Reklama
12.5 C
Czech
Pátek 3. dubna 2026
Protext ČTKJedna z největších migračních krizí současnosti probíhá v Jižní Americe. Pomoc humanitárních...

Jedna z největších migračních krizí současnosti probíhá v Jižní Americe. Pomoc humanitárních organizací je nezbytná.

Praha 27. března 2024 (PROTEXT) – Peru a Ekvádor čelí jedné z největších uprchlických krizí současnosti. Od roku 2013 v důsledku hluboké politicko-ekonomické krize opustilo Venezuelu přes 7 milionů lidí, velká část z nich zamířila právě do zmiňovaných zemí. Ty se přitom samy potýkají s řadou vlastních problémů a s přílivem tak velké masy lidí se vypořádávají jen s velkými obtížemi. 

Humanitární pomoc zvenčí je nezbytná. Mezi organizace, které na místě působí, patří i ADRA Česká republika.

Peru patří mezi země s nejvyšší potravinovou nejistotou v Latinské Americe – nedostatku potravin čelí až polovina populace. Potýká se i s obrovskou nezaměstnaností (kolem 20 %), nedostatečným přístupem ke vzdělání a s dalšími souvisejícími problémy. V Ekvádoru pak žije čtvrtina obyvatelstva pod hranicí chudoby, 10 % z toho v extrémní chudobě. Země čelí rostoucímu násilí a kriminalitě. V lednu tohoto roku situace eskalovala několika útoky a přepadeními ze strany zločineckých gangů.

V Peru v současnosti přebývá přes 1,5 milionu uprchlíků z Venezuely, v Ekvádoru pak 551.000. Žijí často ve velmi špatných socioekonomických podmínkách, bez právní ochrany, přístupu ke zdravotnictví, vzdělání i obživě. Pomoc humanitárních organizací je nutností.

“Na ulici to není lehké, je tam hodně kriminality, hodně nebezpečí. Ne vždy máme přístup k odpovídající výživě a pomoc, kterou nám organizace poskytují na naší cestě nám opravdu hodně pomáhá,” říká venezuelský uprchlík Jeremys Gonzales.

ADRA ČR ve spolupráci s partnery ADRA Ekvádor, ADRA Peru a AVSI na místě díky podpoře z Evropské unie poskytuje komplexní humanitární pomoc obzvláště zranitelným skupinám v rámci uprchlické komunity. Zaměřuje se na 3 hlavní oblasti: přístup k potravinám, zdravotnictví a právní ochranu.

“Cílem projektu, jehož anglická zkratka zní příznačně HOPE (Naděje), je přispět ke zlepšení kvality života venezuelských uprchlíků a dalšího vysídleného obyvatelstva. Naše partnerské organizace koordinují na místě zdravotnické týmy a vedou mobilní kliniky, které mohou působit i v odlehlých lokalitách. Vedle zdravotní péče nabízíme lidem, kteří z důvodu bezpečnosti opouští své domovy, psychologickou péči. V několika městech spravujeme centra pro dočasné ubytování a zde vytváříme bezpečný prostor pro témata jako je genderově podmíněné násilí, násilí páchané na dětech či péče o duševní zdraví. Uprchlíkům i zranitelným skupinám z řad místní komunity poskytujeme také teplé jídlo či potravinové a hygienické balíčky. Spolupracujeme s místními úřady a posilujeme místní kapacity, renovujeme zdravotnická zařízení a dodáváme jim potřebné vybavení a léky, učíme lídry komunit rozpoznat násilí páchané na dětech a ženách,” vyjmenovává aktivity projektu vedoucí Oddělení zahraničních projektů ADRA Andrej Arvensis.

Celkem bude mít projekt pozitivní dopad na více než 90.000 osob.

 

O civilní ochraně a humanitární pomoci EU

Evropská unie a její členské státy patří mezi přední světové dárce humanitární pomoci. Pomoc je výrazem evropské solidarity s lidmi v nouzi na celém světě. Cílem je zachraňovat životy, předcházet lidskému utrpení a zmírňovat jej a chránit integritu a lidskou důstojnost obyvatel zasažených katastrofami a krizemi způsobenými lidmi. Prostřednictvím Generálního ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci Evropské komise pomáhá Evropská unie každý rok milionům obětí konfliktů a katastrof. S ústředím v Bruselu a globální sítí poboček poskytuje EU pomoc nejzranitelnějším lidem na základě humanitárních potřeb.

O organizaci ADRA

ADRA Česká republika je humanitární a rozvojová organizace, která pomáhá lidem v nouzi v Česku i v zahraničí. Jsme součástí mezinárodní sítě organizací ADRA působící ve více než 100 zemích světa. Poskytujeme okamžitou pomoc (nejen) při přírodních katastrofách a zlepšujeme životní podmínky lidí žijících v chudobě. Naše dobrovolnická centra po celé republice propojují lidi ochotné pomáhat s těmi, kdo pomoc potřebují (senioři a seniorky, lidé se zdravotním postižením a další). Věnujeme se také globálnímu rozvojovému vzdělávání. To vše díky pomoci našich laskavých dárců a dárkyň. Jsme tu s vámi pro druhé již od roku 1992. Více o nás zjistíte na www.adra.cz.

 

 

Reklama

Doporučujeme

Prezidenti Francie a Koreje chtějí spolupracovat na otevření Hormuzského průlivu

Francouzský prezident Emmanuel Macron se dnes v Soulu se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem dohodl, že budou spolupracovat na znovuotevření Hormuzského průlivu a zmírnění světové ekonomické nejistoty způsobené válkou na Blízkém východě. Napsala to agentura AP. Válku zahájily 28. února Izrael a USA údery na Írán, který mimo jiné blokuje tuto vodní cestu.

Tesle se hromadí neprodané elektromobily

Tesla má za sebou kvartál, který na první pohled nevypadá špatně, ale při bližším pohledu odhaluje nový problém. Automobilka v prvních třech měsících roku vyrobila výrazně víc aut, než kolik jich dokázala dodat zákazníkům. Na skladech a odstavných plochách jí tak zůstalo přes 50 tisíc neprodaných elektromobilů, nejvíc v historii firmy.

Situace na frontě je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců, řekl Zelenskyj

Situace na frontě ve válce s Ruskem je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců. Dnes to podle agentury Reuters řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinské síly podle něho minulý měsíc zmařily ruskou ofenzívu.

Írán zasáhl ropnou rafinérii v Kuvajtu, v plynárenském zařízení v Emirátech hoří

Íránské bezpilotní letouny dnes zaútočily na kuvajtskou ropnou rafinérii Mína al-Ahmadí, kde vypuklo několik požárů. Íránský útok v zemi také poškodil část elektrárny a odsolovacího zařízení, zatímco plynárenské zařízení ve Spojených arabských emirátech (SAE) muselo kvůli dopadům trosek pozastavit provoz, napsaly tiskové agentury a média.

Rusko bombardovalo sever Ukrajiny, zemřel jeden člověk

Jeden člověk zemřel a další tři dnes ráno utrpěli zranění při ruském bombardování města Šostka v severoukrajinské Sumské oblasti. Informoval o tom šéf regionální vojenské správy Oleh Hryhorov. Útoky, které ruské síly v noci podnikly na Charkov, zranily pět lidí, napsala Ukrajinska pravda s odvoláním na policii. Mluvčí ukrajinského letectva podle agentury Reuters varoval, že Rusko od čtvrtka proti Ukrajině vede rozsáhlý útok a že ve vzdušném prostoru je stále velký počet nepřátelských dronů.

Írán tvrdí, že sestřelil americkou stíhačku F-35 a že pilot je asi mrtvý

Írán tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v centrální části země sestřelila americký bojový letoun F-35 a že pilot pravděpodobně nepřežil, napsaly tiskové agentury s odvoláním na íránská média. Web The Times of Israel (ToI) napsal, že se ale zřejmě jednalo o americký stíhací letoun F-15E, nikoli F-35. Po zásahu íránskou palbou musel před dvěma týdny nouzově přistát jiný bojový letoun F-35. USA spolu s Izraelem rozpoutaly na konci února válku proti Íránu, který provádí odvetné údery.

Otevře se Hormuzský průliv? Írán a Omán připravují protokol

Írán a Omán chystají protokol o monitorování a tranzitu lodí Hormuzským průlivem. Americké akcie tak vzrostly a ceny ropy klesly. Tato informace totiž dává naději na znovuzpřístupnění klíčové exportní trasy pro ropu bez nutnosti použít sílu.

Ochromený Írán? Zpravodajci zpochybňují Trumpovy výroky

Zhruba polovina odpalovacích zařízení Íránu zůstala neporušena. V jeho arzenálu se stále nachází tisíce dronů a dostatek raket k rozpoutání chaosu na Blízkém východě. S takovým hodnocením přišly americké zpravodajské služby. Odporují tak tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, podle nichž byla schopnost Íránu odpalovat rakety a drony dramaticky omezena.

Trump odvolal ministryni spravedlnosti Bondi, nahradí ji Blanche

Americký prezident Donald Trump odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondi. Oznámil to na své sociální síti. Úřadujícím ministrem spravedlnosti se podle Trumpa stane dosavadní náměstek Todd Blanche. Podle agentury Reuters šéfovi Bílého domu vadilo, jak Bondi postupovala v kauze zveřejňování složek týkající se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Trump byl údajně také stále více frustrován tím, že Bondi nejednala dostatečně rychle při stíhání kritiků a protivníků, proti nimž chtěl prezident vznést trestní obvinění.

John Travolta debutuje jako režisér na festivalu v Cannes

John Travolta se po letech vrací na filmový festival v Cannes. Tentokrát ale v nové roli. Poprvé představí vlastní film, který vychází z jeho osobního příběhu i dlouhodobé vášně pro létání.

Francouzská policie podle Le Parisien zadržela europoslankyni Hassan

Francouzská policie zadržela francouzsko-palestinskou levicovou europoslankyni Rimu Hassan kvůli údajnému schvalování terorismu. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval list Le Parisien, podle kterého se případ týká příspěvku na síti X, kde Hassan odkazovala na jistého propalestinského japonského radikála. Podle zdrojů agentury AFP policie v tašce zadržené europoslankyně našla malé množství syntetických drog.

Macron tepe Trumpa za výroky o NATO

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře zkritizoval Donalda Trumpa kvůli jeho výrokům o NATO i kvůli tlaku na vojenské otevření Hormuzského průlivu. Během návštěvy Soulu řekl, že americký prezident svou rétorikou oslabuje důvěru v alianci a vytváří každodenní pochybnosti o závazku Spojených států vůči spojencům.

Rok po Trumpových clech se slibovaný obrat nedostavil

Rok po zavedení rozsáhlých cel na dovoz do Spojených států je jasné, že sliby o rychlém oživení americké ekonomiky se nenaplnily. Donald Trump loni 2. dubna oznámil dvojciferná cla na téměř veškerý dovoz a tvrdil, že do země se vrátí továrny, pracovní místa i levnější ceny. Po roce ale zůstává obraz mnohem složitější. Část cel mezitím zrušil Nejvyšší soud a americká vláda teď musí vracet velkou část už vybraných peněz.

Klimatičtí vědci z USA prchají do Norska. Láká je výzkum v Arktidě

Politika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřená proti klimatické vědě spustila exodus vědců. Někteří se přesunuli do Norska, kde se podílejí na výzkumu v Arktidě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama