Na Kubě je nyní na 840 politických vězňů, z toho téměř tři desítky jsou nezletilí. Informovala o tom na svých stránkách španělské organizace na ochranu lidských práv Prisoners Defenders. Kubánský komunistický režim tak v počtu politických vězňů překonal autoritářské režimy ve Venezuele a Nikaragui a dostal se na první příčku v Latinské Americe.
Organizace Prisoners Defenders nyní na Kubě eviduje 842 politických vězňů, může jich být ale až dvojnásobek, uvedla organizace na svých stránkách. Sedm stovek z nich se za mříže dostalo kvůli protivládním protestům z loňského července a kvůli snaze demonstrovat i v polovině listopadu, čemuž ale vláda zabránila mimo jiné zatýkáním disidentů.
Kuba tak loňskými represemi předstihla socialistickou vládu Venezuely, kde nevládní organizace Foro Penal eviduje 243 lidí vězněných kvůli politickým aktivitám. V Nikaragui, kde už 15 let vládne někdejší revolucionář Daniel Ortega, evidovaly nevládní organizace ke konci loňského roku 170 politických vězňů, což je o pět desítek více než před rokem.
Na Kubě loni vzrostl počet lidí vězněných z politických důvodů více než šestinásobně. Ve vězení je tam kvůli protivládním demonstracím nyní i 26 nezletilých (od 14 do 17 let), z nichž polovina čelí obvinění ze vzpoury, za niž hrozí vysoké tresty. Mezi politickými vězni je na Kubě nyní i 107 žen.
„Na Kubě tráví tyto dny za mřížemi přes 600 politických vězňů, kteří byli zadrženi, protože žádají větší svobodu a dodržování lidských práv,“ napsal na začátku roku na twitteru představitel amerického ministerstva zahraničí Brian Nichols. „Vyzýváme kubánskou vládu, aby osvobodila lidi odsouzené za to, že pokojně demonstrovali,“ uvedl Nichols.
Brian Nichols, Foto: Reuters
Kuba zažila loni v červenci největší protivládní demonstrace od roku 1994. Jejich příčinou byly dlouhodobé represe vůči kritikům režimu a zoufalá životní úroveň velké části Kubánců, zhoršená navíc pandemií covidu-19 a s ní souvisejícím omezením turistiky. Kubánská vláda viní z ekonomické krize letité americké obchodní embargo a zpřísnění sankcí, k němuž přistoupil předchozí americký prezident Donald Trump.
V polovině listopadu chystalo opoziční hnutí Archipiélago demonstraci nazvanou Občanský pochod za změnu. Vláda ale předtím spustila masovou kampaň proti disidentům, řadu z nich pozatýkala a jiným v den demonstrace policie bránila vyjít z domu, takže do ulic nakonec vyšla jen hrstka Kubánců. Z domu policie na manifestaci nepustila ani lídra hnutí Archipiélago Yuniora Garcíu, který krátce poté utekl před represemi režimu do Španělska.
