-10.7 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyKlimatičtí aktivisté polili ve vídeňské galerii černou olejovou tekutinou obraz Gustava Klimta

Klimatičtí aktivisté polili ve vídeňské galerii černou olejovou tekutinou obraz Gustava Klimta

Klimatičtí aktivisté v Rakousku zaútočili na obraz Gustava Klimta. Jeden z nich na něj vylil černou olejovitou tekutinu a druhý se přilepil na sklo, které obraz zakrývá. Informuje o tom The Guardian, CNN a další servery.

Členové skupiny Letzte Generation Österreich (Poslední generace Rakouska) na Twitteru uvedli, že se zaměřili na obraz Smrt a život z roku 1915 v Leopoldově muzeu ve Vídni. Protestovali tak proti využívání fosilních paliv jejich vládou.

Poté, co na umělecké dílo, které nebylo poškozeno, vylili tekutinu, byl jeden z aktivistů odstrčen hlídačem muzea. Druhý si mezitím přilepil ruku na sklo nad obrazem.

Skupina uvedla, že protestuje proti „těžbě ropy a plynu“, kterou označila za „rozsudek smrti pro společnost“.

Na videu z incidentu, které skupina zveřejnila na internetu, je slyšet, jak jeden z aktivistů křičí: „O problému víme už 50 let. Musíme konečně jednat, jinak se planeta zničí!“

Podle CNN pak v následném tweetu uvedli: „Snížení rychlosti na 100 km/h na dálnicích nestojí nic. Jen v Rakousku ušetří 460 milionů tun CO2 ročně. Povede ke snížení hluku, zlepšení kvality ovzduší a zvýšení bezpečnosti na silnicích. Na co ještě čekáme?

Po útoku přijela do muzea policie a černou tekutinu, kterou si aktivisté přinesli v termosce pod oblečením, z ochranného skla očistila, píše The Guardian.

Postoj chápou, formu kritizují

Restaurátorský tým muzea později uvedl, že samotný obraz aktivisté nepoškodili. Poškození skla a bezpečnostního rámu, stejně jako stěny a podlahy, je však „zjevné a značné“.

Hans-Peter Wipplinger, ředitel muzea, řekl tiskové agentuře, že obavy klimatických aktivistů jsou oprávněné. „Útok na umělecká díla je ale rozhodně špatný způsob, jak zabránit předpovídanému klimatickému kolapsu,“ řekl. Apeloval na skupinu, aby našla jiné způsoby, jak dát najevo své obavy.

Rakouská ministryně kultury rovněž vyjádřila pochopení pro „obavy a zoufalství“ aktivistů, ale kritizovala formu protestu.

Nemyslím si, že podobné akce jsou efektivní. Nabízí se otázka, zda nevedou spíše k většímu nepochopení než k většímu uvědomění si klimatické katastrofy,“ uvedla Andrea Mayer. „Z mého pohledu je přijetí rizika nevratného poškození uměleckých děl špatnou cestou. Umění a kultura jsou v boji proti klimatické katastrofě spojenci, nikoli protivníci,“ dodala.

Klimtovo dílo je olejomalba na plátně v secesním stylu. Na levé straně zobrazuje smrt a na pravé skupinku částečně nahých objímajících se lidí. Je to jedno z posledních uměleckých děl, která se v posledních měsících stala terčem útoků klimatických aktivistů.

V Německu například potřísnili obraz Clauda Moneta bramborovou kaší. V Británii zase britská skupina Just Stop Oil minulý měsíc polila obraz Vincenta van Gogha Slunečnice v londýnské Národní galerii rajčatovou polévkou.

Aktivisté se také přilepili na obraz Johna Constabla Vláčení sena v Národní galerii a na rám rané kopie obrazu Leonarda da Vinciho Poslední večeře v londýnské Královské akademii umění.

Reklama

Doporučujeme

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama