Nejen mula či mezek mohli člověku v minulosti posloužit. Podle nové analýzy byly nejstaršími známými hybridy zvířata známá jako „kunga“. Dle vědců se jedná o křížence osla domácího a divokého osla hemippe. Informuje o tom server ScienceNews.
V pohřebním komplexu Umm el-Marra v severní Sýrii datovaném do doby 2600 př. n. l. objevili vědci kromě koster mužů a žen, keramiky a náčiní i kostry koňovitých. Následná analýza ukázala, že se nejspíše jedná o zvíře zvané kunga. Tito jedinci sloužili pravděpodbně válečným účelům, uvádí na základě studie ze ScienceAdvances server ScienceNews.
Dle vědců se jedná o potomky samice osla domácího a samce hemippe (Equus hemionus hemippus), jak ukázala analýza genomu. To se po léta netušilo. Nálezy naznačovaly, že jeden z rodičů kunga byl pravděpodobně osel, ale druhý zůstával nejistý.
Tato zvířata se objevovala, jak na uměleckých dílech, tak na hliněných tabulkách, které se používaly ve starověku. Server Inside Science pak poukazuje na to, že se jedinci kunga dávali jako královské dary a stáli až šestkrát více než osel.
„Hemippe byli velmi ceněni a na hliněných tabulkách starověké Sýrie a Mezopotámie byli popisováni jako ‚lahodní‘,“ říká dle Inside Science paleogenetička Eva-Maria Geigl z Institutu Jacquese Monoda.
Vzhledem k tomu, že bylo stáří jedinců objevených v komplexu odhadnuto na 4500 let, jedná se nejstarší důkaz toho, že člověk vytvořil hybridní zvířata. Předchozím nejstarším dokladem byla mula z Anatolie z roku 1000 př. n. l., píše Science News. Zajímavostí je, že o ní informovala stejná výzkumná skupina.
I dnes slouží osel jako tažné zvíře. Foto: Pixabay
K tažení vozů a během válek
Kříženec osla a hemippe mohl mít pro lidi výhodné vlastnosti jako byla například velikost a rychlost samců. Dle Geigl mohli jedinci kunga sloužit k tažení vozů a během válek. Takto jsou tito živočichové zobrazováni i na mozaikách.
Ani s oslem hemippe se už ale nyní nesetkáte. Od roku 1929 je totiž považován za vyhynulého. Poznámky ředitele vídeňské zoologické zahrady Schönbrunn, kde byste našli dva z posledních přeživších, popisují, že byli „extrémně rychlí – rychlejší než koně – a agresivní,“ dodala del Inside Science Geigl.
Spoluautor studie E. Andrew Bennett je pak přirovnal k „bioinženýrským válečným strojům“.
