Listopadový summit COP30 v Brazílii měl být dalším milníkem v boji proti klimatické krizi. Místo toho se však mění v přetahovanou, kde klimatické závazky narážejí na geopolitiku, rozpočtové napětí a nezájem nejvlivnějších zemí. Čas běží, plánů je málo — a atmosféra houstne.
Přípravná jednání v Bonnu místo posunu přinesla zklamání. Země se dohadovaly o agendě, klíčové body zůstaly bez konkrétního návrhu, o kterém by se dalo dál jednat a místo řešení se jednalo o detailech, jako grafické prvky budoucího webu. „Tohle nejsou náhody. Jsou to pokusy zpomalit jednání, o tom není pochyb,” řekl jeden z pozorovatelů.
Zhruba 200 států má do září předložit nové klimatické plány (NDCs), které ukážou, jak se chtějí podílet na plnění Pařížské dohody. Zatím to zvládlo jen necelých třicet. USA oznámily odchod z dohody, Čína a EU své plány stále tají. „Opravdu jsme daleko od toho, kde bychom měli být,” varovala ředitelka COP30 Ana Toni.
#COP30 will be held in Belém, #Brazil, marking 10 years since the #ParisAgreement 🇧🇷🌎. With key topics like #climate finance, the role of #Indigenous and local communities and climate technology, this event is a platform for countries to collaborate on sustainable solutions. pic.twitter.com/iob8eXrGnj
— Ciné-ONU (@CineONU) May 9, 2025
1,5 stupně jako nechtěný symbol
Cíl udržet globální oteplení pod 1,5 °C se stává předmětem sporů. Některé státy se brání i jeho zmínění, což aliance malých ostrovních států označila za “útok na vědu”. Brazilský prezident COP30 André Corrêa do Lago ale připomíná, že tento cíl zůstává závazný: „Na tom jsme se dohodli. Teď se tím musíme řídit.”
Hranici 1,5 °C jsme už krátkodobě překročili. Pokud nepřijdou silnější závazky, bude to platit i z dlouhodobého hlediska.
Peníze, které nepřicházejí
Na stole je i otázka financování. Vyspělé státy slíbily, že do roku 2035 pošlou chudším zemím na klimatická opatření 1,3 bilionu dolarů. Jenže účast rozvojových bank je minimální. „Z více než stovky příspěvků dorazily jen dvě od multilaterálních bank. Přitom tvrdí, že chtějí být součástí procesu,” řekl vyjednavač z Ázerbájdžánu Yalchin Rafiyev.
USA z klimatického financování ustupují. Zdražování a rozpočtové tlaky přesměrovávají peníze k obraně. Výsledkem je obava, že chudé země bez podpory nebudou schopné splnit ani základní klimatické cíle.
Hostitelská Brazílie pod tlakem
COP30 má proběhnout v brazilském Belému. Město ale čelí výtkám kvůli vysokým nákladům na ubytování a nedostatečné infrastruktuře. Některé delegace hlásí nabídky přes milion dolarů za hotely, které ještě ani nestojí. To může omezit účast nejzranitelnějších států a organizací.
Přesto Brazílie počítá s účastí více než 50 tisíc lidí a připravuje rozsáhlý program, který má zahrnovat i hlas původních obyvatel, globální etickou bilanci a akční plán navazující na předchozí summity.
Čas dochází
„Klima je naše největší válka,” řekla Ana Toni. Ale pozornost světa patří jiným konfliktům. COP30 tak bude zkouškou toho, jestli dokážeme držet kurz i ve ztížených podmínkách. Výsledek nebude jen vizitkou Brazílie — bude to test politické vůle téměř všech států planety.
