Protext ČTKKorlaar: Přeshraniční spolupráce má obrovský potenciál

Korlaar: Přeshraniční spolupráce má obrovský potenciál

Věnuji se kultuře a vzdělávání, a to je něco, čemu bych se chtěla věnovat i v Evropském parlamentu. Kulturu považuji za jednu ze základních hodnot, která se přímo odráží do kvality našich životů, vzdělání vidím jako obrovskou příležitost pro ekonomický růst Evropy, líčí Petra Korlaar, místostarostka Mikulova, bývalá manažerka ve Velké Británii s profesionální znalostí francouzštiny a trojka na kandidátce STAN.

Jak se stane, že se relativně nová tvář dostane na kandidátku vládní strany, a k tomu ještě tak vysoko, na třetí pozici? 

Já se narodila v 1982, v době konce Husákových dětí, ale pořád za normalizace. I díky revoluci jsme měli možnost vycestovat hned v roce 1990 do zahraničí, kde jsme spoustu let žili, a já jsem už tehdy vnímala tu dualitu v Evropě, která tu byla v době studené války, ale přetrvávala i v 90. letech. Musela jsem si zformulovat, jestli jsem Evropa, a pokud ano, tak východní? Střední? První kariérní kroky jsem udělala ve Velké Británii, která byla v Evropské unii, a tam jsem pokračovala v uvědomování Dovedu si představit práci v Bruselu a Štrasburku s prací v Mikulově. Nebyla bych místostarostkou, ale rozhodně bych chtěl být zastupitelem města. Těch zasedání je asi osm do roka, říká Petra Korlaar.si své identity. Vždy jsem nějak cítila zodpovědnost nejen za svou zemi, protože kořeny mám tady, ale za celý evropský region. A ten se v poslední době dostává do takové křehčí a křehčí situace, a tudíž jako komunální politik jsem přemýšlela o tom, kam dál bych se v politice chtěla posouvat. Ta evropská pro mě byla vždycky nejvíc atraktivní.

Když jsem se přihlásila za jihomoravský region jako jeden z potenciálních kandidátů, tak jsem byla vybrána jako top kandidát, jako číslo jedna. Následovaly debaty uvnitř STAN s Janem Farským a Danuší Nerudovou (současná čísla 2 a 1, pozn. red.) a celým týmem. Jedno z našich prioritních témat je Evropa v regionech, a proto má ta kandidátka více než čtrnáct lidí z regionů. Já jsem jedním z nich. Soupisku doplnily osobnosti. Snažili jsme se kandidátku poskládat tak, aby byla atraktivní generačně a reprezentovala celou Českou republiku. Máme tam mladé lidi, stejně jako lidi, kteří jsou v politice mnoho let a jsou zkušení.

Vy jste specifická jak prací v regionální politice, jste místostarostkou Mikulova, tak zahraničí praxí. Dá se tedy vidět určitá logická spojnice, vedoucí od vaší dosavadní kariéry a profese překladatelky přes místní politiku do Evropského parlamentu? 

Jednoznačně. Právě to jsem se tady snažila vysvětlit.

Nejste pochopitelně sama, kdo kandiduje z regionální úrovně, a byť se může zdát, že je ten „evropský stupeň“ o několik pater výše, s komunální politikou tvoří spojené nádoby, je to tak?   

Ano je, a je to obsaženo i v našem volebním programu. Chceme dělat politiku pro lidi, Evropu pro lidi. Nemůžete dělat rozhodnutí na nejvyšší úrovni, aniž byste skutečně znal dopad, jaký to bude mít v konkrétním území, regionu, potažmo obci, a na konkrétní život člověka. Pocházím z jihomoravského regionu, který hraničí s Rakouskem, a my tam to téma regionů máme obsaženo v mnohém. Spolupráce mezi evropskými regiony je velice důležitá a má obrovský potenciál, který moc nevyužíváme. Velmi důležité jsou zkušenosti z té komunální politiky jako takové, a to, jaký dopad mají jednotlivá rozhodnutí, nebo také na co jde financování z evropských programů. Myslím, že ta přeshraniční spolupráce může být velice přínosná, a člověk si ji může vzít například z Mikulova do Bruselu či Štrasburku.

Videosestřih z rozhovoru si můžete prohlédnout zde:

Na vašich stránkách píšete, že byste si přála Evropu, v níž by panovalo „porozumění a vzájemná soudržnost“, cituji. Můžeme to chápat i tak, že se právě tyto prvky ze současné EU poněkud vytrácejí? 

Když třeba sledujeme, jakým způsobem se bavíme o evropských volbách, co je hlavním tématem těch debat, tak dost často to nejsou věci, které se budou týkat reálné práce poslanců. Myslím, že máme stále ještě malé pochopení pro to, co skutečně Evropská unie dělá, co představuje, v čem může být přínosem – v čem bychom ji mohli posílit, a kde třeba naopak malinko upravit. Toto povědomí je stále relativně malé.

Kladete důraz na vzdělanost, na kulturní provázanost. Také se zmiňujete o svobodě médií. Jak na ni pohlížíte? 

Dovedu si představit práci v Bruselu a Štrasburku s prací v Mikulově. Nebyla bych místostarostkou, ale rozhodně bych chtěl být zastupitelem města. Těch zasedání je asi osm do roka, říká Petra Korlaar.Já jsem několik let spolupracovala s předními světovými tisky, s některými významnými investigativní reportéry a národními televizemi. Měla jsem možnost do detailů nahlédnout na to, jakým způsobem mohou novináři pokrývat témata, která jsou závažná a ovlivňují nejen národní státy. Musím říct, že to pro mě byla obrovská zkušenost. Mechanismus a to, jak se dnes dostávají informace k lidem, je poměrně složité. Žijeme v době, která je plná zpráv, o kterých přesně nevíme, odkud proudí, kdo je jejich zdrojem a jak jsou financované. To je velký problém. Myslím, že z hlediska bezpečnosti Evropy je ochrana svobodných médií a podpora těch veřejnoprávních absolutně zásadní.

Už jste ve volebním týmu řešili, kdo z vás by si vzal jakou pracovní agendu? Otázka míří k preferencím některých výborů… 

Řešili jsme, byť ne úplně, protože horkých kandidátů je na naší soupisce poměrně dost. Já od začátku mluvím o tom, že bych měla zájem být ve výboru CULT, který má pod sebou mediální gramotnost, které bych se chtěla věnovat, a dále vzdělávání v programu Erasmus a kulturu obecně. Tu vnímám jako jeden z nástrojů, jak mít v Evropě kvalitní život. Kultura se velice podepisuje do toho, jak vnímáme svět okolo nás a jak subjektivně prožíváme náš každodenní život.

Vím, že jste si osvojila francouzštinu, kterou jste používala na profesionální úrovni. Je tato znalost pořád tak dobrá? 

Dovedu si představit práci v Bruselu a Štrasburku s prací v Mikulově. Nebyla bych místostarostkou, ale rozhodně bych chtěl být zastupitelem města. Těch zasedání je asi osm do roka, říká Petra Korlaar.Francouzštinu jako místostarostka moc nepoužívám, pokud vyloženě nepřijde někdo za cestovní ruch a chce ve Francii představit Mikulov. Nicméně jsem několik let ve Francii žila, mám částečně francouzské vzdělávání, takže se mi ten jazyk zaryl do kůže. Jsem to, co se nazývá bilingvní. Ta francouzština se udržuje trošičku líp, když už ji člověk má takto bytostně prožitou.

V Evropském parlamentu se vám tato znalost bezesporu sejde… 

Já jsem ji hodně používala i v práci pro nadnárodní korporaci ve Velké Británii. Francouzština je diplomatický jazyk nejenom politiků, ale ve světě byznysu. Je výhodné umět francouzsky a udržovat si aktivní znalost jazyka je vždycky důležité.

Ještě se vrátím k té komunální politice, k její provázanosti s politikou evropskou. Může to být i tak, že se pomyslný „komunální handicap“ stane v prostředí politiky EU naopak výhodou? 

Je to tak. Já jsem členem regionální stálé konference za Jihomoravský kraj, za Svaz měst a obcí, kde řešíme konkrétní dopady strukturálních fondů v tom území. Dokážu si asi mnohem lépe představit, jakým způsobem tyto peníze, zda skutečně efektivně, využívá ten či onen kraj. I my máme vnitřní periferie, to znamená oblasti, které si zaslouží naši finanční pozornost: abychom budovali infrastrukturu, aby nám nevznikaly takzvané černé regiony. Je velice důležité, aby si člověk uměl dobře nastudovat absorpční schopnost toho regionu z hlediska příjmů, aby ty peníze skutečně šly tam, kam mají, a ten region to dokázal zpracovat. Myslím, že velkým úkolem bude úprava byrokratických procesů, protože mnoho obcí těžce dosahuje na jim určené finance právě kvůli byrokratickým překážkám. Je to velká bariéra.

Nakolik by byla práce v Evropském parlamentu slučitelná s vaším životem a prací v Mikulově? 

Dovedu si představit práci v Bruselu a Štrasburku s prací v Mikulově. Nebyla bych místostarostkou, ale rozhodně bych chtěl být zastupitelem města. Těch zasedání je asi osm do roka, říká Petra Korlaar.My jsme to samozřejmě doma probírali. Jak jsem říkala, prožila jsem velkou část svého života v různých evropských zemích, takže jsem vždycky byla trochu pendler. Můj manžel je Holanďan, takže máme jakési zázemí v Holandsku a jezdíme tam na dovolenou. Dokážu si představit, že bych byla stále v Mikulově, respektive v jihomoravském regionu,  a stále bych tu pracovala. A jakožto evropský poslanec bych trávila potřebnou část měsíce ve Štrasburku nebo Bruselu. Zvažovali jsme i to, že bychom se na nějakou dobu do Bruselu i přestěhovali. Měli bychom blíž k manželově rodině, naše dcera je taky bilingvní. I pro  ni by to byla zkušenost. V tuto chvíli to máme nastavené tak, že začneme doma, ale vyhodnotíme to v průběhu. Jsme otevřeni variantě přesunu.

Je slučitelná práce v Evropském parlamentu s pokračováním v prací komunálního politika? 

Určitě ne na úrovni uvolněného politika. Nebyla bych místostarostkou, ale rozhodně bych chtěl být zastupitelem města. Těch zasedání je asi osm do roka.

Když si to shrneme, co všechno byste tedy chtěla voličům nabídnout? 

Já svá politická rozhodnutí dělám na základě hodnot, a pro mě jsou svoboda a solidarita jedny z těch základních. Myslím, že na nich stojí evropské společenství. V době populistických tendencí se tato politika velmi těžce prosazuje, a v tom vidím jisté riziko. Takže voličům bych určitě chtěla nabídnout to, že své názory nebudu měnit podle toho, jak vítr fouká. Současně jsem aktivní politik, to znamená, že aktivně vyhledávám řešení pro překážky a problémy, a jen tak se nezdávám. V práci místostarosty se rovněž věnuji kultuře a vzdělávání, a to je něco, čemu bych se chtěla věnovat i v Evropském parlamentu. Kulturu považuji za jednu ze základních hodnot, která se přímo odráží do kvality našich životů. Vzdělání vidím jako obrovskou příležitost pro ekonomický růst Evropy, když to úplně zjednoduším, a nadto bych se chtěla věnovat ochraně a svobodě médií a podpoře těch veřejnoprávních, která jsou zásadní.

Doporučujeme

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama