DomácíLékaři hrozí výpovědí z přesčasů kvůli nesplněným slibům

Lékaři hrozí výpovědí z přesčasů kvůli nesplněným slibům

Lékařské odbory spolu s Českou lékařskou komorou (ČLK) vyzvaly zdravotníky, aby podali výpovědi z přesčasových hodin, pokud nedojde ke zlepšení jejich platových podmínek. Hlavním důvodem jsou nesplněné sliby ze strany Ministerstva zdravotnictví, které mělo loni zajistit zvýšení platů. Pokud k dohodě nedojde, zdravotníci hrozí, že k 31. říjnu opět podají výpovědi.

Lékaři již loni podali výpovědi z přesčasů, do protestu se zapojilo na 6000 lékařů. Letos se očekává ještě větší účast, protože požadavky na zlepšení pracovních podmínek nebyly naplněny. Odbory požadují, aby stát splnil své závazky a upravil odměňování zdravotníků tak, jak to bylo dohodnuto v prosinci 2023. Zdravotníci žádají hlavně ukončení nadměrného využívání přesčasů.

Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že plní tzv. Hegerovo memorandum z roku 2011, které stanovuje odměny lékařů na základě průměrné mzdy v národním hospodářství. Tento systém by měl omezit množství přesčasové práce na osm hodin týdně. Nicméně lékaři upozorňují, že slibované změny jsou nedostatečné a stále se nedaří zajistit, aby se pracovní doba lékařů pohybovala v rámci zákonných limitů.

Problémem je i velký rozdíl v odměňování mezi státními a soukromými nemocnicemi. Průměrně si lékaři v různých typech nemocnic přijdou až o 4000 korun méně, zatímco zdravotní sestry mohou ztratit dokonce až 10 000 korun měsíčně. Zdravotnické odbory kritizují, že ve státním rozpočtu na rok 2025 nejsou zahrnuty dostatečné prostředky pro zvýšení těchto mezd.

Zástupci lékařů rovněž upozorňují na nesoulad mezi náklady na poskytovanou péči a úhradami zdravotních pojišťoven. Tento nepoměr dále komplikuje situaci, protože nemocnice často nemají dostatek financí na zvýšení platů svých zaměstnanců. Ministr zdravotnictví Válek však dle ČTK trvá na tom, že navržené změny jsou udržitelné a odpovídají ekonomickým možnostem země.

Tlak na zlepšení podmínek v českých nemocnicích roste. Odbory společně s ČLK spustily kampaň Slibem neuzdravíš, která upozorňuje na problémy v systému a na nesplněné závazky vůči zdravotníkům. Podle lékařů je nyní klíčové, aby stát dodržel své sliby a zajistil spravedlivé odměny, jinak bude české zdravotnictví čelit dalším protestům.

Doporučujeme

Po rozhodnutí Nawrockého odebrat řád Zelenskému vrací ocenění další Ukrajinci

Po pátečním rozhodnutí polského prezidenta Karola Nawrockého odebrat svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému nejvyšší polské vyznamenání se polská ocenění rozhodli vrátit také šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Budanov a ukrajinský velvyslanec ve Varšavě Vasyl Bodnar. Jádrem sporu je Zelenského dekret, kterým přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil za její úspěchy v nynější válce proti Rusku přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). To vyvolalo v Polsku pobouření, protože nacionalisté z UPA se za druhé světové války podíleli na masakrech Poláků.

Ukrajina po nočním ruském útoku hlásí mrtvého a několik zraněných

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 99 dronů, 92 z nich se podařilo obraně sestřelit, případně neutralizovat radioelektronickým bojem. Dnes o tom informovalo ukrajinské letectvo. Ruské ministerstvo obrany zase ohlásilo, že od pátečního večera do dnešního rána protivzdušné síly zachytily a zničily 187 ukrajinských bezpilotních letounů. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi, vzájemné dronové útoky jsou součástí bojů.

Bolivijský prezident vyhlásil po týdnech protestů výjimečný stav

Bolivijský prezident Rodrigo Paz dnes vyhlásil po šesti týdnech protestů a blokád silnic v celé zemi výjimečný stav. Dává mu více ústavních pravomocí, umožňuje mimo jiné vyslat k prolomení blokád ozbrojené složky. Informují o tom tiskové agentury.

Izraelský útok na jihu Libanonu zabil navzdory příměří 16 lidí

Při nových izraelských úderech na jihu Libanonu v oblasti Nabatíja zahynulo den po vyhlášení příměří 16 lidí. Dalších 12 lidí bylo zraněno a převezeno do nemocnic. Podle agentury AFP to oznámila libanonská civilní obrana. Od pátku má přitom platit klid zbraní dohodnutý mezi Izraelem a libanonským proíránským hnutím Hizballáh.

Německo a Švýcarsko zasáhly bouřky, zranění utrpěly desítky lidí

Po vedrech udeřily na Německo a Švýcarsko prudké bouřky. V Rastattu na jihozápadě Německa zasáhl blesk na sportovní akci devět lidí, na severu země utrpělo kvůli bouři zranění 13 návštěvníků hudebního festivalu a ve Švýcarsku padající větev těžce zranila 16letou dívku. V německé spolkové zemi Porýní-Falc úřady v noci vydaly varování před extrémními povodněmi, hladina jedné z řek v regionu se během několika hodin zvýšila téměř o dva metry, poté ale zase rychle poklesla.

USA přestanou financovat programy proti šíření HIV v Jižní Africe, oznámila vláda

Spojené státy ukončí financování programů zaměřených na boj proti viru HIV a nemoci AIDS v Jižní Africe. Rozhodnutí se týká podpory poskytované prostřednictvím programu PEPFAR, který dosud představoval významnou součást jihoafrických výdajů na prevenci a léčbu této nemoci.

Akcie SpaceX po akvizici Anysphere oslabily

Akcie SpaceX po historickém vstupu na burzu oslabily. Investory znejistila oznámená akvizice společnosti Anysphere, která stojí za nástrojem Cursor pro programování s pomocí umělé inteligence.

Požár v hotelu v Dominikánské republice nepřežila turistka

Rozsáhlý požár zasáhl plážový hotel Viva Wyndham Dominicus Beach v letovisku Bayahibe v Dominikánské republice. Z areálu muselo být evakuováno téměř 1700 turistů a zaměstnanců, jedna žena při neštěstí zemřela.

Meloni odmítla Trumpovu historku o společné fotografii

Italská premiérka Giorgia Meloni ostře odmítla tvrzení Donalda Trumpa, že ho na summitu G7 prosila o společnou fotografii. Výrok amerického prezidenta vyvolal v Římě neobvykle tvrdou reakci a naznačil další ochlazení vztahů mezi dvěma politiky, kteří k sobě měli dříve politicky blízko.

Italský šlechtic je podezřelý z brutálních vražd v rámci „lidského safari“ v Sarajevu

Během obléhání Sarajeva měli někteří bohatí cizinci platit vysoké částky za možnost střílet na civilisty. Italská prokuratura nyní prověřuje několik podezřelých, mezi nimi i aristokrata z Milána. Vyšetřovatelé ale zatím nemají dost důkazů, aby kohokoliv postavili před soud.

Ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných po ruských útocích

Nejméně dva lidé byli zabiti a další dva zraněni při ruských útocích na Sumskou oblast na severovýchodě Ukrajiny, uvedla dnes ukrajinská policie. Jedno dítě podle úřadů zemřelo při ruském útoku v Dněpropetrovské oblasti. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby ruské drony zaútočily na dvě civilní lodě v Černém moři. Jednoho námořníka zabily, několik dalších zranily. Naopak o ukrajinských útocích informuje Moskva, aniž by upřesnila případné škody.

Tříletého chlapce v britské zoo napadl ve výběhu krokodýl, policie to šetří jako pokus o vraždu

Policie v hrabství Cambridgeshire potvrdila, že tříletého chlapce, který ve čtvrtek utrpěl život ohrožující zranění v zoologické zahradě Johnsons of Old Hurst nedaleko Huntingdonu, napadl ve svém výběhu krokodýl. Incident policie vyšetřuje jako pokus o vraždu a zadržela muže podezřelého z toho, že chlapce do krokodýlího výběhu vhodil.

V Tokiu hasiči evakuovali asi 300 žáků a učitelů z hořící základní školy

Na základní škole v Tokiu dnes vypukl požár, všech asi 300 studentů a učitelů bylo evakuováno do bezpečí, oznámily místní úřady. Podle japonských médií je lehce zraněno kolem deseti lidí. Agentura Kjódó uvedla, že většina ze zraněných se nadýchala kouře. Příčina požáru se vyšetřuje.

Hormuzským průlivem proplulo 25 lodí, pětina obvyklého provozu

Ve čtvrtek proplulo Hormuzským průlivem 25 lodí, uvedla dnes specializovaná platforma AXSMarine. Podle ní je to nejvíce od poloviny dubna, kdy průliv blokovaly americké a íránské síly, a zhruba pětinásobek denního průměru ze začátku června. Provoz je ale zhruba pětinový ve srovnání s obdobím těsně před začátkem války, kterou na konci února útokem na Írán rozpoutaly Spojené státy spolu s Izraelem.

Obnova rašelinišť zvyšuje pohlcování oxidu uhličitého

Rašeliniště patří mezi nejvýznamnější přírodní zásobárny uhlíku na Zemi. Když se ale odvodní kvůli lesnictví nebo zemědělství, začnou naopak uvolňovat velké množství skleníkových plynů do atmosféry. Nový výzkum ze severního Švédska ukazuje, že návrat vody do vysušených rašelinišť dokáže tento trend poměrně rychle zvrátit. Už během prvních dvou let po obnově začala krajina výrazně lépe pohlcovat oxid uhličitý.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama