Americký prezident Donald Trump v noci na středu oznámil, že dohlédne na přepravu 30 až 50 milionů barelů ropy z Venezuely do USA a jejich prodej. Z transferu prý budou profitovat obě země. Jenže i kdyby se černé zlato neprodávalo a využili ho jen Američané, při aktuální spotřebě by jim vydrželo dva až tři dny.
Víkendový únos venezuelského vůdce Nicoláse Madura americkými silami zjevně nebyl jen jednorázovou akcí. Americký prezident Donald Trump ve snaze převzít kontrolu nad Venezuelou a především jejími ropnými zásobami pokračuje.
V noci na středu oznámil, že USA od Venezuely obdrží 30 až 50 milionů barelů sankcionované ropy. Trump prohlásil, že dohlédne na prodej komodity, z kterého prý budou profitovat obě země.
Většina ropy by měla už teď být na tankerech, které směřují do USA. To znamená, že Trump nechce čekat na nově vytěženou ropu, produkce ropy ve Venezuele ostatně vůbec neodpovídá objemu gigantických nalezišť. Vzhledem k tomu lze předpokládat, že ropa pochází z venezuelských zabavených tankerů a možná i rezerv.
Trumpův ropný trik?
Na první pohled vypadá 50 milionů barelů jako obrovské množství ropy, ze kterého by mohly USA dlouho těžit, spíš než ho hned prodávat. Ve skutečnosti ale o tak závratný objem ropy nejde, jakkoli se Trump snaží veřejnost přesvědčit o opaku.
Americká CNN upozornila, že v uplynulém měsíci byla denní spotřeba ropy v USA 20 milionů barelů. I kdyby tak hypoteticky USA ropu přednostně využily, utišila by poptávku na pouhé dva dny.
To znamená, že transfer sice může krátkodobě nepatrně snížit cenu ropy, ale na cenu pohonných hmot v USA zřejmě nebude mít vliv. Je na místě připomenout, že lidé v USA tankují obecně mnohem levnější paliva než my v Evropě.
Větši vliv na cenu ropy a americkou ekonomiku může mít až snaha tamních firem podílet se na těžbě černého zlata přímo ve Venezuele. Gigant Chevron už v tomto ohledu započal potřebné kroky a na burze proto poslední týden sílil.
Jenže v úterý se křivka zlomila, když akcionářům došlo, že američtí těžaři se do masivní těžby ropy ve Venezuele jen tak snadno nezapojí. Vedle politických třenic situaci komplikuje především nedostatečná infrastruktura v jihoamerickém státě a tím pádem nutnost velkých vstupních investic.
