6 C
Czech
Úterý 11. listopadu 2025
Válka na UkrajiněMédia: Ruské bombardování přišlo jen dva dny po jmenování nového velitele

Média: Ruské bombardování přišlo jen dva dny po jmenování nového velitele

Pondělní masivní ruské raketové útoky na ukrajinská města se odehrály jen dva dny poté, co ruský prezident Vladimir Putin pověřil velením invazních sil generála Sergeje Surovikina, který má pověst nemilosrdného muže, jenž nebere ohled na lidské životy. Na tuto časovou posloupnost upozornila některá média jako server Politico nebo agentura AP. Surovikin si pro tvrdý přístup k vedení války vysloužil přezdívku „generál Armagedon“, píše list The Guardian.

„Nejsem překvapen tím, co se dnes ráno stalo v Kyjevě. Surovikin je naprosto bezohledný, nebere ohled na lidské životy,“ cituje The Guardian nejmenovaného bývalého činitele ruského ministerstva obrany, který se Surovikinem spolupracoval. „Obávám se, že jeho ruce budou zcela pokryty ukrajinskou krví,“ dodal tento zdroj.

Pětapadesátiletý ruský generál je podle webu Politico spojován například s násilným potlačením nepokojů v roce 1990 v tádžikistánské metropoli Dušanbe. V roce 1991 na sebe upozornil během pokusu o státní převrat v tehdejším Sovětském svazu, který zosnovali konzervativní komunisté. Surovikin velel divizi, která projela barikádami postavenými prodemokratickými demonstranty, píše The Guardian. Při střetu tehdy zemřeli tři lidé.

Později se účastnil druhé rusko-čečenské války. Nejvíce známý je však v souvislosti se svým velením ruským silám v Sýrii, kde Moskva zasahovala, aby podpořila režim diktátora Bašára Asada. Podle AP tam Surovikin dohlížel na bombardování, které zničilo velkou část syrského města Halab (Aleppo). Nevládní organizace Human Rights Watch ho zařadila na seznam velitelů, „kteří mohou nést velitelskou odpovědnost“ za porušování lidských práv během ofenzivy v syrské provincii Idlib v letech 2019 až 2020, kdy syrské a ruské síly podnikly desítky leteckých a pozemních útoků na civilní cíle a infrastrukturu, přičemž zasahovaly domy, školy, zdravotnická zařízení a trhy.

V pondělí ráno Surovikin oprášil agresivní syrskou příručku a provedl sérii raketových útoků na civilní cíle na Ukrajině, kdy Rusové zasáhli například kyjevskou křižovatku vedle univerzity nebo dětské hřiště v parku, píše The Guardian. Obdobně označuje dnešní bombardování Politico, podle něhož však ruské útoky na Kyjev, Lvov, Dnipro a řadu dalších ukrajinských měst nejsou příliš překvapivé vzhledem ke jmenování Surovikina do čela invazních sil. Putin tím podle něj naznačil ochotu přejít ke stále brutálnější taktice.

Podle odborníků bude Surovikinovým hlavním úkolem na Ukrajině vyřešit strukturální problémy, s nimiž se potýká ruská armáda, která čelí tvrdé ukrajinské protiofenzívě. „Je velmi krutý, ale zároveň schopný velitel,“ řekl podle The Guardian Gleb Irisov, bývalý poručík letectva, jenž se Surovikinem pracoval do roku 2020. „Nebude však schopen vyřešit všechny problémy. Rusko má nedostatek zbraní a lidských zdrojů,“ dodal a poukázal na předchozí změny ve velení, které ruské armádě nijak zvlášť nepomohly.

Zásadní změnu v ruském tažení tento generál, který dosud působil jako velitel Jižního vojenského okruhu a velitel ruských vzdušných a kosmických sil, pravděpodobně nepřinese ani podle Sidhartha Kaushala z britského think-tanku Royal United Services Institute (RUSI). „Jeho kariéra je poznamenána obviněními z korupce i brutality,“ řekl agentuře AP Kaushal. „Takže to může být určitý náhled na to, jak k tomu bude přistupovat. Ale na druhou stranu: ruský přístup už byl docela brutální,“ dodal.

Reklama

Doporučujeme

Trump se v Bílém domě setkal se syrským prezidentem Ahmadem Šarou

Bez účasti kamer a prohlášení dnes skončila v Bílém domě schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou. Podle agentury Reuters nicméně poté americké ministerstvo financí oznámilo další uvolnění sankcí, které USA na Sýrii v minulosti uvalily. Šara je podle agentury vůbec prvním syrským prezidentem, který Bílý dům navštívil. Prezidentská schůzka se podle agentury měla mimo jiné týkat i připojení Sýrie k vojenské koalici bojující proti takzvanému Islámskému státu (IS), kterou vedou Spojené státy.

Libanon propustil na svobodu po deseti letech syna Kaddáfího

Syn bývalého libyjského diktátora Hannibal Kaddáfí se po deseti letech strávených ve vězení v Libanonu dostal na svobodu. Stalo se tak dnes po uhrazení kauce ve výši zhruba 900.000 dolarů (19 milionů korun), řekl agentuře AP jeden z advokátů muže. Podle zdrojů Kaddáfí bude moci opustit Libanon, kde byl vězněn, aniž by s ním začal proces.

Výbuch u Rudé pevnosti v Dillí zabil nejméně osm lidí

Nejméně osm lidí zemřelo a devatenáct dalších utrpělo zranění po explozi auta nedaleko historické Rudé pevnosti v Dillí. K výbuchu došlo v pondělí večer u jednoho z vchodů do stanice metra Lal Quila, nedaleko turisticky nejnavštěvovanější památky hlavního města.

KOMENTÁŘ: Investujete do S&P 500? Možná nevíte, jak málo chráníte svůj kapitál

Americký index S&P 500, který sdružuje pět set nejhodnotnějších firem, si i v Česku vysloužil pověst dokonalé investice, která v jediném instrumentu kombinuje širokou diverzifikaci s vysokou kvalitou. Jenže při pokračující AI mánii první desítka firem extrémně zkresluje výkonnost celého indexu, což může znamenat problém. Proč?

Exprezident Francie Sarkozy vyjde z vězení. Odseděl si jen tři týdny

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy bude předčasně propuštěn z vězení, jen tři týdny po nástupu pětiletého trestu za účast na zločinném spiknutí. Po propuštění zůstane pod přísným soudním dohledem a nesmí opustit území Francie.

Bitcoin poskočil na 106 000 dolarů. Investoři věří v konec vládního shutdownu v USA

Bitcoin se poprvé za téměř týden vyšplhal nad hranici 106 000 dolarů. Nejpopulárnější kryptoměna světa se odrazila ode dna, když americký Senát schválil návrh, který otevírá cestu k ukončení čtyřicetidenního vládního shutdownu, nejdelšího v historii země. Ether za posledních 24 hodin posílil o více než sedm procent, nahoru šla i cena dalších kryptoměn.

Supertajfun Fung-wong si na Filipínách vyžádal nejméně čtyři oběti

Tajfun Fung-wong, jeden z nejsilnějších bouřkových systémů, které letos zasáhly Filipíny, se v neděli přehnal přes nejlidnatější ostrov Luzon. Vyvolal záplavy a sesuvy půdy, vyřadil z provozu elektrickou síť v celých provinciích, připravil o život nejméně čtyři lidi a z domovů vyhnal více než 1,4 milionu dalších.

Moskva oznámila dobytí dalších tří vesnic na východě Ukrajiny

Ministerstvo obrany v Moskvě dnes oznámilo, že ruská vojska dobyla další tři vesnice na východě Ukrajiny - dvě v Záporožské a jednu v Doněcké oblasti. Podle agentury Interfax postupují Rusové také v Myrnohradu nedaleko Pokrovsku. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Americký Senát schválil návrh, který otevírá cestu k ukončení shutdownu

Americký Senát v neděli večer schválil návrh zákona, který otevírá cestu k obnovení financování vlády. Republikáni získali potřebných 60 hlasů ze 100 díky skupině demokratů, kteří souhlasili výměnou za příslib možného zrušení škrtů ve zdravotním pojištění. Jde ovšem pouze o první procedurální hlasování a konečné schválení zákona o vládních financích může být otázkou několika dní, uvedla agentura AP.

Po nedělní srážce dvou vlaků na Slovensku skončilo v nemocnicích 79 lidí

Po nedělní srážce dvou vlaků nedaleko Bratislavy skončilo v nemocnicích 79 osob. Nejtěžší zranění utrpěli tři lidé s poraněními hrudníku a břicha, 60 lidí se zranilo lehce, oznámili dnes záchranáři. Podle ministra zdravotnictví Kamila Šaška jsou všichni pacienti z nehody mimo ohrožení života, v největší bratislavské nemocnici zůstává 13 lidí.

Ředitel BBC a šéfka zpravodajství rezignovali. Vaz jim zlomila zavádějící editace Trumpova projevu

Generální ředitel britské stanice BBC Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turness v neděli rezignovali. Dvojice tak reagovala na obvinění z předpojatosti, mimo jiné kvůli zavádějícímu sestřihu projevu Donalda Trumpa před útokem na Kapitol v lednu 2021.

Brazilský prezident Lula na COP30 volá po ochraně klimatu, zatímco ustupuje těžařům v Amazonii

V brazilském městě Belém právě probíhá klimatický summit OSN. Prezident Lula na něm slibuje globální akci na záchranu klimatu, doma však zároveň čelí tvrdé kritice. Jeho vláda totiž otevírá prostor těžbě, která může Amazonii nenávratně poškodit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama