Nová zpráva z Ukrajina vrhá světlo na „středověkou brutalitu“ ruské armády, kde lidský život nemá žádnou váhu. Podle ní se ruští vojáci střílí jen tak pro zábavu, nebo řeší kulkami spory. Důstojníci zase trestají smrtí každého, kdo odmítne splnit rozkaz či dezertuje. Situace je natolik neuvěřitelná, že Ukrajinci někdy vyčkávají, než se členové nepřátelských jednotek povraždí mezi sebou. Informují o tom servery Daily Mail a Daily Star.
První výstřel zasáhl muže přímo před ním. Vojín ucítil spršku krve na tváři. Nepřátelská palba, blesklo mu v hlavě. Začal ale pracovat instinkt. Úhel je špatně, střelba musí přicházet zezadu – z linie stromů, kde se má skrývat podpůrná jednotka. Někdo zakřičel. Pak přišla druhá dávka. Ústí hlavní poblikávala ve tmě. Když palba ustala, v zamrzlém blátě leželo šest mužů. Jeden se stále plazil, zanechával za sebou krvavou stopu.
Nebyla to ukrajinská palba. Podpůrná jednotka byla ve skutečnosti „popravčí četou“. Jedná se o popis jednoho z mnoha případů ruské palby do vlastních řad.
Three winters into Putin's savage war, his battered army is devouring itself. Ill-trained conscripts shooting fellow recruits, officers executing men who disobey orders – and troops forced to fight one another to the death: DAVID PATRIKARAKOS https://t.co/zILGAbFg1e
— Daily Mail (@DailyMail) November 13, 2025
Důvod tohoto krutého činu? Zábava. Ruská jednotka postřílela vlastní spolubojovníky během postupu nepřátelským územím. Ne vždy jde ale o krvavé pobavení. Nezkušení branci se často uprostřed bitevního chaosu hroutí a pak střílejí do vlastních. A ruské velení uděluje za neuposlechnutí rozkazů „poslední trest v životě vojáka“.
Jsme vůbec v 21. století?
Reportér listu Daily Mail se dozvěděl tyto děsivé informace od kontaktu z ukrajinské rozvědky. Stačí odmítnout jít bojovat, nezaplatit úplatek nebo narazit na rozladěného důstojníka a ruský voják končí s kulkou mezi očima.
Ruské velení posílá do bojů útvary o 800 mužích. Když se vrací z fronty, někdy jich nezůstane ani stovka. Skupinu velení doplní o vězně, osoby s duševním a fyzickým postižením a starší ročníky. Tito vojáci nemají morálku ani disciplínu jako profesionálové.
Velení tato uskupení vrhá často do sebevražedných bojů. Odmítnou bojovat? Následuje „poprava“. Brutalitu ruské armády dokládá například incident u města Vuhledar, známého i jako „hřbitov elitních ruských námořních brigád“. Ruští vojáci odmítli ze zákopu zaútočit na pozice ukrajinského dělostřelectva. Jejich velitel proto nařídil odvést je do kráteru po dělostřeleckém granátu.
Co následovalo poté, jako by vůbec nepatřilo do jednadvacátého století. Ukrajinští vojáci později objevili u kráteru mobilní telefon ztracený ruským vojákem. Našli v něm video, v němž dva ruští vojáci v kráteru osvětleném světlicí bojují holými pěstmi, zatímco ostatní přihlížejí, jako by šlo o gladiátorský zápas. Vítěz se mohl vrátit k jednotce, poražený byl „popraven“ za „zbabělost“. Zastřelen byl ale nakonec i vítěz, protože „viděl příliš“.
V zadních řadách nenápadně vyčkávají čečenské oddíly. O nich dlouho nebylo slyšet. Poté, co se psalo o jejich neefektivitě v boji a špatné disciplíně, totiž plní funkci katů. Jejich úkolem je zastavit prchající ruské vojáky a povoleno mají střílet bez rozkazů.
Rusové to obráncům usnadňují
Reportáž se zabývá i situací u města Kupjansk. Rusko tady nasadilo jednotky složené z vězňů, nezkušených branců a polovyškolených záložáků. Hroutí se vyčerpáním a strachem a útěchu hledají v alkoholu.
Jednou došlo přímo v zákopu k opilecké rvačce mezi dvěma skupinami vojáků. Neskončila nicméně jako klasická šarvátka v hospodě. Na konci sporu totiž v hlíně leželo pět těl, aniž by se k zákopům přiblížili Ukrajinci na méně než 500 metrů. Zasáhnout se pokusil polní lékař, který ovšem schytal kulku do krku, protože měl údajně být „ukrajinský špión“.
Dosáhlo to takové absurdity, že ukrajinští velitelé někdy raději vyčkávají, než se na ruských pozicích rozhoří přestřelky a nepřítel odvede práci za ně. Jde o strategii: „Když chtějí, aby jim prořídly řady, necháme je“.
Rusové posílají do bojů i jednoruké, jednonohé a jinak zmrzačené muže. Kohokoli, kdo zvládne alespoň jednou zmáčknout spoušť i za cenu vlastního života. Ukrajinský dron například zachytil ruského vojáka s improvizovanou dřevěnou protézou místo nohy. Takto nevypadá obávaná armáda, ale její žalostné zbytky.
Vojáci se obávají spíše vlastních velitelů než Ukrajinců. Základní vazba držící armádu pohromadě, důvěra, v případě Ruska neexistuje. Stejně jako za druhé světové války ji pohání kupředu strach.
