DomácíLékaři hrozí výpovědí z přesčasů kvůli nesplněným slibům

Lékaři hrozí výpovědí z přesčasů kvůli nesplněným slibům

Lékařské odbory spolu s Českou lékařskou komorou (ČLK) vyzvaly zdravotníky, aby podali výpovědi z přesčasových hodin, pokud nedojde ke zlepšení jejich platových podmínek. Hlavním důvodem jsou nesplněné sliby ze strany Ministerstva zdravotnictví, které mělo loni zajistit zvýšení platů. Pokud k dohodě nedojde, zdravotníci hrozí, že k 31. říjnu opět podají výpovědi.

Lékaři již loni podali výpovědi z přesčasů, do protestu se zapojilo na 6000 lékařů. Letos se očekává ještě větší účast, protože požadavky na zlepšení pracovních podmínek nebyly naplněny. Odbory požadují, aby stát splnil své závazky a upravil odměňování zdravotníků tak, jak to bylo dohodnuto v prosinci 2023. Zdravotníci žádají hlavně ukončení nadměrného využívání přesčasů.

Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že plní tzv. Hegerovo memorandum z roku 2011, které stanovuje odměny lékařů na základě průměrné mzdy v národním hospodářství. Tento systém by měl omezit množství přesčasové práce na osm hodin týdně. Nicméně lékaři upozorňují, že slibované změny jsou nedostatečné a stále se nedaří zajistit, aby se pracovní doba lékařů pohybovala v rámci zákonných limitů.

Problémem je i velký rozdíl v odměňování mezi státními a soukromými nemocnicemi. Průměrně si lékaři v různých typech nemocnic přijdou až o 4000 korun méně, zatímco zdravotní sestry mohou ztratit dokonce až 10 000 korun měsíčně. Zdravotnické odbory kritizují, že ve státním rozpočtu na rok 2025 nejsou zahrnuty dostatečné prostředky pro zvýšení těchto mezd.

Zástupci lékařů rovněž upozorňují na nesoulad mezi náklady na poskytovanou péči a úhradami zdravotních pojišťoven. Tento nepoměr dále komplikuje situaci, protože nemocnice často nemají dostatek financí na zvýšení platů svých zaměstnanců. Ministr zdravotnictví Válek však dle ČTK trvá na tom, že navržené změny jsou udržitelné a odpovídají ekonomickým možnostem země.

Tlak na zlepšení podmínek v českých nemocnicích roste. Odbory společně s ČLK spustily kampaň Slibem neuzdravíš, která upozorňuje na problémy v systému a na nesplněné závazky vůči zdravotníkům. Podle lékařů je nyní klíčové, aby stát dodržel své sliby a zajistil spravedlivé odměny, jinak bude české zdravotnictví čelit dalším protestům.

Doporučujeme

Mandát zesnulého senátora Lindseyho Grahama dočasně převezme jeho mladší sestra Darline

Po smrti amerického republikánského senátora Lindseyho Grahama bude jeho místo v Senátu Spojených států dočasně zastávat jeho mladší sestra Darline Graham Nordone. Do funkce ji v pondělí jmenoval guvernér Jižní Karolíny Henry McMaster.

Film o Michaelu Jacksonovi jako první životopisný snímek vydělal miliardu dolarů

Životopisný film Michael dosáhl historického úspěchu. Snímek o Michaelu Jacksonovi překonal v celosvětových kinech hranici jedné miliardy dolarů a stal se prvním životopisným filmem, kterému se to podařilo. Hlavní roli ztvárnil zpěvákův synovec Jaafar Jackson.

Horko zvyšuje riziko duševních potíží. Nejohroženější jsou děti a mladiství

Vysoké teploty máme spojené s dobrou náladou, když jsme na dovolené u moře nebo vysedáváme na zahrádkách. Zároveň je ovšem známo, že vedro zhoršuje naše kognitivní funkce i náladu a zvyšuje agresivitu. Nová studie teď zjistila, že během horkých dnů stoupá počet hospitalizací spojených s duševními problémy u dětí a mladistvých.

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, oznámilo regionální velitelství

Americká armáda dokončila další vlnu úderů na Írán, kde útočila na pobřežní obranné systémy, odpalovací zařízení pro střely a drony a na námořnictvo. Na síti X to dnes nad ránem oznámilo americké velitelství CENTCOM, které koordinuje síly USA na Blízkém východě. Podle agentury Fars zahynuli při jednom z útoků tři lidé z téže rodiny.

Pesticid používaný v zemědělství může snižovat počet čmeláků

Čmeláci patří mezi nejvýznamnější opylovače zemědělských plodin i volně rostoucích rostlin. Nový výzkum ukazuje, že sulfoxaflor, běžně používaný pesticid proti savému hmyzu, může narušovat jejich rozmnožování už při nízkých dávkách. Změny se projevily přímo v aktivitě genů spojených s reprodukcí, což by při dlouhodobém působení mohlo přispívat k úbytku čmeláčích populací.

Volkswagen zvažuje zrušení dalších 50 tisíc pracovních míst

Volkswagen může v rámci rozsáhlé restrukturalizace zrušit dalších přibližně 50 tisíc pracovních míst. Šéf koncernu Oliver Blume zaměstnancům oznámil, že firma stále hledá způsob, jak snížit výrazně vyšší náklady a přiblížit se konkurenci. Konečný počet zrušených pozic zatím nebyl stanoven.

Rusko v noci udeřilo střelami a drony na Kyjev, oběti nejsou hlášeny

Rusko během noci na dnešek zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli Kyjev. S odvoláním na představitele města o tom nad ránem informovala agentura Reuters, podle které byly hlášeny exploze a požáry, žádné oběti ale úřady neoznámily. Ukrajinská obrana sestřelila pět z osmi ruských balistických raket. Stalo se tak poprvé za měsíc, napsala agentura Unian s odvoláním na hlášení ukrajinského letectva a připomněla, že problémy souvisely s nedostatkem protiraketových střel.

Ceny ropy nepřestávají růst. Trh znervózňují americké kroky v Hormuzu

Ceny ropy vzrostly poté, co americký prezident Donald Trump oznámil plány na zavedení poplatků za přepravu v Hormuzském průlivu a obnovení blokády íránských přístavů. Tyto kroky na trhu vyvolaly další vlnu obav z narušení dodávek černého zlata. Zatímco USA trvají na tom, že Hormuzský průliv je otevřený pro plavbu, podle údajů o sledování lodní dopravy došlo k prudkému poklesu tranzitů.

Francie umožní Ukrajině licenční výrobu zbraní, Kyjev nakoupí 16 letounů Rafale

Francie umožní Ukrajině licenční výrobu francouzských řízených střel, přesně naváděných bomb a protivzdušných střel, zatímco Kyjev nakoupí francouzsko-italské systémy protivzdušné obrany nové generace a 16 stíhacích letounů Rafale. Po jednání koalice ochotných to dnes v Paříži oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron.

USA ode dneška začnou vybírat poplatky za bezpečnou plavbu Hormuzským průlivem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to dnes napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán.

Příměří se fakticky zhroutilo. USA udeřily na Írán, sirény se rozezněly v Jordánsku a Bahrajnu

Spojené státy v pondělí pozdě večer dokončily další vlnu leteckých úderů na cíle spojené s Íránem. Tentokrát americká armáda útočila na odpalovací systémy pro střely a drony, obranné systémy a námořnictvo. Sirény se následně rozezněly v Jordánsku a Bahrajnu. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že USA kontrolují úžinu klíčovou pro světové dodávky ropy.

Maďarský parlament schválil ústavní dodatek, který má ukončit mandát prezidenta

Maďarský parlament dnes schválil ústavní dodatek, který má především ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovaly o tom světové tiskové agentury. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který letos po 16 letech přišel o moc, a už po vítězství v dubnových parlamentních volbách Sulyoka vyzval, aby odstoupil.

Húsíové zaútočili na letiště v Saúdské Arábii

Jemenští Húsíové v pondělí zaútočili balistickými raketami a drony na mezinárodní letiště Abhá na jihu Saúdské Arábie. Saúdská protivzdušná obrana proti střelám zasáhla a úřady nehlásí žádné oběti. Útok představuje nejvážnější vyhrocení vztahů mezi oběma stranami od příměří uzavřeného v roce 2022.

Požár lesa v pařížském regionu zničil na 1000 hektarů a stále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zničil na 1000 hektarů porostu, což je zhruba pět procent celého lesa. Dnes odpoledne to řekl šéf civilní ochrany Julien Marion. Na místě zasahuje na 800 hasičů z celé Francie. Podle francouzského ministra vnitra Laurenta Nuňeze je možné, že oheň někdo založil úmyslně, informovala agentura AFP.

EK a její partneři chtějí dát na podporu projektů v Gaze 883,6 milionu eur

Evropská komise dnes spolu s více než desítkou nejen členských zemí Evropské unie zahájila iniciativu, která poskytne 883,6 milionu eur (přibližně 21,4 miliardy Kč) na humanitární projekty v Pásmu Gazy. Komise v prohlášení uvedla, že "Team Gaza Initiative" podpoří projekty zaměřené na zajištění základních služeb pro obyvatele pásma, včetně vodohospodářské infrastruktury, odstraňování sutin a odpadu či obnovení zdravotnických, energetických a zemědělských systémů. Česká republika podle zveřejněného seznamu do iniciativy zapojena není.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama