Reklama
9.2 C
Czech
Sobota 4. dubna 2026
Protext ČTKKvalitní bydlení a architektura, energetika i plnění role metropole jsou hlavními tématy...

Kvalitní bydlení a architektura, energetika i plnění role metropole jsou hlavními tématy nového strategického plánu Ostravy

Ostrava 3. dubna 2024 (PROTEXT) – Ostrava má nový strategický plán. Vybrala si stěžejní témata, na která se bude v příštích letech zaměřovat a rozvíjet je až do roku 2030. Prioritami plánu je kvalitní bydlení a architektura, energetika i plnění role metropole či mnohé další. Vytyčené cíle chce město naplňovat uskutečněním konkrétních projektů, přičemž těch vlajkových je 49 a patří mezi ně například rekonstrukce Domu kultury města Ostravy a přístavba koncertního sálu nebo výstavba Centra ledních sportů. Současně je cílem pokračovat v růstu počtu vysokoškolských studentů nebo zastavit trend úbytku obyvatel.

„Ostravský strategický plán je opravdu unikátní a třeba množstvím zapojených lidí jsme vzorem pro další města nejen v České republice. Jedná se o usilovnou roční práci, do které se stejně jako před osmi lety mohla zapojit široká veřejnost i ostravské osobnosti. Postupně vykrystalizovala některá nová témata, která minulý plán tolik nezdůrazňoval, a na která bychom se chtěli zaměřit tak, aby Ostrava v budoucnu plnila roli moderní metropole. Jsou to energetika a udržitelná mobilita, požadavek na kvalitní a dostupné bydlení i zlepšení image města,“ komentovala vznik strategického plánu náměstkyně primátora pro strategický rozvoj Hana Tichánková.

Nový plán navazuje na dokument z roku 2017, jehož realizace byla vyhodnocena jako úspěšná. Od roku 2016 bylo úspěšně dokončeno 47 strategických projektů, mezi které například náleží revitalizace budovy bývalých městských jatek či výstavba City Campusu na Černé louce. „Nový strategický plán ukazuje, že Ostrava má svou vizi a ví, kam směřovat. V následujících sedmi letech bychom se rádi zaměřili na podporu vysokých škol, aby se Ostravě podařilo získat status studentského města. Zároveň bychom zde chtěli přilákat firmy s tzv. vyšší přidanou hodnotou, které pak absolventy škol zaměstnají a zamezí jejich odchodu z regionu. K tomu by měly pomoci projekty, které aktuálně realizujeme v kooperaci s vysokými školami jako LERCO, REFRESH a další. Důležité jsou také dopravní stavby, především stavbu vysokorychlostní trati považuji pro rozvoj Ostravy v následujících letech za naprosto klíčovou,“ uvedl primátor města Jan Dohnal.

Příprava plánu probíhala v průběhu celého roku 2023 a zapojily se do ní různým způsobem tisíce občanů a desítky odborníků a osobností města. Stejně jako u předchozího plánu bude úspěšnost rozvoje města vyhodnocována prostřednictvím tzv. ukazatelů. Ty prošly aktualizací a nově je jich 34. Klíčovým ukazatelem zůstává migrační saldo, cílem je dosažení jeho pozitivních hodnot. Dalším důležitým ukazatelem je počet vysokoškolských studentů. Zde počet studentů vysokých škol v Ostravě od roku 2019 stále roste a v roce 2020 poprvé od roku 2017 opět přesáhl hranici 20 tisíc. Cílem města Ostravy je, aby tento trend pokračoval i nadále a dlouhodobě, a v roce 2030 v Ostravě studovalo 23 000 studentů.

Strategický plán pod značkou fajnOVA vznikl s výhledem do roku 2030. Plán, jeho přílohy a informace o procesu a chystaných projektech jsou veřejně dostupné na webových stránkách https://fajnova.cz/ a sociálních sítích fajnOVA. Plán byl zpracován ve spolupráci se společností BeePartner.

www.ostrava.cz

 

 

Reklama

Doporučujeme

Izrael útočil v Libanonu, kde zničil další most přes řeku Lítání

Izraelská armáda v noci na dnešek zahájila další vlnu vzdušných úderů na Libanon. Z bejrútského jižního předměstí Dahíja byly hlášeny nejméně dvě exploze, píše agentura AFP. Izraelské letectvo útočilo také v údolí Bikáa na jihovýchodě Libanonu. Izraelská armáda dnes odpoledne také vyzvala k evakuaci více částí města Súr (či také Tyr) na jihu Libanonu. Izrael uvedl, že útočí proti cílům spojeným s militantním hnutím Hizballáh.

Posádka mise Artemis II překonala polovinu trasy mezi Zemí a Měsícem

Posádka lodi Orion překonala polovinu trasy mezi Zemí a Měsícem. S odvoláním na americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) to dnes ráno napsala agentura AFP. Čtyři astronauti mise Artemis II budou první posádkou, která proletí kolem Měsíce od roku 1972. NASA mezitím zveřejnil první snímky Země, které pořídili členové této výpravy.

Papež na Velký pátek nesl kříž u Kolosea, mluvil se Zelenským a Herzogem

Papež Lev XIV. na Velký pátek absolvoval u Kolosea obvyklou křížovou cestu. Na rozdíl od svých předchůdců nesl hlavní symbol křesťanství po celou cestu, uvedly agentury. Doprovázející texty připomněly utrpení ve světě i odpovědnost lidí vůči svým bližním a před bohem. Papež dnes jednal také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a izraelskou hlavou státu Jicchakem Herzogem, uvedl Vatikán.

V Perském zálivu se zřítil druhý letoun USA, pilot byl zachráněn

V Perském zálivu se dnes zřítil druhý americký bojový letoun, jeho pilot byl zachráněn, napsal deník The New York Times (NYT) s odkazem na dva americké zdroje. Íránská státní média začala následně tvrdit, že stroj sestřelila íránská protivzdušná obrana.

Írán pokračuje v popravách lidí spojovaných s opozicí

Írán v sobotu popravil dva muže, které spojoval s opoziční organizací Lidoví modžáhedové Íránu. Tamní média uvedla, že byli odsouzeni kvůli vazbám na tuto skupinu a kvůli ozbrojeným útokům. Popravy přišly jen několik dní po dalších podobných případech.

Íránský útok na ambasádu USA byl vážnější, než se uvádělo

Íránský dronový útok na americkou ambasádu v Saúdské Arábii způsobil výrazně větší škody, než se původně uvádělo. Úder zasáhl i zabezpečené části komplexu a vyvolal rozsáhlý požár. Incident tak ukazuje, že Teherán dokáže zasáhnout i silně chráněné cíle.

Kuba kvůli tlaku Spojených států propustí přes 2000 vězňů

Kubánská vláda ve čtvrtek oznámila, že propustí 2 010 vězňů. Jde o největší podobný krok za poslední roky, který přichází v době rostoucího tlaku ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Oběžná dráha kolem Země se zaplňuje a rizika rostou

Vesmír kolem Země se rychle mění. Z prostoru, který byl ještě donedávna téměř prázdný, se stává stále hustěji zaplněná oblast plná satelitů a další techniky. Odborníci přitom upozorňují, že tahle nová vesmírná závodní dráha není jen technická nebo geopolitická otázka. Stále víc se mluví i o dopadech na životní prostředí.

Francouzská loď proplula Hormuzským průlivem

Francouzská kontejnerová loď skupiny CMA CGM proplula Hormuzským průlivem. Jde o první plavidlo francouzského vlastníka, které tudy projelo od chvíle, kdy na konci února začala válka.

Nový americký granát zabíjí tlakovou vlnou

Americká armáda představila po téměř šedesáti letech nový smrtící ruční granát. Nová zbraň s označením M111 má být určená hlavně pro boj ve městech a uzavřených prostorech, kde má oproti dosud používaným granátům snížit riziko vedlejších škod.

Prezidenti Francie a Koreje chtějí spolupracovat na otevření Hormuzského průlivu

Francouzský prezident Emmanuel Macron se dnes v Soulu se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem dohodl, že budou spolupracovat na znovuotevření Hormuzského průlivu a zmírnění světové ekonomické nejistoty způsobené válkou na Blízkém východě. Napsala to agentura AP. Válku zahájily 28. února Izrael a USA údery na Írán, který mimo jiné blokuje tuto vodní cestu.

Tesle se hromadí neprodané elektromobily

Tesla má za sebou kvartál, který na první pohled nevypadá špatně, ale při bližším pohledu odhaluje nový problém. Automobilka v prvních třech měsících roku vyrobila výrazně víc aut, než kolik jich dokázala dodat zákazníkům. Na skladech a odstavných plochách jí tak zůstalo přes 50 tisíc neprodaných elektromobilů, nejvíc v historii firmy.

Situace na frontě je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců, řekl Zelenskyj

Situace na frontě ve válce s Ruskem je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců. Dnes to podle agentury Reuters řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinské síly podle něho minulý měsíc zmařily ruskou ofenzívu.

Írán zasáhl ropnou rafinérii v Kuvajtu, v plynárenském zařízení v Emirátech hoří

Íránské bezpilotní letouny dnes zaútočily na kuvajtskou ropnou rafinérii Mína al-Ahmadí, kde vypuklo několik požárů. Íránský útok v zemi také poškodil část elektrárny a odsolovacího zařízení, zatímco plynárenské zařízení ve Spojených arabských emirátech (SAE) muselo kvůli dopadům trosek pozastavit provoz, napsaly tiskové agentury a média.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama