Praha 16. prosince 2025 (PROTEXT) – „Je to absolutní peklo, v podstatě mučení.“…“Covid mi kompletně zničil život”…. “Je to jako první stadium demence”..
Takto popisují svůj každodenní život lidé s long covidem — závažným postinfekčním multisystémovým onemocněním, které mění lidské životy a často zasahuje lidi v produktivním věku, rodiče, studenty i děti. Je to nemoc, která se neptá na životní styl, kondici ani předchozí zdravotní historii. Mnozí byli ještě nedávno zdraví, sportující, pracující, aktivní. A pak přišla infekce SARS-CoV-2 — a jejich život se zastavil.
Long covid je dnes globální zdravotní výzvou s významnými dopady na zdravotnictví, ekonomiku i sociální systém. Přesto zůstává často nepochopený, podceňovaný a nedostatečně řešený.
„Je to absolutní peklo, v podstatě mučení.“ | Pacient 31 let, 3 roky s LC, před covidem zdravý
„Covid mi kompletně zničil život. Mluvím o svém životě před covidem jako o minulém životě.“ | Pacient 41 let, 5 let s LC, před covidem zdravý
„Z toho vyčerpání se nedá vyspat, přepít ho kávou ani zlomit vůlí. Člověk sotva udrží kartáček na zuby v ruce.“ | Pacientka 40 let, 5 let s LC, před covidem zdravá
„Ujdu sto metrů a jsem naprosto vyčerpaný a musím si sednout. Nezvládám se soustředit, nemůžu moc psát, číst nebo se dívat na film.“ | Pacient 25 let, 3 roky s LC, před covidem zdravý
„Můj sedmiletý syn miloval čtení, teď pláče, protože zapomíná slova a ptá se, proč mu nefunguje mozek.“ | Rodiče dětského pacienta
Long covid v datech
Podle rozsáhlé studie publikované v časopise Nature Medicine (srpen 2024) postihuje long covid:
- 6 – 7 % dospělých, kteří prodělali covid-19 a asi 1 % dětí
- Celosvětově jde o více než 400 milionů lidí, přičemž toto číslo dál narůstá kumulativně s každou další infekcí.
V různých zemích se statistiky liší podle definice, ale na základě zahraničních dat lze odhadovat, že v České republice může long covidem trpět okolo stovky až nízkých stovek tisíc lidí.
Z toho desítky tisíc jsou zasaženy výrazně — natolik, že nezvládají běžné denní aktivity.
A přesto je v ČR doposud oficiálně evidována pouze úzká část pacientů — zejména ti, kteří měli těžký průběh či významné plicní zasažení.
Často se můžeme také setkat s tzv. skrytou invaliditou, kdy pacient bez odpovídající diagnózy a léčby, správných doporučení a sociální podpory nemá jinou možnost, než přetlačovat svoje hranice. To je velmi nebezpečné a takový pacient často končí s výrazným zhoršením stavu
Koho se long covid může týkat?
- 85 % lidí s long covidem mělo mírný, ambulantní průběh bez hospitalizace.
- Nejvíce postižených je ve věku 36–50 let – tedy v nejvyšší pracovní aktivitě.
- U mnoha lidí přetrvávají symptomy déle než 3 roky.
- Mezi nejčastější symptomy patří neurologické potíže, kognitivní dysfunkce, intolerance aktivity a stavy PEM/PESE, vyčerpání, kardiologické a systémové projevy.
- Long covid se nevyhýbá ani dětem a mladistvým. Podle rodičů malých pacientů se objevují výrazné problémy s pamětí, únavou, intolerancí aktivity či kognitivním vývojem. Někteří školáci ztrácejí schopnost soustředění natolik, že se nemohou účastnit výuky ani v omezeném režimu.
Socioekonomické dopady
Long covid je rovněž významnou ekonomickou výzvou. Důsledky se projevují úbytkem pracovních sil, sníženou produktivitou a zvýšenými náklady na zdravotní a sociální péči.
Celosvětové ekonomické dopady long covidu se podle nejnovějších analýz odhadují minimálně na 1 bilion dolarů ročně.
Německo vyčíslilo dopady long covidu a ME/CFS za roky 2020–2024 na více než 250 miliard eur. Spolková vláda proto vyhlásila „Nationale Dekade gegen Postinfektiöse Erkrankungen“ (2026–2036) a vyčlenila 500 milionů eur na výzkum, diagnostiku a péči.
Česká republika zatím žádný krok podobným směrem neučinila.
Co je long covid?
Long covid (též postcovidový syndrom, post-acute sequelae of SARS-CoV-2 infection – PASC) je zastřešující termín pro stav charakterizovaný přetrvávajícími nebo nově vzniklými symptomy po prodělané infekci SARS-CoV-2. Podle definice WHO lze o postcovidovém syndromu hovořit tehdy, pokud se příznaky objeví do 3 měsíců od akutní infekce, trvají minimálně 2 měsíce a nejsou vysvětlitelné jinou diagnózou.
Long covid je heterogenní a multisystémové onemocnění, které může významně narušovat funkční kapacitu pacienta, vyřadit jej z běžného osobního i pracovního života a v těžších případech vede až k dlouhodobé invalidizaci.
Výzkumy ukazují, že riziko rozvoje long covidu roste s počtem prodělaných infekcí SARS-CoV-2; např. článek v RTI International (2025) uvádí zvýšení rizika následných obtíží u reinfikovaných osob o cca 35 % ve srovnání s jednorázovou infekcí.
Klinické projevy
Long covid postihuje více orgánových systémů současně. Odborná literatura popisuje více než 200 možných symptomů, které se u jednotlivých pacientů liší spektrem i intenzitou.
Symptomy typicky fluktuují a často se výrazně zhoršují po fyzické či kognitivní činnosti, což má zásadní dopad na schopnost pacienta fungovat v běžném životě.
Často je pozorováno PEM / PESE (post-exertional malaise) – nepřiměřené pozátěžové zhoršení stavu po fyzické nebo psychické aktivitě (dříve běžně tolerované), stav známý z ME/CFS. Nezřídka se objevuje rovněž senzorická hypersenzitivita – zvýšená citlivost na světlo, hluk. Sekundárně k chronickému onemocnění se mohou vyvinout i psychické potíže – úzkosti, deprese.
Problémy pacientů v ČR
V ČR chybí koordinovaný systém péče, pacienty trápí zejména:
1. Nízké povědomí o šíři postcovidových problémů
Mnoho pacientů naráží na:
- bagatelizaci,
- přičítání potíží stresu či psychice,
- neznalost stavů PEM/PESE*, která vede k doporučování nevhodné fyzické aktivity.
To vše může stav výrazně zhoršit, někdy i nevratně.
*PEM/PESE: Post-Exertional Malaise(zhoršení stavu po námaze)/ Post-Exertional Symptom Exacerbation (zhoršení příznaků po zátěži); jde o nepřiměřené a často opožděné zhoršení stavu po i malé fyzické, kognitivní nebo emoční aktivitě, která by zdravému člověku nečinila problém.
2. Nedostupnost symptomatické terapie
Přestože neexistuje kauzální léčba, symptomatická léčba existuje a v zahraničí je běžně podávána (neurologická, kardiologická, autonomní, endokrinologická i imunologická). V ČR však:
- naráží na off-label režim,
- lékaři se obávají experimentálnosti (nemají oporu v metodice),
- pacienti často zůstávají bez terapie, která by jim mohla zásadně pomoci k vyšší kvalitě života
3. Zdlouhavá diagnostika (často trvá 3+ roky)
Než se vyloučí jiné příčiny, pacient často propadá systémem:
- je opakovaně odesílán k jednotlivým specializacím bez jasného výsledku,
- nikdo jeho stav neřeší komplexně, péče není koordinovaná
- v krajních případech dostává nevhodná doporučení
- dochází ke zhoršování stavu, které bylo možné předejít režimovými opatřeními.
- spolu se zhoršeným zdravotním stavem často bez jasné diagnózy propadá i sociálním systémem
Skrytá invalidita
U lidí s long covidem se často setkáváme s tzv. skrytou invaliditou. Pacient na první pohled může působit zdravě, ale ve skutečnosti žije s výrazně omezenou kapacitou — fyzickou, kognitivní i nervovou. Bez správné diagnózy, vhodných režimových doporučení a sociální opory tito lidé často nemají jinou možnost než „fungovat přes bolest“ nebo přetlačovat vlastní limity.
To je však velmi nebezpečné: opakované přetěžování může vést k hlubokému a dlouhodobému zhoršení zdravotního stavu, zejména u těch, kteří trpí stavy PEM/PESE. Mnoho pacientů tak končí v situaci, kdy se jejich stav postupně zhoršuje a kolabují, přestože správnou péčí bylo možné tomu předejít.
Potřebujeme odborná multidisciplinární centra pro PAIS
Taková, jaká již vznikají v Rakousku či Německu – propojují neurologii, kardiologii, angiologii, imunologii, fyzioterapii a duševní zdraví (případně další potřebné obory) a hlavně řeší pacientovy potíže v celé jejich komplexnosti, ne izolovaně.
Tenhle model péče v ČR zatím neexistuje. A pacienti to odnášejí zhoršováním stavu, invalidizací a ekonomickým propadem.
Česká asociace pro long covid: partner pro zdravotníky i stát
Náš spolek vznikl kvůli:
- Nedostatečnému povědomí veřejnosti i odborníků
- Snaze pacientů zlepšit neutěšenou situaci a systémovou absenci péče
- Potřebě sdílení zkušeností a podpory v komunitě
Co děláme:
- sdílíme ověřené vědecké informace,
- připravujeme informační materiály pro širokou i odbornou veřejnost
- mapujeme potřeby pacientů,
- pomáháme pacientům a jejich rodinám v orientaci v systému,
- propojujeme český a zahraniční odborný diskurz
- aktivně se zasazujeme o změnu, jsme součástí Pracovní skupiny pro postinfekční stavy Ministerstva zdravotnictví, která vznikla v květnu 2025
- připravujeme web věnovaný long covidu longcovidportal.cz
Jsme připraveni spolupracovat s:
- lékaři a zdravotnickými zařízeními i lékařskými fakultami,
- odbornými společnostmi,
- ministerstvem zdravotnictví a dalšími zodpovědnými institucemi,
- úřady práce a sociálními službami.
Naším cílem není jen kritizovat — naopak. Chceme být zdravotníkům oporou a partnerem. Pomoci jim zorientovat se v novém fenoménu, na který nebyl nikdo připraven.
Čím dříve ČR vytvoří síť multidisciplinárních ambulancí, jasné postupy a odpovídající edukaci, tím více lidí se vrátí do běžného života i do práce.
Máte vy nebo vaši blízcí dlouhodobé potíže po covidu?
Jste zdravotník, který chce lépe porozumět této diagnóze?
Pracujete v oblasti veřejné politiky a vidíte rostoucí tlak na systém?
Sledujte naši práci, připojte se k nám, sdílejte informace.
Každý hlas, každá zkušenost a každý odborník, který se zapojí, posouvá české pacienty blíž k plnohodnotné péči, kterou potřebují.
Facebook | Instagram | YouTube kanál | Email
