ZprávyJihokorejský prezident ustál pokus o impeachment. Vládnoucí strana ale tlačí na jeho...

Jihokorejský prezident ustál pokus o impeachment. Vládnoucí strana ale tlačí na jeho rezignaci

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v sobotu přežil hlasování o impeachmentu kvůli krátkému vyhlášení stanného práva. Jeho vlastní strana uvedla, že bude usilovat o jeho rezignaci. Informuje o tom CNN, BBC a další servery.

Jun se vyhnul sesazení z funkce poté, co členové Strany lidové moci (PPP), jíž je prezident členem, opustili parlament a hlasování bojkotovali. Pouze dva z nich zůstali uvnitř, zatímco jeden vládní zákonodárce, který se vrátil, hlasoval proti návrhu.

Před hlavním sálem bylo slyšet opoziční zákonodárce, jak křičí: „Jděte dovnitř!“ a nazývají je „zbabělci“, píše CNN. Davy lidí před Národním shromážděním požadovaly prezidentovo sesazení.

Prezident Jun čelí intenzivnímu tlaku, aby odstoupil z funkce vůdce poté, co šokoval svým návrhem vyhlásit v Jižní Koreji stanné právo. Neúspěšný pokus – který by byl poprvé za více než čtyřicet let, kdy byl zákon vyhlášen – vyvolal prudkou odezvu.

Opoziční zákonodárci předložili další návrh na středu 11. prosince. To je nejbližší možný termín, kdy mohou o Junově impeachmentu hlasovat. Jak píše BBC, opozice bude potřebovat osm přeběhlíků z vládního tábora.

Což není nereálné. Přestože se poslanci z velké části spojili, aby hlasování o impeachmentu znemožnili, vládní strana trvá na tom, že prezident musí skončit.

Předseda PPP Han Dong-hoon uvedl, že jeho strana „bude i nadále prosazovat prezidentovu poklidnou rezignaci“, aby uklidnila situaci v zemi.

Opoziční zákonodárce Kim Joon-hyung ze strany Obnova Koreje uvedl, že není možné, aby prezident vydržel do konce svého funkčního období. „Čím dříve odstoupí, tím lépe pro naši zemi,“ řekl.

Omluva národu

Jun se před hlasováním omluvil národu ve svém prvním veřejném vystoupení od chvíle, kdy jeho neúspěšný pokus o zavedení stanného práva uvrhl zemi do politického chaosu a vedl k výzvám k jeho impeachmentu.

Toto mimořádné vyhlášení stanného práva vyplynulo z mého zoufalství jakožto nejvyššího odpovědného činitele za státní záležitosti,“ řekl Jun ve dvouminutovém projevu.

Hluboce se omlouvám a upřímně se omlouvám občanům, kteří museli být velmi šokováni,“ řekl prezident. Uznal, že jihokorejským občanům ‚způsobil úzkost a nepříjemnosti‘. Slíbil, že se „nebude vyhýbat právní a politické odpovědnosti spojené s vyhlášením stanného práva“.

Rozruch začal v úterý pozdě večer, kdy Jun v neohlášeném televizním projevu vyhlásil stanné právo. Obvinil hlavní opoziční stranu ze sympatií k Severní Koreji a z „protistátní činnosti“. Odvolával se přitom na návrh Demokratické strany, která má v parlamentu většinu, na odvolání nejvyšších státních zástupců a odmítnutí vládního návrhu rozpočtu.

Přesto byl vůdce během pouhých šesti hodin nucen ustoupit poté, co se zákonodárci protlačili přes vojáky do parlamentu a jednomyslně dekret zrušili.

Prezident nemá podporu

Na adresu zvěstí, že bude znovu vyhlášeno stanné právo, Jun v sobotu prohlásil, že „rozhodně nedojde k žádnému druhému pokusu o změnu ústavy“.

Pověřím svou stranu stabilizací politické situace po zbytek svého funkčního období. Omlouvám se občanům za obavy, které jsem způsobil,“ uzavřel Jun, když sestoupil z pódia a uklonil se.

Vyhlášení vojenského výjimečného stavu, ačkoli trvalo jen krátce, se setkalo s šokem a hněvem v celé zemi. Jižní Korea zůstává hluboce poznamenána brutalitou stanného práva zavedeného během desetiletí vojenské diktatury, než v 80. letech 20. století zvítězila v dlouhém a krvavém boji za demokracii.

Tlak na Juna se v následujících dnech stupňoval, protestující a opoziční představitelé požadovali jeho odvolání z funkce a jeho podpora kolísala i v jeho vlastní straně a armádě.

V pátek Han prohlásil, že Jun musí okamžitě skončit jako prezident, aby byla země chráněna před „vážným nebezpečím“. Objevily se totiž informace, že Jun chtěl za stanného práva nařídit zatýkání některých vrcholových politiků, včetně Hana samotného.

Doporučujeme

Trump nařídil přezkoumat ochranu vlků v USA

Federální ochrana vlků ve Spojených státech se může znovu oslabit. Americké ministerstvo vnitra dostalo tři měsíce na posouzení, zda se jejich populace zotavily natolik, aby mohly být vyřazeny ze seznamu ohrožených druhů.

Zvýšení sazeb ECB je téměř jisté. Investoři se ale rozcházejí v názorech, co bude pak

Mezi investory panuje jednotné přesvědčení, že Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvýší úrokové sazby. Není však jasné, co bude následovat. Ekonomika eurozóny se ukázala jako odolnější a dopady války s Íránem byly pod očekáváním. Inflační rizika však přetrvávají a navíc rostou výnosy dluhopisů.

