Při pondělních střetech se srbskými demonstranty bylo zraněno přibližně 25 vojáků mírových sil NATO, kteří bránili tři radnice v severním Kosovu. Původ nejnovější krize sahá do dubna, kdy kosovští Srbové bojkotovali volby, což umožnilo etnickým Albáncům převzít kontrolu nad místními zastupitelstvy při volební účasti nižší než čtyři procenta. V pondělí o tom informovaly agentura Reuters nebo server BBC.
Policie a jednotky NATO se střetly se srbskými demonstranty na severu Kosova, kde došlo k nepokojům kvůli dosazení albánských starostů. Ve Zvečanu byl použit slzný plyn a omračující granáty k odstrašení protestujících poté, co se pokusili vniknout do vládní budovy. Vojáci NATO vytvořili bezpečnostní kordon také kolem dvou dalších radnic.
Několik protestujících házelo na vojáky kameny a zápalné lahve. Kosovská policie informovala, že jedno z policejních aut demonstranti zapálili. Další vozidla pak popsali „provokativní nápisy se srbskými a ruskými symboly“, informoval server BBC.
President Aleksandar Vucic put the Serbian army on the highest level of combat alert after around 25 NATO peacekeeping soldiers defending town halls in northern Kosovo were injured in clashes with Serbs as they protested against ethnic Albanian mayors https://t.co/v3JoygUJwA pic.twitter.com/wnraYtuOf4
— Reuters (@Reuters) May 30, 2023
Mírová mise KFOR v Kosovu pod vedením NATO násilnosti odsoudila, napsala agentura Reuters. „Při kontaktu s nejaktivnějšími částmi davu se několik vojáků italského a maďarského kontingentu KFOR stalo terčem nevyprovokovaných útoků a utrpělo traumatická zranění včetně zlomenin a popálenin v důsledku výbuchu zápalných zařízení,“ stálo v prohlášení.
Nezodpovědné a nepřijatelné, míní Meloni
Maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky uvedl, že sedm maďarských vojáků bylo vážně zraněno, přičemž budou převezeni k ošetření do Maďarska. Dodal, že zraněno bylo 20 vojáků. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani dle BBC informoval o 11 zraněných Italech, z nichž tři byli ve vážném stavu.
„To, co se děje, je naprosto nepřijatelné a nezodpovědné,“ prohlásila italská premiérka Giorgia Meloni. „Je nezbytné, aby se zabránilo dalším jednostranným akcím ze strany kosovských orgánů a aby všechny zúčastněné strany okamžitě ustoupily a zmírnily napětí,“ dodala ministerská předsedkyně.
Při střetech bylo zranění 52 Srbů, z toho tři vážně, informoval srbský prezident Aleksandar Vučić.
Prezidentka Kosovské republiky Vjosa Osmani obvinila svůj srbský protějšek z destabilizace Kosova. „Srbské nelegální struktury, které se změnily ve zločinecké gangy, napadly kosovskou policii, příslušníky KFOR a novináře. Ti, kdo plní Vučićovy příkazy k destabilizaci severu Kosova, musí čelit spravedlnosti,“ napsala Osmani na Twitteru.
Naopak Vučić z vytváření napětí obvinil kosovského premiéra Albina Kurtiho. Vyzval Srby v Kosovu, aby se vyhnuli střetům s vojáky NATO. Srbský prezident také zvýšil bojovou pohotovost armády na nejvyšší úroveň, řekl novinářům ministr obrany Miloš Vučević.
Etničtí Srbové na severu volby bojkotovali, úřadu se po rekordně nízké volební účasti ujali etničtí Albánci
Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v únoru 2008 po letech napjatých vztahů mezi srbskými a albánskými obyvateli. Nezávislost Kosova uznaly Spojené státy a většina zemí Evropské unie včetně České republiky. Srbsko, podporované svým mocným spojencem Ruskem, to nicméně odmítá, stejně jako většina etnických Srbů uvnitř Kosova.
Zatímco etničtí Albánci tvoří více než 90 procent obyvatelstva celého Kosova, Srbové tvoří většinu obyvatelstva v severní oblasti. Srbové na severu dlouhodobě požadují realizaci dohody o vytvoření sdružení autonomních obcí v jejich oblasti, kterou v roce 2013 zprostředkovala EU. V dubnu bojkotovali místní volby a ve čtyřech obcích s většinově srbským obyvatelstvem zvítězili kandidáti etnických Albánců při volební účasti 3,5 procenta.
Protestující byli rozhořčeni nejen tím, že se úřadů ujali starostové z řad etnických Albánců, ale i tvrdým postupem kosovské policie, která dorazila se střelnými zbraněmi a obrněnými vozidly. Dále je podle BBC popudilo, že byly z obecních budov odstraněny srbské vlajky a nahrazeny těmi kosovskými.
Kosovský premiér Albin Kurti trval na tom, že bezpečnostní složky pouze zajišťují, aby demokraticky zvolení starostové mohli zastupovat své voliče. Spojené státy a jejich spojenci, kteří podporují nezávislost Kosova, v pátek Prištině nicméně vytkli, že dosazování starostů v oblastech s převahou srbského obyvatelstva bez jeho podpory podkopává snahy o normalizaci vztahů.
„Nedovolte těm falešným starostům, aby sem vstoupili, protože získali 50 hlasů,“ řekl dle BBC Igor Simić, zástupce šéfa strany Srpska lista, největší strany kosovských Srbů, kterou podporuje vláda v Bělehradě. „Ani Albánci je nevolí,“ dodal.
NATO označilo násilné útoky za „naprosto nepřijatelné“. Ve svém prohlášení Severoatlantická aliance také všechny strany vyzvala, aby se „zdržely akcí, které dále rozdmýchávají napětí, a zapojily se do dialogu“.
