Skupina deseti zemí varovala před přehlížením ozbrojených konfliktů na summitu COP30 v Brazílii, upozornil exkluzivně list The Independent, který měl přístup ke společnému prohlášení. Tyto země kritizují, že finanční pomoc směřuje na humanitární katastrofy místo prevenci. V dokumentu také stojí, že jsou nejzranitelnějšími státy vůči změně klimatu, dostávají však jen 10 procent z celkové klimatické pomoci.
Společné prohlášení během COP30 v Belému vydala skupina Improved and Equitable Access to Climate Finance Network (IEACF), která zahrnuje země jako Somálsko, Papuu Novou Guineu, Východní Timor, Jemen, Jižní Súdán, Čad a Burundi. Na klimatickém summitu vyzvala ke spravedlivějšímu přerozdělování financí a jejich směřování do adaptačních projektů, místo toho, aby je dárci poskytovali až po propuknutí katastrofy.
80% of Climate Finance Goes to Rich Nations. Kashmir’s Farmers Are Left With Drought, Debt, and No Adaptation Support.
— Inter Press Service (@IPSNewsUNBureau) November 18, 2025
🟢🌎At @Cop30noBrasil , their fight for climate justice remains unheard.
🔗https://t.co/JaQeZrdbGv pic.twitter.com/S0CvczIT1O
Na summitu COP29, kde síť IEACF vznikla, požadovala 20 miliard dolarů ročně na pokrytí „adaptačních potřeb“. Letos v Brazílii však předsednictví jejich požadavek ignoruje. Země, v nichž trvají ozbrojené konflikty, jsou přitom extrémně zranitelné vůči přírodním katastrofám souvisejícím se změnami klimatu.
„Máme situaci, kdy jsou tyto země změnou klimatu postihovány nejvíce, ačkoli k ní přispěly nejméně, ale vzhledem k tomu, jak je nastavena globální finanční architektura, nedostávají peníze na řešení problému,“ řekl Mauricio Vazquez z think-tanku ODI Global.
Místo toho jdou peníze na humanitární pomoc, což podle něj nedává smysl. Upozornil, že Somálsko dostává ročně asi 300 milionů dolarů (asi 7,02 miliardy korun) na boj proti klimatickým změnám, ale přes jednu miliardu dolarů (přibližně 23,4 miliardy korun) na humanitární pomoc.
Není to charita, ale budování odolnosti
Obtížné situaci čelí například Čad. „Je to vnitrozemský stát, který čelí útokům teroristické skupiny Boko Haram a zmenšení Čadského jezera o více než 90 procent za posledních 50 let v důsledku klimatické změny,“ upozornil Oumar Gadji Soumaila, generální ředitel Klimatického fondu Čadu.
Takto dramatický úbytek vody v jezeře má dalekosáhlé ekologické, sociální, ekonomické i bezpečnostní dopady. Znamená ztrátu mokřadů a biologické rozmanitosti, kolaps některých lokálních ekosystémů, zhoršující se kvalitu okolní půdy, dramatický pokles rybolovu, zhoršení zemědělské produktivity a masivní ztrátu příjmů pro miliony lidí. Ruku v ruce s tím jde ohrožení potravinové a vodní bezpečnosti a migrační vlna. Na jezeru je závislých 5 až 10 milionů lidí. Dochází k napětí kvůli zdrojům a radikalizaci ozbrojených skupin jako Boko Haram, které posilují nábory.
„Chápeme, že klimatičtí donátoři nemohou jen tak rozdávat peníze bez záruk. Nehledáme snazší cestu. Jen chceme uznání, že naše problémy s desertifikací (degradace půdy) a bezpečností nejsou stejné jako u jiných zemí, a že potřebujeme větší podporu,“ prohlásil Soumalia.
„Účelem klimatického financování není vnímat křehké státy jako příjemce charity,“ řekl Liban Obsiye ze somálského ministerstva financí,“ ale budovat jejich odolnost odspodu. Ironií je, že když se spustí alarm kvůli humanitární katastrofě, mobilizují se miliardy dolarů. Ale pokud neinvestujete do klimatické odolnosti, katastrofa se opakuje a vy pořád rozdáváte potravinové balíčky hrdým komunitám, které znovu a znovu o všechno přicházejí, což je srdcervoucí.“
