ZprávyJihokorejský prezident ustál pokus o impeachment. Vládnoucí strana ale tlačí na jeho...

Jihokorejský prezident ustál pokus o impeachment. Vládnoucí strana ale tlačí na jeho rezignaci

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v sobotu přežil hlasování o impeachmentu kvůli krátkému vyhlášení stanného práva. Jeho vlastní strana uvedla, že bude usilovat o jeho rezignaci. Informuje o tom CNN, BBC a další servery.

Jun se vyhnul sesazení z funkce poté, co členové Strany lidové moci (PPP), jíž je prezident členem, opustili parlament a hlasování bojkotovali. Pouze dva z nich zůstali uvnitř, zatímco jeden vládní zákonodárce, který se vrátil, hlasoval proti návrhu.

Před hlavním sálem bylo slyšet opoziční zákonodárce, jak křičí: „Jděte dovnitř!“ a nazývají je „zbabělci“, píše CNN. Davy lidí před Národním shromážděním požadovaly prezidentovo sesazení.

Prezident Jun čelí intenzivnímu tlaku, aby odstoupil z funkce vůdce poté, co šokoval svým návrhem vyhlásit v Jižní Koreji stanné právo. Neúspěšný pokus – který by byl poprvé za více než čtyřicet let, kdy byl zákon vyhlášen – vyvolal prudkou odezvu.

Opoziční zákonodárci předložili další návrh na středu 11. prosince. To je nejbližší možný termín, kdy mohou o Junově impeachmentu hlasovat. Jak píše BBC, opozice bude potřebovat osm přeběhlíků z vládního tábora.

Což není nereálné. Přestože se poslanci z velké části spojili, aby hlasování o impeachmentu znemožnili, vládní strana trvá na tom, že prezident musí skončit.

Předseda PPP Han Dong-hoon uvedl, že jeho strana „bude i nadále prosazovat prezidentovu poklidnou rezignaci“, aby uklidnila situaci v zemi.

Opoziční zákonodárce Kim Joon-hyung ze strany Obnova Koreje uvedl, že není možné, aby prezident vydržel do konce svého funkčního období. „Čím dříve odstoupí, tím lépe pro naši zemi,“ řekl.

Omluva národu

Jun se před hlasováním omluvil národu ve svém prvním veřejném vystoupení od chvíle, kdy jeho neúspěšný pokus o zavedení stanného práva uvrhl zemi do politického chaosu a vedl k výzvám k jeho impeachmentu.

„Toto mimořádné vyhlášení stanného práva vyplynulo z mého zoufalství jakožto nejvyššího odpovědného činitele za státní záležitosti,“ řekl Jun ve dvouminutovém projevu.

„Hluboce se omlouvám a upřímně se omlouvám občanům, kteří museli být velmi šokováni,“ řekl prezident. Uznal, že jihokorejským občanům ‚způsobil úzkost a nepříjemnosti‘. Slíbil, že se „nebude vyhýbat právní a politické odpovědnosti spojené s vyhlášením stanného práva“.

Rozruch začal v úterý pozdě večer, kdy Jun v neohlášeném televizním projevu vyhlásil stanné právo. Obvinil hlavní opoziční stranu ze sympatií k Severní Koreji a z „protistátní činnosti“. Odvolával se přitom na návrh Demokratické strany, která má v parlamentu většinu, na odvolání nejvyšších státních zástupců a odmítnutí vládního návrhu rozpočtu.

Přesto byl vůdce během pouhých šesti hodin nucen ustoupit poté, co se zákonodárci protlačili přes vojáky do parlamentu a jednomyslně dekret zrušili.

Prezident nemá podporu

Na adresu zvěstí, že bude znovu vyhlášeno stanné právo, Jun v sobotu prohlásil, že „rozhodně nedojde k žádnému druhému pokusu o změnu ústavy“.

„Pověřím svou stranu stabilizací politické situace po zbytek svého funkčního období. Omlouvám se občanům za obavy, které jsem způsobil,“ uzavřel Jun, když sestoupil z pódia a uklonil se.

Vyhlášení vojenského výjimečného stavu, ačkoli trvalo jen krátce, se setkalo s šokem a hněvem v celé zemi. Jižní Korea zůstává hluboce poznamenána brutalitou stanného práva zavedeného během desetiletí vojenské diktatury, než v 80. letech 20. století zvítězila v dlouhém a krvavém boji za demokracii.

Tlak na Juna se v následujících dnech stupňoval, protestující a opoziční představitelé požadovali jeho odvolání z funkce a jeho podpora kolísala i v jeho vlastní straně a armádě.

V pátek Han prohlásil, že Jun musí okamžitě skončit jako prezident, aby byla země chráněna před „vážným nebezpečím“. Objevily se totiž informace, že Jun chtěl za stanného práva nařídit zatýkání některých vrcholových politiků, včetně Hana samotného.

Doporučujeme

Otevřme znovu otázku vstupu Ukrajiny do NATO, vyzval spojence Macron

Měli bychom znovu otevřít otázku o vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO), řekl francouzský prezident Emmanuel Macron na summitu koalice ochotných v Berlíně. Také vyzval spojence k poskytnutí systémů protivzdušné obrany zemi napadené Ruskem.

Tchaj-wan hlásí dezinformační kampaň před místními volbami, podezírá Čínu

Tchaj-wan upozornil společnost Meta Platforms na téměř 2700 účtů na sociálních sítích, které podle něj mohou být součástí čínské kampaně zaměřené na ovlivnění voleb na ostrově. Účty se objevily především na platformě Threads a podle tchajwanských úřadů sloužily k šíření dezinformací a prohlubování politických rozporů před místními volbami, které se uskuteční 28. listopadu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na tři tchajwanské vládní představitele a interní zprávy z úřadů.

KOMENTÁŘ: Doktoři v zajetí, nemocnice v troskách. V Gaze je těžké zachraňovat životy

Na okupovaných palestinských územích důsledkem izraelských útoků po sedmém říjnu 2023 kolabuje civilní infrastruktura. Mnohé zdroje však naznačují, že krize zdravotnictví v Gaze není jen přirozenou konsekvencí současné války. Je destrukce zdravotnictví jednou z dlouhodobých izraelských strategií?

Ukrajina informuje o mrtvých a raněných po velkém nočním ruském útoku

Nejméně osm obětí na životech a 28 raněných si vyžádaly noční ruské útoky na Kyjev a devět dalších regionů, oznámil dnes ukrajinský premiér Serhij Koreckyj na sociální síti Telegram. Při útoku v Kyjevě, kde ruské rakety zasáhly mosty a další kritickou infrastrukturu zahynulo šest lidí a dalších 15 utrpělo zranění, uvedl premiér.

Putina válka unavuje. Chce ji ukončit, vzkázal skeptické Evropě Trump

Americký prezident Donald Trump se po summitu v Číně telefonicky spojil s evropskými lídry na schůzce v Berlíně. Ujistil je o úmyslech ruského diktátora Vladimira Putina co nejrychleji ukončit válku. Trump měl na Putina tlačit, aby uzavřel mírovou dohodu. Ruský prezident poprvé vyjádřil otevřenost vůči účasti Evropy na mírových jednání.

EET se od ledna vrací, za chyby ale nebudou pokuty. Schillerová potvrdila zkušební měsíc

Elektronická evidence tržeb se od 1. ledna 2027 vrací do českých podniků. Finanční správa však během prvního měsíce nebude provádět kontroly ani ukládat pokuty za chyby. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že leden poslouží jako zkušební období, během kterého si podnikatelé mohou nový systém vyzkoušet.

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama