Obyvatelé ostrovních států jsou jedni z těch, kteří se mohou klimatických změn obávat nejvíce. Stoupající hladina moří totiž ovlivní převážně je. Kvůli koronavirové pandemii ale na klimatický summit COP26 dorazili zástupci pouze čtyř tichomořských ostrovních národů. Informuje o tom agentura Reuters a AP News.
Již od konce října probíhá ve skotském Glasgow summit OSN o změně klimatu s názvem Climate Change Conference of the Parties (COP26). Vedoucí představitelé z celého světa zde diskutují o tom, jak vyřešit klimatickou krizi a omezit nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní. Jednání končí 12. listopadu.
Ne všichni vedoucí představitelé však mohli dorazit. Summitu se nezúčastní ani lídři jedněch z největších mocností. Ruský prezident Vladimir Putin kupříkladu předal svůj postoj prostřednictvím předem nahraného videa. Nedorazil ale ani čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching).
Kvůli situaci ohledně covid-19 se osobně nezúčastní také více než desítka lídrů ostrovních zemí Tichomoří. Ostrovany tak na summitu zastupují pouze představitelé Fidži, Palau, Papui-Nové Guineji a Tuvalu.
Tuvalu je jednou z posledních zemí na světě, které sledují pandemii covid-19 pouze z povzdálí. Od začátku pandemie země oficiálně zaznamenala nula případů onemocnění. Z tohoto důvodu se tak cesta na summit neobešla bez překážek.
„Byla to obrovská výzva,“ řekl dle agentury Reuters ministr financí Tuvalu Seve Paeniu, jež téměř dva roky neopustil svou zemi, o pouhém příjezdu do Glasgow. Po návratu mu navíc hrozí třítýdenní karanténa.
Klimatická konference se neobešla bez demonstrací. Foto: Reuters 
Pochod Fridays for Future v Glasgow. Foto: Reuters
Satyendra Prasad, velvyslanec Fidži při OSN v New Yorku uvedl pro Thomson Reuters Foundation, že je to velmi těžké, neboť většina tohoto regionu je kvůli covid-19 uzavřena a nelétají žádná letadla.
„Jedná se o nejmenší zastoupení tichomořských ostrovů na COP vůbec,“ dodal. Pro některé z těchto nízko položených, a tedy nejzranitelnějších, zemí je tak dle něj obtížnější být slyšen.
Poslední možný kompromis
Mnoho z těchto ostrovů již čelí zaplavení vysokými přílivy a následkům cyklónů. „Ostrovy mizí – doslova se potápíme,“ uvedl Paeniu.
Tichomoří chce ve druhé polovině tohoto desetiletí zvýšit závazky bohatých zemí na financování v oblasti klimatu na 750 miliard dolarů ročně. To tak daleko převyšuje nesplněné závazky rozvinutých zemí poskytovat do roku 2020 100 miliard dolarů ročně.
„Některým zemím se 1,5 může zdát jako oříšek, pro nás je to poslední možný kompromis,“ řekl Prasad.
