Kvůli nedostatku rezerv zahraničních měn si země nemohla dovolit dovážet základní potraviny a suroviny. Lidé tak hodiny čekali ve frontách na benzín, mnozí zase postrádali potřebné léky. Asi 300 tisíc lidí proto podle serveru CNN Business svůj stát opustilo, aby mohli vydělávat v zahraničí.

Doporučujeme

Slovenská vláda schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16

Slovenská vláda dnes schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16 s příslušnou výbavou v odhadované ceně 390 milionů eur (9,4 miliardy korun). Letadla pro slovenskou armádu by měla být dodána do konce roku 2030. Bratislava už dříve objednala 14 těchto strojů, z nichž čtyři zůstaly ve Spojených státech v souvislosti s výcvikem slovenského personálu. Česko za bývalé vlády Petra Fialy schválilo pořízení 24 letounů F-35A Lightning II v nejmodernější verzi Block IV.

KOMENTÁŘ: Google našel Texas Evropy. Do téhle země kvůli AI nalije 15 miliard dolarů

Americká společnost Google, která spadá pod mateřskou loď Alphabet, odklepla dosud největší jednorázovou investici v Evropě. V přepočtu přes 310 miliard korun pošle na rozvoj své AI infrastruktury ve Finsku. Zájem o stavbu datacenter v této skandinávské zemi mají i další společnosti.

Desítky Korejců protestovaly proti možnému vyslání vojáků na pomoc USA s Íránem

Desítky Jihokorejců dnes demonstrovaly před areálem velvyslanectví USA v Soulu a vyzvaly vládu, aby nevysílala korejské vojáky do oblasti Perského zálivu, informovala agentura AFP. Americký prezident Donald Trump vyvíjí na asijského spojence nátlak, aby pomohl USA ve válce s Íránem, který značně omezil námořní dopravu v Hormuzském průlivu, klíčové úžině, která je hlavní trasou pro dopravu energetických surovin.

Exotické borovice na jižní polokouli rostou rychleji a lépe zvládají sucho

Borovice vysazené mimo svou původní oblast mohou růst několikanásobně rychleji a současně lépe snášet nedostatek vody. Výsledky rozsáhlého výzkumu však neznamenají, že by výsadba nepůvodních jehličnanů představovala jednoduché řešení klimatické změny. Některé druhy se totiž nekontrolovaně šíří a ohrožují původní přírodu.

Godzilla se vrací. Nový trailer ukazuje pokračování oscarového hitu

Godzilla zdaleka nebyla poražena. Nový trailer k filmu Godzilla Minus Zero potvrzuje návrat slavného monstra i hlavních postav předchozího snímku. Pokračování oceňovaného filmu Godzilla Minus One se odehrává dva roky po jeho událostech a do českých kin dorazí už letos na podzim.

Nejvyšší soud USA zablokoval nové rozdělení volebních obvodů ve státě Missouri

Americký nejvyšší soud zamítl odvolání představitelů státu Missouri, kteří chtěli v listopadových volbách použít nové rozdělení volebních obvodů podporované prezidentem Donaldem Trumpem. Informovala o tom agentura AP. Republikáni si od nové mapy podle AP slibovali lepší šance na udržení těsné většiny ve Sněmovně reprezentantů.

Inflace v Číně zrychlila. Výrobní ceny překonaly očekávání

Růst cen v Číně v srpnu zrychlil. Spotřebitelská inflace dosáhla meziročně 0,8 procenta, ještě výraznější pohyb zaznamenaly ceny průmyslových výrobců. Ty vzrostly o 3,8 procenta a překonaly očekávání analytiků. K růstu přispěly především dražší energie a suroviny.

Netanjahu měl dostat varování před útokem Hamásu. Opozice vyzývá k vyšetřování

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí nové politické bouři kvůli informaci, podle níž ho prezident Spojených arabských emirátů krátce před 7. říjnem 2023 varoval před plánovanou rozsáhlou operací Hamásu. Premiérův úřad tvrzení označil za „absolutní lež“.

Albánské protesty se vyhrotily. Demonstranti se v Tiraně střetli s policií

Více než sto dní trvající protesty v Albánii proti plánovanému luxusnímu projektu spojenému s Jaredem Kushnerem se vyostřily. Demonstranti se v centru Tirany střetli s policií, která jim bránila v přístupu k parlamentu. Původně ekologický protest se mezitím proměnil v širší protivládní hnutí.

Spojené státy zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V úterý to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.

USA útočí na ropné tankery, Írán na americkou základnu v Jordánsku

Konflikt mezi Spojenými státy a Íránem znovu prudce eskaluje. Americké síly zaútočily na pět íránských ropných tankerů, Teherán odpověděl raketovým útokem na základnu využívanou americkou armádou v Jordánsku a oznámil zásahy proti lodím v Hormuzském průlivu. Napětí zároveň žene vzhůru ceny ropy.

Maďarsko vyhostilo deset ruských diplomatů. Moskva slibuje tvrdou odvetu

Maďarsko nařídilo deseti členům ruské diplomatické mise, aby opustili zemi. Podle tamních úřadů se dopouštěli aktivit neslučitelných s diplomatickým postavením. Moskva už oznámila, že na krok Budapešti odpoví.

Produktivita práce v EU roste. Česko zaznamenalo druhý největší propad

Produktivita práce v Evropské unii ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla. Česko se však vydalo opačným směrem. Výkon připadající na jednu odpracovanou hodinu klesl o 0,8 procenta, což byl druhý nejhorší výsledek mezi členskými státy.

Při ruském úderu na Kyjev zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva lidé zemřeli a dalších deset utrpělo zranění při nočních útocích na Kyjev. Ruské síly obnovily letecké údery na ukrajinské hlavní město v úterý brzy ráno, jen krátce poté, co se obě strany dohodly na třídenním přerušení útoků na vzájemná hlavní města.

Putin a Trump si telefonovali, tématem byla válka na Ukrajině i vzájemné vztahy

Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump si dnes telefonovali o skončené misi amerických vyjednávačů, kteří se snaží zprostředkovat mírové řešení války na Ukrajině. Oznámil to Kreml, podle kterého oba státníci hovořili o možné výměně vězňů, napsala agentura Reuters. Putin také podle Kremlu seznámil Trumpa s děním na bojišti a americkému prezidentovi řekl, že Rusko nespřádá vůči Evropě žádné nepřátelské plány.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama