Podle nové studie, založené na umělé inteligenci (AI), téměř patnáct procent Američanů popírá existenci klimatických změn. Na sociálních sítích tito lidé diskutují v uzavřených skupinách, čímž ještě posilují vlastní nepravdy a izolují se od jiných názorů. Proto k nim nepronikají informace z opačného tábora. Informoval o tom web Phys.
Tým amerických vědců pod vedení Michiganské univerzity analyzoval příspěvky na sociální síti X (dříve Twitter) s pomocí jazykového modelu ChatGPT-2 OS. Za ním stojí společnost OpenAI. Každý den se tam objeví asi pět tisíc postů.
AI procházela tweety v období od září 2017 do května 2019. Rozpoznala příspěvky, které se týkaly klimatických změn. Pak je roztřídila do dvou kategorií – ty, jenž klimatické změny popíraly a ty, které v ně věřily, napsal o metodě odborníků server Phys.
► Quase 15% dos estadunidenses negam que a mudança climática seja real
— Portal EcoDebate (@ecodebate) February 14, 2024
O estudo se refere aos EUA, mas, no Brasil o índice não deve ser menor
The social anatomy of climate change denial in the United States, Scientific Reports (2024). DOI: https://t.co/YPJv5rv250
Aby vědci ze studie vyčlenili boty, věčný problém této sociální platformy, odstranili data uživatelů publikujících příspěvky více než dvacetkrát denně. Podle výsledků nevěří v klimatické změny 14,8 procenta Američanů.
Tyto názory byly nejvíce rozšířeny u uživatelů ze střední a jižní části států a u osob ze silně energeticky závislých států na fosilních palivech. Asi nikoho nepřekvapí, že se většinou jednalo o voliče či zastánce republikánů.
Největší dosah mezi uživateli, počítaje pouze známé osobnosti popírající globální oteplování, měl právě republikánský exprezident Donald Trump. Osobnosti jako on měly dosah neodpovídající počtu jejich sledujících.
Informační vakuum
Ze studie publikované v časopise Scientific Reports také vyplynulo, že popírači klimatických změn se sdružují v uzavřených skupinách a vytvářejí jakési informační vakuum, k němuž neproniknou informace z opačného tábora.
K uživatelům popírajícím klimatické změny se tak téměř nedostanou opačné názory a přiživují tak své vlastní pravdy nepodložené důkazy. k tomu musíme přičíst skutečnost, že uživatelé vidí na sociálních sítích přičiněním algoritmů to, co vidět chtějí.
Mezi popírači klimatických změn a vědci neprobíhá ani žádné sdílení příspěvků, experti tak nemohou navázat kontakt s osobami opačného názoru a sdělit jim fakta založená na důkazech, zjistili autoři studie.
Co dál vědce znepokojilo, byla nízká přítomnost popíračů klimatických změn u populace proočkované na nemoc covid-19. Tito lidé tedy nepopírají pouze klimatické změny, ale další ověřená vědecká fakta.
Autoři studie doufají, že jejich studie pomůže vytvořit strategie v boji proti dezinformacím. Toho lze docílit identifikací komunit na základě geografických, politických a dalších charakteristik, u nichž je větší pravděpodobnost popíračství.
