Válka na UkrajiněKLDR potvrdila vyslání vojáků na pomoc Rusku, Putin vyjádřil Kimovi vděčnost

KLDR potvrdila vyslání vojáků na pomoc Rusku, Putin vyjádřil Kimovi vděčnost

Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil vděčnost vůdci Severní Koreje Kim Čong-unovi za účast vojáků KLDR v bojích v ruské Kurské oblasti proti ukrajinské armádě. Vyplývá to z dnešního sdělení Kremlu. Pchjongjang nedlouho před tím podle agentur poprvé potvrdil, že vyslal vojáky, aby bojovali na straně Ruska proti Ukrajině. Ta se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už přes tři roky. Moskva o víkendu uvedla, že ruská armáda vytlačila z Kurské oblasti zbývající ukrajinské vojáky, kteří část regionu obsadili loni v létě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak v neděli sdělil, že ukrajinští vojáci dál bojují v Kurské a Belgorodské oblasti na západě Ruska.

Putin podle vyjádření publikovaném na stránkách Kremlu prohlásil, že severokorejské jednotky se bojů v Kurské oblasti účastnily „v plném souladu s mezinárodním právem“ a v duchu dohody mezi Moskvou a Pchjongjangem o strategickém partnerství, kterou Moskva s Pchjongjangem uzavřela loni v červnu. „(Severo)korejští přátelé jednali z pocitu solidarity, spravedlnosti a opravdového přátelství,“ uvedl Putin v prohlášení, kde dále vyjádřil vděčnost severokorejskému diktátorovi Kim Čong-unovi a „lidu KLDR“.

Severní Korea o několik hodin dříve poprvé potvrdila, že vyslala své vojáky, aby bojovali na straně Ruska ve válce s Ukrajinou. Pchjongjang tvrdí, že tak významně přispěl k vyhnání ukrajinských vojsk z ruského území, píší agentury s odvoláním na severokorejská státní média. Ústřední vojenská komise vládnoucí strany uvedla, že Kim rozhodl o nasazení vojáků na základě smlouvy o strategickém partnerství.

Americké ministerstvo zahraničí v reakci na oznámení Pchjongjangu uvedlo, že Washington je znepokojen účastí Severní Koreje ve válce Ruska s Ukrajinou. „Nadále nás znepokojuje přímé zapojení (KLDR) do války,“ uvedla podle agentury Reuters americká diplomacie s tím, že nasazení severokorejských vojáků v Rusku a jakákoli podpora poskytovaná Moskvou na oplátku musí skončit. Třetí země jako Severní Korea podle stanoviska ministerstva „nesou odpovědnost“ za válku, protože ji svojí podporou prodlužují.

Podle jihokorejského ministerstva obrany je dnešní vyjádření KLDR o vyslání vojáků do Ruska „přiznáním zločinu“. Soul odsoudil svého severního souseda za „nelidské a nemorální“ rozhodnutí vyslat mladé lidi do boje s vidinou získání podpory pro vlastní režim.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Ukrajinci nápor nepřátelských vojsk zčásti odrazili a některá území dobyli zpět. Rusko však okupuje asi pětinu ukrajinského území a boje pokračují. Loni v létě ukrajinští vojáci pronikli do ruské Kurské oblasti a část tamního území obsadili. V poslední době však přicházely zprávy o tom, že je Rusové za pomoci Severokorejců vytlačují. V sobotu Moskva oznámila, že se je podařilo úplně vytlačit. Zároveň poprvé potvrdila, že severokorejští vojáci bojují po boku Rusů v Kurské oblasti.

Kyjev kompletní vytlačení svých sil z ruského regionu vzápětí popřel. „Naše síly pokračují v aktivních obranných operacích ve vymezených částech Kurské a Belgorodské oblasti,“ uvedl Zelenskyj.

Severní Korea podle ukrajinských představitelů Moskvě poskytla celkem 14.000 vojáků, z toho 3000 tvořily posily, které měly nahradit ruské ztráty. Vzhledem k tomu, že jim chyběla obrněná vozidla a zkušenosti s válkou s použitím dronů, severokorejské jednotky utrpěly těžké ztráty, rychle se ale přizpůsobily, píše agentura Reuters. Tatáž agentura v nedávném článku uvedla, že KLDR sice poskytla Moskvě vojáky, aby pomohli vytlačit ukrajinská vojska z Kurské oblasti, ale že mnohem významnější je přísun severokorejské výzbroje a munice proudící na východní frontu. Do předních linií se tak za posledních 20 měsíců dostaly miliony severokorejských dělostřeleckých granátů.

Doporučujeme

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Velryby u Austrálie mění místa, kde pečují o mláďata

Velryby jižní u australského pobřeží mění způsob, jakým si vybírají místa pro péči o mláďata. Nový výzkum ukázal, že samice se nevracejí vždy do stejných zátok, jak se dosud předpokládalo. Při výběru vhodného prostředí je stále více ovlivňuje přítomnost dalších velryb. Zjištění mohou pomoci při ochraně tohoto ohroženého druhu.

Trumpovi se hroutí půda pod nohama. Demokraté mají šanci ovládnout celý Kongres

Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících kongresových volbách utrpět citelnou politickou porážku. Republikáni podle průzkumů ztrácejí podporu a demokraté mají výraznou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Stále reálnější je také změna většiny v Senátu. Voliči dávají najevo nespokojenost s ekonomikou, rostoucími cenami i válkou s Íránem, která zasáhla peněženky milionů Američanů.

Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla převahy v dronové technologii

Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla absolutní převahy v oblasti technologie bezpilotních letounů. V době, kdy sílí napětí mezi Severní a Jižní Koreou, Kim také apeloval na větší vojenské využití umělé inteligence (AI), informovala dnes severokorejská tisková agentura KCNA, kterou citoval Reuters.

Ukrajina po tlaku USA pozastavila nejméně do voleb údery na ruské rafinerie

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama