ZprávyJihokorejský prezident ustál pokus o impeachment. Vládnoucí strana ale tlačí na jeho...

Jihokorejský prezident ustál pokus o impeachment. Vládnoucí strana ale tlačí na jeho rezignaci

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v sobotu přežil hlasování o impeachmentu kvůli krátkému vyhlášení stanného práva. Jeho vlastní strana uvedla, že bude usilovat o jeho rezignaci. Informuje o tom CNN, BBC a další servery.

Jun se vyhnul sesazení z funkce poté, co členové Strany lidové moci (PPP), jíž je prezident členem, opustili parlament a hlasování bojkotovali. Pouze dva z nich zůstali uvnitř, zatímco jeden vládní zákonodárce, který se vrátil, hlasoval proti návrhu.

Před hlavním sálem bylo slyšet opoziční zákonodárce, jak křičí: „Jděte dovnitř!“ a nazývají je „zbabělci“, píše CNN. Davy lidí před Národním shromážděním požadovaly prezidentovo sesazení.

Prezident Jun čelí intenzivnímu tlaku, aby odstoupil z funkce vůdce poté, co šokoval svým návrhem vyhlásit v Jižní Koreji stanné právo. Neúspěšný pokus – který by byl poprvé za více než čtyřicet let, kdy byl zákon vyhlášen – vyvolal prudkou odezvu.

Opoziční zákonodárci předložili další návrh na středu 11. prosince. To je nejbližší možný termín, kdy mohou o Junově impeachmentu hlasovat. Jak píše BBC, opozice bude potřebovat osm přeběhlíků z vládního tábora.

Což není nereálné. Přestože se poslanci z velké části spojili, aby hlasování o impeachmentu znemožnili, vládní strana trvá na tom, že prezident musí skončit.

Předseda PPP Han Dong-hoon uvedl, že jeho strana „bude i nadále prosazovat prezidentovu poklidnou rezignaci“, aby uklidnila situaci v zemi.

Opoziční zákonodárce Kim Joon-hyung ze strany Obnova Koreje uvedl, že není možné, aby prezident vydržel do konce svého funkčního období. „Čím dříve odstoupí, tím lépe pro naši zemi,“ řekl.

Omluva národu

Jun se před hlasováním omluvil národu ve svém prvním veřejném vystoupení od chvíle, kdy jeho neúspěšný pokus o zavedení stanného práva uvrhl zemi do politického chaosu a vedl k výzvám k jeho impeachmentu.

„Toto mimořádné vyhlášení stanného práva vyplynulo z mého zoufalství jakožto nejvyššího odpovědného činitele za státní záležitosti,“ řekl Jun ve dvouminutovém projevu.

„Hluboce se omlouvám a upřímně se omlouvám občanům, kteří museli být velmi šokováni,“ řekl prezident. Uznal, že jihokorejským občanům ‚způsobil úzkost a nepříjemnosti‘. Slíbil, že se „nebude vyhýbat právní a politické odpovědnosti spojené s vyhlášením stanného práva“.

Rozruch začal v úterý pozdě večer, kdy Jun v neohlášeném televizním projevu vyhlásil stanné právo. Obvinil hlavní opoziční stranu ze sympatií k Severní Koreji a z „protistátní činnosti“. Odvolával se přitom na návrh Demokratické strany, která má v parlamentu většinu, na odvolání nejvyšších státních zástupců a odmítnutí vládního návrhu rozpočtu.

Přesto byl vůdce během pouhých šesti hodin nucen ustoupit poté, co se zákonodárci protlačili přes vojáky do parlamentu a jednomyslně dekret zrušili.

Prezident nemá podporu

Na adresu zvěstí, že bude znovu vyhlášeno stanné právo, Jun v sobotu prohlásil, že „rozhodně nedojde k žádnému druhému pokusu o změnu ústavy“.

„Pověřím svou stranu stabilizací politické situace po zbytek svého funkčního období. Omlouvám se občanům za obavy, které jsem způsobil,“ uzavřel Jun, když sestoupil z pódia a uklonil se.

Vyhlášení vojenského výjimečného stavu, ačkoli trvalo jen krátce, se setkalo s šokem a hněvem v celé zemi. Jižní Korea zůstává hluboce poznamenána brutalitou stanného práva zavedeného během desetiletí vojenské diktatury, než v 80. letech 20. století zvítězila v dlouhém a krvavém boji za demokracii.

Tlak na Juna se v následujících dnech stupňoval, protestující a opoziční představitelé požadovali jeho odvolání z funkce a jeho podpora kolísala i v jeho vlastní straně a armádě.

V pátek Han prohlásil, že Jun musí okamžitě skončit jako prezident, aby byla země chráněna před „vážným nebezpečím“. Objevily se totiž informace, že Jun chtěl za stanného práva nařídit zatýkání některých vrcholových politiků, včetně Hana samotného.

Doporučujeme

Ruský dronový útok na ukrajinské nádraží zabil nejméně třináct lidí

Třináct mrtvých a nejméně deset zraněných si vyžádal čtvrteční ruský dronový útok na železniční nádraží v ukrajinském Dněpru. Bezpilotní letoun s proudovým pohonem zasáhl nástupiště plné cestujících, na kterém právě stál vlak směřující do Záporoží. Mezi zraněnými je také jedenáctiletý chlapec. Ruské útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu v posledních měsících výrazně zesílily.

Velká změna v čele ECB. Lagarde oznámila předčasný konec

Evropská centrální banka (ECB) přijde o svou prezidentku dříve, než se očekávalo. Christine Lagarde ve čtvrtek oznámila, že 7. února příštího roku odstoupí z funkce, přestože její mandát měl skončit až v říjnu 2027. Rozhodnutí otevírá otázku budoucího vedení jedné z nejvlivnějších evropských finančních institucí v době rostoucí ekonomické nejistoty.

Hackeři zasadili DHS tvrdou ránu. Odhalili data tisíců zaměstnanců včetně tajných agentů

Spojené státy čelí dalšímu rozsáhlému úniku citlivých informací. Hackerská skupina zveřejnila osobní údaje více než 40 tisíc pracovníků ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS), včetně osob zapojených do zpravodajských a tajných operací. Jde již o třetí závažný bezpečnostní incident tohoto druhu během několika posledních týdnů.

Extrémní teploty a miliardové škody. Evropa se připravuje na oteplení o 3 stupně Celsia

Evropská unie se připravuje na budoucnost, v níž budou extrémní vedra, povodně a rozsáhlé požáry představovat stále vážnější hrozbu. Evropská komise (EK) představila nová pravidla, která mají členské státy přimět k důslednější ochraně obyvatel před klimatickými katastrofami. Brusel přitom počítá i se scénářem globálního oteplení o tři stupně Celsia do konce století. Na pomoc domácnostem však žádné nové prostředky nenabízí.

Přirozená obnova tropických lesů omezuje šíření invazních druhů

Tropické lesy mají přirozenou schopnost bránit se šíření nepůvodních stromů. Nový výzkum ukázal, že zatímco v prvních letech obnovy mohou tyto druhy převládat, s postupným růstem původních dřevin jejich zastoupení klesá. Přirozená obnova lesů tak může pomáhat chránit biologickou rozmanitost i stabilitu lesních ekosystémů.

Albánie přitvrdila proti demonstrantům. Za pouhou účast na protestu hrozí astronomická pokuta

Albánská vláda přitvrdila vůči protivládním demonstracím, které už několik měsíců otřásají hlavním městem Tiranou. Nově mohou lidé dostat pokutu až 500 tisíc leků (zhruba 134 tisíc korun), přestože se sami žádného násilí nedopustili. Opatření přichází v době sílících protestů požadujících odstoupení premiéra Ediho Ramy.

Vance poslal dopis šéfovi íránské bezpečnostní rady kvůli jednání o míru

Americký viceprezident J.D. Vance zaslal dopis šéfovi íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Mohsenu Rezáímu ve snaze oživit mírové rozhovory. Dnes to napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele a další své zdroje. Vance tak učinil na pokyn prezidenta Donalda Trumpa.

Hegseth odvolal hlavního plánovače Pentagonu. Hrozí obnovení úderů proti Íránu

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal jednoho z nejvýše postavených vojenských plánovačů Pentagonu. Generálporučík Brett Sylvia opouští funkci v době, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa připravuje možné obnovení úderů proti Íránu. Americké síly na Blízkém východě jsou schopny zahájit rozsáhlou operaci během pouhých 96 hodin od vydání rozkazu.

Cyklon Arnab v Indii zabil nejméně šest lidí, část pobřeží je bez elektřiny

Cyklon Arnab, který ve středu zasáhl indický stát Ándhrapradéš, připravil o život nejméně šest lidí, informovala agentura Reuters s odvoláním na oficiální zdroje.

ANALÝZA: Putin ani přes Trumpovy ústupky nepolevuje ve svých požadavcích. Má vůbec diplomacie smysl?

Donald Trump se snaží ukončit válku na Ukrajině prostřednictvím diplomatického tlaku, ekonomických pobídek a přímých jednání s Moskvou. Dosavadní výsledky však naznačují, že americký prezident a Vladimir Putin přistupují k mírovému procesu se zásadně odlišnými očekáváními. Zatímco Washington hledá cestu k dohodě, Kreml nadále trvá na územních požadavcích a omezení budoucí bezpečnostní politiky Kyjeva. Další kolo rozhovorů se přitom může uskutečnit už 10. listopadu v Abú Zabí. Je otázkou, zda skutečně může někam vést.

KLDR vypálila asi tucet balistických střel krátkého doletu

Severní Korea dnes vypálila zhruba tucet balistických střel krátkého doletu směrem k Japonskému moři, uvedl jihokorejský Sbor náčelníků štábů (JCS). Ten nejprve oznámil, že Pchjongjang vypálil jeden neidentifikovaný projektil. Japonská pobřežní stráž předtím uvedla, že šlo zřejmě o balistickou střelu, která již dopadla do moře. O incidentu informovaly agentury AFP a Reuters.

Rusko v noci na dnešek zničilo 1214 ukrajinských dronů, což je patrně rekord

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek nad mnoha částmi Ruska zničila 1214 ukrajinských bezpilotních letounů, uvedlo podle agentury TASS ministerstvo obrany v Moskvě. Je to patrně rekordní počet. Na řadě letišť byl omezen provoz. O velkých škodách v důsledku ukrajinských útoků se ale TASS nezmiňuje.

Bolsonaro tvrdí, že brazilské volby byly zmanipulované a skutečným vítězem je on

Brazilský senátor Flávio Bolsonaro se po prohře v nedělních prezidentských volbách prohlásil za právoplatného vůdce Brazílie. Tvrdí, že volby byly zmanipulované a vítězství mu ukradli prezident Luiz Inácio Lula da Silva a nejvyšší soud. Pro svá obvinění však nepředložil žádné důkazy. Své prohlášení zveřejnil po příletu do Spojených států, kam odcestoval navzdory příkazu brazilského nejvyššího soudu odevzdat cestovní pasy.

Srbská policie zastřelila útočníka před izraelskou ambasádou v Bělehradě. Země vyhlásila nejvyšší stupeň teroristické hrozby

Srbská policie ve středu brzy ráno zastřelila mladého muže, který před izraelským velvyslanectvím v Bělehradě zaútočil dvěma noži na policistu. Úřady incident označily za teroristický útok a v celé zemi vyhlásily nejvyšší stupeň bezpečnostního ohrožení.

Ve Španělsku se srazily dva vysokorychlostní vlaky. Zahynulo přes šedesát lidí, desítky zraněných

Nejméně 64 mrtvých a dalších 80 zraněných si podle dosavadních informací vyžádala středeční srážka dvou vysokorychlostních vlaků ve středním Španělsku. K tragédii došlo nedaleko města Toledo, jižně od Madridu. Jde o jednu z nejhorších železničních nehod v historii země. Příčina srážky zatím není známá, železniční doprava mezi španělskou metropolí a jihem země byla přerušena.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama