-1.7 C
Czech
Úterý 13. ledna 2026
EkologieKlimatické změny, nebo boží trest? Íránci se modlí za déšť, jejich zemi...

Klimatické změny, nebo boží trest? Íránci se modlí za déšť, jejich zemi pustoší zoufalé sucho

Imámové v mešitách se modlí za déšť, lidé „prosí Boha“ u svatyň a v přírodě, upírajíc zraky k nebesům bez mraků, meteorologové počítají hodiny do okamžiku, kdy by mohl přijít déšť, po němž ale není ani stopy. Titulky médií zmiňují absenci srážek jako událost roku, zatímco vláda mluví o evakuaci Teheránu. Írán sužuje sucho, které se objeví „jednou za století“, napsal s odkazem na tamní meteorology deník The Guardian.

Uplynulo již více než 50 dní od období dešťů v Íránu. Ve více než 20 provinciích od té doby nespadla ani kapka vody. Sucho se v zemi šíří jako nějaká nákaza a bere si zásoby vody v nádržích. Během podzimu vzrostl počet přehrad se zásobami vody pod pěti procenty z osmi na třiadvacet. Krize, jež začala ve vyprahlých centrálních oblastech, se mezitím rozšířila napříč celým státem.

Špatná situace je hlavně v Teheránu, kde letos spadl sotva milimetr deště. Meteorologové mluví o události, ke které dojde „jednou za století“. Nejde jen o déšť. Druhá půlka listopadu se většinou nese ve znamení sněhové pokrývky. Ne však letos – teploty v metropoli se vyšplhaly na jarních 20 stupňů Celsia.

Proste Boha o odpuštění

Po celé zemi se konají modlitby za déšť, lidé se scházejí u svatyň a v přírodě, aby poprosili o zázrak. Krize vytvořila prostor pro moralistické interpretace. Někdo tvrdí, že za sucho mohou hříchy a kulturní pokleslost, které „odejmuly milost Boží“. Někteří poslanci dokonce prohlašují, že sucho je trestem za nedůsledné vymáhání nošení hidžábu.

„Proč je Evropa, kde si ženy mohou nechat vlasy volně vlát ve větru, tak zelená?“ oponují podporovatelé prezidenta Masúda Pezežkjána. „Proč v ateistických zemích více prší?“ opakují otázku novinové titulky.

Situace je natolik zoufalá, že vláda přikročila k technice osévání mraků částicemi jodidu stříbrného nebo soli. Podle ředitelky Íránské meteorologické organizace Sahar Tadžbakhšov je ale tato metoda neefektivní a příliš nákladná.

Mluví se o evakuaci Teheránu

Pět hlavních přehrad v téměř desetimilionovém Teheránu zaznamenalo kriticky nízké hodnoty vody. Situace je natolik vážná, že Pezežkján šokoval dokonce i vlastní vládní stranu, když prohlásil, že pokud do poloviny prosince nezačne pršet, část obyvatelstva se bude muset evakuovat dál na jih.

Jeho slova někteří poslanci odmítli jako zcestná a nereálná, odborníci ale upozorňují, že masová evakuace by mohla být v extrémních případech nevyhnutelná. Hydrolog Dariúš Mochttarí skutečně připustil možný scénář, kdy budou části Teheránu neobyvatelné.

Íránský akademik a odborník na vodní zdroje Mostafá Fadají Fard však položil znepokojivou otázku: „Když do konce prosince nezačne pršet ani v dalších městech a vesnicích, bude se muset evakuovat celý Írán?“

Odborníci připomněli, že na hrozbu takové krize upozorňovali už před lety. Kritizovali nadměrné čerpání podzemních vod, neregulované studně, chaotickou zemědělskou politiku a naprosté ignorování klimatických změn. Íránu tak zbývá jediná možnost: poučit se z chyb minulosti.

Reklama

Doporučujeme

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.

Rekordní oteplení oceánů zvyšuje tlak na klima i ekosystémy

Oceány v roce 2025 pohltily více tepla než kdykoli dřív. Tento rekord nevěstí nic dobrého a vědci varují před zesílením extrémního počasí i rostoucím ohrožením podmořského života.

Výbuch plynové lahve v Islámábádu zabil novomanžele a další lidi

Novomanželé v pákistánském Islámábádu zemřeli po výbuchu plynové lahve v domě, kde po svatební oslavě přespávali. Neštěstí si vyžádalo i další oběti z řad rodiny a hostů, několik lidí utrpělo zranění.

V Kanadě zmizelo jezero Lake Rouge. Vědci zkoumají proč

V květnu 2025 se v odlehlé části severního Québecu beze stopy vytratilo jezero o rozloze tří čtverečních kilometrů. Místní obyvatele to šokovalo, odborníci dodnes hledají vysvětlení a případ znovu otevírá otázku, jak moc krajina pod tlakem lidské činnosti ztrácí stabilitu.

Zlaté glóby 2026 ovládli Timothée Chalamet a režisér Paul Thomas Anderson

Timothée Chalamet konečně prolomil smůlu, Paul Thomas Anderson si odnesl svou první sošku za režii a Jessie Buckley zaujala emocionálním projevem. Zlaté glóby letos nebyly jen o lesku a šatech, ale i o silných momentech a nečekaných výsledcích.

Milos Raonic ukončil kariéru

Bývalá světová trojka a finalista Wimbledonu Milos Raonic oznámil, že končí s profesionálním tenisem. Pětatřicetiletý Kanaďan se loučí po letech, kdy patřil k nejvýraznějším hráčům své generace.

KOMENTÁŘ: Šéfa Fedu vyšetřují kvůli rekonstrukci. Trump si mne ruce a dělá, že o ničem neví

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo trestní vyšetřování vedené proti Jeromu Powellovi, předsedovi centrální banky. Šéf Fedu je dlouhodobě na kordy s Donaldem Trumpem. Předmětem vyšetřování má být předražená rekonstrukce, podle Powella jde ale o Trumpovu vendetu.

Šéfka diplomacie EU pohrozila Íránu sankcemi za potlačování protestů

Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová pohrozila Íránu novými sankcemi kvůli brutálnímu potlačování protivládních protestů. Napsal to dnes bruselský web Politico, podle kterého je reakce Kallasové mezi unijními činiteli zatím nejráznějším odsouzením násilností, kterých se teokratický režim dopouští na demonstrantech.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama