Protext ČTKKorlaar: Přeshraniční spolupráce má obrovský potenciál

Korlaar: Přeshraniční spolupráce má obrovský potenciál

Věnuji se kultuře a vzdělávání, a to je něco, čemu bych se chtěla věnovat i v Evropském parlamentu. Kulturu považuji za jednu ze základních hodnot, která se přímo odráží do kvality našich životů, vzdělání vidím jako obrovskou příležitost pro ekonomický růst Evropy, líčí Petra Korlaar, místostarostka Mikulova, bývalá manažerka ve Velké Británii s profesionální znalostí francouzštiny a trojka na kandidátce STAN.

Jak se stane, že se relativně nová tvář dostane na kandidátku vládní strany, a k tomu ještě tak vysoko, na třetí pozici? 

Já se narodila v 1982, v době konce Husákových dětí, ale pořád za normalizace. I díky revoluci jsme měli možnost vycestovat hned v roce 1990 do zahraničí, kde jsme spoustu let žili, a já jsem už tehdy vnímala tu dualitu v Evropě, která tu byla v době studené války, ale přetrvávala i v 90. letech. Musela jsem si zformulovat, jestli jsem Evropa, a pokud ano, tak východní? Střední? První kariérní kroky jsem udělala ve Velké Británii, která byla v Evropské unii, a tam jsem pokračovala v uvědomování Dovedu si představit práci v Bruselu a Štrasburku s prací v Mikulově. Nebyla bych místostarostkou, ale rozhodně bych chtěl být zastupitelem města. Těch zasedání je asi osm do roka, říká Petra Korlaar.si své identity. Vždy jsem nějak cítila zodpovědnost nejen za svou zemi, protože kořeny mám tady, ale za celý evropský region. A ten se v poslední době dostává do takové křehčí a křehčí situace, a tudíž jako komunální politik jsem přemýšlela o tom, kam dál bych se v politice chtěla posouvat. Ta evropská pro mě byla vždycky nejvíc atraktivní.

Když jsem se přihlásila za jihomoravský region jako jeden z potenciálních kandidátů, tak jsem byla vybrána jako top kandidát, jako číslo jedna. Následovaly debaty uvnitř STAN s Janem Farským a Danuší Nerudovou (současná čísla 2 a 1, pozn. red.) a celým týmem. Jedno z našich prioritních témat je Evropa v regionech, a proto má ta kandidátka více než čtrnáct lidí z regionů. Já jsem jedním z nich. Soupisku doplnily osobnosti. Snažili jsme se kandidátku poskládat tak, aby byla atraktivní generačně a reprezentovala celou Českou republiku. Máme tam mladé lidi, stejně jako lidi, kteří jsou v politice mnoho let a jsou zkušení.

Vy jste specifická jak prací v regionální politice, jste místostarostkou Mikulova, tak zahraničí praxí. Dá se tedy vidět určitá logická spojnice, vedoucí od vaší dosavadní kariéry a profese překladatelky přes místní politiku do Evropského parlamentu? 

Jednoznačně. Právě to jsem se tady snažila vysvětlit.

Nejste pochopitelně sama, kdo kandiduje z regionální úrovně, a byť se může zdát, že je ten „evropský stupeň“ o několik pater výše, s komunální politikou tvoří spojené nádoby, je to tak?   

Ano je, a je to obsaženo i v našem volebním programu. Chceme dělat politiku pro lidi, Evropu pro lidi. Nemůžete dělat rozhodnutí na nejvyšší úrovni, aniž byste skutečně znal dopad, jaký to bude mít v konkrétním území, regionu, potažmo obci, a na konkrétní život člověka. Pocházím z jihomoravského regionu, který hraničí s Rakouskem, a my tam to téma regionů máme obsaženo v mnohém. Spolupráce mezi evropskými regiony je velice důležitá a má obrovský potenciál, který moc nevyužíváme. Velmi důležité jsou zkušenosti z té komunální politiky jako takové, a to, jaký dopad mají jednotlivá rozhodnutí, nebo také na co jde financování z evropských programů. Myslím, že ta přeshraniční spolupráce může být velice přínosná, a člověk si ji může vzít například z Mikulova do Bruselu či Štrasburku.

Videosestřih z rozhovoru si můžete prohlédnout zde:

Na vašich stránkách píšete, že byste si přála Evropu, v níž by panovalo „porozumění a vzájemná soudržnost“, cituji. Můžeme to chápat i tak, že se právě tyto prvky ze současné EU poněkud vytrácejí? 

Když třeba sledujeme, jakým způsobem se bavíme o evropských volbách, co je hlavním tématem těch debat, tak dost často to nejsou věci, které se budou týkat reálné práce poslanců. Myslím, že máme stále ještě malé pochopení pro to, co skutečně Evropská unie dělá, co představuje, v čem může být přínosem – v čem bychom ji mohli posílit, a kde třeba naopak malinko upravit. Toto povědomí je stále relativně malé.

Kladete důraz na vzdělanost, na kulturní provázanost. Také se zmiňujete o svobodě médií. Jak na ni pohlížíte? 

Dovedu si představit práci v Bruselu a Štrasburku s prací v Mikulově. Nebyla bych místostarostkou, ale rozhodně bych chtěl být zastupitelem města. Těch zasedání je asi osm do roka, říká Petra Korlaar.Já jsem několik let spolupracovala s předními světovými tisky, s některými významnými investigativní reportéry a národními televizemi. Měla jsem možnost do detailů nahlédnout na to, jakým způsobem mohou novináři pokrývat témata, která jsou závažná a ovlivňují nejen národní státy. Musím říct, že to pro mě byla obrovská zkušenost. Mechanismus a to, jak se dnes dostávají informace k lidem, je poměrně složité. Žijeme v době, která je plná zpráv, o kterých přesně nevíme, odkud proudí, kdo je jejich zdrojem a jak jsou financované. To je velký problém. Myslím, že z hlediska bezpečnosti Evropy je ochrana svobodných médií a podpora těch veřejnoprávních absolutně zásadní.

Už jste ve volebním týmu řešili, kdo z vás by si vzal jakou pracovní agendu? Otázka míří k preferencím některých výborů… 

Řešili jsme, byť ne úplně, protože horkých kandidátů je na naší soupisce poměrně dost. Já od začátku mluvím o tom, že bych měla zájem být ve výboru CULT, který má pod sebou mediální gramotnost, které bych se chtěla věnovat, a dále vzdělávání v programu Erasmus a kulturu obecně. Tu vnímám jako jeden z nástrojů, jak mít v Evropě kvalitní život. Kultura se velice podepisuje do toho, jak vnímáme svět okolo nás a jak subjektivně prožíváme náš každodenní život.

Vím, že jste si osvojila francouzštinu, kterou jste používala na profesionální úrovni. Je tato znalost pořád tak dobrá? 

Dovedu si představit práci v Bruselu a Štrasburku s prací v Mikulově. Nebyla bych místostarostkou, ale rozhodně bych chtěl být zastupitelem města. Těch zasedání je asi osm do roka, říká Petra Korlaar.Francouzštinu jako místostarostka moc nepoužívám, pokud vyloženě nepřijde někdo za cestovní ruch a chce ve Francii představit Mikulov. Nicméně jsem několik let ve Francii žila, mám částečně francouzské vzdělávání, takže se mi ten jazyk zaryl do kůže. Jsem to, co se nazývá bilingvní. Ta francouzština se udržuje trošičku líp, když už ji člověk má takto bytostně prožitou.

V Evropském parlamentu se vám tato znalost bezesporu sejde… 

Já jsem ji hodně používala i v práci pro nadnárodní korporaci ve Velké Británii. Francouzština je diplomatický jazyk nejenom politiků, ale ve světě byznysu. Je výhodné umět francouzsky a udržovat si aktivní znalost jazyka je vždycky důležité.

Ještě se vrátím k té komunální politice, k její provázanosti s politikou evropskou. Může to být i tak, že se pomyslný „komunální handicap“ stane v prostředí politiky EU naopak výhodou? 

Je to tak. Já jsem členem regionální stálé konference za Jihomoravský kraj, za Svaz měst a obcí, kde řešíme konkrétní dopady strukturálních fondů v tom území. Dokážu si asi mnohem lépe představit, jakým způsobem tyto peníze, zda skutečně efektivně, využívá ten či onen kraj. I my máme vnitřní periferie, to znamená oblasti, které si zaslouží naši finanční pozornost: abychom budovali infrastrukturu, aby nám nevznikaly takzvané černé regiony. Je velice důležité, aby si člověk uměl dobře nastudovat absorpční schopnost toho regionu z hlediska příjmů, aby ty peníze skutečně šly tam, kam mají, a ten region to dokázal zpracovat. Myslím, že velkým úkolem bude úprava byrokratických procesů, protože mnoho obcí těžce dosahuje na jim určené finance právě kvůli byrokratickým překážkám. Je to velká bariéra.

Nakolik by byla práce v Evropském parlamentu slučitelná s vaším životem a prací v Mikulově? 

Dovedu si představit práci v Bruselu a Štrasburku s prací v Mikulově. Nebyla bych místostarostkou, ale rozhodně bych chtěl být zastupitelem města. Těch zasedání je asi osm do roka, říká Petra Korlaar.My jsme to samozřejmě doma probírali. Jak jsem říkala, prožila jsem velkou část svého života v různých evropských zemích, takže jsem vždycky byla trochu pendler. Můj manžel je Holanďan, takže máme jakési zázemí v Holandsku a jezdíme tam na dovolenou. Dokážu si představit, že bych byla stále v Mikulově, respektive v jihomoravském regionu,  a stále bych tu pracovala. A jakožto evropský poslanec bych trávila potřebnou část měsíce ve Štrasburku nebo Bruselu. Zvažovali jsme i to, že bychom se na nějakou dobu do Bruselu i přestěhovali. Měli bychom blíž k manželově rodině, naše dcera je taky bilingvní. I pro  ni by to byla zkušenost. V tuto chvíli to máme nastavené tak, že začneme doma, ale vyhodnotíme to v průběhu. Jsme otevřeni variantě přesunu.

Je slučitelná práce v Evropském parlamentu s pokračováním v prací komunálního politika? 

Určitě ne na úrovni uvolněného politika. Nebyla bych místostarostkou, ale rozhodně bych chtěl být zastupitelem města. Těch zasedání je asi osm do roka.

Když si to shrneme, co všechno byste tedy chtěla voličům nabídnout? 

Já svá politická rozhodnutí dělám na základě hodnot, a pro mě jsou svoboda a solidarita jedny z těch základních. Myslím, že na nich stojí evropské společenství. V době populistických tendencí se tato politika velmi těžce prosazuje, a v tom vidím jisté riziko. Takže voličům bych určitě chtěla nabídnout to, že své názory nebudu měnit podle toho, jak vítr fouká. Současně jsem aktivní politik, to znamená, že aktivně vyhledávám řešení pro překážky a problémy, a jen tak se nezdávám. V práci místostarosty se rovněž věnuji kultuře a vzdělávání, a to je něco, čemu bych se chtěla věnovat i v Evropském parlamentu. Kulturu považuji za jednu ze základních hodnot, která se přímo odráží do kvality našich životů. Vzdělání vidím jako obrovskou příležitost pro ekonomický růst Evropy, když to úplně zjednoduším, a nadto bych se chtěla věnovat ochraně a svobodě médií a podpoře těch veřejnoprávních, která jsou zásadní.

Doporučujeme

Írán tvrdí, že podnikl dronový útok na americký radarový systém v Bahrajnu

Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den skoro 1500 migrantů, nejvíce od roku 2020

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu ve 14 lodích celkem 1488 migrantů. Jde o nejvyšší počet za jediný den od listopadu 2020. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom dnes informovala agentura EFE. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října, uvedla agentura Reuters.

Facebook mohl procházet celé galerie telefonů. Meta dostala miliardovou pokutu

Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.

V Manile začal summit ASEAN, řešit bude Blízký východ i regionální spory

V Manile začal třídenní summit ASEAN, jehož hlavními tématy jsou válka na Blízkém východě, obchodní otázky a dlouhodobé regionální spory. Americký prezident Donald Trump přicestuje v úterý, tedy ke konci jednání.

Oteplování oceánů mění chování klaunů očkatých

Mořské vlny veder mění chování klaunů očkatých, kteří žijí v těsném soužití se sasankami. Když sasanky kvůli vysokým teplotám blednou, ryby je začínají více bránit a zároveň jsou agresivnější vůči ostatním členům své skupiny. Nový výzkum ukázal, že ochrana domova má pro klauny přednost před vzájemnými vztahy.

Siniaková překonala Navrátilovou. Pošesté zakončí rok jako světová jednička

Česká tenistka Kateřina Siniaková dosáhla dalšího historického milníku. Jako první hráčka v historii zakončí kalendářní rok už pošesté na vrcholu světového žebříčku ve čtyřhře. Třicetiletá rodačka z Hradce Králové tím překonala legendární Martinu Navrátilovou, se kterou se dosud dělila o rekord. Za mimořádný úspěch převzala trofej během Turnaje mistryň v Indian Wells.

Dronové útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu, hlášena je jedna oběť

Nejméně jeden člověk zahynul a dalších pět utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Další tři zraněné hlásí úřady z Tatarstánu. Ruské útoky na ukrajinské Záporoží zranily šest lidí včetně dvou dětí.

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti za útok na kostel

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti oběšením za říjnový útok na řeckopravoslavný kostel. Střelba během pohřbu si vyžádala devět mrtvých a 25 zraněných.

Letecký chaos v USA. Tisíce zrušených letů, cestující uvízli na letištích

Spojené státy se vzpamatovávají z jednoho z největších kolapsů letecké dopravy ve své historii. Kvůli problémům v komunikačních systémech řízení letového provozu musely úřady v pátek na několik hodin zastavit téměř všechny odlety v zemi. Následovaly tisíce zrušených a zpožděných spojů, desetitisíce cestujících uvízly na letištích. Návrat k běžnému provozu se očekává až během neděle.

Americká letecká základna v Británii vyhlásila poplach kvůli podezření na drony

Na americké vojenské základně RAF Lakenheath ve východní Anglii zasahovaly v pátek večer bezpečnostní jednotky kvůli podezření na nepovolený pohyb dronů. Personál dostal pokyn ukrýt se v budovách a na místě se rozezněly sirény. Incident se podle amerického letectva obešel bez zranění i škod na vojenské technice. Britské ministerstvo obrany následně potvrdilo, že situace byla vyřešena.

USA přišly po 26 letech o status země bez spalniček. Případy prudce rostou

Spojené státy ztratily po 26 letech status země bez spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), protože se americkým úřadům nepodařilo zastavit nepřetržité šíření viru po dobu nejméně 12 měsíců. Země přitom letos zaznamenává nejvyšší počet případů tohoto vysoce nakažlivého onemocnění za více než tři desetiletí.

Hypotéky v Česku znovu zdražily, průměrná sazba vzrostla na 5,24 procenta

Hypoteční úvěry v Česku dál zdražují. Průměrná úroková sazba nových hypoték v říjnu vzrostla na 5,24 procenta, přestože zájem o financování bydlení zůstává poměrně silný. Průměrná výše nového úvěru dosáhla 4,66 milionu korun a orientační měsíční splátka se přiblížila 27 tisícům korun.

Zelenskyj: USA zjišťovaly, zda by se Ukrajina vzdala Donbasu za členství v NATO

Spojené státy se tento týden při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v Severoatlantické alianci, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.

Ohrožené mořské želvy objevují nová hnízdiště v Ekvádoru

Kriticky ohrožené kožatky velké začaly ve větším počtu hnízdit na pobřeží Ekvádoru. Vědci během poslední hnízdní sezóny zaznamenali rekordní počet hnízd a domnívají se, že želvy mohou tímto způsobem reagovat na oteplování Tichého oceánu. Nová hnízdiště by mohla přispět k přežití jejich ohrožené populace.

Maďarské úřady při vyšetřování exministra Sesztáka zabavily miliony v hotovosti

Maďarské úřady při vyšetřování Miklóse Sesztáka, bývalého ministra ve vládě národně konzervativního premiéra Viktora Orbána, zabavily hotovost ve více měnách, v přepočtu přes 420 milionů korun. Část byla zakopaná v lesích nebo ukrytá v zemědělských budovách a skladech. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama