Julian Assange může být vydán do USA, rozhodl soud

Zakladatel Wikileaks Julian Assange může být vydán ze Spojeného království do USA, rozhodl Nejvyšší soud. Známému whistleblowerovi hrozí v USA až 175 let vězení. Informuje o tom BBC.

Spojené státy vyhrály odvolání proti lednovému rozhodnutí britského soudu, podle něhož Assange nelze vydat kvůli obavám o jeho duševní zdraví. Soudci byli tentokrát ujištěni, že riziko sebevraždy u whistleblowera nehrozí. Jeho snoubenka oznámila, že se hodlají odvolat.

Assange je v USA hledán kvůli zveřejnění tisíců tajných dokumentů v letech 2010 a 2011.

Britský soud tehdy rozhodl proti vydání z toho důvodu, že se obával, že by Assange měl v americkém žaláři ty nejhorší restriktivní podmínky. Americké úřady je ale ujistily, že nejpřísnější opatření mu nehrozí, pokud by se v budoucnu nedopustil činu, který by si je zasloužil. „Toto riziko je podle našeho názoru vyloučeno nabídnutými zárukami,“ uvedl předseda Nejvyššího soudu, lord Ian Burnett.

Rozsudek je nebezpečný, obává se partnerka

Assangeova snoubenka Stella Moris označila rozsudek za „nebezpečný a zavádějící“ a dodala, že americká ujištění jsou „ze své podstaty nespolehlivá“. V emotivním prohlášení před soudem řekla: „Poslední dva a půl roku zůstává Julian ve vězení Belmarsh a ve skutečnosti je v té či oné podobě zadržován od 7. prosince 2010, tedy 11 let. Jak dlouho to ještě může trvat?“

„Julianův život je opět vážně ohrožen, stejně jako právo novinářů zveřejňovat materiály, které vlády a korporace považují za nepohodlné. Jde o právo svobodného tisku publikovat, aniž by ho ohrožovala šikanující velmoc,“ uvedla v prohlášení šéfredaktorka WikiLeakc Kristin Hrafnsson.

Bouří se i lidskoprávní organizace. Amnesty International označila rozsudek za „parodii na spravedlnost“ a ujištění USA za „hluboce chybné“. Nils Muiznieks, ředitel organizace pro lidská práva pro Evropu, uvedl, že rozhodnutí soudu „představuje vážnou hrozbu pro svobodu tisku ve Spojených státech i v zahraničí“.

Soudci nařídili, že se případ musí vrátit k westminsterskému magistrátnímu soudu, aby jej okresní soudce formálně poslal ministryni vnitra Priti Patel.

Kolik skutečně dostane?

Pokud bude padesátiletý Assange v USA odsouzen, hrozí mu podle jeho právníků možný trest až 175 let vězení. Americká vláda však uvedla, že pravděpodobnější je trest v rozmezí čtyř až šesti let. Vláda USA ho viní z nabourání se do amerických vojenských databází za účelem získání citlivých tajných informací týkajících se válek v Afghánistánu a Iráku, které byly následně zveřejněny na internetových stránkách Wikileaks.

Američtí prokurátoři však tvrdí, že únik tajných materiálů ohrozil životy, a proto USA požádaly o jeho vydání ze Spojeného království. Vydání je proces, v jehož rámci může jedna země požádat druhou o vydání podezřelého k soudnímu řízení.

Assange byl v květnu 2019 uvězněn na 50 týdnů za porušení podmínek kauce poté, co se ukryl na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. Na ambasádě hledal útočiště sedm let od roku 2012 až do svého zatčení v dubnu 2019.

V době útěku na velvyslanectví mu hrozilo vydání do Švédska kvůli obvinění ze sexuálního napadení, které popíral. Tento případ byl později stažen. Přestože si Assange odpykal trest za porušení podmínek kauce, zůstává ve vězení, zatímco bojuje proti vydání, protože v minulosti utíkal.