Výzkumníci naznačují, že přirozená obrana proti nachlazení by mohla poskytnout určitou ochranu i proti covidu. Informuje o tom BBC.
Malá studie publikovaná v časopise Nature Communications zahrnovala 52 osob, které žily s někým, kdo se právě nakazil covidem. Ukázalo se, že ti, kteří si po prodělaném nachlazení vytvořili jakousi „paměťovou banku“ specifických imunitních buněk, mají menší pravděpodobnost, že covid dostanou.
Podle odborníků by se nikdo neměl spoléhat pouze na tuto obranu a klíčové zůstávají vakcíny. Věří však, že jejich zjištění by mohla poskytnout užitečné informace o tom, jak obranný systém těla bojuje s virem.
Covid je způsoben jedním z typů koronavirů (SARS-COV2) a některá nachlazení jsou způsobena jinými koronaviry. Vědci si proto kladli otázku, zda imunita proti jednomu z nich může pomoci při druhém.
Odborníci však upozorňují, že by bylo velkou chybou myslet si, že každý, kdo nedávno prodělal nachlazení, je automaticky chráněn proti covidu. Ne všechny rýmy totiž způsobují koronaviry.
Klíčové jsou paměťové buňky
Tým z Imperial College London chtěl lépe pochopit, proč někteří lidé po kontaktu s covidem onemocní a jiní ne. Ve své studii se zaměřili na klíčovou část imunitního systému – T-buňky. Některé z těchto T-buněk zabíjejí všechny buňky infikované určitou hrozbou, což může být právě virus rýmy. Po jeho odeznění zůstávají některé T-buňky v těle jako paměťová banka, připravená k obraně při dalším setkání s virem.
V září 2020 vědci zkoumali 52 lidí, kteří ještě nebyli očkováni, ale žili s lidmi, kteří byli právě pozitivně testováni na covid. Polovina skupiny se během 28denní studie nechala očkovat proticovidovou vakcínou, kdežto polovina ne.
U třetiny lidí, kteří covid neabsolvovali, bylo zjištěno, že mají v krvi vysoké hladiny specifických paměťových T-buněk. Ty se podle nich pravděpodobně vytvořily, když bylo tělo infikováno jiným blízce příbuzným lidským koronavirem, nejčastěji běžným nachlazením. Vědci připouštějí, že na to, zda se lidé nakazili virem, měly vliv i další proměnné – například větrání a to, jak nakažlivý byl jejich kontakt v domácnosti.
Odborníci varují před mylnou interpretací
Dr. Simon Clarke z univerzity v Readingu uvedl, že ačkoli se jedná o relativně malou studii, přispívá k pochopení toho, jak náš imunitní systém bojuje s virem. Mohla by tak pomoci při přípravě budoucích vakcín.
„Tyto údaje by neměly být přehnaně interpretovány. Zdá se nepravděpodobné, že by každý, kdo zemřel nebo prodělal vážnější infekci, nikdy neměl nachlazení způsobené koronavirem,“ uvedl. „A mohlo by být velkým omylem myslet si, že každý, kdo nedávno prodělal rýmu, je chráněn proti covidu. Koronaviry tvoří pouze 10-15 % nachlazení,“ dodal.
Profesor Ajit Lalvani, hlavní autor studie, souhlasil, že klíčem k ochraně je očkování. „Poučení z toho, co tělo dělá správně, by mohlo pomoci při navrhování nových vakcín,“ doplnil.
Současné vakcíny se zaměřují konkrétně na spike protein, které se nacházejí na vnější straně viru. Tyto proteiny hrotu se mohou s novými variantami měnit. T-buňky těla se však zaměřují na vnitřní proteiny viru, které se v jednotlivých variantách tolik nemění. To by podle něj znamenalo, že vakcíny, které by lépe využívaly práci T-buněk, by mohly poskytnout širší a dlouhodobější ochranu proti covidu.
