Protext ČTKKvalitní kabely pomáhají při záchraně lidských životů

Kvalitní kabely pomáhají při záchraně lidských životů

Praha 16. února 2022 (PROTEXT) – Jestli něco téměř dvouletá zkušenost s pandemií koronaviru ukázala, pak nepochybně to, jak moc nám moderní technologie pomáhají a ulehčují život. K tomu, aby dnešní svět fungoval, je zapotřebí kabelů, které přenášejí data nebo elektrickou energii. Lidé si přitom často ani neuvědomují, jak moc jsou kvalitní kabely zásadní, a to zejména na místech, kde se koncentruje velké množství lidí, jako jsou obchodní centra, letiště či kancelářské budovy.

Není to ono, když jenom sedíte u počítače a virtuálně „procházíte“ výstavu obrazů nebo historických artefaktů. Ale díkybohu za to, říkám si, aspoň takhle jsem se mohla ponořit do světa umění. Teď už se konečně můžu procházet chodbami a výstavními prostory muzea naživo.

Prohlížím si vystavené fotografie, občas se mi do toho vkrádají vzpomínky na školní léta, kdy jsme muzeum nespočetněkrát navštívili. I tehdy to pro nás všechny byl útěk od všední reality.

Proud myšlenek mi přetrhne hlasitý zvuk. Pár vteřin mi trvá, než si uvědomím, že jde o zvuk sirény. Dvě starší, elegantní dámy, které stojí pár metrů ode mě, vypadají zmateně. „What´s going on?“ volají a očima hledají někoho, kdo jim dá odpověď. Vzápětí se ozve strojený hlas evakuačního rozhlasu: „Pozor poplach. Opusťte budovu nejbližším únikovým východem.“ „We have to leave. Now,“ volám na ně, ale nejsem si jistá, nakolik mě vnímají. Ukazuji jim, aby se vydaly ke dveřím, nad kterýma svítí zelená tabulka exit. Naštěstí jsme hned v přízemí historické budovy a tak můj únik probíhá hladce. Zahlídnu dva pracovníky muzea, jak klušou po schodech do podzemních prostor. Výhled na scénu mi zatarasí ostraha. „Rychle ven,“ říká mi nekompromisně muž s vysílačkou. Vybíhám na čerstvý vzduch. Stojím několik minut v zimě jen v tričku, batoh i s bundou mám v šatně. Chci se ujistit, že ony dámy jsou v pořádku. Po chvíli se otevřou dveře a obě, za vzrušeného hovoru, vycházejí ven. Tak takhle vypadá můj návrat do reálného světa, ušklíbnu se a cítím adrenalin v krvi.

We make modern life possible

Požární hlásiče, ventilátory, nouzové osvětlení, klapky, bránící tomu, aby se vzniklý kouř šířil dál, požární výtahy, protipožární dveře – tohle všechno funguje díky požárně bezpečnostním kabelům. Ty při požáru přenášejí elektrickou energii a napájí zařízení, která umožňují bezpečný únik z budovy. Největším odborníkem na takzvané ohniodolné a oheň retardující kabely je PRAKAB Pražská Kabelovna. Firma, která je rovněž předním výrobcem železničních zabezpečovacích kabelů, si na podzim připomněla sto let své existence. V roce 1921 význačný český elektrotechnik a podnikatel Emil Kolben získal většinový podíl v pobočce rakouského podniku SKW a nechal registrovat do dnes užívanou ochrannou známku PRAKAB. Mezi produkty Prakabu také patří instalační vodiče a kabely, kabely pro přenos dat, nebo kabely pro ovládání a elektroniku, které se využívají v průmyslových procesech a elektrárnách.

Přes úctyhodnou historii kabelovny je pro ni charakteristická otevřenost k inovacím a novým nápadům. Firma si totiž dobře uvědomuje, že jedině tak je možné dosahovat neustálého zlepšení. Skvělým příkladem je právě oblast požárně bezpečnostních kabelů. Dlouho byla jejich instalace na střešních konstrukcích nebo ve vlhkých podzemních podlažích komplikovaná, jelikož vyžadovala opatření bránící vlivu vlhkosti a UV záření. Po několika letech náročného vývoje Prakab přišel na trh s novými kabely, které znamenají v této oblasti revoluci. Bezhalogenové kabely označené PRAFla®+ jsou díky nové plášťové směsi před vlhkostí i UV zářením chráněny.

Vysokou přidanou hodnotu těchto výrobků dokazují i referenční projekty, kde byly kabely použity. Tím nejzvučnějším je rekonstrukce Národního muzea v Praze. Kromě toho produkty Prakabu najdeme například v Obchodním centru Chodov, v pražském metru či tunelu Blanka, ale i daleko za hranicemi Česka. Jak je vidět, česká výroba má na poli (nejen) požární bezpečnosti nezpochybnitelný přínos.

.

Doporučujeme

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.

Populace vzácných ptáků na britských plážích díky ochráncům přírody prudce vzrostla

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.

Rusko v noci útočilo 272 drony, Ukrajina zasáhla několik míst včetně Kronštadtu

Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu. Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od února 2022.

Rusko chce napřesrok spustit obdobu Muskova satelitního systému Starlink

Rusko plánuje v příštím roce spustit menší obdobu satelitního internetového systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska. Podle agentury Reuters to uvedl Alexej Šelobkov, šéf společnosti Iks Holding, která nový systém vyvíjí.

Armáda USA sestřelila íránské drony, zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

USA uvalily sankce na největší íránskou kryptoburzu

Spojené státy uvalily sankce na největší íránskou kryptoměnovou burzu Nobitex. Viní ji z toho, že pomáhala íránské vládě a státním institucím na sankčních seznamech obcházet západní omezení. Případ ukazuje, jak důležitou roli mohou kryptoměny hrát v zemích odříznutých od části světového finančního systému.

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.

Putin řekl, že zatím nevidí smysl ve schůzce se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že zatím nevidí smysl ve schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil se tak během Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra v reakci na otevřený dopis ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj o den dříve otevřeným listem vyzval Putina, aby se sešli a dohodli se na ukončení války, kterou rozpoutala Moskva před více než čtyřmi roky.

Řecko chystá daň ze zisků z kryptoměn

Řecko připravuje zákon, který má poprvé jasněji zdanit výnosy z kryptoměn. Kapitálové zisky z obchodování by podle návrhu měly podléhat patnáctiprocentní dani. Vláda tím chce dostat kryptoměny přímo do daňového řádu.

Menšík v semifinále Roland Garros nestačil na Zvereva

Jakub Menšík si finále Roland Garros nezahraje. Český tenista v semifinále nestačil na Alexandera Zvereva, kterému podlehl 5:7, 2:6, 6:3 a 3:6. Nadějné momenty v zápase měl, jenže často je sám utnul chybami v nejhorší chvíli.

NASA ukončila bezpečnostní opatření na ISS

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se po krátkém preventivním přesunu do kosmické lodi Crew Dragon vrátila k plánovaným činnostem. NASA bezpečnostní opatření zrušila poté, co Roskosmos pozastavil rozsáhlejší opravy v ruské části stanice a začal vyhodnocovat nová měření. Evakuace se nakonec nekonala.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámila Moskva

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámilo dnes podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo obrany. Výměnu potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama