Praha 14. ledna 2026 (PROTEXT) – Když se dnes ohlížím zpět, vidím více než 21 let života zasvěcených jediné myšlence. Myšlence, že i ten nejmenší prvek ve vesmíru může mít zásadní význam pro člověka. Molekulární vodík mě provází většinu mé vědecké dráhy, ne jako módní trend ani jako rychlá zkratka k úspěchu, ale jako dlouhá, někdy osamělá cesta plná experimentů, pochybností, odmítnutí i tichých objevů, kterým zpočátku rozumělo jen pár lidí na světě.
Věda mě naučila pokoře. Každý výsledek je dočasný a každá odpověď otevírá další otázky. Zároveň mě ale naučila respektu, k lidskému tělu, k času a k životu samotnému. Právě respekt považuji dnes za klíčové slovo. Respekt k lidem, kteří stárnou. Respekt k rodinám, které se starají o své blízké. A respekt ke společnosti, která má odpovědnost hledat řešení dřív, než se tiché problémy stanou neřešitelnými.
Neurodegenerativní onemocnění, zejména Alzheimerova nemoc a další formy demence, jsou jedním z největších témat současnosti. Neberou jen paměť. Berou identitu, důstojnost i vztahy. Jsou pomalé, nenápadné, a o to ničivější. Často nebolí tak, aby člověk včas zavolal o pomoc. Místo toho tiše berou roky života, schopnost samostatnosti, a nakonec i vědomí sebe sama. A právě proto jsem nikdy nechtěl zůstat jen „vědcem v laboratoři“.
Na této cestě jsem měl štěstí potkat mimořádné osobnosti, kteří se stali spolutvůrci mého vodíkového výzkumu, ale také mými osobními přáteli. Jedním z nich je profesor Takashi Asada, který je v Japonsku velmi respektovanou, veřejně známou a mediálně výraznou autoritou v oblasti demence, MCI a časné Alzheimerovy nemoci. Jako uznávaný neurolog a klinický expert často vystupuje v japonských médiích, včetně televizních pořadů, kde srozumitelně široké veřejnosti vysvětluje problematiku stárnutí mozku, demence a význam včasné prevence. Jeho zapojení do společnosti H2 Global Group nejen na odborné úrovni, ale i jako společníka, je pro odborníky, ale i investory jasným signálem, že nejde o okrajový experiment, ale o projekt postavený na nejvyšší odborné úrovni, klinické zkušenosti a globálně škálovatelném směru s potenciálem uspět tam, kde mnoho jiných přístupů selhalo.
Dalším klíčovým kolegou je doktor Hirohisa Ono, špičkový japonský neurochirurg, který do tohoto projektu přináší perspektivu akutní medicíny a neuroprotektivity, tedy ochrany mozku ve chvílích, kdy se často během několika málo hodin rozhoduje o kvalitě dalšího života. Působil jako vedoucí představitel neurochirurgického pracoviště v Nishijima Hospital v Japonsku a dlouhodobě se zaměřuje na klinicky použitelné, bezpečné a neinvazivní přístupy v neurologii, od akutních mozkových příhod až po neurodegenerativní onemocnění. Doktor Ono stál u jedněch z nejcitovanějších klinických prací v oboru vodíkové terapie: je hlavním autorem randomizované kontrolované klinické studie s inhalací vodíku u akutního mozkového infarktu, která hodnotila bezpečnost i neuroprotektivní efekt, a zároveň vedl otevřenou pilotní studii terapeutické inhalace vodíku u pacientů s Alzheimerovou nemocí včetně následného dlouhodobého sledování.
Tito lidé pro mě nejsou jen spoluautoři vědeckých studií. Jsou symbolem odpovědnosti, kterou jako vědci máme. Pokud víme, že existuje cesta, jak snížit lidské utrpení, nemáme právo zůstat potichu. A nejde jen o akademickou debatu. Společně jsme také spoluautory mimořádně důležitého evropského patentu EP3701956, zaměřeného na profylaktický a terapeutický přístup k demenci. Tento patent není slibem ani teorií, je chráněným výsledkem dlouhodobé práce, dat a odpovědnosti vůči pacientům i možné budoucnosti medicíny.
Zásadní zlom však přišel ve chvíli, kdy jsem si naplno uvědomil, že pouze věda jako taková svět nezmění. Změní jej až tehdy, když se propojí s lidmi, kteří dokážou myšlenky převést do praxe, do systémů, a do každodenní reality.
Rozhodnutí spojit se s Českou republikou nebylo náhodné. Vidím zde zemi s hlubokým technickým know-how, silnou průmyslovou a inženýrskou tradicí, ale zároveň s lidským rozměrem, který se v některých částech světa pomalu vytrácí. Právě zde jsem našel prostředí, kde může věda růst, aniž by ztratila etiku.
Spojení s H2 Global Group a s Davidem Maršálkem pro mě znamenalo zásadní životní i profesní zlom. David není typický korporátní manažer. Přemýšlí selským rozumem, ptá se na podstatu věcí a dokáže složité myšlenky zjednodušit, aniž by je znehodnotil. Ukázal mi, že i hluboká věda může mít jasnou strukturu, obchodní logiku a globální ambici, a přitom si může zachovat lidskost, respekt a společenskou odpovědnost.
Některé z nejdůležitějších rozhovorů jsme nevedli v zasedacích místnostech. David mě před pár lety poprvé v životě vzal do lesa na houby. Chodili jsme lesy kolem Kyžlířova, odkud pochází. Pro Japonce, který strávil život v laboratořích a nemocnicích, to byl silný zážitek. Ticho lesa, čas, který nikam nespěchá, a rozhovory o životě, hodnotách a budoucnosti. Právě tam jsem si definitivně uvědomil, že nestavíme jen projekt, ale skutečný příběh. A ano, nemohu nezmínit i rodinný rozměr. Také díky této zkušenosti sbírání hub kolem Davidovy rodné obce jsem pochopil, že tahle krásná země má zvláštní schopnost spojovat velké myšlenky s obyčejnými a opravdovými okamžiky. A před pár dny jsem navíc zjistil, že jeden z Davidových příbuzných, mediálně známý Josef Maršálek, prý v této obci peče koláčky, jaké jsem nikdy předtím nejedl. V lednu mají ovšem zavřeno, takže si na tuhle „vědecky neověřenou“, ale velmi slibnou zkušenost budu muset ještě pár týdnů počkat, abych se mohl osobně přesvědčit.
Možná to zní jako detail, ale právě takové drobnosti vytvářejí důvěru. Připomínají, že za každým velkým projektem nestojí jen technologie a strategie, ale skuteční lidé, rodiny, hodnoty a tradice. A že i když míříme do světové medicíny, to nejdůležitější se často rodí v lidskosti, v příbězích a v místech, kde se lidé pořád dokážou zastavit, mluvit spolu, a být si blízko.
Postupně se kolem nás vytvořil tým, který dnes považuji za výjimečný nejen odborně, ale i lidsky. Doktor Milan Krajíček přinesl do projektu klinickou preciznost a hluboké porozumění regulačnímu prostředí. Profesor David Školoudík, mezinárodně uznávaný neurolog, dodává projektu autoritu a schopnost propojit výzkum s reálnou lékařskou praxí. A docent Michal Botek z Univerzity Palackého v Olomouci rozšiřuje pohled na molekulární vodík směrem k celkovému fungování organismu, regeneraci a dlouhodobé vitalitě.
Čím déle tento projekt roste, tím více si uvědomuji, že jeho skutečná síla není jen v technologii, ale zejména v lidech, kteří se kolem něj shromáždili. V lidech, kteří měli odvahu říct „ano“ ve chvíli, kdy to ještě nebylo zdaleka tak samozřejmé. Jsou to ti, kteří převzali odpovědnost mnohem dříve, než se objevily dnes již známé novinové titulky, investiční valuace nebo globální pozornost.
Právě proto považuji za zásadní zmínit i oblast, která bývá někdy neprávem vnímána jako „méně důležitá“, ale ve skutečnosti hraje klíčovou roli v léčbě, prevenci, dlouhověkosti, regeneraci a dlouhodobém zdraví, a tou je obor lázeňství.
Lázeňství je oblast, kde se medicína setkává s realitou času, s jeho vlivem na tělo, pohyb, regeneraci i kvalitu života. Díky doktorce Gabriele Hanslianové, primářce lázeňské léčebně-rehabilitační péče v Lázních Teplice nad Bečvou, se molekulární vodík již před několika lety stal nedílnou součástí moderních lázeňských metod. Doktorka Hanslianová se specializuje na výzkum a využití molekulárního vodíku, zejména formou inhalace a pití vodíkové vody, jako podpůrného přístupu při léčbě potíží pohybového aparátu, revmatických onemocnění a dalších závažných zdravotních stavů. Vede tým lékařů a fyzioterapeutů, kteří pacientům pomáhají zvládat rekonvalescenci po operacích, ale také u řady chronických onemocnění.
Nezastupitelnou roli v tomto lázeňském příběhu sehrál také doktor Josef Peták, jeden z předních českých specialistů v oboru balneologie a léčebné rehabilitace, který působí ve Františkových Lázních a stál u zrodu vodíkového lázeňství. Právě díky takovým průkopníkům a odborným garantům získal vodík v lázeňství „zelenou“, a mohl se začít bezpečně a smysluplně prosazovat v praxi tam, kde jsou na kvalitu a výsledky kladeny vysoké nároky.
Tyto skutečnosti poukazují na velmi důležitý trend, že kolem molekulárního vodíku se dodnes formuje komunita odborníků, kteří mají jedno společné: odvahu jít tam, kde se ostatní zastavili, anebo se tímto směrem neodvážili vydat. Tito lidé nám pomáhají neustále posouvat hranice dosaženého poznání, a tím otevírat nové možnosti a perspektivy. To vše dohromady ukazuje, že molekulární vodík není izolované řešení pro jednu diagnózu. Je to platforma, něco jako most mezi prevencí, medicínou, rehabilitací, lázeňstvím a dlouhověkostí.
Přiletěl jsem do České republiky na několik týdnů, abych pomohl rozběhnout nejdůležitější část tohoto projektu. Nastavit spolupráce, procesy a milníky, na které budou navazovat další kroky v roce 2026 a dál. Je to začátek kapitoly, která má potenciál ovlivnit nejen pacienty, ale i způsob, jakým svět přemýšlí o zdraví, stárnutí a odpovědnosti.
Dnes je mi 74 let. Ano, patřím do ohrožené skupiny. Chci tu být ještě dlouho. Ale především chci být přínosem, ne na obtíž. Chci být oporou a průvodcem své rodině. Věřím, že díky molekulárnímu vodíku můžeme už brzy tuto možnost nabídnout také milionům lidí po celém světě.
A možná právě proto se k našemu vodíkovému projektu hlásí a přidává stále více partnerů a investorů, nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. Protože tohle není jen další „startupový příběh“. Je to projekt, který spojuje respekt k člověku, měřitelný klinický směr a globální ambici změnit budoucnost moderního zdravotnictví.
Pokud v tom cítíte stejný smysl jako my a chcete být u toho v době, kdy se rozhoduje o největších milnících, budeme rádi, když se k nám přidáte, a budete tak mít možnost stát se součástí něčeho, co zanechá stopu daleko za hranicemi jedné malé země.
Proto to vlastně děláme s respektem, pokorou a se společenskou odpovědností.
Autor: prof. Shigeo Ohta, Ph.D.
Profesor Shigeo Ohta je japonský vědec a mezinárodně uznávaná autorita v oblasti výzkumu molekulárního vodíku a jeho potenciálních zdravotních přínosů. Více než 50 let se věnuje biologickému a medicínskému výzkumu se zaměřením na oxidační stres, zánět a neuroprotekci. Na svém kontě má celkem 12 patentů, dlouhodobě spolupracuje s předními vědci a lékaři z celého světa a je spoluautorem klíčového evropského patentu EP3701956, zaměřeného na profylaktický a terapeutický přístup k demenci. Spolu se svými kolegy z Japonska je rovněž spoluzakladatelem české společnosti H2 Global Group, která propojuje špičkovou vědu s klinickou praxí a globální vizí v oblasti zdraví a dlouhověkosti.
Více informací na www.H2Global.group a www.MolekularniVodik.cz
Zdroj: H2 Global Group
