Politika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřená proti klimatické vědě spustila exodus vědců. Někteří se přesunuli do Norska, kde se podílejí na výzkumu v Arktidě. Informoval o tom list The Independent.
Zrušení tisíců pracovních míst ve federálních agenturách, snížení grantů univerzitám a ukončení podpory vládou podporovaného výzkumu klimatické krize. To je politika Trumpovy administrativy, kterou začala prosazovat okamžitě po jeho inauguraci. Koncem loňského roku také oznámila uzavření Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR), jedné z předních výzkumných institucí v oblasti věd o Zemi.
"US scientists are escaping to Norway because of Trump’s anti-climate agenda, minister says" – The Independent #SmartNews https://t.co/HfsLbC5g0b
— Republicans For Better Government (@rep4bettergovt) April 1, 2026
Federální pozice v USA podle jedné analýzy již opustilo více než deset tisíc odborníků s titulem ve vědě a dalších oborech.
Norská ministryně výzkumu Sigrun Gjerløw Aasland uvedla, že někteří američtí vědci se připojili k výzkumným ústavům v její zemi. Mnozí z nich přitom upřednostňují výzkum klimatu v Arktidě.
Norská vláda loni v létě oznámila uvolnění částky 100 milionů norských korun (asi 220 milionů českých korun) na přilákání mezinárodních výzkumníků. V rámci tohoto programu do Norska zatím přicestovalo 27 vědců, z toho 23 z USA.
Norsko je pro zahraniční vědce přitažlivé
„Jsme malá země, která sama změnu klimatu vyřešit nedokáže,“ uvedla Aasland. „Chceme přilákat zahraniční studenty a výzkumníky, abychom podpořili naše výzkumné výsledky,“ dodala s tím, že zahraniční vědce přitahují dobře financované instituce, vysoká kvalita života a skutečnost, že země „stojí v první linii boje proti klimatické krizi“.
Mezi výzkumné programy patří monitorování a hodnocení polárních ledovců nebo místní biodiverzity, další se zaměřují na větrnou energii, bateriové systémy, odolnost vůči změně klimatu a vztah mezi uhlíkovým cyklem a sladkou vodou. Vědci zkoumají, jak změna ovlivňuje polární přírodu a přírodní zdroje a jaké dopady na mezinárodní vztahy a bezpečnost by mohlo mít tání polárního ledu.
Přestože v USA panují obavy z odlivu vědeckých kapacit do zahraničí, některé státy prosazují vlastní klimatické politiky. Nevzdává se například Nové Mexiko, které jde cestou obnovitelných zdrojů a své úsilí v boji proti změně klimatu po nástupu Trumpa do Bílého domu ještě znásobilo.