Trump slibuje Američanům 5000 dolarů, pokud republikáni vyhrají volby

Americký prezident Donald Trump slíbil každému dospělému Američanovi vyplatit 5000 dolarů, pokud republikáni v listopadových volbách získají většinu v obou komorách Kongresu. Plán, který Trump označil za „Trumpovu dividendu“, by podle odhadů stál více než bilion dolarů. Není zatím jasné, z čeho by vláda peníze financovala ani zda by takový krok byl legální.

Kdy skončí válka s Íránem podle Trumpa? Prezident naznačil termín

Válka s Íránem neskončí dříve než po listopadových volbách v Kongresu, prohlásil americký prezident Donald Trump na stranickém sjezdu v Texasu. Také obvinil Teherán, že se snaží ovlivnit volby ve prospěch demokratů. Toto tvrzení však nepodpořil důkazy.

Zelenskyj je na návštěvě Kanady, má jednat s premiérem Carneyem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přiletěl do Kanady. Po příletu uvedl, že posílení ukrajinské protivzdušné obrany a příprava na další válečnou zimu bude hlavními tématy jeho návštěvy, během které bude jednat s premiérem Markem Carneyem. Letoun s ukrajinským prezidentem v noci přistál v Calgary, napsal kanadský list The Globe and Mail na svém webu.

Údery na Ukrajině a v Rusku si podle úřadů vyžádaly nejméně pět obětí

Ukrajinské a ruské úřady informují o nejméně pěti obětech vzájemných úderů, napsala dnes agentura Reuters. V jihoukrajinském přístavním městě Mykolajiv jsou po ruském útoku hlášeni čtyři mrtví, zatímco v ruské Voroněžské oblasti na jihozápadě země zahynul při úderu ukrajinského dronu jeden člověk.

Putin si podle Trumpa přeje uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin si přeje uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině, prohlásil dnes podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Kdyby si to přál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, bylo by to hezké, uvedl. Konverzaci s šéfem Kremlu zároveň označil za skvělou. Prezidenti Ruska a USA si v úterý telefonovali o rusko-ukrajinské válce i vzájemných vztazích.

Šance, že AI vyhubí už v příštím desetiletí lidstvo, je víc než deset procent, varuje výzkumník

Umělá inteligence se podle některých odborníků vyvíjí tak rychle, že může v příštích letech představovat existenční hrozbu pro lidstvo. Evan Hubinger, přední výzkumník bezpečnosti umělé inteligence ve společnosti Anthropic, uvedl, že podle něj existuje více než desetiprocentní pravděpodobnost, že by AI mohla během příštího desetiletí zabít všechny lidi.

Finsko se opevnilo na hranici s Ruskem. Nový plot měří 200 kilometrů

Finsko podle serverů Euronews a The Moscow Times dokončilo 200 kilometrů dlouhý bezpečnostní plot na hranici s Ruskem. Opatření má posílit ochranu východní hranice země, kterou Helsinky vnímají jako zranitelnou vůči hybridním hrozbám a možnému využívání migrace k politickému tlaku.

Svět se potýká s nedostatkem nafty. Ceny mohou být vysoké i v dalších měsících

Globální trh s naftou se potýká s omezenými dodávkami, které v nadcházejících měsících pravděpodobně udrží ceny vysoko. Důvodem jsou výpadky rafinerií na Blízkém východě a v Rusku, jejichž dopady zesílily válka v Perském zálivu i ukrajinské útoky dronů.

Ozbrojený muž ve východním Thajsku zastřelil učitelku mateřské školy

Ozbrojený muž dnes zastřelil učitelku mateřské školy v provincii Chonburi ve východním Thajsku, informovaly agentury. Z budovy bylo bezpečně evakuováno 44 dětí, tři učitelé a tři další pracovníci zařízení, uvedly úřady. Střelec, který byl podle prvotních informací manželem oběti, z místa činu uprchl. Motiv útoku zatím není znám.

Klimatická změna vstupuje do geopolitiky. Může rozdmýchat konflikty o potraviny a zdroje

Sucha, extrémní počasí, války i narušené dodavatelské řetězce zvyšují tlak na světový potravinový systém. Nové výzkumy ukazují, že změny v zemědělské produkci mohou posilovat sociální napětí – nejen tam, kde úroda klesá, ale i v oblastech, kde se půda stává cennější.

Slovenská vláda schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16

Slovenská vláda dnes schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16 s příslušnou výbavou v odhadované ceně 390 milionů eur (9,4 miliardy korun). Letadla pro slovenskou armádu by měla být dodána do konce roku 2030. Bratislava už dříve objednala 14 těchto strojů, z nichž čtyři zůstaly ve Spojených státech v souvislosti s výcvikem slovenského personálu. Česko za bývalé vlády Petra Fialy schválilo pořízení 24 letounů F-35A Lightning II v nejmodernější verzi Block IV.

KOMENTÁŘ: Google našel Texas Evropy. Do téhle země kvůli AI nalije 15 miliard dolarů

Americká společnost Google, která spadá pod mateřskou loď Alphabet, odklepla dosud největší jednorázovou investici v Evropě. V přepočtu přes 310 miliard korun pošle na rozvoj své AI infrastruktury ve Finsku. Zájem o stavbu datacenter v této skandinávské zemi mají i další společnosti.

Desítky Korejců protestovaly proti možnému vyslání vojáků na pomoc USA s Íránem

Desítky Jihokorejců dnes demonstrovaly před areálem velvyslanectví USA v Soulu a vyzvaly vládu, aby nevysílala korejské vojáky do oblasti Perského zálivu, informovala agentura AFP. Americký prezident Donald Trump vyvíjí na asijského spojence nátlak, aby pomohl USA ve válce s Íránem, který značně omezil námořní dopravu v Hormuzském průlivu, klíčové úžině, která je hlavní trasou pro dopravu energetických surovin.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama