Mezinárodní mírovou misi KFOR v Kosovu posílí asi 600 britských vojáků, důvodem je rostoucí napětí v regionu po útoku na hlídku kosovské policie z minulého měsíce. Informovala o tom v noci na dnešek agentura AFP s odvoláním na mluvčího Severoatlantické aliance, pod niž jednotky KFOR patří.
Británie podle mluvčího NATO pošle do Kosova 200 vojáků a ponechá tam 400 dalších, kteří jsou tam nyní na cvičení. „Následovat budou posily z dalších spojeneckých zemí,“ řekl v neděli mluvčí Dylan White. NATO už v pátek oznámilo, že schválilo posílení mise KFOR. Neuvedlo ale, které země a kolik vojáků do Kosova pošlou.
NATO will deploy some 600 additional troops to Kosovo to assist its KFOR troops in the region, amid rumors of a Serbian troop build-up.
— DW News (@dwnews) October 1, 2023
This comes after a violent attack on the Kosovo Police on 24 September.https://t.co/QkoPThLdlX
Situace v Kosovu se znovu vyostřila minulý měsíc poté, co 24. září skupina ozbrojenců zaútočila na hlídku kosovské policie a zabila jednoho policistu, kosovského Albánce. Při následných střetech u kláštera Banjska zemřeli tři srbští útočníci. Tento incident byl podle AFP jedním z nejzávažnějších v Kosovu za poslední roky. Vláda v Prištině jej označila za terorismus a vinu připsala Bělehradu, který to odmítl. Srbský prezident Aleksandar Vučić nicméně v reakci uvedl, že kosovští Srbové odmítají snášet „teror“ ze strany kosovských úřadů.
NATO v neděli znovu vyzvalo, aby se Bělehrad a Priština co nejrychleji vrátily k dialogu. Spojené státy už v pátek uvedly, že se znepokojením sledují posilování srbské armády podél kosovských hranic. Podle kosovské vlády se srbská vojska přiblížila k hranici ze tří směrů. Priština v sobotu vyzvala Bělehrad, aby svou armádu od hranic stáhl. Srbský prezident v sobotu deníku Financial Times řekl, že nehodlá rozkázat armádě překročit hranici s Kosovem, protože eskalace by poškodila snahy Bělehradu o vstup do Evropské unie.
Mise KFOR je v Kosovu od roku 1999 a nyní ji tvoří na 4500 vojáků z 27 zemí, včetně Česka. Británie tam měla podle červnových údajů NATO 41 vojáků.
Už v květnu aliance oznámila, že do Kosova pošle dalších 700 vojáků, a začátkem června tam dorazily posily z Turecka. Tehdy šlo o reakci na střety místní policie a srbských demonstrantů, při nichž bylo zraněno i několik desítek vojáků KFOR. Nepokoje vypukly kvůli nástupu čtyř starostů, etnických Albánců, do úřadů v oblastech obývaných převážně Srby. Starostové byli zvoleni v dubnových volbách, které místní Srbové bojkotovali.
Z 1,8 milionu obyvatel Kosova je na 90 procent etnických Albánců. Asi polovina ze 120.000 Srbů žije na severu země. Bělehrad ztratil kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily ozbrojený konflikt v regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo za suverénní stát považuje asi polovina zemí OSN.
