Zvát evropské politiky k případným jednáním o konci války na Ukrajině nemá smysl, protože chtějí, aby válka pokračovala. Dnes to podle agentur řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Uvedl také, že při budoucích mírových jednáních nepůjde „ani pomyslet“ na to, že by Rusko vůči Ukrajině udělalo územní ústupky.
„Nevím, co by (Evropané) u jednacího stolu dělali,“ řekl Lavrov. „Když by si k němu sedali s cílem ve válce pokračovat, proč je tam zvát?“, zeptal se. Uvedl také, že Evropa nemá na jednáních o Ukrajině co dělat, „pokud žádá příměří kvůli vyzbrojování Kyjeva“.
Lavrov rejects any territorial concessions to Ukraine during negotiations.
— Liveuamap (@Liveuamap) February 17, 2025
He also rejects European presence at talks, if Europe will not abandon the idea to re-arm Ukraine to protect itself
https://t.co/IDqtB8tfkw pic.twitter.com/0Te27MQEce
Lavrov dnes spolu se zahraničněpolitickým poradcem Kremlu Jurijem Ušakovem odletí do Rijádu, kde je v úterý čeká schůzka s americkými představiteli. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes řekl, že cílem rozhovorů bude „obnovit komplex vztahů“ mezi Moskvou a Washingtonem a připravovat případná jednání o konci války na Ukrajině. Tu Rusko zahájilo před téměř třemi lety na rozkaz prezidenta Vladimira Putina.
Lavrov dal najevo, že při případných diskusích o míru nehodlá Rusko, které vojensky okupuje část východní Ukrajiny a jehož armáda se snaží obsadit další ukrajinské území, dělat „územní ústupky“ vůči Kyjevu.
Udělalo je podle něj sovětské vedení při vzniku Sovětského svazu. Tvrdí, že Ukrajině tehdy připadla „obrovská území, která po staletí obhospodařoval ruský lid, stavěl na nich, zakládal města, budoval továrny a přístavy“.
Rusko na podzim roku 2022 v rozporu s mezinárodním právem za součást svého území prohlásilo čtyři ukrajinské regiony: Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast. Moskva je však ani po třech letech bojů nedokázala celé ovládnout. Už v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym.
