ZprávyJihokorejský prezident ustál pokus o impeachment. Vládnoucí strana ale tlačí na jeho...

Jihokorejský prezident ustál pokus o impeachment. Vládnoucí strana ale tlačí na jeho rezignaci

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v sobotu přežil hlasování o impeachmentu kvůli krátkému vyhlášení stanného práva. Jeho vlastní strana uvedla, že bude usilovat o jeho rezignaci. Informuje o tom CNN, BBC a další servery.

Jun se vyhnul sesazení z funkce poté, co členové Strany lidové moci (PPP), jíž je prezident členem, opustili parlament a hlasování bojkotovali. Pouze dva z nich zůstali uvnitř, zatímco jeden vládní zákonodárce, který se vrátil, hlasoval proti návrhu.

Před hlavním sálem bylo slyšet opoziční zákonodárce, jak křičí: „Jděte dovnitř!“ a nazývají je „zbabělci“, píše CNN. Davy lidí před Národním shromážděním požadovaly prezidentovo sesazení.

Prezident Jun čelí intenzivnímu tlaku, aby odstoupil z funkce vůdce poté, co šokoval svým návrhem vyhlásit v Jižní Koreji stanné právo. Neúspěšný pokus – který by byl poprvé za více než čtyřicet let, kdy byl zákon vyhlášen – vyvolal prudkou odezvu.

Opoziční zákonodárci předložili další návrh na středu 11. prosince. To je nejbližší možný termín, kdy mohou o Junově impeachmentu hlasovat. Jak píše BBC, opozice bude potřebovat osm přeběhlíků z vládního tábora.

Což není nereálné. Přestože se poslanci z velké části spojili, aby hlasování o impeachmentu znemožnili, vládní strana trvá na tom, že prezident musí skončit.

Předseda PPP Han Dong-hoon uvedl, že jeho strana „bude i nadále prosazovat prezidentovu poklidnou rezignaci“, aby uklidnila situaci v zemi.

Opoziční zákonodárce Kim Joon-hyung ze strany Obnova Koreje uvedl, že není možné, aby prezident vydržel do konce svého funkčního období. „Čím dříve odstoupí, tím lépe pro naši zemi,“ řekl.

Omluva národu

Jun se před hlasováním omluvil národu ve svém prvním veřejném vystoupení od chvíle, kdy jeho neúspěšný pokus o zavedení stanného práva uvrhl zemi do politického chaosu a vedl k výzvám k jeho impeachmentu.

„Toto mimořádné vyhlášení stanného práva vyplynulo z mého zoufalství jakožto nejvyššího odpovědného činitele za státní záležitosti,“ řekl Jun ve dvouminutovém projevu.

„Hluboce se omlouvám a upřímně se omlouvám občanům, kteří museli být velmi šokováni,“ řekl prezident. Uznal, že jihokorejským občanům ‚způsobil úzkost a nepříjemnosti‘. Slíbil, že se „nebude vyhýbat právní a politické odpovědnosti spojené s vyhlášením stanného práva“.

Rozruch začal v úterý pozdě večer, kdy Jun v neohlášeném televizním projevu vyhlásil stanné právo. Obvinil hlavní opoziční stranu ze sympatií k Severní Koreji a z „protistátní činnosti“. Odvolával se přitom na návrh Demokratické strany, která má v parlamentu většinu, na odvolání nejvyšších státních zástupců a odmítnutí vládního návrhu rozpočtu.

Přesto byl vůdce během pouhých šesti hodin nucen ustoupit poté, co se zákonodárci protlačili přes vojáky do parlamentu a jednomyslně dekret zrušili.

Prezident nemá podporu

Na adresu zvěstí, že bude znovu vyhlášeno stanné právo, Jun v sobotu prohlásil, že „rozhodně nedojde k žádnému druhému pokusu o změnu ústavy“.

„Pověřím svou stranu stabilizací politické situace po zbytek svého funkčního období. Omlouvám se občanům za obavy, které jsem způsobil,“ uzavřel Jun, když sestoupil z pódia a uklonil se.

Vyhlášení vojenského výjimečného stavu, ačkoli trvalo jen krátce, se setkalo s šokem a hněvem v celé zemi. Jižní Korea zůstává hluboce poznamenána brutalitou stanného práva zavedeného během desetiletí vojenské diktatury, než v 80. letech 20. století zvítězila v dlouhém a krvavém boji za demokracii.

Tlak na Juna se v následujících dnech stupňoval, protestující a opoziční představitelé požadovali jeho odvolání z funkce a jeho podpora kolísala i v jeho vlastní straně a armádě.

V pátek Han prohlásil, že Jun musí okamžitě skončit jako prezident, aby byla země chráněna před „vážným nebezpečím“. Objevily se totiž informace, že Jun chtěl za stanného práva nařídit zatýkání některých vrcholových politiků, včetně Hana samotného.

Doporučujeme

Bílý dům oznámil dohodu o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky

Manželka amerického prezidenta Melania Trumpová zprostředkovala podle vyjádření Bílého domu dohodu o dočasném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky. Příměří podle amerických úřadů začne 29. října a umožní dopravu humanitární pomoci do města a také evakuaci civilistů. Zástupci obou bojujících stran se zatím k informaci o příměří nevyjádřili.

Nejméně jeden mrtvý po střelbě ve Francii. Útok šetří protiteroristická jednotka

Při střelbě ve francouzském městě Trappes jihozápadně od Paříže zemřel jeden člověk a nejméně čtyři další utrpěli zranění. Policie incident vyšetřuje jako možný teroristický čin. Podezřelého 39letého muže zadržela a umístila do vazby, oznámila francouzská vláda.

Ukrajina hlásí ruské útoky na města i elektrárnu, jeden člověk zahynul

Ukrajinské úřady hlásí zraněné po nočních ruských vzdušných útocích v Dněpropetrovské oblasti a ve městě Sumy. Terčem úderů se stala také tepelná elektrárna, což si vyžádalo přerušení výroby energie, uvedla dnes ráno ukrajinská energetická společnost DTEK. Rusko oznámilo útoky na ukrajinský přístav Vylkove, loď v Černém moři a železniční depo v Poltavské oblasti. Odpoledne Rusové zasáhli také severoukrajinský Černihiv, kde jeden člověk zahynul.

Finská vláda udělila licenci na provoz prvního trvalého jaderného úložiště světa

Finská vláda udělila firmě Posiva povolení k provozu prvního trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva na světě. Ve čtvrtek o tom informovala tato společnost, která má zřízení a správu zařízení na starosti. Stalo se tak 22 let po začátku stavby vyhloubené v žulovém masivu asi 450 metrů pod povrchem.

Francie si půjčuje nejdráže za 24 let. Investoři se obávají další dluhové krize

Francouzské státní dluhopisy se dostaly pod největší tlak za více než dvě desetiletí. Výnos desetiletých dluhopisů ve čtvrtek vystoupal až na 5,14 procenta, nejvýše od roku 2002. Investoři ztrácejí důvěru ve schopnost země ozdravit veřejné finance. Situaci zhoršují politická nejistota, protivládní protesty i obavy z dalšího růstu cen energií.

Včely medonosné vytlačují z květů divoké opylovače

Včely medonosné mohou představovat hrozbu pro divoké opylovače. Nový britský výzkum ukázal, že čmeláky, samotářské včely a další hmyz vytlačují z květů, aby získaly více pylu a nektaru. Rostoucí počet včelstev tak může zvyšovat konkurenci o potravu a komplikovat ochranu některých druhů opylujícího hmyzu.

Elon Musk rozšiřuje svůj vliv. Investoval miliardu dolarů do Skydance

Americký miliardář Elon Musk investoval přibližně miliardu dolarů do mediální společnosti Skydance, která nedávno dokončila rozsáhlé spojení Paramountu a Warner Bros. Discovery. Investice přichází v době, kdy se nový mediální gigant potýká s vysokým zadlužením a připravuje rozsáhlé úspory, které mohou stát tisíce lidí práci.

Salvador vyslal na Haiti vojáky. Tamním gangům poslal drsný vzkaz

Salvadorský prezident Nayib Bukele vyslal na Haiti speciální jednotky, které mají osvobodit čtyři příslušníky armády unesené místními gangy. Do karibské země dorazila stovka vojáků a očekávají se další posily. Prezident zároveň ozbrojencům pohrozil tvrdou odvetou, pokud zajatce nepropustí živé a nezraněné. V oblasti mezitím pokračují intenzivní boje, které si vyžádaly několik obětí.

Kdo bude novým Jamesem Bondem? K závěrečným zkouškám mají údajně nakročeno tři herci

Hledání nového představitele Jamese Bonda se podle zákulisních informací blíží do finále. Studio Amazon MGM Studios se chystá zahájit další kolo kamerových zkoušek, kterých by se měli zúčastnit Jack Lowden, Callum Turner a Josh O'Connor. Ve hře je údajně také čtvrtý, dosud nejmenovaný herec. Jméno nástupce Daniela Craiga by mohlo být oznámeno ještě letos.

Netanjahu nařídil uzávěru Západního břehu Jordánu po střelbě z dnešního rána

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ohlásil uzávěru okupovaného Západního břehu Jordánu kvůli střelbě z dnešního rána u města Hebron. Uvedla to agentura AFP. Blokáda by měla začít dnes. Netanjahu také nařídil armádě okamžitě vytvořit kolem města Hebron kordon.

Polsko zachvátily protesty. Lidé se bouří proti přísným potratovým zákonům

Tisíce lidí vyšly ve čtvrtek do ulic polských měst, aby požadovaly zmírnění přísných interrupčních zákonů. Demonstrace se uskutečnily ve Varšavě a dalších více než dvaceti městech při příležitosti šestého výročí rozhodnutí ústavního soudu, které výrazně omezilo přístup k potratům. Protestující zároveň kritizují vládu premiéra Donalda Tuska, která podle nich nedodržela své předvolební sliby.

Silné zemětřesení v Tibetu si vyžádalo 16 obětí. Tisíce lidí musely opustit domovy

Čínskou oblast Tibetu zasáhlo ve čtvrtek večer silné zemětřesení o magnitudu 7,0, které si vyžádalo nejméně 16 lidských životů. Počet zraněných vzrostl na 65, z toho 11 lidí utrpělo vážná zranění. Otřesy zničily stovky domů a více než 12 tisíc obyvatel muselo být evakuováno. Záchranné práce komplikuje náročný horský terén, sesuvy kamení i mrazivé počasí.

Musk obnovil Ukrajině přístup k satelitní síti Starlink, tvrdí Trump

Šéf společnosti SpaceX Elon Musk obnovil Ukrajině přístup k satelitní síti Starlink, prohlásil ve čtvrtek večer podle tiskových agentur americký prezident Donald Trump. Odmítl však říci, zda s Muskem o věci přímo hovořil. Kyjev si v posledních dnech stěžoval na omezení rychlosti připojení k systému, na kterém je ukrajinská armáda závislá při obraně proti ruské agresi a který využívá ke komunikaci na bojišti i k provozu dronů.

Evropa přitvrzuje vůči Hútíům. Požaduje jejich zařazení na seznam teroristických organizací

Evropský parlament vyzval k zařazení jemenských povstalců Hútíů na unijní seznam teroristických organizací. Reaguje tak na pokračující útoky Íránem podporovaného hnutí na Saúdskou Arábii a obchodní lodě v Rudém moři. Europoslanci požadují také zmrazení jeho finančních prostředků a přerušení zdrojů financování. Konečné rozhodnutí však musí jednomyslně schválit členské státy Evropské unie (EU).

Úřady zakázaly sobotní demonstrace v Marseille a pařížský protest žlutých vest

Úřady zakázaly demonstrace v Marseille a okolí tuto sobotu, kdy se plánovaly další protesty proti drahému živobytí. Uvedla to dnes agentura AFP. Úřady také vyhlásily na sobotu zákaz nočního vycházení v tomto druhém nejlidnatějším francouzském městě. V Paříži vydaly zákaz demonstrací nahlášených hnutím Žlutých vest. V neděli budou demonstrace zakázané ve městě Orléans, kde se bude konat sjezd krajně pravicového Národního sdružení (RN).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama