Karibské ostrovní státy dosáhly významného posunu v mezinárodním boji za klimatickou spravedlnost. Verdikt nejvyššího soudu v Haagu jim dává do ruky nový nástroj, jak čelit následkům klimatických škod a postavit se velkým znečišťovatelům.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu potvrdil to, co malé ostrovní státy tvrdí už roky: velcí znečišťovatelé mají právní povinnost chránit klima a nést odpovědnost za škody, které způsobují. Rozhodnutí sice není právně závazné, ale může se stát zbraní v dalších právních i diplomatických bitvách.
Podle premiéra Svatého Vincence a Grenadin jde o „historické právní vítězství malých států“. Rozsudek propojuje klimatické smlouvy se širším rámcem lidských práv a vytváří pevný právní základ pro nároky na odškodnění.
Lidská práva v první linii
Soud jednoznačně konstatoval, že „čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí“ je základním lidským právem. To je zásadní zejména pro regiony, které čelí opakovaným katastrofám – jako Karibik, kde hurikány pravidelně ničí domovy i infrastrukturu.
Bahamský generální prokurátor zdůraznil, že následky klimatických katastrof ohrožují „právo na přiměřený životní standard, přístup k potravinám, vodě a bydlení“. Soud nyní uznal, že i tyto dopady spadají do oblasti lidských práv.
Historic Ruling from the International Court of Justice Strengthens The Bahamas’ Fight for Climate Justice https://t.co/bjY6hW9mI9 via @bahamaspress pic.twitter.com/FANKdCz6gf
— Bahamas Press (@BahamasPress) July 23, 2025
Nejen morální, ale právní odpovědnost
Bahamy, Svatý Vincenc i další státy teď získávají nový nástroj pro vyjednávání. Už nejde jen o etiku nebo solidaritu. Dvůr konstatoval, že závazky ze smluv, jako je Pařížská dohoda, nejsou jen formální – mají právní váhu.
„Nejde o charitu – jde o právní závazek,“ shrnul bahamský ministr spravedlnosti. Výrok ICJ navíc umožňuje vymáhat odškodnění za již způsobené škody. Tedy i náklady na obnovu po katastrofách, jako byl hurikán Dorian v roce 2019 nebo Beryl v roce 2024.
Věda, právo, spravedlnost
Podle právničky Nikki Reisch je dnes vědecké propojení mezi emisemi, změnou klimatu a konkrétními katastrofami silnější než kdy dřív. A právě to umožňuje přesně určit odpovědnost jednotlivých států. „Věda existuje – a tento rozsudek potvrzuje, že právo také.“
Soud přitom odmítl snahy některých velkých znečišťovatelů „zamést minulost pod koberec“ a popřít historický podíl na klimatické destrukci.
Platforma pro další kroky
Karibské státy teď zvažují, jak rozhodnutí prakticky využít. Podle premiéra Gonsalvese se otevírá prostor pro nová vyjednávání i tlak na reformu globálních institucí. „Toto je o životě, živobytí a budoucnosti nás všech na planetě Zemi.“
I přes odpor některých velkých států – včetně kritických hlasů z britské opozice – je to jasný signál. Ostrovy s minimálním podílem na emisích už nemlčí. A mezinárodní právo jim dává víc než jen naději.
