ZprávyJižní Korea zatím identifikovala 141 obětí letecké nehody, platí státní smutek

Jižní Korea zatím identifikovala 141 obětí letecké nehody, platí státní smutek

V Jižní Koreji dosud identifikovali 141 obětí nedělní letecké havárie společnosti Jeju Air. Úřadující prezident Čche Sang-mok v této souvislosti vyhlásil sedmidenní státní smutek, napsala agentura Jonhap. Jiné letadlo stejných aerolinek se dnes muselo vrátit na letiště, protože mělo problém s podvozkem, kvůli čemuž v neděli při tragické havárii zahynulo celkem 179 lidí.

Záchranáři převezli těla všech obětí do dočasné márnice na letišti v Muanu na jihozápadě země, kde k nehodě došlo, a po pitvě je předají pozůstalým. Osobní věci zemřelých se mezitím sbírají z ranveje, dodaly úřady. Z trosek letadla se také podařilo získat obě černé skříňky, z nichž jedna byla značně poškozená. To může zdržet vyšetřování až o šest měsíců, dodal Jonhap.

Všechna velká města a provincie plánují obětem zřídit pamětní oltáře, které budou fungovat do tohoto víkendu, kdy skončí sedmidenní státní smutek vyhlášený prezidentem Čchem. Ten rodinám vyjádřil hlubokou soustrast, místo nehody prohlásil za zvláštní zónu katastrofy a podpořil intenzivnější vyšetřování celé události.

„Bez ohledu na příčinu přebírám jako generální ředitel plnou zodpovědnost,“ uvedl podle Jonhap ředitel aerolinek Kim E-be, který také pozůstalým vyjádřil soustrast. Jeho letecká společnost připravila program ve výši jedné miliardy dolarů (přes 24 miliard Kč), kterým chce podpořit pozůstalé.

Jiný stroj Jeju Air dnes po vzletu také zaregistroval problém s podvozkem. I když kapitán podle společnosti později potvrdil, že podvozek fungoval normálně, rozhodl se s letadlem po necelé hodině přistát na letišti Kimpcho na severu země, odkud vzlétl. Aerolinky pro cestující vypravily náhradní let, 21 z nich se ale z bezpečnostních důvodů rozhodlo nenastoupit, podotkl Jonhap. Zákazníci dnes také podle agentury v souvislosti s nedělní nehodou zrušili přibližně 68.000 rezervací letenek.

Stroj typu Boeing 737-800 se v neděli pokoušel přistát na letišti v Muanu bez vysunutého podvozku. Záběry pak ukazují, jak dvoumotorové letadlo ve velké rychlosti klouže po ranveji a po nárazu do betonové zdi za koncem přistávací dráhy exploduje. Při neštěstí zemřelo 179 lidí a přežili dva členové posádky, kteří jsou v nemocnici.

Nadále se vyšetřuje příčina nehody. Jihokorejské úřady mluví o selhání podvozku, možná i v důsledku střetu s ptákem, což ale experti oslovení agenturou Reuters zpochybňují. Jižní Korea podle agentury AFP zvažuje speciální kontrolní prohlídky všech letounů Boeing 737-800 v zemi a také mimořádnou bezpečnostní kontrolu celého systému řízení letového provozu.

Soustrast pozůstalým obětí vyjádřila například předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, papež František nebo čínský prezident Si Ťin-pching a jeho americký protějšek Joe Biden. Upřímnou soustrast vyjádřil i český ministr zahraničí Jan Lipavský.

Doporučujeme

Ukrajinské úřady informují o několika zraněných lidech kvůli ruským útokům

Ukrajinské úřady informují o několika zraněných lidech kvůli ruským útokům. Drony zranily dva lidi v Chersonu a jeho okolí, napsal dnes ráno server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady. V Dněpropetrovské oblasti byla podle šéfa správy tohoto regionu Oleksandra Hanži zraněna tříletá holčička. V sobotu pozdě večer místní činitelé informovali o pěti zraněných po dronovém útoku na Charkov. Mezi Ruskem a Ukrajinou přitom platí třídenní příměří.

Povstalci zabili na východě Konga 69 lidí

Ozbrojenci z povstaleckého uskupení CODECO zabili na východě Konga nejméně 69 lidí. K útoku v provincii Ituri došlo již na konci dubna, přítomnost povstalců v oblasti ale způsobila, že těla obětí byla nalezena s mnohadenním zpožděním, sdělily v sobotu agentuře AFP zdroje z konžských bezpečnostních složek.

Izrael deportoval dva aktivisty, které zadržel na flotile mířící do Gazy

Izrael dnes deportoval dva aktivisty, které zadržel na flotile směřující do Pásma Gazy. Oba byli vyhoštěni poté, co bylo ukončeno jejich vyšetřování, uvedlo podle agentury Reuters izraelské ministerstvo zahraničí. Izraelské úřady vinily Španěla Saifa Abu Kesheka a Brazilce Thiaga Ávilu z vazeb na palestinské teroristické hnutí Hamás prostřednictvím organizace PCPA, která sdružuje Palestince v zahraničí. Oba tato obvinění odmítli. Není zřejmé, kam byla dvojice deportována.

Nový Zéland chce přiznat velrybám právní osobnost

Nový Zéland řeší neobvyklý návrh zákona. Poslanec za Zelené Teanau Tuiono předložil parlamentu takzvaný Whale Health Bill, který by velrybám přiznal právní osobnost a vlastní práva. Návrh navazuje na dlouholetou snahu původních obyvatel Polynésie o silnější ochranu oceánu a mořských savců.

Slavistickou ostudu komentuje i bývalý oblíbenec z Edenu

Ostudný závěr pražského derby mezi Slavií a Spartou má další dozvuky. K řádění části fanoušků v Edenu se vyjádřil i bývalý brazilský fotbalista Adauto, který ve Slavii působil na začátku tisíciletí a mezi fanoušky patřil k oblíbeným tvářím. Jeho vzkaz byl krátký, ostrý a pro sešívané hodně nepříjemný.

Cestující z lodi zasažené hantavirem čeká vylodění u Tenerife

Výletní loď MV Hondius, na které se objevil hantavirus, se přiblížila k Tenerife. Španělské úřady tam připravily řízené vylodění a repatriaci 147 cestujících do jejich domovských zemí. S nákazou jsou spojena tři úmrtí, další lidé byli z plavidla už dříve evakuováni k léčbě.

Nový parlament zvolil Magyara coby premiéra Maďarska

Noví poslanci dnes na ustavujícím zasedání parlamentu formálně zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. Informovaly o tom světové agentury. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po 16 letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána. Ten už dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu.

Putin v projevu na Rudém náměstí odsoudil NATO

Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí k obhajobě války na Ukrajině a k ostré kritice NATO.

Nová předsedkyně maďarského parlamentu nařídila vrátit na budovu vlajku EU

V Maďarsku dopoledne začalo ustavující zasedání nového parlamentu, který vzešel z dubnových voleb, v nichž drtivě zvítězila středopravicová strana Tisza. Nově jmenovaná předsedkyně zákonodárného sboru Ágnes Forsthofferová nařídila, aby se na budovu instituce vrátila vlajka Evropské unie, napsala agentura AFP. Očekává se, že dnes zákonodárci zvolí premiérem země šéfa vítězného politického uskupení Pétera Magyara. Dosavadní předseda vlády Viktor Orbán končí v čele kabinetu po 16 letech vlády a dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu. Podle AP dnes novou přísahu nesložil.

Fico se v Moskvě sešel s Putinem, vojenské přehlídky se nezúčastnil

Slovenský premiér Robert Fico se dnes v Moskvě sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Do ruského hlavního města přijel na oslavy spojené s 81. výročím vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Dopolední tradiční přehlídky na Rudém náměstí se ale šéf slovenské vlády nezúčastnil, napsalo ruské vydání stanice BBC. Fico je jediným lídrem ze zemí Evropské unie, který je oslavám ke Dni vítězství v Moskvě přítomen.

Mexico City se propadá až o dva centimetry za měsíc

Mexico City se už desítky let pomalu propadá do země. Nová satelitní měření NASA teď ukazují, jak rychle se některé části obří metropole s více než 20 miliony obyvatel posouvají dolů. V některých místech jde podle dat až o více než dva centimetry za měsíc.

Trump vyjednal třídenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou

Rusko a Ukrajina potvrdily třídenní příměří, které má platit od 9. do 11. května. Oznámil ho americký prezident Donald Trump, podle něhož se obě strany dohodly také na výměně 1000 zajatců z každé strany.

Amsterdam zakázal reklamy na maso a fosilní paliva

Amsterdam od začátku května zakázal reklamy na maso a produkty spojené s fosilními palivy ve veřejném prostoru. Z tramvajových zastávek, billboardů nebo stanic metra zmizely propagace burgerů, letenek, SUV i benzinových aut. Nizozemská metropole se tak stala první hlavní městem na světě, které podobné opatření zavedlo.

Evropa může kvůli nedostatku paliva sáhnout po amerických zásobách

Evropské aerolinky by mohly začít více využívat letecké palivo vyráběné ve Spojených státech. Důvodem jsou obavy z možného nedostatku paliva po narušení dodávek z oblasti Perského zálivu. Situaci komplikuje válka USA a Izraele s Íránem, která už výrazně zvedla cenu paliva pro evropské dopravce.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama