Spojené státy se v pátek znovu připojily k Pařížské dohodě o klimatu, pouhých 107 dní po svém odchodu. Oživily tak globální boj proti změnám klimatu, přičemž Bidenova administrativa v příštích třech desetiletích plánuje významné snížení emisí. Informovaly o tom agentura Reuters a deník The Guardian.
Prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který zvrátil odstoupení od dohody nařízené jeho bezprostředním předchůdcem Donaldem Trumpem, hned první den ve funkci. V platnost pak vstoupil v pátek. Vědci a zahraniční diplomaté návrat USA ke smlouvě uvítali.
Spojené státy jsou dosud jedinou stranou ze 195 signatářů, která od dohody z roku 2015 odstoupila. Bezprecedentní krok Donald Trump zdůvodňoval zejména vysokými náklady na nezbytná opatření v oblasti klimatu, která tak považoval za ekonomicky nevýhodná.
Americký vyslanec pro klima John Kerry se v pátek zúčastní online události k příležitosti opětovného přistoupení USA k dohodě. Vystoupí také velvyslanci ve Velké Británii a Itálii, generální tajemník OSN António Guterres a vyslanec OSN pro oblast změny klimatu Michael Bloomberg. Přímý přenos můžete sledovat níže od 21:00 středoevropského času.
Klima je jednou z Bidenových hlavních priorit
Biden přislíbil, že do roku 2050 pro USA naplánuje cestu k nulovým čistým emisím. Podle vědců je cíl v souladu s tím, co je nezbytné. Zároveň zdůrazňuje, že globální emise musí do roku 2030 klesnout o polovinu, aby bylo možné zabránit nejničivějším dopadům globálního oteplování.
„O pomoc volá samotná planeta,“ řekl Biden ve svém úvodním projevu. „Volání už nemůže být zoufalejší ani jasnější.“
Kerry spolu s Bidenovou poradkyní pro národní klimatickou politiku Ginou McCarthyovou vytvářejí nové předpisy a pobídky zaměřené na přechod z fosilních paliv a urychlení zavádění čisté energie.
Tato opatření budou páteří příštího cíle Washingtonu v oblasti snižování emisí, který bude oznámen před konáním globálního summitu lídrů v oblasti klimatu 22. dubna. Příští konference OSN o klimatu se uskuteční v listopadu v Glasgow.
Biden také podepsal více než desítku exekutivních příkazů vztahujících se ke změně klimatu. V této souvislosti rovněž mobilizoval všechny federální agentury.
„Nejlepší čas na snížení emisí byl před desítkami let. Druhý nejlepší je dnes,“ poznamenala podle deníku The Guardian Leah Stokes, odbornice na politiku v oblasti životního prostředí na Kalifornské univerzitě.
Přes významnou symbolickou váhu návratu USA ke globálním jednáním nebude podle vyjednavačů v oblasti klimatu cesta kupředu snadná. Bidenovy cíle v oblasti klimatu čelí politickým výzvám, odporu společností zabývajících se fosilními palivy a určitým obavám zahraničních vůdců ohledně amerického převratu v politice v oblasti klimatu.
„Je toho hodně, co musíme dohnat, ale naděje díky Pařížské dohodě žije a je silná,“ prohlásila podle Reuters Rachel Cleetus, ředitelka politiky Unie znepokojených vědců (UCS).
